O restrukturalizaci, firemních i státních dluzích a úpadcích mezinárodně

V prostorách Česko-německé obchodní a průmyslové komory, přesněji v kupoli na Václavském náměstí Praze, proběhlo každoroční mezinárodní kolokvium pro členy Organizace International Exchange of Experience on Insolvency Law. Jeho organizaci zajišťoval JUDr. Jiří Voda, LL.M. (Regensburg).

Kolokvia se zúčastnilo 35 účastníků ze 14 států světa, přičemž členy organizace IEEI jsou tvůrci národní i evropské legislativy, soudci i nejvyšších instancí, profesoři, insolvenční správci a někteří advokáti. Všichni mají společné, že se specializují na insolvenční právo. Za každou zemi se členy stávají 1-2 osoby.

Program byl sestaven tak, aby pokryl tradiční jádro kolokvií, kterým je podání zprávy o aktuálním vývoji legislativy v daném státě člena asociace. Dále byly zahrnuty panelové diskuze s prezentací, které se věnovaly aktuálním tématům.

Ten první, zahajovací, byl pod vedením JUDr. Jiřího Vody, LL.M. věnován českému zákonu o preventivní restrukturalizaci, kdy v panelu zasedli JUDr. Ondřej Zezulka, Ph.D., Mgr. Dušan Sedláček a Mgr. Bc. Jan Mašek. JUDr. Ondřej Zezulka se v prezentaci věnoval genezi tvorby zákona. Ta sahá až k dubnu 2019, kdy byla ustanovena expertní skupina u Ministerstva spravedlnosti České republiky. JUDr. Zezulka hodnotil kladně zvolený přístup, kdy nejprve byly vypracovány základní teze plánovaného legislativního aktu, což se stalo v únoru 2020. Poté následovalo vypracování prvního textu, který byl vyhotoven v červenci 2021 a v konečném znění nabyl účinnosti v záři 2023. Za hlavní inspirační zdroje českého zákona pak JUDr. Zezulka označil anglickou úpravu Scheme of arrangement, nizozemskou úpravu využívanou pod zkratkou WHOA^[1] a německý STaRUG^[2].

V další prezentaci se Mgr. Dušan Sedláček věnoval aspektům individuálního a všeobecného moratoria, které zasadil do rámce evropské směrnice (EU) č. 2019/2023. Poměrně živou diskuzi ze strany specialistů zejména z USA, Velké Británie a Německa vyvolalo české řešení, kdy moratorium může zasáhnout i věřitele, kteří nejsou součástí procesu preventivní restrukturalizace.

Následovala prezentace Mgr. Bc. Jana Maška, ve které se zaměřil na osvětlení role restrukturalizačního správce a jeho srovnání s rolí insolvenčního správce. Následovala velmi plodná diskuze ze strany specialistů zejména z USA, UK a SRN, kteří si ujasňovali rozdíly v jednotlivých úpravách.

Ze zákona úpadky státu neexistují?

Druhý panel vedl prof. Christoph G. Paulus, LL.M. (Berkeley), Humboldt-Universität zu Berlin, pod názvem „svrchovaný dluh“, kterým byl myšlený státní dluh. Prof. Paulus poukázal na neexistenci právní úpravy pro řešení úpadku států. Existuje pouze rezoluce OSN z roku 2014, která je však pouze v roli tzv. soft law. Akcentoval důležitost existence procesu cestou závazné právní úpravy tzv. hard law, která by přinesla jasný předvídatelný nástroj. Taktéž uvedl, že západní svět je tradičně vnímán v roli věřitele. Nicméně poukázal na skutečnost, že například Německo se za posledních 100 let dvakrát dostalo do stavu neschopnosti plnit své dluhy (vždy po prohraných válkách, které začalo a vedlo proto celému světu – pozn. red.).

Stathis Potamitis, senior partner z kanceláře POTAMITISVEKRIS Athény po Paulusovi přišel s prezentací, ve které ilustroval finanční problémy, se kterými se potýkalo Řecko, které se v roce 2009 dostalo blízko platební neschopnosti. Připomněl, že tehdy následovala rozsáhlá jednání mezi řeckou vládou a Evropskou komisí, do kterých se nakonec zapojil i Mezinárodní měnový fond, přičemž tato krize byla (a je dosud) vnímána jako riziko pro věřitele země i pro euro. Fiskální reformy byly tvrdé a vedly k prudkému poklesu příjmů; strukturální reformy byly zaváděny pomaleji, protože narážely na odpor zakořeněných zájmů a politických skupin.

Stathis Potamitis uvedl, že Řecko zůstalo pod dohledem Evropské komise do června 2022, aby pokračovalo v provádění opatření k řešení zdrojů nebo potenciálních zdrojů hospodářských a finančních obtíží a zároveň zavádělo strukturální reformy na podporu silného a udržitelného hospodářského růstu. Dále zdůraznil negativní dopady do všech segmentů společnosti, když jedním dechem informoval, že „…Mezi lety 2008 a 2016 ztratilo Řecko více než čtvrtinu svého HDP ve stálých cenách a míra nezaměstnanosti vzrostla o téměř 16procentních bodů. HDP na obyvatele v paritě kupní síly se v roce 2018 snížilo na 67,4 procenta průměru EU z 93,3 procenta v roce 2008.“ Potamitis dále uvedl, že současně probíhal velký odliv mozků do zahraničí a absence přílivu nových investic.

Kritika Číny za její postoje při restrukturalizaci dluhu podle podmínek Západu

Steven T. Kargman, prezident poradenské kanceláře Kargman Associates, New York, v prezentaci upozornil na posledních několik let jako „dokonalou bouři“ pro rozvíjející se trhy a rozvojové ekonomiky, a to zejména díky pandemii Covid-19, válce na Ukrajině, znehodnocení měn vůči dolaru a prostředí vyšších úrokových sazeb. Steven Kargman akcentuje, že toto vedlo k rekordnímu nárůstu platebních neschopností států nebo vážným finančním problémům. Jako příklady uvádí Zambii, Srí Lanku, Ghanu, Libanon, Čad, Egypt, Etiopii, Venezuelu, Argentinu. Jak Steven Kargman zdůrazňuje, objevuje se nový významný hráč na poli státních dluhů, kterým je Čína, a v této souvislosti doplňuje: „V několika probíhajících situacích státního dluhu drží čínští věřitelé přibližně jednu čtvrtinu až jednu třetinu celkového nesplaceného zahraničního dluhu státu“. A pokračuje: „Čína se však nechce podílet na restrukturalizaci dluhu za podmínek nebo přístupů, které upřednostňují západní finanční věřitelé, neboť Čína preferuje dvoustranné řešení (nikoliv vícestranné)“. Dále uvedl, že bez závazku Číny restrukturalizovat dluh dotyčného státu je však pro dotčený stát obtížné uvolnit finanční prostředky Mezinárodního měnového fondu na záchranné balíčky kvůli nedostatku „finančních záruk“, a proto se celý proces restrukturalizace může zablokovat. V období kolem loňského jarního setkání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky vedoucí představitelé Světové banky, MMF a ministerstva financí USA tvrdě kritizovali Čínu za to, co považovali za negativní roli Číny v procesu restrukturalizace. Čína byla obviněna z toho, že „nehraje podle pravidel“^[3]. Čína, jak podotkl Kargman, se ale na druhou stranu těmto námitkám brání a naopak namítá, že současné mezinárodní struktury neodráží dostatečně postavení Číny jako takové.

Restrukturalizační režimy – srovnání se zahraničím

Dr. Sven-Holger Undritz, partner White & Case, Hamburg, vedl třetí panel na téma restrukturalizační režimy – srovnání, a ve své prezentaci rovněž krátce shrnul základní principy německého STaRUG.

Základní páteří procesu je podle něj restrukturalizační plán, který musí být přijat předepsanou většinou věřitelů. Dr. Sven-Holger Undritz zdůraznil jako hlavní princip, že „nesouhlasící skupiny věřitelů jsou chráněny kontrolou spravedlivého zacházení v plánu“. Existuje již nemalé množství případů, kdy byl aplikován STaRUG. Dr. Undritz ve výkladu pokračoval s případem Leoni AG, kde došlo k zahájení restrukturalizace bez souhlasu stávajících společníků, jejichž podíly byly sníženy na nulu a nahrazeny novým investorem. Prakticky tímto krokem došlo ke změně vlastníků podniku. Dále uvedl, že takové řešení je v praxi horké téma a že existuje několik kontroverzních rozhodnutí a taktéž je vedena živá akademická diskuze, která dosud není uzavřena, zda je v takové situaci třeba souhlasu společníků/akcionářů. Dalším případem, který řešil obdobnou situaci, je případ Spark Networks SE. V tomto případě navíc došlo k uznání procedury podle STaRUG u amerického úpadkového soudu v Delawere podle Chapter 15.

Americký versus britský přístup k restrukturalizaci

Riz Mokal, barrister v kanceláři South Square, Londýn, následně uvedl svou prezentaci zaměřenou na úpravu zakotvenou v části 26a Companies Act 2006 ve Velké Británii, při které popsal základní charakteristiky této procedury. V této souvislosti uvedl: „anglické soudy odmítají uznat rozhodnutí jiných soudů, které restrukturalizují dluhy vyplývající z anglického práva“. Riz Mokal tímto ilustruje výhodnost či spíše potřebu restrukturalizovat takové dluhy v jurisdikci Velké Británie. Pokračoval dále s rozborem kauzy Adler Group / AGPS BondCo PLC, kdy se jednalo o rodinnou firmu činnou v oblasti nemovitostí. Skupina vydala dluhopisy o 3,2 miliard euro s různými daty splatnosti. Dluhopisy vydala lucemburská společnost a ty se řídily německým právem. Skupině Adler se podařilo díky zapojení jedné dceřiné společnosti podléhající anglické jurisdikci dostat restrukturalizaci úspěšně k soudům do Velké Británie. Následně byla restrukturalizace uznána i v SRN.

Po Mokalovi si vzal slovo Prof.mr.drs. Matthias Haentjens, z univerzity v Leidenu a podal ve své prezentaci informaci o zákoně WHOA. Procedura podle WHOA je podle něj srovnatelnou úpravou s americkou Chapter 11 a právní úpravou restrukturalizačních plánů ve Velké Británii. Dispoziční práva zůstávají ponechána v rukou dlužníka, který má možnost využít moratorium, které je v praxi často také uplatňováno. WHOA obsahuje mechanismu pro osvobození od dluhů třetích osob^[4]. Využít nástrojů WHOA mohou subjekty s hlavními zájmy dlužníka^[5] soustředěnými v Nizozemí a také pro ostatní subjekty s dostatečnou souvislostí s Nizozemím. Ta se dovozuje, například pokud je zde rozhodné právo, majetek nebo existence ručitelů z Nizozemí. Prof. Haentjens přitom zastává názor, že u neveřejných řízení, u kterých není možné aplikovat nařízení č. 2015/848, je třeba uvažovat o uznání dle nařízení Brusel I bis.

Následovala prezentace Marka Blooma, partner Baker McKenzie, Miami, který podal výklad o americké Chapter 11 a poukázal na nárůst využívání této úpravy subjekty mimo USA. Výhodou této úpravy je poměrně nízká bariéra pro přístup k americké jurisdikci, která požaduje toliko existenci majetku v USA. Mark Bloom ilustroval uvedenou problematiku na několika zajímavých kauzách – Mercon Coffee a, Purdue Pharma.

Po celé kolokvium byly velmi zdařené prezentace provázeny živou diskuzí a ilustrací úprav ostatních států. Kolokvium bylo uzavřeno s pozitivním očekáváním dalšího setkání v příštím roce, které se ale již uskuteční v jiném členském státě.

Autor: Petr Blahuš

Foto se souhlasem JUDr. Jiří Voda, LL.M.

V úvodním příspěvku, kterým bylo celé kolokvium zahájeno, se JUDr. Jiří Voda, LL.M. věnoval českému zákonu o preventivní restrukturalizaci (zdroj: archív JUDr. Vody)

1. Celý název nizozemské úpravy je: Wet Homologatie Onderhands Akkoord ↑
2. Gesetz über den Stabilisierungs- und Restrukturierungsrahmen für Unternehmen, Unternehmensstabilisierungs- und -restrukturierungsgesetz – StaRUG) ↑
3. Steven T. Kargman publikoval závěry obsažené v prezentaci také v časopise AIRA (the journal of the Association of Insolvency and Restructuring Advisors) v srpnu 2023. ↑
4. Tzv. Third-party release mechanism ↑
5. Tzv. COMI ↑