Ústavní soud zrušil letošní zmrazení platů soudců a zkritizoval opakované zásahy vlády do jejich hmotného zabezpečení. Stát musí zpětně doplatit více než 800 milionů korun plus úroky.
Karolína Svobodová/7. října 2025
Z obsahu:
- Ústavní soud zrušil fixní platovou základnu soudců.
- Stát musí soudcům doplatit přes 800 milionů Kč.
- Zásah vlády byl označen za nesystémový a protiústavní.
Brno – Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS). Fixní platovou základnu dnes soudci zrušili a zkritizovali opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců.
Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti půjde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení.
Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130 000 korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121 685 korun, což řada soudců pokládala za protiústavní. Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Děčíně.
Argumentace a podstata sporu
Plat soudce se určuje jako součin koeficientu a platové základny, která má být trojnásobkem průměrné hrubé měsíční mzdy v předminulém kalendářním roce. Loni byla základna 113 775 Kč. Pro letošní rok novela stanovila pevnou částku 121 685 Kč. Podle soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové šlo o „zcela úmyslné prodlužování protiústavního stavu“.
Soudci proto podávali civilní žaloby, jimiž se domáhali dorovnání na úroveň, která by jim náležela podle standardního mechanismu. Žalobu podal i jeden z děčínských soudců. Argumentoval, že zásahy do platů soudců mohou být podle dlouholeté judikatury ÚS pouze výjimečné, musí dopadat na všechny zaměstnance ve veřejném sektoru, nikoli selektivně, a musí být řádně odůvodněny.
Kolegovu žalobu projednala samosoudkyně Andrea Pěničková, která jeho argumenty uznala a předložila Ústavnímu soudu úspěšný návrh na zrušení fixní platové základny.
Závěry Ústavního soudu
Podle nálezu nebyla platová restrikce odůvodněna žádnými výjimečnými okolnostmi a nebyla ani součástí širšího rámce úsporných opatření, která by rovnocenně dopadala na ostatní „služebníky státu“.
ÚS zvažoval, zda bude nález účinný pouze do budoucna, nebo i zpětně. Nakonec rozhodl, že napadená úprava nemůže být aplikována už od 1. ledna 2025.
„Nastavení pravidel pro výpočet platu soudců a soudkyň rozhodně není nezměnitelné. Určení výpočtu platu soudců však nemůže být předmětem ani výsledkem politického boje, jehož je soudní moc pouhým divákem,“ uvedla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová. Odlišné stanovisko k nálezu uplatnil soudce Jan Wintr, podle něhož vláda svým krokem neohrozila nezávislost justice. Zdůraznil, že Ústava nezaručuje soudcům automatické každoroční zvyšování platů a že dočasné omezení růstu lze v době rozpočtové tísně považovat za přijatelné. Wintr také varoval, že Ústavní soud by neměl každoročně přezkoumávat rozpočtové priority státu a zasahovat tak za hranici svých ústavních kompetencí.
Další souvislosti
Jednotlivé soudcovské žaloby jsou nyní rozeseté po celém Česku. Někteří soudci už s obdobnou argumentací uspěli u civilních soudů, často s odkazem na evropské právo. Vláda zatím doplatky nevyplácela a čekala právě na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu. Podle právních expertů nález potvrdil dlouhodobý trend, v němž ÚS hájí materiální nezávislost soudní moci před politickými zásahy.
Videozáznam
🎥 Záznam tiskové konference Ústavního soudu je k dispozici na Vimeo – Ústavní soud ČR
Karolína Svobodová
Zdroj: ČTK
