Zánik a zrušení všeobecného moratoria
Článek se zaměřuje na význam všeobecného moratoria podle zákona o preventivní restrukturalizaci (ZoPR), které může být pro podnikatele klíčové v obtížných časech. Poskytuje přehled o jeho účincích a mechanismech zániku, představujících důležité pojistky i výzvy pro podnikatele při snaze o obnovení stability a udržení jejich podnikání nad vodou.
Článek podrobně rozkrývá zákon o preventivní restrukturalizaci (ZoPR) a jeho význam pro podnikatele. Zabývá se mechanismy všeobecného moratoria a jeho zániku, poskytující přehledné informace pro řízení ve finanční tísni.
Zánik a zrušení všeobecného moratoria upravuje § 84 zákona č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci, (dále jen ZoPR), který nabyl účinnosti 23. září 2023. Tento zákon má umožnit podnikateli zachránit svůj závod, aniž by skončil v úpadku.
O rozbor jsme požádali Mgr. Petra Sprinze, Ph.D., LL.M. z advokátní kanceláře Resolv.
A právě k této záchraně, zvláště v časové tísni, může podle Mgr. Sprinze, Ph.D., LL.M významně pomoci podnikateli využití všeobecného moratoria (případně i individuálního moratoria) dle ZoPR, na které se zaměříme v tomto článku.
Význam všeobecného moratoria
Všeobecné moratorium lze charakterizovat jako dočasný a podpůrný nástroj, jehož cílem je poskytnout podnikateli jakýsi dýchací prostor v rámci postupu jednání o preventivní restrukturalizaci, a to vůči širokému okruhu osob. Cílem je dosáhnout účinného restrukturalizačního plánu. To je klíčové pro zohlednění celé řady ustanovení, včetně otázky zrušení všeobecného (individuálního moratoria).
Všeobecné moratorium má tři základní účely, které se vzájemně doplňují. Všechny přitom směrují k jakémusi stabilizování statu quo na straně podnikatele vůči jeho věřitelům.
Za prvé, všeobecné moratorium má napomoci brání podnikatele proti případným individuálním krokům věřitelů. Blokuje zahájení insolvenčního řízení (§ 78 odst. 1 ZoPR) a realizaci výkonu rozhodnutí či provedení exekuce, resp. jeho nařízení (§ 78 odst. 2 ZoPR) a výkonu práva na uspokojení ze zajištění (§ 81 ZoPR). Za druhé, všeobecné moratorium suspenduje povinnost podat dlužnický insolvenční návrh (§ 78 odst. 4 ZoPR). Především management dlužníka (podnikatele) se tak nemusí obávat potenciálně tvrdých sankcí jako důsledku nesplnění povinnosti podat včas insolvenční návrh. Za třetí, všeobecné moratorium sleduje stabilizaci smluvních vztahů (§ 80 a 83 ZoPR). Tím se podnikateli zvyšuje šance na zachování going concern hodnoty závodu (běžící závod).
Zánik a zrušení všeobecného moratoria
Všeobecné moratorium dle § 84 ZoPR může zaniknout, nebo být zrušeno.
Zánik
ZoPR vyjmenovává následující důvody zaniknutí všeobecného moratoria: (i) uplynutí doby, na kterou bylo vyhlášeno, (ii) právní mocí rozhodnutí o vzetí na vědomí skončení preventivní restrukturalizace (viz § 48 ZoPR odkazující na důvody podle § 42 ZoPR), (iii) účinností restrukturalizačního plánu, (iv) podání dlužnického insolvenčního návrhu a (iv) rozhodnutí restrukturalizačního soudu o zrušení všeobecného moratoria (viz část níže). Dalším důvodem pro zánik všeobecného moratoria je negativní rozhodnutí odvolacího soudu k odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria.
Zrušení
Zákon předjímá výslovně tři samostatné důvody pro zrušení všeobecného moratoria restrukturalizačním soudem, a to s rozdílnou intenzitou míry spornosti. Může jít o: (i) návrh podnikatele, (ii) návrh většiny dotčených stran, anebo (iii) návrh restrukturalizačního správce či bez návrhu.
Návrh podnikatele
Pokud podnikatel navrhne zrušení všeobecného moratoria, které předtím sám navrhl, restrukturalizační soud musí všeobecné moratorium zrušit.
Návrh většiny dotčených stran.
Pokud dotčená strana brojí proti všeobecnému moratoriu a postupu podnikatele obecně, nejjednodušší cestou, jak dosáhnout zrušení všeobecného moratoria, je zajistit návrh většiny dotčených stran ke zrušení všeobecného moratoria.
Pro určení většiny dotčených stran je rozhodující seznam dotčených práv uvedený v sanačním projektu (§ 10 odst. 1 ZoPR) se zohledněním stavu k datu podání návrhu (viz § 12 ZoPR). Pro účely určení většiny dotčených stran se použijí § 31 odst. 1 a 2 ZoPR (pravidla vyčíslení pohledávky v penězích a pravidlo na každou 1 Kč pohledávky dotčené strany připadá jeden hlas); nepřihlíží se přitom k hlasovacím právům spřízněných osob a společníků podnikatele.
Návrh restrukturalizačního správce či bez návrhu.
Pokud osoba dotčená všeobecným moratoriem není schopna zajistit většinu dotčených stran jako důvodu pro zrušení všeobecného moratoria (dle odst. (ii) výše), může dosáhnout jeho zrušení na základě návrhu restrukturalizačního správce nebo také bez tohoto návrhu. ZoPR výslovně spojuje tuto možnost zrušení všeobecného moratoria se dvěma okolnostmi, a to (a) uvedením nepravdivých údajů v návrhu na všeobecné moratorium a
(b) nepoctivým záměrem, který podnikatel všeobecným moratoriem mohl sledovat.
Nepravdivý údaj – doložení nepravdivých údajů v návrhu na všeobecné moratorium nemusí být složité. Návrh co do náležitostí je velmi skromný. Nejsložitější z doložení je existence tzv. mezery krytí. Posouzení této otázky nemusí být dobře uchopitelné, ovšem soudci rozhodující tuto otázku by měli být sami schopni posoudit, zda došlo k řádnému doložení mezery krytí, či nikoli. Osobě brojící proti podnikateli lze přitom doporučit, aby v rámci podnětu upozornila na nepravdivé údaje i odkazem na konkurující posouzení znalcem či jinou odbornou osobou.
Nepoctivý záměr, doložení nepoctivého záměru je nutné posoudit s ohledem na konkrétní případ. Nepoctivý záměr podnikatele může vyplývat z celé řady okolností, přičemž klíčový je ilustrativní výčet uvedený v § 5 odst. 2 ZoPR, z něhož můžeme upozornit zejména na nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění svého věřitele.
Nepoctivý návrh a pokračování v preventivní restrukturalizaci bez vidiny na úspěšné dokončení, zákon obecně neumožňuje zrušení preventivní restrukturalizace z důvodu nedodržení pravidel přípustnosti. Obecné vedení preventivní restrukturalizace totiž samo o sobě zpravidla není k tíži dotčených stran ani jiných osob. Je-li však vyhlášeno všeobecné moratorium, pochopitelně jde o odlišný případ. Účelem všeobecného moratoria je napomoci podnikateli úspěšně provést preventivní restrukturalizaci tím, že dosáhne účinného restrukturalizačního plánu (viz shora).
Pokud nicméně došlo zjevně k tomu, že nejsou předpoklady pro potvrzení restrukturalizačního plánu, není důvod udržet všeobecné moratorium v účinnosti. Jelikož není zvláštní důvod zrušení všeobecného moratoria spočívající v těchto okolnostech, nezbývá než teleologickým výkladem (opírající se o účel všeobecného moratoria) dovodit, že je důvod pro zrušení všeobecného moratoria na základě okolnosti nepoctivého záměru. Tento důvod bude naplněn typicky v situaci, kdy podnikatel postupuje, ač je v úpadku ve formě platební neschopnosti [§ 4 odst. 2 ve spojení s § 98 odst. 2 písm. a) ZoPR] nebo došlo-li k narušení procesních předpisů v průběhu preventivní restrukturalizace [§ 98 odst. 2 písm. b) ZoPR], typicky, pokud došlo k vadnému zahájení preventivní restrukturalizace (sanační plán trpí závažnými nedostatky).
Co se týče návrhu, restrukturalizační soud může rozhodnout i bez něj. Z toho vyplývá, striktně vzato, že žádný návrh není potřeba. Soud by měl však zohlednit podnět od dotčené strany, jakož i jiné osoby (včetně nedotčené strany).
Individuální moratorium
Co je uvedeno shora o všeobecném moratoriu platí obecně i pro individuální moratorium. Individuální moratorium nadto však zaniká, pokud není ve lhůtě 30 dnů od vyhlášení všeobecného moratoria zahájeno řízení o preventivní restrukturalizaci (§ 86 odst. 2).
Autor: Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M
Foto: Se souhlasem Mgr. Petra Sprinze, Ph.D., LL.M
