Justice

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vytvořil svůj Etický kodex. V něm jsou výslovně upravena již dlouhodobě uznávaná a fungující pravidla pro osoby, které vystupují jako rozhodci v rozhodčím řízení vedeném Rozhodčím soudem.

Evropský soud pro lidská práva pořádně klepl Českou republiku přes prsty. Rozhodl totiž ve svém rozsudku, že v případě stížnosti pražského exekutora Jana Grosama, kterého v roce 2010 kárnou žalobou žalovala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (ODS), a jehož kárný senát Nejvyššího správního soudu v roce 2012 shledal vinným (a uložil mu pokutu 350000 korun, proti čemuž se Grosam marně bránil u Ústavního soudu České republiky), porušila Česká republika stěžovatelovo „právo na spravedlivý proces“.

Podle aktuálního rozsudku brněnského Nejvyššího soudu by lidem v oddlužení nebo exekuci by mělo pro letošek zůstat ze mzdy více peněz. Senát NS totiž vydal stanovisko, podle kterého se zvýšila takzvaná nezabavitelná částka u dlužníků, čím sjednotil dosavadní roztříštěnou zavedenou praxi, kdy se soudy a zaměstnavatelé neshodovali na výkladu aktuálně platných zákonů a nařízení a jejich uvádění do praxe. 

Mimořádná covidová opatření jsou riziková proto, že je přezkoumávají a tedy i často ruší soudy. Vláda by mohla místo nich používat nařízení nebo vyhlášky, u nichž toto nebezpečí nehrozí. Na společné schůze o tom jednali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a bývalá ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kovářová. Právě Kovářová reprezentuje expertní skupinu Covid a právo, která bude ministrovi zdravotnictví pomáhat s přípravou novely krizového zákona.