O rakousko–česko–ruské bance Sberbank CZ se v tomto čísle Konkursních novin mluví hned na několika místech. Není divu, podle jednoho z hráčů ve hře o budoucnost dosud v ní blokovaných stamilionů a dokonce miliard JUDr. Michala Žižlavského se jedná o největšího medvěda, který nejen dnes, ale kdy vůbec běhal po domácím insolvenčním lese. Bez ohledu na politické souvislosti a dopady krachu banky, kterou nezpůsobilo její vedení, ale politika, a asi ne krátkou dobu, do kdy bude kauza Sberbank CZ vyřešena a tisíce subjektů – včetně krajských samospráv nebo městských pokladen – se dostanou alespoň k části svého majetku, se nyní karty v pokerové hře kolem Sberbank CZ začínají zajímavě zamotávat.
Likvidátorka banky, kterou byla soudem určena JUDr. Jiřina Lužová, totiž razí nápad, že by bylo nejlepší prodat Sberbank najednou, jako celek. „Chci udělat vše pro to, abychom pohledávky všech věřitelů uspokojili co nejdříve a v plné výši, pokud se podaří prodat aktiva banky rychle v rámci likvidace,“ řekla Lužová, která má od ministerstva spravedlnosti zvláštní povolení k řešení úpadku bank, finančních institucí a korporací. Podle ní by byl nejrychlejší cestou prodej celé banky naráz nějakému potenciálnímu kupci. Jen pokud by se to nepodařilo, rozprodávala by se Sberbank CZ podle Lužové po jednotlivých částech a balíčcích. Tomu se podle SZ Byznys nebrání ani jeden ze zájemců, Komerční banka. „Zatím si musíme počkat, až vznikne nějaký informační balíček, který ukáže, v jakém stavu portfolio Sberbank je,“ řekl v rozhovoru jeho generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.
„Když to hodně zjednoduším, byla to banka pro retail a malé a střední podniky. My jako jedna z největších bank v České republice se rádi na portfolio podíváme. Zatím je předčasné spekulovat, zda bychom měli zájem o jednu nebo druhou část, nebo jestli bychom vůbec měli zájem,“ doplnil ředitel KB Juchelka.
Sama likvidátorka Lužová je přesvědčená – a dosavadní tanečky kolem Sberbank CZ tomu nasvědčují – že i o takto fragmentovaná, jednotlivá portfolia banky bude mezi kupci zájem. „Banka byla zdravá a stabilní, a podíl klasifikovaných úvěrů nízký,“ sdělila JUDr. Lužová.
Bez ohledu na to, jak a kdy likvidátorka JUDr. Lužová o prodeji Sberbank CZ rozhodne, lze se s jistotou téměř matematickou spolehnout na to, že poptávka po odkupu jejích částí nebo celé banky bude nejen trvat, ale bude i vysoká.
Likvidace nebo insolvence?
O tom, že krach relativně zdravé Sberbank CZ se slušnou kapitálovou přiměřeností nebyl způsoben neschopností jejího managamentu ale politikou, svědčí i fakt, že zatímco v ostatních velkých tuzemských bankách (resp. také jen dceřiných společností cizích bankovních domů) se ukazatel podílu úvěrů v selhání za rok 2021 pohyboval v intervalu 2 – 3 procent, pohyboval se tento poměr u Sberbank CZ na jeho samé dolní hranici, konkrétně na čáře 2,14 procenta (údaj je z prvního covidového roku 2020, novější výroční zpráva zatím nebyla bankou zveřejněna. Položila ji prostě jen ztráta důvěry po vypuknutí války na Ukrajině a tlak politiků nejen domácích, ale také těch z Evropské unie, protože ji přes rakouskou matčinou společnost spoluvlastní Rusové.
To potvrzuje i další hráč v současném boji kolem Sberbank CZ JUDr. Michal Žižlavský. „Sberbank byla standardně fungující banka, ale tvrdit, že hodnotu jejího majetku neovlivnilo odnětí bankovní licence, je stejné, jako tvrdit, že hodnotu auta neovlivní jeho náraz do zdi. Její současný stav by se dal nejlépe vyjádřit jako „banka po infarktu“ sdělil Konkursním novinám JUDr. Žižlavský, který je nejen advokátem, ale také insolvenčním správcem. I on má zvláštní povolení ministerstva spravedlnosti k řešení úpadku bank, finančních institucí a korporací, a byl tak vedle JUDr. Lužové jedním z možných kandidátů na likvidátora Sberbank CZ. I proto se možná Žižlavský domnívá, že Sberbank neskončí v likvidaci, ale půjde do insolvence. „Když se potvrdí informace o kvalitě portfolia úvěrů, které poskytovala Sberbank, a když se likvidátorka vyhne soudním sporům, může na věřitele čekat v insolvenčním řízení poměrně slušné uspokojení, podstatně vyšší než 50 procent. Nebude to ale zadarmo. Bude to vyžadovat aktivní výkon věřitelských práv,“ tvrdí Žižlavský. Rozdíl mezi oběma právními status quo je přitom jasný: zatímco v likvidačním řízení by se měli jednotliví věřitelé vyplácet až po zpeněžení všech aktiv banky a nikdo z nich by neměl vůči druhým mít výsadní postavení, naproti tomu v insolvenčním řízení by někteří věřitelé měli před jinými přednost. Tam by pak mohly být pohledávky uspokojovány postupně prostřednictvím částečných rozvrhů.
Jak se uspokojují věřitelé
„Na pomyslném vrcholku stojí pohledávky tzv. „zapodstatové“ a jim postavené na roveň,“ popisuje praxi advokát Jiří Hartmann. Tím má na mysli například pohledávky spojené se samotným procesem insolvence, náklady spojené s udržováním a správou majetku dlužníka nebo mzdy jeho zaměstnanců, jenž jsou uspokojovány v maximální možné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Hned o stupeň níže pak stojí zajištěné pohledávky například zástavním právem k nemovitosti, které se primárně uspokojují ze zpeněžení předmětu, kterým jsou zajištěny. Až teprve nezajištěné pohledávky se standardně uspokojují v rámci závěrečného rozvrhu. „Nejprve se uspokojí pohledávky Garančního systému finančního trhu, které vznikly vyplacením náhrad za pojištěné vklady do výše 100000 euro. Poté se uspokojují třeba pohledávky klientů banky v rozsahu, ve kterém přesáhly tento limit, tedy 100000 euro. A až následně dochází k uspokojení ostatních nezajištěných věřitelů,“ říká Hartmann. Což jsou držitelé specifických nepreferovaných dluhopisů, a po nich, až na samém konci stojí pohledávky vyplývající z účasti na společnosti nebo v družstvu.
V době psaní tohoto textu (počátek června – pozn. red.) tedy není ještě vůbec jasné, zda Sberbank CZ zamíří do likvidace nebo vstříc insolvenci. Teprve se totiž sestavuje účetní uzávěrka a audit aktuální hodnoty bankovního domu. Vše by mělo být hotové do konce tohoto léta. Pokud pak na jeho základě JUDr. Lužová zjistí, že bude moci stoprocentně uspokojit všechny věřitele, zůstane banka v likvidaci. Ovšem i pak musí likvidátor pravidelně zkoumat majetkovou situaci likvidovaného subjektu, tedy banky. Říká se tomu test insolvence a ten má jediný cíl: zjistit včas, zda mezitím Sberbank CZ nesklouzla do oblasti insolvenčního řízení, např. pokud subjekt nebude mít dostatečný majetek na splacení svých závazků a zároveň bude mnoho věřitelů. Pokud ale na konci léta nebo kdykoliv pak při testování „zdraví“ Sberbank CZ likvidátorka zjistí, že je tento bankovní dům předlužený – což je zatím podle některých zdrojů pravděpodobnější – bude muset podat insolvenční návrh. Navíc jak ukazují zkušenosti z minulé doby, každá banka se likviduje trochu jinak. „Sberbank CZ čelí sankčnímu režimu, se kterým se budu muset v průběhu likvidace vypořádat. Těžko v tuto chvíli přesněji odhadnout, zda se někteří věřitelé rozhodnou prodat rychle své pohledávky za bankou s nějakou slevou,“ uvedla pro SZ Byznys Lužová. To se týká hlavně těch pohledávek, které vznikly hlavně z vkladů na účtech, jenž svou výškou přesáhly hranici pro zůstatky nad pojištěný limit 2.500,000 korun.
Podle Lužové se zatím jeví pravděpodobnější, že si větší část klientů bývalé Sberbank CZ počká do rozhodnutí, zda se banka bude ubírat cestou likvidace či insolvence. Pak nastane teprve ten správný zmatek – nebo správný okamžik? – pro vstup dalších zájemců na bitevní pole.
Odkup pohledávek
Na trhu se totiž již nyní objevily některé nabídky na odkup pohledávek za Sberbank CZ. Lidé si totiž dobře uvědomují, že hodnota jejich peněz v dnešní době rapidně klesá. Někteří věřitelé proto asi nebudou chtít čekat třeba i dlouhé roky, než se dostanou ke svému majetku, když navíc není ani zdaleka jisté, kolik nakonec dostanou zpět.
Jako první začal odkupovat pohledávky klientů za Sberbank CZ fond IFIS. Ten aktuálně věřitelům nabízí odkup za polovinu nominální hodnoty. „Je pravda, že pohledávky od věřitelů Sberbank odkupujme za 50% jejich nominální hodnoty. Za naším jednáním však není spekulace kolik věřitelé a za jakou dobu obdrží, ale hodláme s těmito pohledávkami aktivně pracovat,“ sdělil Konkursním novinám Indra. Podle některých veřejných zdrojů se fondu IFIS podařilo u Sberbank CZ dosáhnout zápočtu vzájemných pohledávek, tedy bankovních vkladů a úvěru. Nelze tak vyloučit, že by právě s technikou zápočtu mohl IFIS v rámci likvidace pracovat. Některé zdroje také hovoří o tom, že ve hře jsou pohledávky Sberbank CZ v objemu okolo 50 miliard korun.
Podle JUDr. Žižlavského jsou velkou částí věřitelů firmy, družstva, obce a kraje, a tak se musí jejich představitelé při jednáních se státem o svých zadržovaných penězích vždy chovat s péčí řádného hospodáře. K včemuž ale, jak tvrdí Žižlavský, potřebují informace. Zatím nemáme oficiální výstupy z činnosti likvidátorky,“ vysvětlil před časem právník novinářům. „Nevíme také, jak přesně bude probíhat zpeněžování aktiv Sberbank. Proto je obtížné kvalifikovaně odhadovat výši uspokojení pohledávek. Takže ten správný čas pro jejich prodej možná teprve přijde,“ uvedl Žižlavský.
Do hry vstoupila také investiční skupina Natland. Ta ve společném postupu s LitFin a s podporou Asociace malých a středních firem nabízí možnost financování vymáhání nároků poškozených klientů, tzv. litigační financování. „Pro klienty to znamená, že hradíme veškeré výdaje na právní zastoupení a soudní poplatky,“ konstatuje Václav Žalud, šéf restrukturalizací a litigace skupiny Natland a advokát kanceláře Glatzová & Co. s tím, že v případě výhry si uskupení vezme procentuální odměnu.
Vzhledem k tomu, že obecní správy a samosprávy krajů získaly příslib pomoci od státu, míří Natland hlavně na malé a střední podniky. „Pro ty může být proces mimořádně nepřehledný a jejich individuální nároky proti bance příliš malé,“ vysvětluje Žalud. S klasickým odkupem pohledávek Natland počítá podle Žaluda jen v individuálních případech. „To ale není naše hlavní strategie. Nespekulujeme na zisk z rozdílu mezi nákupní cenou pohledávky a mírou jejího uspokojení. Snažíme se dosáhnout co nejvyššího uspokojení pohledávek klientů,“ popsal Václav Žalud. Jednou z variant řešení, které zmiňuje, je započtení nakoupených pohledávek vůči úvěrům ve Sberbank. „Navíc řada klientů může dosáhnout na refinancování, což je nejvýhodnější řešení jak pro banku, tak pro poškozené klienty,“ dodal Žalud.
Podle likvidátorky Sberbank Lužové je v insolvenci pravděpodobnost, že pohledávky věřitelů budou uspokojeny ve vysoké míře, procento uspokojení si ale v tuto chvíli netroufla odhadnout. Výroční zpráva Garančního systému finančního trhu za rok 2020 konstatuje míra uspokojení věřitelů bank, kterým ČNB vzala licenci a které pak vstoupily do likvidace nebo konkurzu, na průměrně 31 procent z uplatněných pohledávek.
(pb)
Pád Sberbank není jedinou podobnou kauzou svého druhu v novodobých dějinách českého státu. Už na konci roku 1995 přišel konec České banky, a.s., která dodnes patří k rekordmanům mezi tuzemskými případy zkrachovalých bank. O svou licenci sice přišla již koncem roku 1995, ale její následný konkurz skončil až v září 2015, tedy o celou jednu lidskou generaci později a ještě se ke všemu věřitelům prakticky žádné peníze nevrátily. Z tohoto úhlu pohledu se naopak podařilo celkem dost prostředků vymoci zpět z jiné zkrachované banky ERB Bank (shodou okolostí také s ruskými kořeny). ERB Bank přišla o licenci v roce 2016, jen těsně po skončení kauzy České banky a.s. a za jejího likvidátora byla také určena JUDr. Jiřina Lužová. Podle fondu IFIS, který si nechal zpracovat analýzu výtěžnosti pohledávek za zkrachovalými bankami, získal od ruské ERB Bank jen Garanční systém finančního trhu zpátky 98,5 % své pohledávky. Jenže kauza Sberbank CZ se od těchto dvou předchozích případů dost liší: tento bankovní ústav neskončil kvůli ekonomickým problémům nebo že by byla vytunelovaná, ale z důvodů politických – pro své napojení na Rusko a gradaci již osm let trvající války o Donbas.
Aktuální číslo
2024 – 04