Radary jako zlatý důl: Kolik na vás obce vydělávají?
Pokuty za rychlost nejsou jen trestem. Pro některé obce jde o stabilní příjem. Data ukazují i druhou stránku: rostoucí vymáhání dluhů.
Petr Blahuš/24. 3. 2026
Z obsahu:
- Výnosy z radarů dosahují stovek milionů ročně
- Část pokut končí ve vymáhání a exekucích
- Stát zvažuje převzetí výnosů od obcí
Obcím a městům v Česku by se tím mohl uzavřít dosavadní „zlatý důl“. Výnosy z pokut za překročení rychlosti, často měřených stacionárními radary, totiž v některých regionech představují významný příjem obecních rozpočtů. Na jejich vymáhání jsou navíc v řadě případů napojeny regionální exekutorské úřady, které se podílejí na vymáhání nezaplacených pokut.
Automobil přitom vlastní většina čtenářů Konkursních novin, a s rozdílným přístupem obcí k měření rychlosti se tak může setkat prakticky každý řidič. Některé obce argumentují bezpečností provozu, jiné jsou dlouhodobě kritizovány za to, že radary slouží spíše jako zdroj příjmů než jako nástroj prevence.
Redakce Konkursních novin proto připravila – s ohledem na souvislost s problematikou vymáhání pokut a následných exekucí – rozsáhlou analýzu tohoto tématu, které v posledních letech výrazně rezonuje ve veřejné debatě.
Některé české obce a města dokázaly ekonomický zázrak i v době, kdy předchozí vláda sekala dluhy a zvyšovala daně jako na běžícím páse, dokázaly bez nutnosti zvyšovat daně, žádat o dotace nebo osekat své výdaje. Jak? Docela snadno: Stačila jim k tomu malá vstupní investice do šikovně umístěných rychlostních radarů, důsledná administrativa a trochu trpělivosti. Pokuty za dopravní přestupky, zejména za překročení rychlosti, se pak pro mnohé samosprávy staly stabilním a vítaným zdrojem příjmů, často výnosnějším než místní daně za odpadky, psy apod. Nová koalice ANO, SPD a Motoristé ale do svého programového prohlášení napsala, že obcím výdělek z radarů sebere a přenese je na Státní fond dopravní infrastruktury. Obcím by tak měla zůstat jen ta část výnosu z pokut, která jim pokryje náklady, které s kontroverzním měřením rychlostí radary umístěnými často na zcela zbytečných místech mají.
Proč kontroverzní, když se nejedná o nezákonný, ale „jen“ o nenápadný, ačkoliv překvapivě výnosný nástroj fiskální politiky na úrovni samospráv? Rozdíly mezi jednotlivými městy jsou přitom značné. Zatímco někde řidiči „dobrovolně“ platí na provoz měst a obcí v přepočtu na počet jejich obyvatel v řádu stokorun ročně, jinde ty samé pokuty šplhají ke čtyřciferným hodnotám. Obcím by se tak zavřel zlatý důl, přičemž nejvíce by zaplakali třeba ve Vimperku, Slavkově u Brna nebo v Hranicích na Moravě. Pomyslným vítězem v přepočtu na obyvatele je pak konkrétně Vimperk, který s necelými 17,5 tisíce obyvatel inkasoval za rok 2024 přes 24 milionů korun, tedy přibližně 1.406 korunám na obyvatele. Hned za ním je pak Slavkov u Brna (s 1.069 Kč a Hranice na Moravě (974 Kč). Podle veřejných zdrojů tak třeba uskupení desítky menších a středně velkých měst jen za rok 2024 vybralo na pokutách přes 196 milionů korun. Když si uvědomíme, že v Čechách je aktuálně v provozu více než 400 stacionárních a úsekových měřičů rychlosti (a další z výše uvedených důvodů a díky zlevňování technologií a automatizace vyhodnocování jejich záznamů kvapně přibývají – pozn. red.) jdou reálně zisky z celého území státu do vyšších stovek milionů korun.
V poslední době hýbe společností spor o tom, zda, a v jaké podobě ponechat obcím možnost využívat rychlostní radary, respektive ponechat jim zisky z přestupků díky nim inkasovaným. Připomeňme, že část politiků i dopravních expertů chce radary obcím sebrat, respektive, převést zisky z nich nad rámec výdajů obcí na ně pořízených a vynaložených na správní řízení do státní kasy. Argumentují přitom nedávnými kroky v Itálii. Na druhou stranu část obcí hrozí, že za těchto okolností nebude pokuty za nepřiměřenou rychlost vybírat vůbec, protože nebudou dělat práci za stát zadarmo. Argumenty obou stran jsou tak i vcelku logické, rozhodne tak, která z nich bude mít silnější lobby u vlády.
Redakce Konkursních novin se ale rozhodla nechat politiku stranou, a zaměřit se spíše na poněkud opomíjený fakt, že zdaleka ne všechny vyměřené pokuty se úředníkům přestupkových oddělení podaří na „hříšnících“ skutečně vybrat. Pokud je jejich snaha marná, obrací se na jimi vybrané exekutorské úřady, aby to z těchto řidičů dostali. Za tímto účelem oslovila podle zákona o svobodném přístupu k informacím jak všechny krajské metropole státu, tak některé vybrané menší samosprávy, a to včetně výše uvedených menších měst. Všem byla položená stejná otázka, kolik mají na svém území rychlostních radarů, kolik z nich bylo zjištěno přestupků, v jaké výši za ně samosprávné orgány uvalily sankce, a hlavně kolik a v jaké výši jich jako nevymahatelné přeposlali exekutorům. A to vše do konce minulého roku.
Někteří úřednici mají bobříka mlčení
Výsledky do redakce začaly chodit pomalu a postupně. Některá města si totiž nevšimla, že redakce žádala o kompletní výsledky za celý rok 2025, a poslala požadovaná čísla do zhruba poloviny prosince. Jiná zase raději neodpověděla vůbec, což je ale také odpověď, kterou by si měli občané těchto měst a voličů zapamatovat. Přesto se nám sešel v redakci poměrně reprezentativní vzorek, nakolik je tento fenomén v tuzemsku rozšířený a nakolik zasahuje do exekučního prostředí.
Redakce oslovila placené zástupce občanů těchto měst: Vimperk, Říčany, Židlochovice, Ústí nad Labem, Praha, Brno, Ostrava, Jihlava, Liberec, Karlovy Vary, Plzeň, Zlín, Olomouc a České Budějovice. Všem byly položeny ty stejné otázky:
- kolik má váš úřad rychlostních kamer (radarů)
- kolik jste díky nim řešili za minulý rok dopravních přestupků,
- jaká byla za ně výše udělených pokut
- kolik z nich (a v jakém objemu financí) jste jako nezaplacené převedly na exekuční kanceláře k jejich vymáhání
Čísla jsou zajímavá
Jaké jsou odpovědi, tedy aspoň těch, kteří jako placení zástupci veřejnosti vědomi své povinnosti vůči svým spoluobčanům? Posuďte sami:
Automatizované systémy bez obsluhy (radary) jsou na území města Ostravy umístěny dva. Do působnosti Magistrátu města Ostravy ovšem spadá také klimkovický tunel, kde se měří rychlost vozidel v obou směrech. Za období od 01. 01. 2025 do 31.10.2025 nám bylo oznámeno téměř 47 000 přestupků, jež byly zjištěny automatizovanými systémy bez obsluhy.
Za období od 01. 01. 2025 do 31. 10. 2025 jsme za přestupky zjištěnými automatizovanými systémy bez obsluhy uložili celkem 25.237.500 Kč na určených částkách a 11.039.000 Kč na pokutách. Jedná se o určené částky a o pokuty uložené (udělené), nikoliv uhrazené!
(Kolik z nich a v jakém objemu financí jste jako nezaplacené za rok 2025 převedly na exekuční kanceláře k jejich vymáhání) Detailní statistickou informací nedisponujeme, neboť dopravní přestupky jsou předávány komplexně (nikoliv zvlášť za přestupková jednání nepovolené rychlosti, ale též např. nesprávné parkování či další přestupková jednání v dopravě).
Mgr. Gabriela Pokorná, tisková mluvčí Magistrátu města Ostravy
Náš úřad zpracovává data z 5 lokalit obousměrného úsekového měření, tj. z 10 kamer, za rok 2025, k 11. 12. 2025, jsme řešili 31.526 dopravních přestupků z úsekového měření.
Za rok 2025 je zatím předepsáno 21.081.819,53 Kč udělených pokut,
Za rok 2025 k dnešnímu dni (11. 12.) bylo předáno k vymáhání, ovšem na celní úřady – 981 případů v celkové částce k vymáhání 2,337.304,01 Kč.
Ing. Jan Tůma, MPA, tajemník městského úřadu Vimperk
V územní působnosti Magistrátu města České Budějovice je funkční 1 zařízení splňující parametry automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (úsekové měření rychlosti jízdy v obci)
Automatizovaný systém za rok 2025 zaznamenal celkem 1629 přestupků
Ve správním řízení na pokutách uloženo celkem 328.450 Kč, formou „výzvy provozovateli vozidla” pak bylo předepsáno a uhrazeno celkem 794.300 Kč, celkem tedy 1.122.750 Kč.
(Kolik z nich a v jakém objemu financí jste jako nezaplacené za rok 2025 převedly na exekuční kanceláře k jejich vymáhání) dosud 21 případů v celkovém objemu 48.500 Kč
Ing. Jan Kostík, vedoucí správního odboru Magistrát města České Budějovice
Požadované údaje Vám za magistrát bohužel nejsem schopen dodat. S otázkou na počet stacionárních radarů se musíte obrátit na naši Technickou správu komunikací. Agenda pokut v dopravě od 1. července 2024 přešla z rozhodnutí ministerstva dopravy (a vlivem změny zákona, se kterou jsme nesouhlasili) z magistrátu na městské části, proto Vám nedokážu dodat aktuální čísla a budete se muset obrátit na jednotlivé radnice.
Vít Hofman, vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí Hlavní město Praha
Rychlostních kamer máme celkem 4, které sledují úsekové měření na ul. Generála Svobody v obou směrech (jeden obousměrný úsek) Počet oznámení za rok 2025: 562, celková výše udělených „pokut” (vezmeme to včetně výzev) zatím udělených v roce 2025: 421.750 Kč (ukončeno zaplacenou výzvou nebo příkazem v PM) + 38.250 Kč (ještě nezaplacené výzvy) + 33.000 Kč (příkazy, které nejsou v PM) K vymáhání předány neuhrazené příkazy v právní moci v celkové výši nedoplatku Kč 129.000, -.
(Pardubice)
Přestupky jsou oznamovány ze tří radarů. V současné době křižovatka Masarykova – Sadová – rychlost a červená. Křižovatka Masarykova – Štefánikova červená a okamžitá rychlost, úseková rychlost v ulici Masarykova od stadionu k Rondelu obousměrně. V ulici Malá Hradební – červená. Od 1. 1. 2025 do 10. 12. 2025 bylo zasláno celkem 16 834 výzev provozovateli vozidla. Za stejné období bylo na pokutách předepsáno 10 milionů. 544 příkazů bylo předáno na oddělení vymáhání, a to v objemu 1 350 400 Kč.
Tisková mluvčí Magistrátu Ústí nad Labem Romana Macová
V současnosti je 8 aktivních automatizovaných technických prostředků používaných bez obsluhy. Celkem bylo za rok 2025 oznámeno 73.624 přestupků a k 31. prosinci 2025 jich bylo projednáno 70.795. Právní tresty byly uloženy celkem ve výši 17 445 000 korun. K 30. listopadu loňského roku bylo uhrazeno 12 180 000 korun. Každoročně vydává město exekuční příkazy na desítky dlužníků – záleží na množství dohledaných bankovních účtů či zaměstnavatelů dlužníků.
Pouze pro vysvětlení. Program nám bohužel neumožňuje třídit dopravní přestupky tak, aby bylo možné zjistit, které se týkají pouze přestupků za radary, proto nelze vygenerovat konkrétní číslo
Kateřina Malá, tiskové oddělení Magistrát města Hradec Králové
Vox populi, vox Dei
Známý český publicista Otakar Černý kladl po roce 1989 v politických diskusních pořadech České televize „Co týden dal“ a „Debata“ politikům svou již dnes legendární otázku: „A co na to občan?“ Odkazoval tím na povinnost znát i názory běžných lidí, kteří si soudy, politiky, úředníky a policisty, často s odporem, musí za jejich (ne)výkony platit ze svých daní. Po reakcích ze strany úředníků, kteří pokuty z radarů vybírají a kteří jsou často i finančně motivováni tím, kolik z lidí vyberou (vzpomeňme zde na nedávný skandál Magistrátu Ústí nad Labem, který vyplatil svému tajemníkovi Miloši Studenovskému neuvěřitelný jeden milion korun, přestože tento úředník musel kvůli svým 30 soudem potvrzeným nezákonným jednáním zaplatit městu 170.000 korun jako náhradu škody, plus ještě tučnou pokutu) zde v rámci spravedlnosti a pro orientaci přiblížíme aspoň dvě stanoviska obyčejných lidí. Shodou okolností z Ústí nad Labem, jehož úředníci přestupkového odboru jsou podle zjištění Konkursních novin i dle reakcí na sociálních fórech ke svým spoluobčanům neobvykle a přehnaně přísní, neochotní a nepříjemní, takže jsou podle názoru mnohých Ústečanů těmi jasně nejhoršími úředníky v celé republice. (Což by asi mělo Ministerstvo vnitra v souvislosti s nedávnými událostmi v Chřibské, ležící jen kousek od Ústí, přimět ke kontrole postupů zdejších úředníků). Podotýkáme, že se jedná ještě o reakce z těch umírněných, a rozumných.
„S bezpečností dopravy tenhle nesmysl nemá nic společného. Při tom, jak je to nastaveno, že to po odečtu bere už za 51 km/h, tak akorát lidi v tom 500 m úseku hypnotizují tachometry a nečumí před sebe, a kolem sebe. Jen snadný to způsob pro město, jak vydělat prachy, nic víc. Schválně, jestli to tak zůstane nastaveno, až peníze nepůjdou obci, ale státu… (Tomáš Paseka)
„Domnívám se, že stacionární radary by měly plnit především preventivní funkci, tedy vést řidiče k dodržování stanovené rychlosti zejména v rizikových úsecích. Pokud jsou radary řádně a viditelně označeny, plní svůj hlavní účel – zvyšují bezpečnost silničního provozu a přispívají ke snížení rychlosti bez nutnosti represivních opatření. Z tohoto důvodu bych Vás chtěl požádat, aby byly všechny stacionární radary na území města Ústí nad Labem jasně a srozumitelně označeny dopravním značením. Takový krok by podle mého názoru přispěl k větší důvěře veřejnosti, lepšímu vnímání dopravních opatření, a především ke zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu…“
(Žádost správce FB skupiny Ústí nad Labem, zaslaná zdejšímu Magistrátu datovou schránkou; totožnost pisatele redakce zná, ale není oprávněna ji zveřejnit).
