Moratorium v insolvenčním řízení pro Barrandov Televizní Studio a.s.

Insolvenční řízení představuje komplexní právní proces, který má za cíl řešit situaci, kdy dlužník není schopen plnit své finanční závazky vůči věřitelům.

Jedním z nástrojů, který insolvenční zákon nabízí pro řešení takových situací, je institut moratoria. Tento příspěvek se zaměřuje na analýzu nedávného rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým bylo vyhlášeno moratorium pro společnost Barrandov Televizní Studio a.s., a to s cílem poskytnout hlubší vhled do fungování tohoto nástroje v praxi. Moratorium je právní institut, jehož cílem je poskytnout dlužníkovi ochranné období, během kterého jsou dočasně pozastaveny určité právní úkony vůči dlužníku, jako jsou exekuce, a to za účelem umožnění dlužníkovi restrukturalizovat své podnikání nebo sestavit reorganizační plán.

V případě Barrandov Televizní Studio a.s. bylo moratorium vyhlášeno na základě návrhu dlužníka, který se domáhal jeho vyhlášení s odkazem na § 126 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „insolvenční zákon“).

Dlužník – společnost Barrandov Televizní Studio a.s. ve svém návrhu argumentoval, že se nachází v platební neschopnosti a má v úmyslu podat insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení reorganizace, která je podle jeho názoru nejvhodnějším způsobem řešení úpadku. Dále dlužník zdůraznil, že účelem moratoria je ochrana majetku dlužníka do doby dokončení a hlasování o reorganizačním plánu, aby bylo zabráněno individuálnímu vymáhání nároků ze strany věřitelů.

Městský soud v Praze rozhodl o vyhlášení moratoria na majetek dlužníka na dobu 3 měsíců, což je v souladu s maximální možnou dobou trvání moratoria stanovenou insolvenčním zákonem. Soud zdůraznil, že dlužník splnil všechny zákonem stanovené podmínky pro vyhlášení moratoria, včetně předložení seznamů a listin dle § 116 odst. 2 insolvenčního zákona a písemného prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí.

Toto rozhodnutí představuje důležitý příklad uplatnění institutu moratoria v praxi a zdůrazňuje jeho význam jako nástroje pro ochranu dlužníka v období před podáním insolvenčního návrhu. Moratorium umožňuje dlužníkovi získat potřebný čas pro přípravu a realizaci reorganizačního plánu, který by mohl vést k sanaci podniku a následnému poměrnému uspokojení věřitelů, a tím předcházet likvidaci dlužníkova majetku.

Z hlediska právní praxe je rozhodnutí Městského soudu v Praze příkladem aplikace insolvenčního zákona a poskytuje užitečný náhled do procesu a kritérií, které soudy používají při rozhodování o návrzích na vyhlášení moratoria. Je důležité, aby se právníci a podnikatelé seznámili s tímto institutem, jeho předpoklady a účinky, aby mohli efektivně využívat možnosti, které insolvenční zákon nabízí pro řešení situací platební neschopnosti.

Moratorium v kontextu insolvenčního práva představuje významný nástroj, jenž umožňuje dlužníkům získat dočasnou ochranu před věřiteli v situaci, kdy se nacházejí v ekonomických obtížích, ale zároveň mají potenciál situaci řešit a vrátit se k finanční stabilitě. Tento institut je zakotven v insolvenčním zákoně č. 182/2006 Sb., v platném znění, který stanovuje pravidla insolvenčního řízení v České republice.

Moratorium lze definovat jako dočasné pozastavení práva věřitelů na vymáhání svých pohledávek vůči dlužníkovi, které je vyhlášeno insolvenčním soudem. Jeho hlavním účelem je poskytnout dlužníkovi prostor a čas na přípravu a realizaci plánu na sanaci své finanční situace, čímž se snaží zabránit úplnému kolapsu dlužníka a umožnit tak lepší uspokojení pohledávek věřitelů, než by bylo možné v případě jeho likvidace.

Podle § 115 a následujících insolvenčního zákona, moratorium může být vyhlášeno na návrh dlužníka, který musí insolvenčnímu soudu prokázat, že se nachází v úpadku, nebo je ohrožen úpadkem, ale existuje reálná šance na sanaci. K návrhu na moratorium musí být přiloženy podrobné informace o finanční situaci dlužníka, seznam věřitelů, poslední účetní závěrka a také písemné prohlášení většiny věřitelů, kteří souhlasí s vyhlášením moratoria. Toto prohlášení musí být úředně ověřeno.

Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvá po dobu určenou v návrhu, nejdéle však tři měsíce. Během této doby jsou pozastaveny veškeré exekuce a jiné právní kroky věřitelů proti dlužníku, které by mohly vést k uspokojení jejich pohledávek na úkor ostatních věřitelů. Dlužník má v této době možnost sestavit a předložit věřitelům reorganizační plán, který je zaměřen na sanaci jeho finanční situace.

Institut moratoria tak představuje klíčový prvek insolvenčního práva, který umožňuje dlužníkům v obtížné finanční situaci získat potřebný čas na sanaci svého podnikání. Je to nástroj, který při správném využití může přinést prospěch jak dlužníkovi, tak jeho věřitelům, neboť umožňuje efektivnější uspokojení pohledávek, než by bylo možné v případě likvidace dlužníka. Zároveň však vyžaduje pečlivou přípravu a spolupráci mezi dlužníkem a věřiteli, stejně jako pečlivé posouzení insolvenčním soudem.

Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.

Foto: Foto: se svolením TV Barrandov