Insolvence

V dubnu bylo vyhlášeno 53 bankrotů obchodních společností, 532 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 402 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 83 návrhů na bankrot obchodních společností, 507 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 354 návrhů na osobní bankrot. Oproti březnu se počet bankrotů i návrhů na bankrot ve všech kategoriích snížil. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou vypracovala společnost CRIF.

   V Poslanecké sněmovně je již od listopadu projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vládní návrh novely“ či „novela“), který má transponovat směrnici Evropské unie z 20. 6. 2019[1]. Transpozice má nastat nejpozději 17.7.2021. Směrnice cílí na insolvence, oddlužení a restrukturalizace, zejména pak na dluhy z podnikání fyzických osob, kdy stanovuje povinnost pro členské státy přijmout taková opatření, aby nebyli lidé s těmito dluhy v oddlužení déle než tři roky[2] (v případě České republiky je tato doba počítána od zahájení plnění splátkového kalendáře).

Úvod

   Věřitelům, kterým vznikají rozhodující roční tržby u velkých společností balancujících nad propastí insolvence, doporučujeme využívat poradenství znalců z oblasti insolvenčního řízení. Získají tím informace, zda svému rozhodujícímu zákazníkovi stále dodávat svá plnění na fakturu nebo zda své dodávky zastavit s cílem minimalizovat výši svých budoucích pohledávek přihlašovaných do nově prohlášených úpadků. Toto doporučení se vztahuje na případy podobné příkladu níže uvedenému, nebo příkladu uvedenému v našem článku v Konkursních novinách č. 1. 2021, popisujícím insolvenční řízení u dlužníka VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.

   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“

I přes pokračující uzavírku podstatné části ekonomiky došlo v Česku v prvním čtvrtletí k meziročnímu poklesu počtu nových insolvenčních návrhů. Žádosti o oddlužení zatím reálnou situaci v ekonomice neodrážejí především díky pokračujícím podpůrným programům a moratoriím. Důsledky krize se na insolvencích naplno projeví teprve s ukončováním mimořádných opatření, systému může hrozit i přehlcení. Určitým varováním je v tomto ohledu už letošní březen, kdy bylo podáno nejvíce insolvenčních návrhů za poslední rok.

V letošním roce začnou postupně končit podpůrné státní programy a moratoria, která během složitého covidového období držela nad vodou mnoho firem. To se spolu s důsledky pokračujícího ekonomického útlumu řady odvětví nutně promítne ve schopnosti podniků splácet pohledávky. Podle odhadu úvěrové pojišťovny Atradius tak letos vzroste počet firemních insolvencí ve srovnání s loňským rokem o čtvrtinu.

V březnu letošního roku bylo vyhlášeno 67 bankrotů obchodních společností, 602 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 528 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 114 návrhů na bankrot obchodních společností, 632 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 723 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot se zvýšil ve všech kategoriích, u osobních bankrotů byl nejvyšší za poslední rok. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo implementaci nových insolvenčních formulářů, které byly postupně přepracovány v rámci projektu „Aktualizace interaktivních formulářů elektronického podání pro insolvenční řízení“. Od nových formulářů si ministerstvo slibuje zjednodušení administrativy i snížení nákladů na tisk a archivaci.

Špičkové motocyklové závody už v Brně neuvidíme, končí 75 let roků dlouhá éra zdejších Grand Prix. Na řadu přichází soudy o dluhy a insolvenční správce. „Je třeba ale říci, že turisté do Brna a na jižní Moravu nejezdí jen díky Moto GP,“ tvrdí shodně primátorka Brna JUDr. Markéta Vaňková a hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Jan Grolich.

1. Úvod

   V letošním roce věřitelé očekávají v duchu nové úpravy odpovědnosti členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace první žaloby na doplnění pasiv.

   Tato změna zásadním způsobem rozšiřuje odpovědnost členů statutárních orgánů při úpadku společnosti. Jednatelé, kteří jsou dnes v pozici věřitele, berou tuto změnu vážně, protože v důsledku vzniku nedobytných pohledávek za dlužníky v insolvenci se i oni mohou stát statutárem na straně dlužníka v úpadku.
„Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“

   Logická úvaha říká, že rok s pandemii a na ni navazujícími restriktivními a podpůrnými opatřeními vlády by se měla promítnout do statistiky bankrotů. Uzavření mnoha oborů a značná omezení v řadě dalších, snížení propustnosti hranic, uzavření škol a předškolních zařízení a následné „uvěznění“ řady rodičů doma, karantény zaměstnanců, snížení počtu zahraničních pracovníků, restrikce v zemích hlavních obchodních partnerů atd. by na první pohled mělo vést k prudkému vzestupu bankrotujících firem. Aktuální údaje nenasvědčují, že by k tomu docházelo.

1. Úvod

   Dlužníci, kteří jsou v úpadku mají povinnost podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

Ve skutečnosti věřitelé při správě pohledávek pravidelně sledují, jak jejich dlužníci místo konstruktivního řešení závazků a místo psaní svých insolvenčních návrhů zakládají nové společnosti se stejnou činností jakou provozovali ve svých předlužených společnostech. Současně v předlužené firmě stále objednávají a nakupují na fakturu, čímž navyšují počet budoucích věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení.
Nejsou výjimečné ani přihlášené pohledávky vzniklé 24 hodin před zahájením insolvenčního řízení a to z titulu nákupu například nového počítače. Nový počítač se v následném soupisu majetkové podstaty neobjeví, protože ho správce při inventuře majetku nenajde.
   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“.

1. Úvod

   Dlužníci, kteří jsou v úpadku mají povinnost podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh.

Ve skutečnosti věřitelé při správě pohledávek pravidelně sledují, jak jejich dlužníci místo konstruktivního řešení závazků a místo psaní svých insolvenčních návrhů zakládají nové společnosti se stejnou činností jakou provozovali ve svých předlužených společnostech. Současně v předlužené firmě stále objednávají a nakupují na fakturu, čímž navyšují počet budoucích věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení.
Nejsou výjimečné ani přihlášené pohledávky vzniklé 24 hodin před zahájením insolvenčního řízení a to z titulu nákupu například nového počítače. Nový počítač se v následném soupisu majetkové podstaty neobjeví, protože ho správce při inventuře majetku nenajde.
   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“.

Ke konci roku 2020 evidovalo sdružení SOLUS ve svém Registru fyzických osob, které dlouhodobě neplní své smluvní závazky, 505 tisíc dospělých občanů ČR. Je to o řádově 50 tisíc občanů méně, než na konci roku 2019. Členské společnosti hlásily do registru v průběhu celého roku méně občanů, než v předchozích letech – zejména díky zákonným odkladům splátek i následné vstřícnosti vůči spotřebitelům v závěru roku 2020.

Vím, že píši sloupek do odborného časopisu s názvem Konkursní noviny. Proto odpověď na řečnickou otázku „Jak to vypadá v kuchyni insolvenčního správce?“ zná, slovy klasika, na jedničku jen ministryně spravedlnosti, na dvojku insolvenční správce, na trojku …. však víte. Pokusím se tedy aspoň trojkařům s určitou nadsázkou poodhalit, co a jak se vlastně děje za dveřmi s povinným nápisem „Insolvenční správce“. Tedy zaprvé: doba, kdy insolvenční správce byl podobně jako lovec odměn ve filmu Nespoutaný Django solitérní bojovník připravený vstoupit kamkoli a kdykoli, ta je pryč. Dnešní výkon insolvenčního správce je relativně přísně regulován, správce mívá slušivý oblek a hezkého koně a hlavně družinu. Insolvenční správce totiž dnes není osamocený bojovník. Ve většině případů jím jsou právnicko-ekonomické firmy, které navíc oplývají detektivními dovednostmi. A je to také, ekologové prominou, hora papíru a tonerového prášku, hektolitry projetého paliva a plné koše s biologickým odpadem z roušek, návleků a podobných pomůcek.

Z § 36 odst. 1 InsZ plyne povinnost insolvenčního správce postupovat při výkonu své funkce svědomitě a s odbornou péčí[1]. Toto ustanovení je však poměrně vágní a je třeba rozklíčovat, co přesně chtěl zákonodárce pojmem odborné péče vyjádřit.

V loňském (covidovém) roce bylo vyhlášeno 609 bankrotů obchodních společností, což je o desetinu méně než v roce 2019. To je zvláštní. Rok 2020 byl poznamenán mnoha jevy s nepříznivým dopadem na firemní sektor. Uzavírání provozu v mnoha odvětvích, karanténa zaměstnanců, distanční výuka ve školách, omezení obchodu, uzavření hranic a tak dále. To vše omezilo poptávku po zboží a službách, což se nemohlo neprojevit ve zhoršení finanční situace mnoha společností. Rovněž ve ztížení podmínek včasné úhrady splatných závazků. Navíc, jak je vidět z grafu 1, údaje za rok 2019 naznačovaly změnu trendu ve vývoji počtu bankrotů obchodních společností. Ten klesal od roku 2014, avšak v roce 2019 se mírně zvýšil. Počet bankrotů v roce 2020 byl zdaleka nejnižší v rámci posledních let.

 1. Úvod

Reorganizace je jeden ze způsobů řešení úpadku v rámci insolvenčního řízení. Během této činnosti se zpravidla jedná o postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.

   Od nového roku bude běžnější, že dluhy krachujících firem budou vymáhány po členech statutárních orgánů. Tedy i po jednatelích společností s ručením omezeným nebo členech představenstva akciových společností. Za změnou stojí novela zákona o obchodních korporacích. Šéfové firem mají nejvyšší čas si udělat pořádek, aby zbytečně neriskovali.

• Celkový počet žadatelů o insolvenci loni v Česku klesl meziročně o 15 %. Důvodem jsou zejména moratoria v rámci lex covid, jež dlužníky dočasně ochránila před ekonomickými dopady pandemie.

• V případě právnických osob bylo v součtu za celý loňský rok podáno dokonce nejméně insolvenčních návrhů v historii. 

• V závěru roku se už ale začal propad ekonomiky do insolvencí firem citelně promítat. V samotném prosinci byl měsíční počet žádostí právnických osob o insolvenci nejvyšší od května 2017.

• Ani vyhlídky na rok 2021 nejsou příliš příznivé. Celkový počet insolvenčních návrhů sice nejspíše nedosáhne úrovně krizového roku 2009, i tak by ale podle odhadů mohl vzrůst až na trojnásobek roku 2020.

Problematiku směnek upravuje zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, který ve svých úvodních paragrafech vymezuje jednotlivé pojmy směnek se dotýkající. Zcela jasně definuje směnku vlastní, kde výstavce směnky slibuje, že zaplatí směnečnou sumu remitentovi, a směnku cizí, která obsahuje příkaz směnečníkovi zaplatit směnečnou sumu. Blankosměnka je pak taková, která nebyla zcela vyplněna a byl k ní připojen pouze jeden z podpisů, zpravidla podpis výstavce.[1]

1. Úvod

Věřitelé rozhodují o kvalitě svých pohledávek již v době, kdy se zákazníkem uzavírají obchodní smlouvy a současně prověřují u zákazníka jeho platební schopnosti, když svá plnění zákazníkovi fakturují, když požadují od zákazníka zřízení zástavy na nemovitý nebo na movitý majetek a v neposlední řadě i v průběhu insolvenčního řízení na schůzi věřitelů při rozhodování o způsobu řešení úpadku u zákazníka. Svým hlasem rozhodují o řešení úpadku konkurzem nebo reorganizací. V praxi se pro všechny účastníky řízení jeví výhodnější reorganizace. I ta samozřejmě není zadarmo. Věřitelé musí dlužníkovi část svých pohledávek odpustit.

V níže uvedeném případě jsou věřitelé před takovým rozhodnutím. Vše záleží na připravovaném reorganizačním plánu, ve kterém dlužník uvede výši plánovaného uspokojení přihlášených pohledávek.

   „Věřiteli důvěřuj, ale prověřuj“.

V listopadu letošního roku bylo vyhlášeno 44 bankrotů obchodních společností, 538 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 347 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 100 návrhů na bankrot obchodních společností, 530 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 318 návrhů na osobní bankrot. Poprvé od června 2017 tak bylo podáno dva měsíce za sebou 100 a více firemních insolvenčních návrhů. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu www.informaceofirmach.cz.

Obecné vymezení odměny insolvenčního správce za přezkum

Zákonnou úpravu, která stanoví výši odměny insolvenčního správce můžeme najít v § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Jedná-li se o konkurs, určí se výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele.

1. Úvod

Z důvodu probíhající koronavirové pandemie se očekává nárůst existenčních problémů ve firmách. Věřitelé by v rámci prevence před vznikem nedobytných pohledávek často končících v insolvenčním řízení s dlužníky měli využívat stávajících služeb například pojišťoven pohledávek, nebo internetových prověřovacích aplikací, které jsou často součástí firemních informačních systémů (účetních programů). Samotní uživatelé to však nevědí, nebo aplikace z pohodlnosti nepoužívají. Následující příklad už pouze konstatuje následky.

Náznaky přicházející ekonomické krize jsou stále hmatatelnější. Podle advokáta Pavla Strnada z AK Polverini Strnad, který se specializuje na insolvenční právo, výrazně přibývají dotazy jak správně postupovat při hrozícím úpadku. Dokládají to i čísla – v září bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot obchodních společností za poslední rok. Velkou odpovědnost totiž mají statutární orgány. Jejich členové jsou povinni pokusit se hrozící úpadek dostupnými prostředky odvrátit, jinak mohou ručit za všechny dluhy firmy.

V říjnu letošního roku bylo vyhlášeno 37 bankrotů obchodních společností, 580 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 303 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 109 návrhů na bankrot obchodních společností, 608 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 511 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejvyšší od května minulého roku. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu.

Poslanci z Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny doporučili k projednání vládní návrh, který by zkrátil délku oddlužení z pěti na tři roky, a to pro všechny dlužníky. Odborníci ale upozorňují, že vláda nemá návrh podložený analýzou skupin lidí v dluhových pastích. Novela tak pomůže i dlužníkům v produktivním věku, kteří znají exekuční řízení a roky se vyhýbají splácení, varuje jednatelka InsolCentra JUDr. Jarmila Veselá. Finanční břemeno ztracených pohledávek následně ponesou všichni občané.

Odpovídá JUDr. Pavel BERGER, advokát, ohlášený společník BERGER-insolvenční správce a spol.

Dobrý den. Mám schválené oddlužení a nyní jsem obdržel předvolání k soudu, kde je uvedeno, že soud bude zkoumat nepoctivý záměr dlužníka. Můžete mi sdělit co pod tím mám rozumět?

1. Úvod

Je dlužník povinen předat insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku seznam majetku a své účetnictví?

Ano, je povinný.

Dělají to dlužníci?

Ne, nedělají.

Co se jim stane?

Nic.

Vstupují věřitelé do věřitelského výboru, aby zajistili co nejvyšší poměrné uspokojení pohledávek?

NE, nevstupují.

V září letošního roku bylo vyhlášeno 56 bankrotů obchodních společností, 642 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 493 osobních bankrotů. V září bylo zároveň podáno 93 návrhů na bankrot obchodních společností, 645 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 494 návrhů na osobní bankrot. Počet návrhů na bankrot obchodních společností byl nejvyšší od října minulého roku. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat zveřejněných na portálu www.informaceofirmah.cz.

Během posledního srpnového týdne požádalo o vyhlášení mimořádné ochrany před věřiteli více než 30 společností. Na poslední chvíli tak využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září. Od roku 2008 bylo přitom ochranné moratorium vyhlášeno pouze pro 139 společností. Vyplývá to z analýzy dat portálu, kterou provedla společnost CRIF.

Během posledního srpnového týdne požádalo o vyhlášení mimořádné ochrany před věřiteli více než 30 společností. Na poslední chvíli tak využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září. Od roku 2008 bylo přitom ochranné moratorium vyhlášeno pouze pro 139 společností. Vyplývá to z analýzy dat portálu, kterou provedla společnost CRIF.