V minulém roce došlo ke snížení počtu exekucí i dlužníků, ale letos se očekává vinou drahoty a inflace jejich nárůst
Jak ukazují nejčerstvější statistiky Exekutorské komory České republiky, v minulém roce mírně poklesl jak počet lidí v exekuci, tak i celkové snížení počtu exekucí. K pozitivnímu vývoji přispělo podle špiček stavovské organizace českých, moravských a slezských exekutorů hlavně zastavování bagatelních exekucí. Potěšitelný je i pokles nezletilých dlužníků, naopak mírně narostl počet exekucí vedených v souvislosti s vymáháním výživného na děti.
Jak vyplývá ze statistik Exekutorské komory, počet exekucí u fyzických osob poklesl, ve srovnání s rokem 2021, o více než 300 tisíc. Ke konci roku 2022 tak bylo podle čísel komory v exekuci o zhruba 31000 lidí méně. Soudní exekutoři rovněž ukončili v minulém roce rekordní počet exekucí – bezmála milión (přesně 960000), což v porovnání s rokem 2021 znamená nárůst na více jak dvojnásobek.
Jenže tento všeobecně positivní trend se letos podle odhadů samotných špiček Exekutorské komory zlomí. Ta totiž očekává drobný nárůst ke konci roku 2023. „Vývoj se zhorší, dojde k navýšení počtu exekucí,“ uvedl na tiskové konferenci Exekutorské komory její viceprezident Martin Tunkl. Do situace v letošním roce se totiž podle něj má již ve větší míře promítnout horší ekonomická situace a všeobecné zdražování. To je vyvolané neschopností vlády Pětikoalice účinně bojovat s energetickou drahotou (např. NERV potvrdil, že cena energií stoupy v České republice u plynu nejvíce v celé Evropě – pozn. red.) a také historicky nejvyšší inflací v dějinách českého státu (současnosti také druhou nejvyšší v Evropské unii). Navíc se podle Tunkla kvůli opakovanému navýšení tzv. nezabavitelné částky v mnoha případech nedaří z již probíhajících exekučních řízení z dlužníků nic dostat, což vede k citelnému prodloužení doby exekučních řízení (např. z 18 měsíců na 2,5 roku- pozn. red.). „Došlo k fatálnímu útlumu,“ řekl na již zmíněné tiskové konferenci v Praze Tunkl. „V současné době díky opakovanému zvyšování nezabavitelných částek není možné některým dlužníkům srážet ze mzdy, a to ani na výživném. Zkrátka přijdou mimo jiné také oběti trestných činů. Stát bude muset nějaké řešení,“ obává se a burcuje Tunkl. Přitom srážky ze mzdy patří podle něj k takzvaným měkkým způsobům vedení exekuce. „Pokud toto ale není možné, exekutor musí přistoupit k více invazivním krokům. Například k mobiliární exekuci,“ tvrdí Tunkl. Plošný výpadek srážek ze mzdy a jiných příjmů se podle něj dotýká navíc nejen exekucí, ale rovněž insolvenčních řízení. „Řešením by bylo stanovení minimální srážka ze mzdy, tak aby došlo k nějakému umoření jistiny, tedy vymáhané částky a která by tak byla v širším pohledu přínosem pro věřitele, ale i dlužníky,“ dodal druhý nejvyšší představitel stavovské organizace exekutorů v České republice.
Lví podíl má zastavování bagatelních exekucí
Naopak významné směrem ke snižování počtu exekucí by mohlo být zastavování bezvýsledných exekucí. Tedy takových, kde se šest let nic nepodařilo vymoci. Tady ale zatím podle vedení Exekutorské komory existuje řada dodnes neřešených a nedořešených sporů se státem, například otázka přiměřených náhrada pro soudní exekutory za zastavení takové exekuce. Podle analýz a kvalifikovaných odhadů exekutorů by se takto mohlo zastavit až 800000 exekucí, tedy že by letos tímto způsobem mohlo zbavit všech soudních exekucí zhruba něco mezi 50 -80000 fyzických osob. „Pokles v počtu exekucí sledujeme dlouhodobě. V loňském roce na tom mělo lví podíl především zastavování bagatelních exekucí,“ uvedl na tiskovce prezident Exekutorské komory Mgr. Jan Mlynarčík. „V praxi probíhalo bez větších problémů a podle kvalifikovaného odhadu Komory soudní exekutoři takto zastavili na 450 tisíc exekucí. Po této možnosti, tedy zastavování bagatelních exekucí soudní exekutoři volali dlouho, a to hlavně proto, aby se systém očistil o zbytečné exekuce.“ I to podle Mlynarčíka způsobilo, že se poprvé po několika letech také snížil počet exekucí vedených na jednu fyzickou osobu. „Dnes připadá na jednoho dlužníka průměrně 6,16 vedených exekucí,“ sáhl do čísel Mgr. Mlynarčík, podle něhož také průměrný český dlužník o něco „zestárl“, když mu v roce 2022 bylo 46,4 let.
Jenže: podle Mlynarčíka zatím stále není jasné, za co, resp. za kolik budou exekutoři tyto bagatelní nedobytné, resp. nevymahatelné exekuce muset povinně zastavovat. „Zatím o výši náhrad jednáme. Doufáme, že stát aspoň nějakou minimální úhradu bude chtít řešit, protože je za tím obrovský nával práce pro exekutory,“ uvedl Mlynarčík. Jeho zástupce Martin Tunkl pak přidal jeden zajímavý postřeh: „Když si vezmete v potaz cenu doporučeného dopisu, který dá exekutor informaci o zastavení exekuce, tak se jen v rámci tohoto poštovného bavíme v kontextu celého odhadovaného množství zastavených bagatelních exekucí o částce téměř 100 milionů korun. A to jen na poštovném! A to mají zaplatit ze svého exekutoři? Bez náhrady?“, položil řečnickou otázku Tunkl. Navíc za situace – jak vzápětí dodal – že stát tímto svým nařízením, vloženým na bedra exekutorů, může ročně získat až 2 miliardy na daních. „Tohle stát prostě nemůže přenést na exekutory, nota bene zadarmo,“ dodal Tunkl.
Exekuce na výživném narostly, exekutoři ale našli účinnou zbraň
V roce 2022 vedli soudní exekutoři v České republice celkem 4750 exekucí na výživné, což je oproti roku 2021 malý nárůst. Za ním je podle členky prezidia Exekutorské komory České republiky Venduly Flajšhansové jednoznačně zákon o náhradním výživném. Podmínkou pro výplatu této dávky je totiž vedení exekuce. A jak Flajšhansová připomněla, mohou čeští, moravští a slezští exekutoři použít u vymáhání výživného docela velmi efektivní nástroj: „Můžeme tak říkajíc lidově „zabavit řidičský průkaz“. Jen v loňském roce vydali naši exekutoři 1200 takových exekučních příkazů. Většinou pak dlužník najde poměrně rychle nové zdroje na uhrazení výživného,“ podotkla Flajšhansová.
Co je podle vedení Exekutorské komory vysoce positivní, že stejně jako v předchozích letech ubylo v minulém roce nezletilých v exekuci. Ke konci roku 2022 jich zbývalo už jen 910, zatímco v roce 2021 bylo takových 1547, a o rok dříve dokonce 2284. Za tímto poklesem stojí positivní legislativní změny. „Exekutorům exekuce nezletilých rozhodně žádnou radost nepřinášely a uvítali, že za dluhy nezletilých nyní ručí jejich dospělí rodiče,“ uvedla členka prezidia Exekutorské komory České republiky Vendula Flajšhansová.
Tradiční premianti a potížisté
Podle údajů Exekutorské komory České republiky patří mezi okresy s nejnižším počtem exekucí stabilně Žďár nad Sázavou, Brno-venkov, Praha-východ a Uherské Hradiště. Naopak nejvyšší počty dlužníků mají – opět dlouhodobě a opakovaně – v Mostě, Ústí nad Labem a Chomutově. Tedy v dlouhodobě a bohužel stabilně rizikovém a sociálně výbušném regionu pod Krušnými horami. Míra exekucemi zatížených zdejších lidí je zde dokonce ještě vyšší, jak v podobně zchudlém Ostravsku, se kterým sdílí i společnou hornickou minulost. „Vliv na to má hlavně nezaměstnanost a místní sociální poměry. A to jak historicky, tak dlouhodobě. Exekuce zde tedy nejsou příčinou, ale důsledkem,“ zdůraznil prezident Exekutorské komory Mgr. Mlynarčík, podle kterého by to mělo být podmět pro vládu, aby zde konečně přistoupila k účinným krokům k odstranění zdejší chudoby.
(pb)
Počet exekucí u fyzických osob (FO) (pokles o 324 150 )
2022 – 4.102.662
2021 – 4.426.812
Suma sumárum: pokles o 324 150
Počet fyzických osob v exekuci (pokles o 31 608)
2022 – 666 420
2021 – 698 028
Suma sumárum: pokles o 31 608
Počet ukončených exekucí: 960 000
Průměrný počet exekucí na jednu fyzickou osobu:
2022 6,16
2021 6,37
Exekuce vedené pro vymožení výživného:
2022 4.750
2021 4.200
Nezabavitelná částka vývoj – příjem 25 tisíc
2018 2022 2023
12.452 19.713 21.213
