Příliš mnoho zadlužených

V tomto vydání Konkursních novin hovoříme s dlouholetou insolvenční správkyní a také s jedním pražským exekutorem. Oba se, nezávisle na sobě, shodují v tom, že insolvence i exekuce se míjejí svým účinkem.

Podnikatelské insolvence selhávají ve svém základním poslání – spravedlivém uspokojeni věřitelů. Statistika dokládá, že ve více než polovině případů nedostávají přihlášení věřitelé žádné uspokojeni. Na jedné straně dlužnici v době ohroženi své podnikatelské existence beztrestně převádějí majetek mimo majetkovou podstatu a mimo dosah věřitelů, na druhé straně ani fáze řízeni po rozhodnuti o úpadku nezajišťuje stoprocentní férovost insolvencí. Podniky s řádně vedeným účetnictvím mohou mít problémy. Naproti tomu firmy s „upravenými“ údaji mohou snadno utíkat před insolvenčními návrhy. Celkovým výsledkem podnikatelských insolvenci je tak stav, kdy těmto procesům nevěří téměř nikdo.

V případě exekucí je situace podobná. Žití na dluh se v minulých letech stalo běžnou součástí života řady našich domácností. Kreditní karty, hypotéky, leasingy, spotřebitelské úvěry a další produkty otevřely lidem přístup k výrazně vyššímu objemu finančních prostředků, než jaké by měli k dispozici pouze díky svým vlastním příjmům, a půjčit si peníze je stále tak snadné. Proto není divu, že mnozí nerozvážní ztratili zábrany a skončili v dluhové pasti. Pokud jen dvacet procent lidí v exekuci, jak nám potvrdil jeden pražský exekutor, dnes žádné předešlé exekucí nečelí, tak lze předpokládat, že v nejlepším případě jen z dvaceti procent dlužníků věřitelé peníze dostanou, protože těch zbylých osmdesát procent splácí předchozí dluhy, pokud mají z čeho.

Rostoucí předluženost obyvatelstva je již dlouhou dobu vnímána jako velmi závažný problém ve většině evropských zemí. Její nekontrolovaný nárůst může totiž snadno ohrozit stabilitu nejen sociálního systému, ale i celé ekonomiky. Selhávání podnikatelských insolvenci zas narušuje stabilitu českého podnikatelského prostředí.

Co s tím? I když počet dospělých občanů České republiky se závazkem po splatnosti zapsaným v Registru fyzických osob SOLUS je nejnižší od roku 2011, určitě je potřeba více stihat podvodné převody majetku i jeho zatajování a notorické dlužníky přimět k tomu, aby své dluhy začali splácet a nevytvářeli další. Bohužel dnes, i přes prosperující ekonomiku a nízkou nezaměstnanost, vymahatelnost dluhů v Čechách a na Moravě výrazně neroste a změny, které by pomohly, stále nepřicházejí. A to i přesto, že Česka republika přijala moderní úpadkový zákon západního stylu, který umožňuje i reorganizaci firem, věřitele získali mimořádné pravomoci a insolvenční správci museli projit sítem náročných zkoušek, přičemž zhruba z osmdesáti procent se personálně obměnili.

Karel Žítek,

šéfredaktor