Reklama

Odpovědnost členů statutárních orgánů a problematika insolvenčních trestných činů

Tento článek poskytuje ucelený pohled na téma, doplněný příklady a judikaturou, aby čtenářům pomohl lépe porozumět problematice a výzvám, které s sebou nese výkon funkce statutárního orgánu v obchodní korporaci.

V úvodu o výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trestněprávních souvislostech je nezbytné nejprve rozložit a pochopit klíčové pojmy, které jsou pro tuto tématiku fundamentální. Statutární orgán a obchodní korporace jsou pojmy, které se mohou zdát na první pohled běžné, avšak jejich plné pochopení je nezbytné pro uchopení komplexnosti a důležitosti problematiky trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů.

Statutární orgán je definován jako orgán právnické osoby, který má právo jednat jménem této osoby vůči třetím stranám a přijímat za ni právně závazná rozhodnutí. V kontextu obchodních korporací se může jednat například o představenstvo akciové společnosti nebo jednatele společnosti s ručením omezeným. Tito statutární zástupci mají klíčovou roli v řízení a reprezentaci korporace, což s sebou nese značnou míru odpovědnosti, včetně potenciální trestní odpovědnosti.

Obchodní korporace pak představuje široký pojem, který zahrnuje různé formy podnikatelských subjektů, jako jsou společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, komanditní společnosti a další. Tyto subjekty mají svou vlastní právní subjektivitu a jsou založeny za účelem podnikání. Právě jejich obchodní činnost je často předmětem právní regulace a dohledu, což zahrnuje i otázky trestní odpovědnosti jejich statutárních orgánů.

Důležitost problematiky trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací je vícevrstevná. Na jedné straně stojí ochrana veřejného zájmu a zájmů věřitelů a obchodních partnerů, na straně druhé potřeba chránit práva a oprávněné zájmy samotných členů statutárních orgánů. Trestní odpovědnost členů statutárních orgánů se může uplatnit v případech, kdy jejich jednání v rámci výkonu funkce překročí hranice zákona a zapříčiní vznik trestného činu. Příkladem může být zneužití pravomoci člena statutárního orgánu, poškození zájmů korporace nebo jejích věřitelů, či nezákonné ovlivňování hospodářské soutěže.

Za zmínku stojí, že trestní odpovědnost není automatická a její uplatnění vyžaduje důkladné posouzení konkrétních okolností, přičemž musí být prokázána vina člena statutárního orgánu. Právní rámec zahrnuje nejen zákon o obchodních korporacích, ale také trestní zákoník a další specifické právní předpisy.

V následujících sekcích se budeme podrobněji zabývat konkrétními aspekty trestní odpovědnosti, včetně analýzy judikatury a případových studií, které ilustrují, jak soudy přistupují k otázkám trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů v praxi. Je nezbytné pochopit, jak se teorie promítá do praxe a jaké jsou klíčové faktory, které ovlivňují rozhodování o trestní odpovědnosti v tomto specifickém kontextu.

Výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace je nepochybně jednou z nejdůležitějších úloh ve struktuře každé právnické osoby. Tato role vyžaduje nejenom hluboké znalosti v oblasti obchodního práva, ale také odpovědný přístup a vysokou míru odbornosti. Základní právní rámec, který upravuje výkon této funkce, je vymezen v několika klíčových právních předpisech, jejichž znalost a pochopení jsou pro statutární orgány absolutně nezbytné.

Jde především zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOK“), představuje stěžejní normu, která stanoví pravidla pro fungování obchodních společností a družstev v České republice. ZOK podrobně vymezuje jak formy obchodních korporací, tak i jejich organizační strukturu, včetně role a povinností statutárního orgánu. Statutární orgán, ať už se jedná o jednatele společnosti s ručením omezeným, představenstvo akciové společnosti či statutární ředitele ve veřejné obchodní společnosti, je pověřen řízením společnosti a jejím zastupováním navenek. Dále je třeba zmínit občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., který taktéž obsahuje důležité ustanovení o právních osobách, jejich orgánech a způsobu jejich jednání. Zvláště důležitá je kapitola o povinnosti péče řádného hospodáře, která je klíčová pro posouzení odpovědnosti členů statutárního orgánu.

V kontextu trestněprávních souvislostí je nezbytné zmínit také trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., který mimo jiné stanoví trestní odpovědnost za jednání, jež by mohla být v rozporu s povinnostmi členů statutárního orgánu. Zde je vhodné připomenout, že trestní odpovědnost může nastat nejenom za úmyslné jednání, ale i za jednání z nedbalosti, což zvyšuje důležitost důkladného plnění povinností a ostražitosti ve výkonu funkce.

Statutární orgány mají tedy široký okruh oprávnění, ale zároveň i povinností. K jejich základním povinnostem patří řádné vedení společnosti, dodržování zákonů a dalších právních předpisů, ochrana zájmů společnosti a jejích věřitelů, a také zajištění náležitého účetnictví a interního kontrolního systému. Zvláštní důraz je kladen na povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, což znamená, že člen statutárního orgánu musí jednat s takovou mírou opatrnosti a pečlivosti, jakou lze očekávat od osoby v jeho postavení a za daných okolností.

Nesplnění těchto povinností může vést nejen k občanskoprávní odpovědnosti, ale v extrémních případech i k trestní odpovědnosti. To může zahrnovat například situace, kdy dochází k poškození společnosti nebo jejích věřitelů v důsledku nedbalosti nebo úmyslného jednání.

V tomto kontextu je pro statutární orgány klíčové nejen hluboké porozumění relevantním právním předpisům, ale také schopnost aplikovat tento právní rámec v každodenní praxi. Je to jako plavání v rozlehlém oceánu právních norem, kde je nutné neustále udržovat kurz a být připraven na překážky, které mohou přijít. Jakákoli chyba může mít vážné následky jak pro samotnou společnost, tak i pro její statutární orgány.

Výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace nese s sebou nejen prestiž a možnost ovlivňovat směřování dané společnosti, ale také řadu právních závazků a odpovědností. Jednou z klíčových oblastí, kde se tato odpovědnost projevuje, jsou trestněprávní souvislosti. Specifika trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů jsou zásadním tématem, které vyžaduje důkladnou pozornost, neboť ignorace či nedostatečná znalost právních norem může mít fatální důsledky nejen pro jednotlivce, ale i pro celou korporaci. Trestní odpovědnost členů statutárních orgánů obchodních korporací má svá specifika, která vycházejí především z rozsahu pravomocí a povinností, jež těmto osobám náleží. V rámci výkonu svých funkcí jsou členové statutárních orgánů povinni jednat s péčí řádného hospodáře, což zahrnuje nejen obecnou povinnost chránit majetek společnosti, ale také povinnost zajistit, aby společnost dodržovala platné právní předpisy. Právě zanedbání těchto povinností může vést k trestní odpovědnosti.

Příkladem situace, která může vést k trestní odpovědnosti, je například případ, kdy člen statutárního orgánu záměrně nebo z nedbalosti poskytne nesprávné či zkreslené informace o finančním zdraví společnosti. Takové jednání může být klasifikováno jako trestný čin zkreslování údajů o hospodářské situaci, podvodu či zpronevěry, v závislosti na konkrétních okolnostech. Dalším příkladem může být nezákonné nakládání s firemními prostředky, které může přerůst v trestný čin zpronevěry či porušení povinnosti při správě cizího majetku. V praxi může být trestní odpovědnost členů statutárních orgánů spuštěna také v důsledku nečinnosti. Představme si situaci, kdy člen představenstva nezajistí řádné vedení účetnictví společnosti, což vede k zatajení daňových povinností. V takovém případě může být tato osoba trestně odpovědná za daňový únik.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také situacím, kdy člen statutárního orgánu deleguje své povinnosti na jiné osoby. I v těchto případech zůstává původní povinnost dohlížet na řádné plnění těchto úkolů a zajistit, aby byly prováděny v souladu s právními předpisy. Nedostatečná kontrola delegovaných činností může vést k trestní odpovědnosti za činy spáchané těmito třetími stranami.

Pro ilustraci můžeme uvést příběh fiktivního člena představenstva společnosti X, který pověřil externí firmu vedením účetnictví, ale zanedbal nutnou kontrolu této činnosti. Když došlo k významným nesrovnalostem a následnému finančnímu škodě pro společnost, byl tento člen statutárního orgánu stíhán za porušení povinnosti při správě cizího majetku. V kontextu trestněprávních souvislostí výkonu funkce statutárního orgánu je zřejmé, že prevence a důkladná znalost právních norem jsou klíčové. Členové statutárních orgánů by měli být neustále ostražití a zajišťovat, aby jejich rozhodování a jednání společnosti byly v souladu s právními předpisy, čímž minimalizují riziko trestní odpovědnosti.

Výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace je nepochybně činností vyžadující nejenom rozsáhlé znalosti v oblasti korporačního práva, ale také vysokou míru odpovědnosti a integritu. V tomto kontextu je klíčovým aspektem znalost a porozumění překážkám výkonu funkce člena statutárního orgánu, jak jsou definovány v § 46 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Tyto překážky mají za cíl zajistit, aby osoby působící ve statutárních orgánech byly způsobilé a bezúhonné, což je naprosto klíčové pro správné a etické řízení obchodních korporací. Překážky, které mohou bránit výkonu funkce člena statutárního orgánu, jsou v zákoně o obchodních korporacích popsány s důrazem na zákaz činnosti a pravomocné odsouzení za určité trestné činy. Jejich praktické důsledky pro členy statutárních orgánů jsou značné a mohou vést až k vyloučení z možnosti vykonávat jakoukoli statutární funkci v obchodní korporaci.

Jednou z nejvýznamnějších překážek je trest zákazu činnosti uložený rozhodnutím orgánu veřejné moci. Tento trest může být uložen v různých formách, a to jak za trestné činy, tak v rámci správního řízení. Jeho podstata spočívá ve zákazu vykonávat určité profese nebo činnosti, které mohou být přímo spojeny s působením v obchodní korporaci. Například, pokud by osobě byl uložen zákaz vykonávat funkci ve statutárním orgánu jakékoli právnické osoby, tato osoba by nemohla být jmenována do funkce člena představenstva akciové společnosti nebo jednatele společnosti s ručením omezeným.

Dalším klíčovým aspektem je pravomocné odsouzení za určité trestné činy, které jsou v zákoně o obchodních korporacích výslovně uvedeny. Tyto trestné činy zahrnují zejména trestné činy proti majetku, trestné činy daňové, poplatkové nebo devizové a trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky. Pravomocné odsouzení za jakýkoli z těchto trestných činů automaticky vytváří překážku pro výkon funkce ve statutárním orgánu, což má za následek, že dotyčná osoba nemůže být do takové funkce jmenována či v ní setrvat. Praktické důsledky těchto překážek jsou značné. Nejenže brání osobě vykonávat funkci, pro kterou byla zvolena či jmenována, ale mohou mít i další dopady na její profesní život a reputaci. V některých případech může dojít k situaci, kdy osoba, která již vykonává funkci člena statutárního orgánu, bude muset být z této funkce odvolána v důsledku nastalé právní překážky. V této souvislosti je důležité, aby osoby aspirující na pozice ve statutárních orgánech obchodních korporací měly hluboké povědomí o možných právních překážkách a důsledcích, které mohou z jejich existence vyplývat. Odpovědnost a důslednost při kontrole osobních předpokladů pro výkon funkce jsou klíčové pro udržení důvěry a integrity v korporačním řízení.

Tato analýza jasně ukazuje, že právní rámec stanovující překážky výkonu funkce člena statutárního orgánu má zásadní význam pro ochranu zájmů obchodních korporací a jejich akcionářů či společníků. Zajišťuje, že osoby na těchto klíčových pozicích budou vykazovat nezbytnou míru bezúhonnosti a způsobilosti, což je základním předpokladem pro správné a efektivní korporační řízení.

Výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace není jen o rozhodování a strategickém vedení společnosti, ale také o odpovědnosti. A to nejen ve smyslu občanskoprávním či korporátním, ale i trestněprávním. Trestní odpovědnost statutárních orgánů je tématem, které vyvolává mnoho otázek, a to jak mezi právníky, tak i mezi samotnými členy statutárních orgánů. Judikatura v této oblasti je klíčová pro pochopení, jak soudy přistupují k hodnocení jednání členů statutárních orgánů z hlediska trestního práva. Případy trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací se mohou týkat různých aspektů jejich činnosti, od finančního řízení společnosti, přes dodržování daňových a jiných povinností, až po záležitosti spojené s korporační správou. Analýza judikatury ukazuje, že soudy kladou důraz na důsledné plnění povinností a zodpovědné chování členů statutárních orgánů.

Jedním z klíčových případů, který ilustruje význam trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů, byl rozsudek týkající se zkreslování údajů o stavu hospodaření společnosti. V tomto případě byl člen představenstva společnosti odsouzen za to, že úmyslně předkládal nesprávné finanční výkazy, čímž zaváděl akcionáře i veřejnost. Tento případ poukazuje na to, jak vážně soudy berou zavádějící nebo nepravdivé informace, které mohou mít významný dopad na ekonomické prostředí. Dalším významným případem bylo odsouzení člena statutárního orgánu za neplnění daňových povinností. Tento případ ukazuje, že odpovědnost za dodržování daňových předpisů nespočívá pouze na samotné korporaci, ale i na jejích statutárních zástupcích. Trestní odpovědnost za daňové delikty je příkladem toho, jak mohou být členové statutárních orgánů přímo odpovědni za konkrétní jednání, které vede k finančním ztrátám státu.

Zajímavou oblastí, kde se trestní odpovědnost členů statutárních orgánů projevuje, je i problematika insolvenčních trestných činů. Případy, kdy byli členové statutárních orgánů odsouzeni za jednání, které vedlo k úpadku společnosti, ukazují, jak významnou roli hraje správné a zodpovědné finanční řízení. Tyto případy obvykle zahrnují situace, kdy bylo jednání statutárního orgánu motivováno snahou o osobní obohacení na úkor věřitelů nebo společnosti samotné. Judikatura v oblasti trestní odpovědnosti členů statutárních orgánů tak odhaluje důležité principy, kterými se musí statutární orgány řídit. Zároveň slouží jako varování pro ty, kteří by své povinnosti mohli brát na lehkou váhu. Každý případ je specifický a závisí na mnoha faktorech, ale obecně lze říci, že soudy očekávají, že členové statutárních orgánů budou jednat s maximální pečlivostí, transparentností a v souladu s právními předpisy. Tato judikatura tak představuje důležitý zdroj pro pochopení, jaké chování je považováno za nepřijatelné a jaké důsledky může mít jeho porušení.

Klíčovou obrannou strategií je důkladná znalost platné legislativy a pravidel corporate governance. Důsledné dodržování zákonných předpisů a interních směrnic korporace je základním kamenem prevence. V tomto kontextu je nezbytné, aby statutární orgány byly neustále vzdělávány a aby měly přístup k odbornému poradenství. Tento přístup umožňuje nejen identifikovat a minimalizovat rizika, ale také efektivně reagovat v případě, že už dojde ke sdělení obvinění. Dalším prvkem obrany je pečlivá dokumentace veškeré činnosti. V praxi to znamená, že každé rozhodnutí, jednání či transakce by mělo být podrobně zdokumentováno, včetně důvodů vedoucích k danému rozhodnutí a případných alternativ, které byly zváženy. V případě obvinění se tak statutární orgán může spolehnout na objektivní důkazy, které dokládají jeho řádné jednání a zodpovědný přístup k plnění svých povinností.

V situaci, kdy dojde k obvinění, je nezbytné obrátit se na kvalifikovaného právního zástupce specializujícího se na trestní právo a právo obchodních korporací. Profesionální právník může poskytnout neocenitelnou podporu jak ve fázi předběžného šetření, tak v průběhu trestního řízení. Právník pomůže identifikovat klíčové aspekty případu, navrhnout strategii obrany a zajistit, aby byla všechna práva obviněného chráněna. Jednou z možností, jak se bránit proti neoprávněným obviněním, je také proaktivní komunikace s orgány činnými v trestním řízení. Transparentní postoj a ochota spolupracovat mohou být vnímány jako důkaz dobré vůle a mohou přispět k rychlejšímu a pro obě strany uspokojivějšímu vyřešení situace.

Z hlediska limitace rizika trestní odpovědnosti je klíčové zavedení a dodržování efektivního systému vnitřní kontroly a auditu. Tento systém by měl být navržen tak, aby odhalil jakékoli nesrovnalosti nebo potenciální porušení zákona ještě předtím, než by mohlo dojít k trestnímu oznámení. Vytvoření jasného etického kodexu a zavedení politiky nulové tolerance vůči jakýmkoli nelegálním praktikám jsou dalšími kroky k posílení obrany proti možné trestní odpovědnosti. V neposlední řadě je důležité podporovat kulturu otevřenosti a transparentnosti v rámci korporace. Tím se nejen posiluje důvěra mezi zaměstnanci a vedením, ale také se snižuje pravděpodobnost vzniku situací, které by mohly vést k trestní odpovědnosti.

Výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace je náročným úkolem, který vyžaduje nejen odborné znalosti a zkušenosti, ale také vysokou míru etiky a odpovědnosti. Při dodržování výše uvedených principů a strategií lze však účinně chránit nejen sebe, ale i celou korporaci před rizikem trestní odpovědnosti. V kontextu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace a potenciální trestní odpovědnosti, která z toho může vyplývat, nesmíme podceňovat význam principů dobré správy, známých také jako corporate governance, a interních pravidel. Tyto koncepty hrají klíčovou roli nejen v efektivním řízení a kontrolních mechanismech korporace, ale mají i zásadní preventivní účinek v oblasti trestní odpovědnosti.

Principy corporate governance představují soubor pravidel a norem, které určují, jak by měla být korporace řízena a kontrolována. Jejich cílem je zajistit transparentnost, odpovědnost a spravedlivé jednání mezi všemi zúčastněnými stranami – akcionáři, členy statutárních orgánů, zaměstnanci a dalšími zainteresovanými osobami. Když jsou tyto principy správně implementovány a dodržovány, mohou významně přispět k prevenci trestných činů v rámci korporace tím, že zvyšují transparentnost rozhodovacích procesů a posilují interní kontrolní mechanismy. Jedním z příkladů, jak principy dobré správy mohou fungovat v praxi, je zavedení interních pravidel pro rozhodovací procesy. Například, pokud korporace stanoví jasná pravidla pro schvalování finančních transakcí, včetně dvojité kontroly a nutnosti schválení více osobami z různých úrovní managementu, může tím výrazně snížit riziko finančních podvodů.

Dalším příkladem efektivního využití interních pravidel je zavedení etického kodexu, který jasně definuje očekávané chování všech zaměstnanců a členů statutárních orgánů. Takový kodex může zahrnovat směrnice pro zacházení s konflikty zájmů, pravidla pro ochranu firemního majetku nebo zásady týkající se důvěrných informací. Vedení seminářů a školení na téma etického chování a dodržování interních pravidel pak může pomoci zajistit, že všechny zúčastněné strany jsou si vědomy svých povinností a potenciálních důsledků jejich porušení. Velmi významným aspektem corporate governance je také vytvoření efektivního systému interního auditu. Interní audit je nezbytný pro identifikaci slabých míst v kontrolních mechanismech korporace a nabízí možnost proaktivního přístupu k řešení potenciálních problémů dříve, než mohou vést k trestní odpovědnosti. Pravidelná revize a hodnocení interních pravidel a postupů, společně s implementací doporučení z interních auditů, jsou klíčové pro udržení zdravého a bezpečného podnikatelského prostředí.

V konečném důsledku principy dobré správy a pečlivě navržená interní pravidla poskytují korporacím robustní rámec pro prevenci trestných činů a trestní odpovědnosti. Skrze jasné směrnice, odpovědné rozhodování a silné kontrolní mechanismy mohou obchodní korporace nejen chránit svůj majetek a reputaci, ale také podporovat kulturu integrity a transparentnosti.

Z našeho rozboru vyplynulo několik klíčových poznatků. Především je zřejmé, že trestní odpovědnost člena statutárního orgánu může být vyvozena nejen z jeho přímého jednání, ale i z nedbalosti, zanedbání dohledu nad činností zaměstnanců nebo z neschopnosti zabránit protiprávnímu jednání jiných osob jednajících jménem korporace. Zvláště důležité je, že trestní odpovědnost právnické osoby nevylučuje individuální trestní odpovědnost člena statutárního orgánu a naopak. Na základě těchto poznatků je možné formulovat několik doporučení pro členy statutárních orgánů, která by jim měla pomoci zajištění zákonnosti jejich jednání a minimalizaci rizik trestní odpovědnosti:

Důsledný dohled a kontrola: Je nezbytné zřídit efektivní systémy interní kontroly a dohledu nad činností zaměstnanců a dalších osob jednajících jménem korporace. Tyto systémy by měly být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány tak, aby odrážely aktuální právní požadavky a rizika.

Vzdělávání a osvěta: Členové statutárních orgánů by měli zajistit, že všichni zaměstnanci a osoby jednající jménem korporace jsou řádně seznámeni s právními požadavky a etickými standardy, které jsou pro jejich činnost relevantní. Pravidelná školení a osvětové programy mohou významně přispět k prevenci protiprávního jednání.

Průběžná aktualizace právních znalostí: Právní prostředí se neustále vyvíjí, a proto je zásadní, aby členové statutárních orgánů průběžně sledovali legislativní změny a aktualizovali své znalosti, aby jejich rozhodování vždy reflektovalo aktuální právní stav.

Konzultace s právními odborníky: V případě nejistoty nebo složitějších právních otázek je doporučeno vyhledat konzultaci s právními odborníky. Externí právní poradenství může pomoci předejít potenciálním rizikům a zajistit, že rozhodnutí jsou v souladu s platnými právními předpisy.

Transparentnost a zodpovědnost: Veškeré rozhodovací procesy by měly být transparentní a dokumentované. Záznamy o rozhodnutích a podkladech pro jejich učinění mohou sloužit jako důležitý důkaz v případě potřeby obrany proti obvinění z protiprávního jednání.

Pamatujme, že výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace není jen o právech, ale především o povinnostech a zodpovědnosti. Dodržováním výše uvedených doporučení mohou členové statutárních orgánů nejen minimalizovat riziko trestní odpovědnosti, ale také přispět k udržení dobrého jména a důvěryhodnosti korporace, kterou zastupují.

Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.

Foto: (licence Canva)

Aktuální číslo

2024 – 04

Ročníky

Reklama

Tištěné
předplatné

1644

1 rok

  • Měsíčník v tištěné a elektronické verzi
  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Elektronické
předplatné

1152

1 rok

  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu Konkurzních novin na webu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Reklama

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. Vydává: COOPER PRESS, spol. s .r. o., IČ 25207059 | Redakce: Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, e-mail: info@kn.czCEO: Dalibor Knotek, mobil: 602 789 839, e-mail: d.knotek@kn.czŠéfredaktor: Petr Blahuš, mobil: 608 301 966, e-mail: p.blahus@kn.czPR: mobil: 778 706 306, e-mail: info@kn.cz, Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK Tiskne: Novatisk, a.s. Rozšiřují: International mail service, s.r.o. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČR e 12417. iSSN 1213-4023.

© 2024 Konkursní noviny | Design & realizace HD Production Brno | Zásady cookies