K jaru patří láska i legrace

Květen – lásky čas.

Tento měsíc je asi nejvíce z celého roku spojen s nejušlechtilejším lidským pudem: vroucím citem k bližnímu svému. Ale květen není měsícem lásky, ale také bujarosti, jak o tom svědčí staletá tradice majálesů nebo oslav zahájení „svaťáku“. Ovšem to, co nám jako voličům v současnosti předkládají naše politické elity, je docela srandou i bez povykování v maskách na ulicích.  Tak třeba ministryně Černochová (ODS) se ukázala být překvapivě hodně lidová a otevřená drsné legraci; zvláště její popůlnoční tweety jsou velmi šťavnaté, i když zrovna nekorespondují k jejímu postavení ani k hlásanému morálnímu profilu ODS. Navíc za situace, kdy se armádní doprovod její koaliční spojenkyně z TOP 09 Pekarové Adamové (a tedy přímý podřízený ministryně, za něhož nese odpovědnost) se při návštěvě Asie měl způsobit mezinárodní skandál a chovat se jako machistický buran a sexuální dezolát- to je prosím slovník paní ministryně, ne můj! Na celé věci je ale zajímavé a nemělo by zapadnout, že ministryně svůj poněkud „nestátnický“ status plný nadávek a amatérských sexuologických diagnóz sdílela hluboko po půlnoci. A je tedy pravděpodobné, že slovy falešného pážete z filmu Noc na Karlštejně nebyla tak úplně střízlivá. Což ji ale vůbec neomlouvá. Ba naopak. Člověk v jejím postavení, v čele silového resortu, se musí umět vždy chovat na úrovni, nepodléhat emocím a také nebrat návykové látky, mezi něž patří mimo jiné alkohol. Ministryně války České republiky – podle ní ve válce jsme – sice nemá tu moc posílat sama od sebe své spoluobčany na tajné smrtící mise, ale i tak by jí trochu pevných nervů neuškodilo. Ale třeba premiérovi vyhovuje, že se jeho ODS sice na jedné straně zbavuje zdatných rétorů typu Klause ml. jen proto, že mluví pravdu, ale na druhou stranu posiluje její image partaje už ne toliko s jedním šaškem (mezinárodně známým adresátem bílého prášku Řeporyjcem) ale už se dvěma. Tak či tak, za této situace je pravděpodobné, že jedinými, kdo může cítit za této trapné situace aspoň úlevu, je policejní exprezident a nynější senátor Červíček, který s Černochovou kdysi zažil pěkně „italský“ vztah. A pak ještě autor těchto řádků, protože nebydlí v Praze 2, kde paní Černochová pracuje „na vedlejšák“ (jen Bůh ví, jak to stíhá, když ještě po půlnoci jako ministryně války trousí moudra) co by radní pro školství. Jinak by musel své děti okamžitě přehlásit na školy v jiném obvodě. Neboť to poslední co by si přál, by bylo, aby takový člověk rozhodoval o budoucnosti jeho krve. A když už jsme u těch policejních prezidentů, tak jako muž na pravém místě se ukázal i ten dnešní, když na tiskovce tvrdil, že v Evropě se poprvé začalo bojovat „po tři čtvrtě století“ až v roce 2022. Asi už zapomněl na jatka jugoslávské války v letech 1991-95 (autor těchto řádků v ní byl, takže dobře ví, o čem mluví) nebo bombardování Srbska NATO v roce 1999. Velice humorné je i rozhodnutí soudu, že známého potížistu a senátora za Piráty Wagenknechta je možno beztrestně oslovovat psychopatem. Soudkyně Lojkásková to zdůvodnila tím, že toto je u něj přípustný hodnotící soud. Přiznala mu sice právo na omluvu od expremiéra za výrok, že je udavač (v češtině máme na jeho jednání i jiné výrazy) ale okamžitě zamítla další jeho nároky: na formát omluvy na A4 nebo citace „hluboce lituji“. Jestli má takto podle Wagenknechta, nyní úředně potvrzeného psychopata, vypadat vítězství,  tak co by pak byla porážka?

V kontextu toho všeho se pak nikdo nesmí ani na vteřinu divit, že vláda dostala od obyvatel České republiky nejhorší hodnocení od dob Nečasova kabinetu před 10 roky. Zjistil to v  průzkum respektovaný institut CVVM.  Určitě se na tom podílela stvrzenka došlá přímo z Bruselu, že občané České republiky musí stále platit nejvyšší ceny plynu a třetí nejvyšší ceny elektřiny v celé Evropě. Tedy mnohem více, jak nejen okolní státy V4, ale také mnohonásobně bohatší Francie nebo Německo. A tohle opravdu, ale opravdu už nejde jen svádět na předchozí vládu.

A pak že i s politiky v měsíci lásky nemůže člověk zažít legraci.

Petr Blahuš