Spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle rekreace a kultura. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 9,7 %, což bylo o 1,4 procent méně než v květnu. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 15,1 % (v květnu 15,8 %). Tuzemská inflace tak zůstává v červnu stále devátá nejvyšší ze 41 sledovaných států celé Evropy. Navíc si proti květnu Česká republika pohoršila o čtyři příčky.
Uvádí to na svém webu Český statistický úřad. Meziměsíčně podle něj vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 0,3 %, když například v části rekreace a kultura byly vyšší především sezónní ceny dovolených s komplexními službami o 8,7 %. „Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,“ řekl místopředseda ČSÚ Jaroslav Sixta.
V oddíle bydlení pak vzrostly zejména ceny elektřiny, a to o 0,5 %. Zvýšení cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák bylo ovlivněno rostoucími cenami vína o 2,6 % a piva o 1,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,6 % a ubytovacích služeb o 2,2 %. Na snižování celkové cenové hladiny působily v červnu především ceny v oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti, kde meziměsíčně klesly ceny zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 1,4 %. Ceny potravin a nealkoholických nápojů se jako celek ve srovnání s květnem nezměnily, ale některé druhy potravin zaznamenaly výrazné cenové pohyby. To se týkalo zejména cen zeleniny, které vzrostly o 5,1 %, z čehož ceny brambor byly vyšší o 22,1 % (částečně vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané brambory). Naopak ceny vepřového masa oproti květnu klesly o 3,9 %, sýrů a tvarohů o 1,6 %, ovoce o 1,4 %, vajec o 3,7 %, mouky o 9,0 % a drůbeže o 1,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,8 procent.
Meziroční srovnání
„V červnu spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,7 % a již popáté zmírnily svůj růst. Nižší růst cen byl naposledy zaznamenán v prosinci 2021, a to ve výši 6,6 %. Zpomalení růstu cen bylo ovlivněno zejména vývojem v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení,” uvedl Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 9,7 %, což bylo o 1,4 procentního bodu méně než v květnu. Toto zpomalení meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle bydlení. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zmírnily svůj růst zejména ceny masa na 4,7 % (v květnu 8,7 %) a ceny sýrů a tvarohů na 10,0 % (v květnu 16,1 %). Ceny olejů a tuků přešly z květnového růstu o 2,0 % v pokles o 4,3 % v červnu. V oddíle bydlení v červnu zpomalily svůj meziroční růst ceny výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu na 10,0 % (v květnu 12,4 %), zemního plynu na 39,8 % (v květnu 47,6 %) a tuhých paliv na 35,2 % (v květnu 39,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 %, elektřiny o 24,6 % a tepla a teplé vody o 40,7 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny vajec o 28,8 %, margarínu a ostatních rostlinných tuků o 17,1 %, ovoce o 15,2 %, zeleniny o 28,2 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 37,0 %) a cukru o 50,3 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,4 %. V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 13,8 % a ceny ubytovacích služeb o 13,5 %. Na meziroční snižování cenové hladiny působily v červnu, již čtvrtý měsíc v řadě, ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 25,0 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 1,5 % (v květnu o 3,1 %). Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 110,8 %..)
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 10,7 % a ceny služeb o 7,9 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 15,1 % (v květnu 15,8 %).
Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v červnu 148,1 % (v květnu 147,6 %).
Podle předběžných výpočtů vzrostl v červnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 11,2 % (v květnu o 12,5 %). Podle odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červnu 2023 za Eurozónu 5,5 % (v květnu 6,1 %), a třeba konkrétně v sousedním Německu 6,8 %. Nejvyšší byla v červnu na Slovensku (11,3 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v květnu 7,1 %, což bylo o 1,0 procentního bodu méně než v dubnu. Nejvíce ceny v květnu meziročně vzrostly v Maďarsku (o 21,9 %) a nejméně v Lucembursku (o 2,0 %).
Reakce od vlády: zvládli jsme to. Ekonomové nesouhlasí
Premiér Fiala po zveřejnění nových dat svou vládu nezapomněl pochválit a slíbil, že bude inflaci dál krotit. Doposud podle něj jeho kabinet přispěl ke snížení třemi základními věcmi: snížením cen energií, tlakem na dodavatelské řetězce, aby snižovaly ceny, a vládními úsporami spojenými se snahou o ozdravení veřejných rozpočtů. S tím ale nesouhlasí hlavní ekonom Bank Creditas Petr Dufek, podle kterého inflace klesá jen díky srovnávacímu základu, nikoliv proto, že by zlevňovalo zboží a služby. Prostor pro rychlejší pokles inflace přitom podle něj existuje. „Vytváří jej silná koruna, klesající náklady v mezinárodní dopravě i zlevňující suroviny a energie. I když Česká republika má nejvíce utlumenou poptávku ze všech zemí EU, na cenách v obchodě to rozhodně ještě vidět není,“ uvedl Dufek. S ním souhlasí i hlavní ekonom Trinity bank Lukáš Kovanda, podle kterého za snížením inflace stojí právě výrazný pokles velkoobchodních cen energií a vysoká srovnávací základna z loňského roku, a nikoliv kroky vlády. „Hlavním důvodem snížení inflace jsou vlivy mezinárodní, zejména dramatické snížení burzovních cen plynu a elektřiny v EU či pokles cen ropy, a také statistické – hlavně efekt vyšší základny meziročního srovnání. Tyto vlivy jsou mimo dosah ovlivnění jakéhokoli českého politika,“ řekl pro Právo Kovanda. A do třetice, ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil pro Novinky zhodnotil dopad dalších dvou Fialou zmíněných kroků, které podle premiéra pomohly snížit inflaci: tlak na dodavatelské řetězce a snahu o ozdravení veřejných rozpočtů. „Nejsem si vědom toho, že by tento tlak (na řetězce) měl jakýkoliv prokazatelný efekt. Pokud si správně vybavuji, pak kontroly čerpacích stanic žádné protiprávní jednání neodhalily a bez hmatatelného výsledku dopadla i šetření u potravin. Nelze pochopitelně vyloučit, že zvýšená medializace cenového vývoje v těchto segmentech, ke které vláda svou rétorikou přispěla, mohla zvýšit asertivitu zákazníků, což mohlo způsobit zpomalení růstu cen. Pro ověření této hypotézy ovšem neexistují žádné důkazy,“ zhodnotil. Hradil. Co se týče ozdravování veřejných financí, letošní schodek rozpočtu ve výši 295 miliard je podle Hradila jednoznačně proinflační, jelikož přilévá do ekonomiky masivní množství peněz. „Vždy je pochopitelně možné tvrdit, že deficit teoreticky mohl být ještě hlubší – například 600 nebo 900 miliard – a v tomto srovnání se tedy jedná o pokrok. Osobně se ovšem spíše kloním k tomu, že přilévat do ekonomiky stamiliardy peněz na dluh inflaci naopak posiluje,“ dodal.
Autor: Petr Blahuš
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08