Insolvence

1. Úvod

   Dlužníci, kteří jsou v úpadku mají povinnost podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

Ve skutečnosti věřitelé při správě pohledávek pravidelně sledují, jak jejich dlužníci místo konstruktivního řešení závazků a místo psaní svých insolvenčních návrhů zakládají nové společnosti se stejnou činností jakou provozovali ve svých předlužených společnostech. Současně v předlužené firmě stále objednávají a nakupují na fakturu, čímž navyšují počet budoucích věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení.
Nejsou výjimečné ani přihlášené pohledávky vzniklé 24 hodin před zahájením insolvenčního řízení a to z titulu nákupu například nového počítače. Nový počítač se v následném soupisu majetkové podstaty neobjeví, protože ho správce při inventuře majetku nenajde.
   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“.

Ke konci roku 2020 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob, které dlouhodobě neplní své smluvní závazky, 505 tisíc dospělých občanů ČR. Je to o řádově 50 tisíc občanů méně, než na konci roku 2019. Členské společnosti hlásily do registru v průběhu celého roku méně občanů, než v předchozích letech – zejména díky zákonným odkladům splátek i následné vstřícnosti vůči spotřebitelům v závěru roku 2020.

Vím, že píši sloupek do odborného časopisu s názvem Konkursní noviny. Proto odpověď na řečnickou otázku „Jak to vypadá v kuchyni insolvenčního správce?“ zná, slovy klasika, na jedničku jen ministryně spravedlnosti, na dvojku insolvenční správce, na trojku …. však víte. Pokusím se tedy aspoň trojkařům s určitou nadsázkou poodhalit, co a jak se vlastně děje za dveřmi s povinným nápisem „Insolvenční správce“. Tedy zaprvé: doba, kdy insolvenční správce byl podobně jako lovec odměn ve filmu Nespoutaný Django solitérní bojovník připravený vstoupit kamkoli a kdykoli, ta je pryč. Dnešní výkon insolvenčního správce je relativně přísně regulován, správce mívá slušivý oblek a hezkého koně a hlavně družinu. Insolvenční správce totiž dnes není osamocený bojovník. Ve většině případů jím jsou právnicko-ekonomické firmy, které navíc oplývají detektivními dovednostmi. A je to také, ekologové prominou, hora papíru a tonerového prášku, hektolitry projetého paliva a plné koše s biologickým odpadem z roušek, návleků a podobných pomůcek.

Z § 36 odst. 1 InsZ plyne povinnost insolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí[1]. Toto ustanovení je však poměrně vágní a je třeba rozklíčovat, co přesně chtěl zákonodárce pojmem odborné péče vyjádřit.

V loňském (covidovém) roce bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což je o desetinu méně než v roce 2019. To je zvláštní. Rok 2020 byl poznamenán mnoha jevy s nepříznivým dopadem na firemní sektor. Uzavírání provozu v mnoha odvětvích, karanténa zaměstnanců, distanční výuka ve školách, omezení obchodu, uzavření hranic a tak dále. To vše omezilo poptávku po zboží a službách, což se nemohlo neprojevit ve zhoršení finanční situace mnoha společností. Rovněž ve ztížení podmínek včasné úhrady splatných závazků. Navíc, jak je vidět z grafu 1, údaje za rok 2019 naznačovaly změnu trendu ve vývoji počtu bankrotů obchodních společností. Ten klesal od roku 2014, avšak v roce 2019 se mírně zvýšil. Počet bankrotů v roce 2020 byl zdaleka nejnižší v rámci posledních let.

 1. Úvod

Reorganizace je jeden ze způsobů řešení úpadku v rámci insolvenčního řízení. Během této činnosti se zpravidla jedná o postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

   Od nového roku bude běžnější, že dluhy krachujících firem budou vymáhány po členech statutárních orgánů. Tedy i po jednatelích společností s ručením omezeným nebo členech představenstva akciových společností. Za změnou stojí novela zákona o obchodních korporacích. Šéfové firem mají nejvyšší čas si udělat pořádek, aby zbytečně neriskovali.

• Celkový počet žadatelů o insolvenci loni v Česku klesl meziročně o 15 %. Důvodem jsou zejména moratoria v rámci lex covid, jež dlužníky dočasně ochránila před ekonomickými dopady pandemie.

• V případě právnických osob bylo v součtu za celý loňský rok podáno dokonce nejméně insolvenčních návrhů v historii. 

• V závěru roku se už ale začal propad ekonomiky do insolvencí firem citelně promítat. V samotném prosinci byl měsíční počet žádostí právnických osob o insolvenci nejvyšší od května 2017.

• Ani vyhlídky na rok 2021 nejsou příliš příznivé. Celkový počet insolvenčních návrhů sice nejspíše nedosáhne úrovně krizového roku 2009, i tak by ale podle odhadů mohl vzrůst až na trojnásobek roku 2020.

Problematiku směnek upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, který ve svých úvodních paragrafech vymezuje jednotlivé pojmy směnek se dotýkající. Zcela jasně definuje směnku vlastní, kde výstavce směnky slibuje, že zaplatí směnečnou sumu remitentovi, a směnku cizí, která obsahuje příkaz směnečníkovi zaplatit směnečnou sumu. Blankosměnka je pak taková, která nebyla zcela vyplněna a byl k ní připojen pouze jeden z podpisů, zpravidla podpis výstavce.[1]

1. Úvod

Věřitelé rozhodují o kvalitě svých pohledávek již v době, kdy se zákazníkem uzavírají obchodní smlouvy a současně prověřují u zákazníka jeho platební schopnosti, když svá plnění zákazníkovi fakturují, když požadují od zákazníka zřízení zástavy na nemovitý nebo na movitý majetek a v neposlední řadě i v průběhu insolvenčního řízení na schůzi věřitelů při rozhodování o způsobu řešení úpadku u zákazníka. Svým hlasem rozhodují o řešení úpadku konkurzem nebo reorganizací. V praxi se pro všechny účastníky řízení jeví výhodnější reorganizace. I ta samozřejmě není zadarmo. Věřitelé musí dlužníkovi část svých pohledávek odpustit.

V níže uvedeném případě jsou věřitelé před takovým rozhodnutím. Vše záleží na připravovaném reorganizačním plánu, ve kterém dlužník uvede výši plánovaného uspokojení přihlášených pohledávek.

   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“.

V listopadu letošního roku bylo vyhlášeno 44 bankrotů obchodních společností, 538 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 347 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 100 návrhů na bankrot obchodních společností, 530 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 318 návrhů na osobní bankrot. Poprvé od června 2017 tak bylo podáno dva měsíce za sebou 100 a více firemních insolvenčních návrhů. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu www.informaceofirmach.cz.

Obecné vymezení odměny insolvenčního správce za přezkum

Zákonnou úpravu, která stanoví výši odměny insolvenčního správce můžeme najít v § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Jedná-li se o konkurs, určí se výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele.

1. Úvod

Z důvodu probíhající koronavirové pandemie se očekává nárůst existenčních problémů ve firmách. Věřitelé by v rámci prevence před vznikem nedobytných pohledávek často končících v insolvenčním řízení s dlužníky měli využívat stávajících služeb například pojišťoven pohledávek, nebo internetových prověřovacích aplikací, které jsou často součástí firemních informačních systémů (účetních programů). Samotní uživatelé to však nevědí, nebo aplikace z pohodlnosti nepoužívají. Následující příklad už pouze konstatuje následky.

Náznaky přicházející ekonomické krize jsou stále hmatatelnější. Podle advokáta Pavla Strnada z AK Polverini Strnad, který se specializuje na insolvenční právo, výrazně přibývají dotazy jak správně postupovat při hrozícím úpadku. Dokládají to i čísla – v září bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za poslední rok. Velkou odpovědnost totiž mají statutární orgány. Jejich členové jsou povinni pokusit se hrozící úpadek dostupnými prostředky odvrátit, jinak mohou ručit za všechny dluhy firmy.

V říjnu letošního roku bylo vyhlášeno 37 bankrotů obchodních společností, 580 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 303 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 109 návrhů na bankrot obchodních společností, 608 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 511 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejvyšší od května minulého roku. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu.

Poslanci z Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny doporučili k projednání vládní návrh, který by zkrátil délku oddlužení z pěti na tři roky, a to pro všechny dlužníky. Odborníci ale upozorňují, že vláda nemá návrh podložený analýzou skupin lidí v dluhových pastích. Novela tak pomůže i dlužníkům v produktivním věku, kteří znají exekuční řízení a roky se vyhýbají splácení, varuje jednatelka InsolCentra JUDr. Jarmila Veselá. Finanční břemeno ztracených pohledávek následně ponesou všichni občané.

Odpovídá JUDr. Pavel BERGER, advokát, ohlášený společník BERGER-insolvenční správce a spol.

Dobrý den. Mám schválené oddlužení a nyní jsem obdržel předvolání k soudu, kde je uvedeno, že soud bude zkoumat nepoctivý záměr dlužníka. Můžete mi sdělit co pod tím mám rozumět?

1. Úvod

Je dlužník povinen předat insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku seznam majetku a své účetnictví?

Ano, je povinný.

Dělají to dlužníci?

Ne, nedělají.

Co se jim stane?

Nic.

Vstupují věřitelé do věřitelského výboru, aby zajistili co nejvyšší poměrné uspokojení pohledávek?

NE, nevstupují.

V září letošního roku bylo vyhlášeno 56 bankrotů obchodních společností, 642 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 493 osobních bankrotů. V září bylo zároveň podáno 93 návrhů na bankrot obchodních společností, 645 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 494 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejvyšší od října minulého roku. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu www.informaceofirmah.cz.

Během posledního srpnového týdne požádalo o vyhlášení mimořádné ochrany před věřiteli více než 30 společností. Na poslední chvíli tak využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září. Od roku 2008 bylo přitom ochranné moratorium vyhlášeno pouze pro 139 společností. Vyplývá to z analýzy dat portálu, kterou provedla společnost CRIF.

Během posledního srpnového týdne požádalo o vyhlášení mimořádné ochrany před věřiteli více než 30 společností. Na poslední chvíli tak využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září. Od roku 2008 bylo přitom ochranné moratorium vyhlášeno pouze pro 139 společností. Vyplývá to z analýzy dat portálu, kterou provedla společnost CRIF.

Dluh obyvatel ČR evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací na konci druhého čtvrtletí poprvé v historii překročil hranici 2,5 bilionu korun. Jeho výše byla o 143 miliard vyšší než o rok dříve. To představuje meziroční nárůst o 6 %. Růst zadlužení obyvatel tak zatím nezastavila ani pandemie nového typu koronaviru, ani pokles ekonomické aktivity. Za růstem celkového dluhu stojí především úvěry na bydlení. Objem dluhu z těchto úvěrů se meziročně zvýšil o 133 miliard a poprvé překročil hranici 2 bilionů korun.

Na dotaz odpovídá JUDr. Kateřina Martínková, LL.M., advokátka a insolvenční správkyně se zvláštním povolením

Jsem zajištěným věřitelem dlužníka, na jehož majetek byl insolvenčním soudem prohlášen konkurz. Právo zajištění jsem měl k movitým věcem dlužníka, které užíval ke své podnikatelské činnosti. Předmět zajištění insolvenční správce dle mého pokynu jako zajištěného věřitele prodal přímému zájemci, tedy mimo dražbu. Následně mi insolvenční správce předložil ke schválení návrh na udělení souhlasu k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Z tohoto podání jsem zjistil, že insolvenční správce považuje za výtěžek zpeněžení kupní cenu bez DPH. Částku odpovídající DPH pak ani nezapočítává do nákladů spojených se zpeněžením majetku, případně nákladů spojených s údržbou a správou zajištěného majetku. Kdyby takto postupoval, překročil by zákonný limit 4%, respektive 5%. Je způsob výpočtu insolvenčního správce správný? Mám zkušenost z jiného insolvenčního řízení, kde správce vycházel z výtěžku zpeněžení včetně DPH, takže mám za to, že jsem v nynějším řízení zkrácen.

1. Úvod

Věřitelé v pozici dodavatelů služeb, výrobků, materiálu a zboží stále podceňují u svých zákazníků existenci závažných varovných informací dostupných v internetových aplikacích a dodávají jim svá plnění do doby, než se objeví insolvenční návrh. Pro ně platí přísloví „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“.V níže uvedeném případě stála tato nehoda věřitele celkem 36 milionů Kč.

1. Úvod

Lidové noviny v pátek 3. 7. 2020 otiskly článek „Policie prověřuje státní nákupy v době koronaviru“. V něm se čtenáři dozvědí, že největší sumu za dodávky ochranných pomůcek v době koronaviru zaplatilo ministerstvo zdravotnictví společnosti LA Factory s.r.o. Jedná se celkem o 627,8 milionu korun. Vlastník a jednatel společnosti Radek Švec údajně odmítl zásah detektivů komentovat.

V červnu letošního roku bylo vyhlášeno 74 bankrotů obchodních společností, 655 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 529 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 53 návrhů na bankrot obchodních společností, 602 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 558 návrhů na osobní bankrot. Zatímco počet bankrotů obchodních společností (OS) byl v červnu nejvyšší za poslední rok, počet návrhů na bankrot OS byl druhý nejnižší od začátku roku 2008. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat aplikace Cribis zvěřejněných na portálu www.informaceofirmach.cz.

Počet nových uchazečů o oddlužení se v červnu zvýšil o bezmála čtvrtinu na 2406. Opadly obavy z nákazy koronavirem a dlužníci tak začali znovu vyhledávat akreditované profesionály, kteří jim pomáhají sepisovat insolvenční návrhy.

Insolvenčních návrhů podaných na právnické osoby je naopak nejméně v historii. Důvodem je mimo jiné odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh hned poté, co se dostal do úpadku.

Skutečný náraz krize se na datech o insolvencích zatím téměř neprojevuje. Vlna nových insolvenčních návrhů vyvolaných potížemi v ekonomice by však mohla přijít už na podzim

Ke konci června evidovalo sdružení SOLUS ve svém registru spotřebitelů, kteří neplní dlouhodobě své závazky, 553 tisíc osob. Je to o sedm tisíc méně, než ke konci března 2020. Díky odpovědnému přístupu členských společností, které dlouhodobě prověřují schopnost klientů dostát svým smluvním závazkům, i díky rychlému zavedení odkladu splátek v době krize způsobené koronavirem, udrželo druhé čtvrtletí dlouholetý pozitivní trend.

V květnu letošního roku bylo vyhlášeno 49 bankrotů obchodních společností, 619 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 458 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 52 návrhů na bankrot obchodních společností, 494 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 215 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejnižší od začátku roku 2008, kdy začal platit stávající insolvenční zákon. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu www.informaceofirmach.cz. 

Ekonomika se od propuknutí koronavirové krize v České republice pomalu začala probouzet. Za tři měsíce, od března do května, podnikatelské aktivity pozastavilo více než 20 000 osob samostatně výdělečně činných, což je o 16 % víc než v roce 2019 a o třetinu víc než v roce 2018. „V květnu se ale již situace vrací do normálu,“ říká Petra Štěpánová z Bisnode.

Na dotazy odpovídá Mgr. Martina Nová, advokátní koncipient JUDr. Ing. Pavla Fabiana, advokáta a insolvenčního správce

Jaké příjmy podléhají srážkám v oddlužení? Mohou být považovány bonusy vyplácené v rámci podpory OSVČ při současné situaci za mimořádný příjem?

V současné době se dlužníci více než dříve dotazují, zda konkrétní příjem podléhá srážkám v oddlužení, či zda se nejedná o mimořádný příjem. Na přezkumných jednáních se také setkáváme častěji s dotazy na blokaci bankovních účtů a další postupy, které jsou prováděny pouze v exekuci.

Na začátek je tedy potřeba připomenout, že dlužník do insolvenčního řízení vstupuje dobrovolně a insolvenční správce provádí dohled nad plněním povinností, které dlužníkovi stanovil soud. Insolvenční správce nevydává příkazy k zabavení majetku ani nedává příkaz k blokaci bankovních účtů. Oproti exekučnímu řádu insolvenční zákon v § 7 umožňuje použití ustanovení občanského soudního řádu pro výkon rozhodnutí pouze přiměřeně, pokud na něj insolvenční zákon odkáže. Při oddlužení se provádí srážky na tzv. přednostní pohledávky, oproti tomu exekuce či výkon rozhodnutí jsou ve většině případů pohledávkou nepřednostní. Výpočet srážky se provádí dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, ve znění pozdějších předpisů.

1. Úvod

V nedávné krizi při zásobování občanů České republiky rouškami proti nákaze koronavirem zajistila společnost RECEA PRAGUE s.r.o., IČ 24231193 českému ministerstvu zdravotnictví roušky za 310 milionů korun. Tím suplovala činnost státních organizací a samotného Ministerstva zdravotnictví ČR, ve kterých se nenašel odbor ani úředník schopný k zajištění těchto základních zdravotních pomůcek. Celý státní aparát byl zahanben schopností malé společnosti, ve které je proti jednateli vedeno 18 exekucí, a která ve své historii nevykazuje téměř žádnou podnikatelskou činnost, viz text níže.