Výroba traktorů Zetor v Brně po osmdesáti letech končí. Společnost přesouvá produkci do Indie, zatímco v České republice ponechá vývoj, obchod, servis i logistiku. Jaké ekonomické důvody vedly k tomuto kroku a co znamená pro jednu z nejslavnějších českých průmyslových značek?
Karolína Svobodová/14. 7. 2026
Z obsahu:
- Proč Zetor po 80 letech ukončuje výrobu traktorů v Brně
- Jak se z české průmyslové legendy stal podnik zaměřený na vývoj a obchod
- Co znamená přesun výroby do Indie pro budoucnost značky Zetor
Když se zastaví výroba, která psala dějiny
Po osmdesáti letech se v Brně zastaví výroba, která pomáhala mechanizovat československé zemědělství, živila tisíce rodin a dala světu více než 1,3 milionu traktorů. Zetor, jedna z nejznámějších českých průmyslových značek, opouští výrobu ve své domovině.
Značka nekončí. Česká výroba však ano.
„Výroba malých a středních traktorů v Evropě už za současných podmínek ekonomicky nedává smysl,“ vysvětlil rozhodnutí společnosti výkonný ředitel Zetor Tractors Róbert Harman. Podle společnosti vychází materiál v Indii a Číně zhruba o 30 až 35 procent levněji než v Evropě. Významná část dodavatelů navíc v posledních letech přesunula výrobu z Evropy do Asie, což dále zvyšuje náklady evropských výrobců. Právě ekonomika výroby se stala hlavním důvodem přesunu produkce mimo Českou republiku. Rozhodnutí společnosti Zetor Tractors uzavírá jednu z nejvýznamnějších kapitol českého průmyslu. Přesto nejde o příběh náhlého pádu. Konec výroby v Brně je výsledkem dlouhodobé proměny společnosti, která se snažila reagovat na měnící se podmínky světového trhu, rostoucí náklady i sílící konkurenci.
Značka, která pomáhala mechanizovat Československo
Historie Zetoru se začala psát krátce po druhé světové válce. Československo tehdy stálo před obrovským úkolem obnovit průmysl i zemědělství, a právě mechanizace byla jedním z klíčových předpokladů poválečné obnovy. V březnu 1946 byly zákazníkům předány první tři traktory Zetor Z 25. Vznikly v brněnské Zbrojovce, odkud pochází i samotný název značky – písmeno „Z“ odkazovalo na Zbrojovku, koncovka „-tor“ byla převzata ze slova traktor. Nový stroj se velmi rychle prosadil nejen na domácím trhu. Jednoduchá konstrukce, spolehlivost a snadná opravitelnost z něj udělaly ideální pracovní stroj pro poválečné zemědělství. Právě tehdy vznikla pověst Zetoru jako traktoru, který „něco vydrží“.
V padesátých letech se výroba přesunula do nového závodu v Brně-Líšni a podnik začal rychle růst. Následující desetiletí znamenala období nebývalého rozvoje. Zetor se stal jedním ze symbolů československého strojírenství a jeho traktory byly exportovány prakticky do celého světa. Během své historie vyrobila společnost více než 1,3 milionu traktorů, které našly zákazníky ve více než 130 zemích. Na mnoha trzích se značka stala synonymem spolehlivého univerzálního traktoru a její jméno bylo známé stejně jako Škoda mezi automobily nebo Tatra mezi nákladními vozy.
Po roce 1989 přišla úplně jiná konkurence
Sametová revoluce znamenala pro Zetor zásadní zlom.
Podnik, který byl desítky let zvyklý fungovat v podmínkách centrálně plánované ekonomiky, se musel během krátké doby naučit obstát na otevřeném světovém trhu. Zmizely tradiční odbytiště ve státech bývalého východního bloku a domácí trh se otevřel zahraniční konkurenci. Zatímco v minulosti soupeřil především s výrobci z ostatních socialistických zemí, nyní se musel postavit značkám jako John Deere, New Holland, Case IH, Massey Ferguson, Fendt nebo Kubota. Tyto společnosti disponovaly výrazně většími výrobními sériemi, silnějším kapitálem i rozsáhlejšími investicemi do vývoje. Současně se začala měnit samotná struktura zemědělství. Zemědělské podniky požadovaly stále výkonnější stroje, vyšší komfort obsluhy, moderní elektroniku, přesnější navigační systémy i nižší provozní náklady. Vývoj nových modelů se stával stále nákladnější a pro výrobce s relativně malým objemem produkce bylo stále obtížnější držet krok se světovou konkurencí. Právě v tomto období se začaly objevovat první vážnější hospodářské problémy, které podnik provázely prakticky celé devadesáté roky.
Záchrana, která přišla v poslední chvíli
Na přelomu tisíciletí se Zetor ocitl na hranici existence. Firma se potýkala s vysokým zadlužením, poklesem výroby i nejistou budoucností.
Zásadní obrat nastal v roce 2002, kdy společnost převzala slovenská investiční skupina HTC Investments. Nový vlastník koupil podnik za přibližně 310 milionů korun a zahájil rozsáhlý ozdravný program. Je fér připomenout, že právě společnost HTC Investments sehrála při stabilizaci a restrukturalizaci Zetoru klíčovou roli. Bez vstupu nového vlastníka by pravděpodobně hrozil podniku mnohem dramatičtější scénář. Restrukturalizace zahrnovala snížení nákladů, reorganizaci výroby, modernizaci produktového portfolia i hledání nových exportních trhů. V následujících letech se společnosti podařilo hospodaření stabilizovat. Zetor investoval do nových modelových řad, rozvíjel obchodní síť a postupně obnovoval svou pozici na řadě zahraničních trhů. Optimismus je patrný i z výročních zpráv z poloviny minulého desetiletí, které hovoří o rozvoji společnosti, investicích a posilování značky. V té době jen málokdo předpokládal, že o deset let později bude hlavním tématem konec výroby v Brně.
Globalizace změnila pravidla hry
Ani úspěšná restrukturalizace však nedokázala zastavit změny, které probíhaly v celém světovém průmyslu.
Výroba zemědělské techniky se stále více přesouvala do zemí s nižšími náklady. Vedle tradičních evropských výrobců začali sílit především producenti z Indie a dalších asijských zemí. Zatímco velké nadnárodní koncerny mohly rozložit náklady na vývoj mezi statisíce prodaných strojů, menší výrobci podobnou výhodu neměli. Evropský průmysl navíc čelil prudkému růstu cen energií, stále přísnějším emisním požadavkům i rostoucím mzdovým nákladům. Významnou roli sehrál také přesun výroby komponentů do Asie. Mnoho dílů už se v Evropě jednoduše nevyrábělo, což zvyšovalo logistické náklady i závislost na globálních dodavatelských řetězcích. Právě v této době začal Zetor hledat nové výrobní možnosti mimo Evropu. Spolupráce s indickým partnerem měla nejprve rozšířit obchodní příležitosti na rychle rostoucích trzích. Postupně se však ukázalo, že právě Indie nabízí také výrazně levnější výrobní podmínky. To, co původně představovalo doplnění evropské výroby, se během několika let stalo jejím nástupcem.
Proč už výroba v Evropě nevycházela
Podle vedení společnosti rozhodla především ekonomika výroby. Evropské závody dnes čelí vyšším cenám energií, práce i vstupních materiálů než jejich konkurenti v Asii. Současně se velká část dodavatelského řetězce přesunula mimo Evropu, což prodražuje logistiku a zvyšuje výrobní náklady. Zetor tak stál před rozhodnutím, zda výrobu dále dotovat, nebo ji přesunout do prostředí, kde bude dlouhodobě konkurenceschopná. Z pohledu managementu zvítězila druhá možnost.
Restrukturalizace místo insolvence
Příběh Zetoru je zajímavý i z pohledu čtenářů Konkursních novin. Přestože se v médiích často objevují titulky hovořící o „konci Zetoru“, nejde o bankrot ani o insolvenční řízení. Společnost pokračuje v činnosti, zachovává značku, vývoj, obchod i servis. Mění se však její podnikatelský model. Jde o příklad rozsáhlé restrukturalizace podniku, který se snaží přizpůsobit novým ekonomickým podmínkám. Namísto výroby s vysokými fixními náklady se společnost soustředí na činnosti s vyšší přidanou hodnotou na konstrukci – vývoj, řízení značky, obchod a zákaznickou podporu. Samotná výroba se přesouvá do prostředí, kde jsou náklady podstatně nižší. Takový postup není ve světovém průmyslu výjimečný. Podobnou cestou prošla řada evropských výrobců automobilových dílů, elektroniky nebo spotřebního zboží. V případě Zetoru je však změna mimořádně citlivá, protože se dotýká značky, která byla po desetiletí symbolem českého strojírenství.
Co ukazují výroční zprávy
Při pohledu na výroční zprávy společnosti z posledních let je patrné, že současný vývoj nepřišel bez varování.
Zatímco dokumenty z poloviny minulého desetiletí hovoří o investicích, nových modelech a posilování exportu, zprávy za roky 2022 a 2023 už popisují výrazně složitější situaci. Objevují se témata jako růst cen vstupů, pokles odbytu, tlak na snižování nákladů nebo změna výrobní strategie. Přibývá informací o optimalizaci procesů a hledání úspor. Právě výroční zprávy ukazují rozdíl mezi běžným zpravodajstvím a skutečným vývojem společnosti. To, co veřejnost vnímá jako náhlé rozhodnutí, je ve skutečnosti poslední etapa několikaletého procesu, který vedení společnosti postupně připravovalo. Výroční zprávy tak dnes představují zajímavé svědectví o postupné proměně společnosti – od plánů dalšího rozvoje až po nutnost zásadní restrukturalizace.
Konec jedné éry českého průmyslu
Odchod výroby z Brna má i symbolický rozměr. Zetor nebyl pouze výrobcem traktorů. Patřil k podnikům, které formovaly průmyslovou identitu jižní Moravy a významně ovlivnily život několika generací zaměstnanců. V době největšího rozmachu zaměstnával tisíce lidí a jeho stroje se staly běžnou součástí zemědělství nejen v Československu, ale i v desítkách dalších zemí. Pro mnoho rodin představoval Zetor jistotu zaměstnání, pro české strojírenství pak důkaz, že dokáže vyrábět konkurenceschopné výrobky světové úrovně. Rozhodnutí ukončit výrobu proto přesahuje samotnou společnost. Připomíná, jak výrazně se během posledních desetiletí změnily podmínky průmyslové výroby. Konkurenceschopnost dnes neurčuje jen kvalita výrobku nebo tradice značky, ale především schopnost vyrábět efektivně v globálním prostředí.
Česká značka zůstává. Český výrobce se mění.
Vedení společnosti opakovaně zdůrazňuje, že Zetor nekončí. V Brně zůstává sídlo společnosti, vývojové oddělení, obchodní tým, servisní zázemí i logistické centrum pro náhradní díly. Zákazníci se proto nemusí obávat, že by značka zmizela z trhu. Zásadně se však mění její charakter. Z výrobního podniku se stává společnost zaměřená na vývoj, řízení značky a obchod. Traktory se budou prodávat dál, jejich výroba už ale nebude spojena s místem, kde se před osmdesáti lety zrodil první Zetor. Je to změna, která odráží současnou podobu světové ekonomiky. Vývoj, konstrukce a marketing zůstávají v Evropě, samotná výroba se přesouvá tam, kde je levnější.
Víc než příběh jedné firmy
Na první pohled jde o zprávu o jedné společnosti. Ve skutečnosti je Zetor symbolem mnohem širšího procesu. Ukazuje, jak obtížné je pro tradiční evropské výrobce obstát v době globalizace, rostoucích výrobních nákladů a stále ostřejší mezinárodní konkurence. Příběh Zetoru není příběhem náhlého krachu. Je příběhem podniku, který se opakovaně dokázal přizpůsobit měnícím se podmínkám, přežil privatizaci, hospodářské krize i několik restrukturalizací. Nakonec však dospěl k závěru, že výrobu nelze v českých podmínkách dlouhodobě udržet.
Poprvé od března 1946 už nebude možné říci, že legendární traktor Zetor vzniká v Brně. Značka zůstává česká, její historie pokračuje, ale výroba se po osmdesáti letech přesouvá mimo Českou republiku. Uzavírá se tak jedna z nejvýznamnějších kapitol českého průmyslu.
Článek vychází z výročních zpráv společnosti Zetor Tractors a HTC Investments, veřejných vyjádření vedení společnosti, tiskových zpráv a informací zveřejněných Českou televizí, ČTK a agenturou Reuters.
Zdroje:
- Výroční zpráva Zetor Tractors 2022.
- Výroční zpráva Zetor Tractors 2023.
- Výroční zpráva Zetor Tractors 2014.
- Výroční zpráva HTC Investments 2015.
- Výroční zpráva HTC Investments 2019.
- Rozhovory a vyjádření vedení společnosti Zetor Tractors pro ČT24, Reuters, ČTK a další média z července 2026.
- Tiskové zprávy společnosti Zetor Tractors.
