Nová evidence srážek ze mzdy má odstranit chyby i zbytečnou administrativu
Od října 2026 začne fungovat Centrální evidence srážek ze mzdy. Nový systém má zjednodušit komunikaci mezi zaměstnavateli a exekutory a omezit chyby při srážkách.
Karolína Svobodová/2. 7. 2026
Z obsahu:
- Od října 2026 má začít fungovat Centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů.
- Nový systém má zjednodušit komunikaci mezi zaměstnavateli a soudními exekutory a omezit chyby při provádění srážek.
- Exekutorská komora upozorňuje, že skutečný přínos evidence bude záviset také na zapojení zaměstnavatelů.
Od října 2026 má začít fungovat Centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů. Nový systém, který bude provozovat Exekutorská komora České republiky, má zjednodušit komunikaci mezi zaměstnavateli a soudními exekutory, zpřehlednit pořadí pohledávek a omezit chyby při výpočtu exekučních srážek. Přestože jde o významnou změnu v oblasti exekučních srážek, její skutečný dopad bude záviset především na tom, zda se do systému zapojí zaměstnavatelé.
V oblasti exekucí se v posledních letech nejčastěji diskutovalo o oddlužení, zastavování bezvýsledných exekucí nebo změnách nezabavitelných částek. Méně pozornosti naopak přitahují změny, které mohou významně ovlivnit každodenní praxi exekutorů, zaměstnavatelů i mzdových účetních. Právě mezi ně patří vznik Centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů, která bude zavedena na základě novely exekučního řádu. Evidence má sloužit jako neveřejný elektronický nástroj pro sdílení údajů mezi exekutory a plátci mzdy.
Nepřehledný systém
Důvod vzniku nové evidence je podle Exekutorské komory poměrně jednoduchý. Současný systém totiž neumožňuje jednoduše zjistit pořadí jednotlivých srážek u osob, proti nimž je vedeno více exekučních řízení.
„Jedná se především o nepřehlednost systému provádění srážek ze mzdy. Doposud neexistovala jednotná evidence srážek ze mzdy, ze které by bylo možné jednoznačně zjistit pořadí srážek ze mzdy u osob s vícero exekucemi. Zaměstnavatelé také mnohdy neví, jak mají pracovat s nezabavitelnou částkou u zaměstnanců, kteří pobírají postižitelný příjem u více zaměstnavatelů,“ říká Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory České republiky.
Právě nejasnosti v pořadí pohledávek, výpočtech nezabavitelných částek nebo při změně zaměstnavatele dnes patří mezi nejčastější zdroje komplikací při provádění exekučních srážek.
Méně papírů, více dat
Nový systém má zefektivnit výměnu informací mezi zaměstnavateli a soudními exekutory. Obě strany budou pracovat s jednotným zdrojem údajů, který má omezit potřebu opakovaných součinností a zrychlit předávání informací.
„Evidence srážek má za cíl zjednodušit a zefektivnit komunikaci mezi plátci mzdy (a jiných postižitelných příjmů) a soudními exekutory. Soudní exekutor z evidence zjistí, jaké srážky jsou u konkrétního povinného již prováděny, jaké mají pořadí apod. Stejně tak plátce mzdy může u svého zaměstnance, u něhož má provádět srážky ze mzdy, zjistit, jaké pořadí bude mít jím prováděná srážka, zda už někdo započítává nezabavitelnou částku apod. Při řádném vedení evidence tak může dojít ke zjednodušení práce zaměstnavatelů, resp. jejich mzdových účetních, při výpočtu srážek ze mzdy,“ vysvětluje Jan Mlynarčík. Současně upozorňuje na důležitou skutečnost. „Je však třeba mít na paměti, že evidence se ve stávající podobě dotýká pouze zaměstnavatelů, kteří se do evidence nechají na svou žádost evidovat.“
Do evidence se budou zapisovat například identifikační údaje účastníků řízení, informace o exekuci, pořadí pohledávek, výše čisté mzdy nebo jiného příjmu za posledních šest měsíců, údaje o výši srážek, vyživovaných osobách či vzniku a skončení pracovního poměru.
Přístup do systému nebudou mít běžní uživatelé. Evidence nebude veřejná. Nahlížet do ní budou moci pouze zákonem vymezené osoby a instituce.
O úspěchu rozhodnou zaměstnavatelé
Přestože Exekutorská komora od nové evidence očekává zjednodušení komunikace a omezení chyb, zatím není jasné, jak široce bude systém po spuštění využíván.
„Žádné konkrétní odhady nemáme, některé signály ze strany zaměstnavatelů zatím velký zájem nenaznačují. Nicméně je motivací pro každého plátce mzdy, který se systému zapojí dobrovolně, že registr mu usnadní procesy spojené se součinností při exekucích. O podobě případné informačně-edukační kampaně před říjnovým startem evidence jsme zatím nediskutovali,“ říká Jan Mlynarčík.
Právě míra zapojení zaměstnavatelů tak může rozhodnout o tom, jak významnou roli bude nový systém po svém spuštění v praxi skutečně hrát.
Může nová evidence snížit počet chyb?
Jedním z hlavních deklarovaných přínosů nové evidence je omezení chyb při provádění exekučních srážek. Podle Exekutorské komory se problémy nejčastěji objevují právě u pořadí pohledávek, práce s nezabavitelnou částkou nebo při změnách zaměstnavatelů.
„Evidence srážek ze mzdy má potenciál tyto problémy odstranit, především v oblasti pořadí srážek a započítávání nezabavitelné částky. Problémy občas vyvstávají i při vyúčtování srážek při skončení pracovního poměru nebo při pokračování srážek ze mzdy u dalších zaměstnavatelů v situaci, kdy už mohlo dojít k uhrazení srážkami u jiného zaměstnavatele. Hlavním přínosem má být zrychlení a zefektivnění komunikace mezi soudními exekutory a plátci mzdy a jiných příjmů,“ vysvětluje Jan Mlynarčík.
Digitalizace není samospásná
Přestože Exekutorská komora považuje vznik evidence za významný krok vpřed, sama upozorňuje, že nejde o řešení všech problémů systému exekučních srážek.
„Evidence srážek má potenciál do budoucna změnit fungování systému srážek ze mzdy a přispět k jeho zefektivnění. Nicméně sama o sobě není spásná. Pro účely řádného provádění exekucí by byla zapotřebí spíše další změny týkající se přímo provádění srážek ze mzdy. Ty se v současnosti stávají čím dál méně efektivním nástrojem, přestože v minulosti se jednalo o nejefektivnější a nejméně invazivní způsob provedení exekuce,“ upozorňuje prezident Exekutorské komory. Podle něj bude do budoucna potřeba odborná diskuse o parametrech systému exekučních srážek.
„Je třeba se zamyslet nad úpravou výše nezabavitelné částky tak, aby bylo možné opět srážky provádět. Hovořit můžeme i o parametrické změně výpočtu samotné srážky nebo zavedení nějaké formy minimální srážky ze mzdy.“
Kdo systém zaplatí?
Příprava nové evidence představuje rozsáhlý technologický projekt. Systém bude pracovat s velkým množstvím osobních údajů a musí splňovat vysoké požadavky na bezpečnost a ochranu dat.
„Přípravy na spuštění systému probíhají intenzivně. Je však třeba mít na paměti, že se jedná o poměrně robustní systém, v němž se má evidovat velké množství osobních a citlivých údajů. Musí tak mít robustní zabezpečení a být chráněn před případným útokem, únikem dat či zneužitím. Zároveň je třeba připravit velké množství přístupů pro odpovědné subjekty, způsoby evidence plátců mzdy apod.,“ uvádí Jan Mlynarčík. Současně dodává, že financování projektu zajišťuje Exekutorská komora.
„Příprava takto robustního systému proto vyžaduje čas a nemalé finanční prostředky. Stát se přitom na přípravě nové povinnosti bohužel nikterak, a to ani finančně nepodílí.“
Přínos pro věřitele i dlužníky
Podle Exekutorské komory by z nové evidence měli profitovat nejen věřitelé, ale také samotní dlužníci. „Odstraněním nejasností a případných rozporů v pořadí pohledávek díky evidenci může dojít k rychlejšímu vymožení pohledávky pro věřitele. To je v podstatě dobrá zpráva i pro dlužníka, neboť bude rychleji zbaven nepříjemných důsledků spojených s vedením exekuce. Dlužník také bude vědět, že je mu sráženo správně, nedochází k duplicitám. V případě změny zaměstnání bude dlužník i plátce mzdy vědět hned, jak se srážkami dále nakládat,“ uzavírá Jan Mlynarčík.
Praktické fungování systému prověří až první měsíce provozu po jeho spuštění. Již nyní je však zřejmé, že Centrální evidence srážek představuje další krok v digitalizaci komunikace mezi soudními exekutory a plátci mzdy.
Co bude Centrální evidence srážek obsahovat?
Evidence nebude veřejná a přístup k ní budou mít pouze zákonem vymezené osoby a instituce.
- identifikační údaje povinného a oprávněného,
- informace o exekučním řízení a soudním exekutorovi,
- pořadí pohledávek,
- výši čisté mzdy nebo jiného příjmu za posledních šest měsíců,
- výši prováděných srážek,
- údaje o vyživovaných osobách,
- informace o pracovním poměru,
- vyúčtování srážek při skončení zaměstnání.
