Ukončení insolvenčního řízení prostřednictvím mimosoudní dohody
08.01.2024
V článku zveřejněném 14. 12. 2023 jsme psali, že Pražská IT společnost CCA Group čelí insolvenci, její jméno se objevilo v rejstříku, který sama vyvinula.
Odkaz na článek.
V insolvenčním řízení MSPH 90 INS 19652 / 2023, dle spisu, došlo k uzavření dohody o narovnání mezi dlužníkem CCA Group a.s. a navrhovatelkou KH servis a.s. dne 22. 12. 2023.
Nyní došlo k uzavření mimosoudní dohody. Před rozhodnutím o úpadku dlužníka vzala navrhovatelka dne 19. 12. 2023 svůj insolvenční návrh zpět podle ust. § 129 odst. 1 Insolvenčního zákona (IZ). Soud následně řízení zastavil podle § 130 odst. 1 a § 142 písm. b) IZ. Zpětvzetí insolvenčního návrhu bylo navrhovatelem učiněno před rozhodnutím soudu o úpadku, což vedlo k zastavení řízení. K tomuto kroku došlo kvůli mimosoudní dohodě mezi stranami. Podle § 130 odst. 5 IZ tímto zastavení řízení nebylo zaviněno ze strany dlužnice. Nebylo tedy jednoznačně stanoveno, zda důvodem pro zpětvzetí návrhu bylo uspokojení pohledávky navrhovatelky ani že by zpětvzetí bylo způsobeno dlužnicí.
Vzhledem k výslovnému vzdání se náhrady nákladů řízení navrhovatelkou v podání ze dne 5. 1. 2024 rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi navrhovatelem a dlužníkem. Soud také neuložil navrhovatelce povinnost hradit soudní poplatek z návrhu, neboť podle § 4 zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost až uložením této povinnosti soudem. V souvislosti s rozhodnutím o insolvenčním návrhu tedy nevzniká navrhovatelce povinnost zaplatit soudní poplatek za řízení.
Dále bylo stanoveno, že pro tutéž pohledávku může věřitel podat insolvenční návrh až po šesti měsících od zpětvzetí návrhu podle § 129 odst. 2 IZ. Pokud nebude dlužnicí podána žaloba pro náhradu škody, jak se uvádí v Usnesení z 5. ledna 2024, vzhledem k šikanóznosti insolvenčního nároku, bude navrhovatelce vrácena poskytnutá záloha ve výši 50 000 Kč na její bankovní účet.
V této věci je důležité zdůraznit, že insolvenční řízení má přesně stanovená pravidla a postupy, které je nutné dodržovat. Zpětvzetí insolvenčního návrhu a následné zastavení řízení mohou být pro věřitele výhodné, pokud dojde k dohodě mimo soud a pohledávky jsou uspokojeny. V tomto případě se jedná o ukázkový příklad, kdy mimosoudní dohoda vedla k ukončení insolvenčního řízení bez dalších nákladů pro obě strany.
Šikanózní insolvenční návrhy představují významný problém nejen pro postižené podnikatele, ale i pro celkovou ekonomiku státu. Jde o situace, kdy jsou insolvenční návrhy podány bez oprávněného důvodu, často s úmyslem poškodit pověst dlužníka, vytvořit na něj tlak, nebo dokonce v rámci nekalé soutěže poškodit jeho postavení na trhu.
Dopady šikanózního insolvenčního návrhu na dlužníka:
- Poškození pověsti: Zveřejnění insolvenčního návrhu může vést k okamžitému poškození dobrého jména firmy a snížení důvěry u obchodních partnerů a zákazníků.
- Ekonomické škody: Podnik může utrpět finanční ztráty kvůli narušení obchodních vztahů a ztrátě klientů.
- Náklady na právní obranu: Proti šikanóznímu návrhu je třeba se bránit, což s sebou nese výdaje za právní služby a soudní poplatky.
- Ztráta času: Zaměstnanci firmy a management musí věnovat čas řešení insolvenčního řízení namísto zaměření se na běžný chod a rozvoj podnikání.
Dopady na navrhovatele:
- Možné trestní stíhání: Pokud je prokázáno, že návrh byl podán s cílem šikanovat dlužníka, může být navrhovatel trestně stíhán za vydírání nebo pomluvu.
- Finanční sankce: Soud může uložit pokutu nebo pořádkovou pokutu za zneužití práva podat insolvenční návrh.
- Reputační riziko: Pokud se „provalí“, že firma zneužívá insolvenční právo ke škodě konkurence, může to poškodit její vlastní pověst.
Dopady na ekonomiku státu:
- Zatížení soudního systému: Šikanózní návrhy představují zbytečné zatížení pro soudy, které musí vynakládat čas a zdroje na řešení těchto případů.
- Nekalá soutěž: Pokud jsou šikanózní návrhy používány jako nástroj nekalé soutěže, může to vést k narušení tržního prostředí a znevýhodnění poctivých podnikatelů.
- Ztráta důvěry v právní systém: Časté zneužívání insolvenčního práva může vést k obecné nedůvěře v efektivitu a spravedlnost právního systému.
Proti šikanózním insolvenčním návrhům je možné se bránit jak na úrovni civilního práva, tak i trestního práva. Je důležité, aby se podnikatelé bránili aktivně a shromažďovali dostatek důkazů pro případný soudní spor. Nedávné právní úpravy v insolvenčním zákoně rovněž posílily ochranu dlužníků, například možností předběžného posouzení věřitelského návrhu soudem nebo povinností složit zálohu na náklady řízení.
Závěrem lze říci, že šikanózní insolvenční návrhy jsou nejen neetické, ale mohou mít vážné následky pro všechny zúčastněné strany a negativně ovlivňovat celkové podnikatelské prostředí a ekonomiku státu. Proto je důležité, aby byly tyto praktiky odsuzovány a efektivně potírány.
Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.
Foto: Archív KN
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08