Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,15 bilionu korun, což znamená, že zadlužení domácností stále roste. Zvláště v letech 2019 -2021 je možné sledovat nárůst dynamiky zadlužování lidí hypotečními úvěry.
Na vině je dle odborníků zcela jasně zhoršení ekonomické situace, vyvolané stále rekordní a nezvládnutou mírou inflace. Vládě se ani nepodařilo výrazně snížit ceny energií.
Podle expertů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací objem úvěrů na bydlení dosáhl na konci roku 2022 výše 2,62 bilionů korun, což znamená poprvé v historii pokles o 5,8 miliard mezi čtvrtletími. Objem úvěrů na spotřebu dosáhl výše 532 miliard korun. „Něco takového jsme nezažili ani v době covidu. Jedná se o výrazný propad v poptávce po nových hypotečních úvěrech,“ konstatoval na pracovním setkání v pražském sídle CRIF Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Postupné zpomalování hypotečního trhu bylo podle něj znatelné již od prvního čtvrtletí, navíc došlo ruku v ruce s tím i k poklesu počtu klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o dvě procenta (téměř o 21 tisíc) na 1,084 milionu. „Pokles nových úvěrů na bydlení je tak výrazný, že splátky stávajících úvěrů překonají objemy nově poskytnutých hypoték a celkové zadlužení domácností se tak aktuálně snižuje. Při porovnání meziroční změny dochází ještě k růstu objemu dluhu, ale předpokládáme, že zpomalení zadlužování domácností bude dále pokračovat,“ tvrdí Rajl. Dynamika růstu mezd nebo i důchodů totiž podle něj zdaleka nedosahuje dynamiky růstu spotřebitelských cen, takže dynamika zadlužování lidí je dlouhodobě vysoká. Lidé prostě chudnou a budou chudnout i dál.
S ním souhlasila i výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná. „Důvodem poklesu zájmu lidí o hypoteční úvěry je nárůst úrokových sazeb, stále poměrně vysoké ceny nemovitostí a také obezřetnost a neochota se zadlužovat v nejisté ekonomické situaci. Je potřeba také doplnit, že ne každý v dnešní době dosáhne na podmínky hypotéky, „sdělila Novotná. Jedná se o začarovaný kruh, ze kterého je pro stále více lidí jediná cesta ven- přes dluhovou spirálu. „Zhoršování ekonomické situace, zdražování nemovitostí během covidu, a nyní zhoršení podmínek pro získání hypotečních úvěrů,“ vypočítává hlavní ekonomická rizika dnešní doby její kolega Rail. „Viditelné je to například na srovnání věkových skupin. Zatímco klientů ve věku 15-24 let ubylo meziročně o 21 %, ve věku 25-29 let o 16 %, ve věkové kategorii 45-54 let se jejich počet o 4 % zvýšil,“ doplnila jeho i svá slova o statistická čísla Novotná. A ty, jak známo, nelžou. Konečně, objem ohroženého krátkodobého dluhu se zvýšil o 800 milionů korun – meziročně.
Objem dluhu na spotřebu roste nyní rychleji než objem dluhu na bydlení
Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2022 činil 532 miliard korun, přičemž meziročně narostl o 34,1 miliardy (+6,8 %). Poprvé od konce roku 2019 je tak dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dluhu na bydlení. Nejvíce objem krátkodobého dluhu narostl v prvním (+14,5 mld. Kč) a druhém (+13,8 mld. Kč) čtvrtletí, v druhém pololetí se už pak zvýšil jen o 5,8 miliard. Objem dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech krajích, přičemž překvapivě nejvíce ne v chudém severočeském pohraničí nebo na Ostravsku, ale v Praze, kde meziročně vzrostl o 9,5 % na 59,1 miliardy korun. Naopak nejméně vzrostl v Karlovarském kraji, „jen“ o 4,5 % na 17,9 miliardy.
Počet klientů s krátkodobým dluhem se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšil o 21 tisíc (+0,9 %) na 2,283 milionu. Nejvyšší počet klientů s krátkodobým dluhem byl zaznamenán ve třetím čtvrtletí loňského roku, v posledním čtvrtletí klientů mírně ubylo (-0,5 %). I přes snižující se počet klientů s krátkodobým dluhem, roste průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta. Ta se oproti loňsku zvýšila o 5,8 % na 233 tisíc, což je téměř šestinásobek průměrné hrubé mzdy podle údajů Českého statistického úřadu.
Obecně ale podle expertů CRIF z výše uvedených čísel vyplývá, že ochota zbavovat se vlastního bydlení je nízká; proto také ani zatím příliš neklesají (nebo jen někde a u nových staveb) ceny nemovitostí; lidé je zatím příliš neprodávají, když své finanční problémy doposud řeší jenom krátkodobými půjčkami a omezováním svých potřeb, včetně jídla- tedy snižováním své základní životní úrovně. Podle některých odborníků na nemovitosti se to ale může začít v nejbližších týdnech citelně měnit, když se s příchodem jara lidé začnou zbavovat (prodávat) své chaty a chalupy, nakoupené za přemrštěné ceny během covidového šílenství a často protizákonných zásahů vlád vůči základním lidským právům během opakovaných a prodlužovaných mimořádných stavů.
Rizikových dlužníků je méně, ale částky jsou vyšší
Spolu se snižující se poptávkou po hypotečních úvěrech klesá i celková nesplácená částka dlouhodobého dluhu. Meziročně se snížila o téměř 15 % (0,8 mld. Kč). Ke konci roku 2022 tak celkový objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,9 miliardy korun. Ještě v roce 2019 se jednalo o téměř dvojnásobek, před deseti lety pak dlužníci nespláceli 3,5násobek této částky.
Celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu se ale meziročně zvýšil o 3,6 % na 22,87 miliardy korun. Snížil se však počet klientů, kteří mají problém s jeho splácením, a to o 1,9 % na 172,5 tisíce. Výjimku tvoří pouze Praha s 1,1% nárůstem na 14,8 tisíc rizikových klientů. Průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta se tak zvýšila o 5,5 % na 132,5 tisíce korun. „Kdo měl dříve splácet dluhy v řádech stovek a jednotek tisíců, dnes musí splácet mnohem vyšší částky,“ řekl Rail. „Celkový objem nesplácených úvěrů v první polovině roku lehce poklesl, pak se ale trend začal znovu zhoršovat. Snížení počtu rizikových klientů může být bráno pozitivně, zároveň to ale znamená vyšší nesplácenou částku na jednoho dlužníka, což může být potenciálním problémem,“ nastínil možný vývoj do budoucna výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Jak vyplývá ze statistik, průměrná nejvyšší nesplácená částka úvěru na spotřebu připadá na lidi ve věku 45-54 let a ke konci roku 2022 dosáhla výše 149 tisíc korun. Riziko však hrozí také u mladších věkových skupin. Počet dlužníků ve věku 24-29 let, kteří nesplácí úvěry na spotřebu osciluje okolo 12 %, celkový průměr je však 7,5 %.
Nízkopříjmovým skupinám hrozí rizika lichvářských půjček bez pravidel
Bankovní a Nebankovní registr klientských informací zaznamenávají data sdílená standardními finančními institucemi. „Kromě těch však na trhu působí instituce, jejichž praktiky lze považovat skoro za lichvářské, vyznačují se nabídkou rychlých půjček, některé lze sjednat například přes SMS, jejich RPSN bývá přemrštěné a podmínky skryté,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni s tím, že k těmto půjčkám se často uchylují lidé, kteří s žádostí o úvěr neuspěli u standardní finanční instituce. „Člověk, který si takto vezme více půjček, se pak dostává do dluhové pasti, ze které je obtížná cesta ven,“ dodal Šmejkal. „Situace je nyní náročná zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel, kterým se v posledním roce výrazně zvýšily náklady na energie a základní potřeby,“ upozornil Šmejkal.
(pb)
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08