Trestněprávní rovina posuzování úvěruschopnosti dlužníka

04.11.2025 | Lukáš Pachl Aktuální čísloPrávoZdarma

Posuzování úvěruschopnosti dlužníka představuje klíčový prvek odpovědného úvěrování a ochrany finančních institucí před kreditními riziky.

V případě, kdy dlužník uvede při žádosti o úvěr nepravdivé údaje nebo zamlčí podstatné informace, může jeho jednání naplnit skutkovou podstatu trestného činu. Tato problematika nabývá na významu zejména v kontextu rostoucí míry zadlužování spotřebitelů a častějšího výskytu úvěrových podvodů napříč Evropskou unií.

Současná právní úprava v České republice i okolních státech klade důraz na ochranu věřitelů před zneužitím jejich důvěry při poskytování úvěrů. Zároveň však musí být zachována rovnováha mezi trestněprávní represí a ochranou práv dlužníků, zejména v kontextu povinnosti věřitelů řádně posuzovat úvěruschopnost žadatelů.​

Trestněprávní úprava úvěrového podvodu v České republice

Trestný čin úvěrového podvodu je v českém právním řádu upraven v § 211 zákona č. 40/2009 Sb. (dále jen trestního zákoníku). Základní skutková podstata podle odstavce 1 stanoví, že trestného činu se dopustí ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.​

Trestný čin je dokonán již samotným uvedením nepravdivých údajů, aniž by muselo dojít k uzavření úvěrové smlouvy nebo skutečnému poskytnutí úvěru. Tato konstrukce jako předčasně dokonaného trestného činu umožňuje postih již v okamžiku podání nepravdivých informací, což zvyšuje preventivní účinek právní úpravy.​

Nepravdivými údaji se rozumějí takové informace, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnosti v době jejich uvedení. Za hrubě zkreslené údaje lze považovat informace, kterými je mylně nebo neúplně informováno o podstatných a důležitých skutečnostech pro sjednání úvěrové smlouvy. Zamlčení podstatných údajů pak spočívá v neuvedení jakýchkoliv údajů rozhodujících pro uzavření úvěrové smlouvy.​

Podstatnost zamlčených údajů je třeba posuzovat podle toho, zda je daný údaj způsobilý významně ovlivnit rozhodnutí věřitele takovým způsobem, že pokud by byl uvedený údaj pravdivý, věřitel by úvěr neposkytl.​

Trestní sazby a kvalifikované skutkové podstaty

Základní trestní sazba podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku činí odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Vyšší trestní sazby se uplatňují při následujících okolnostech:​

• Recidiva (§ 211 odst. 3): odnětí svobody na šest měsíců až tři léta,
• Větší škoda nad 50.000 Kč (§ 211 odst. 4): odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest,
• Organizovaná skupina nebo značná škoda (§ 211 odst. 5): odnětí svobody na dvě léta až osm let,
• Škoda velkého rozsahu nad 5.000.000 Kč (§ 211 odst. 6): odnětí svobody na pět až deset let​,

Judikatura českých soudů

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 8 Tdo 1268/2008 stanovil, že „trestní odpovědnost pachatele za uvedení nepravdivých údajů v případě trestného činu úvěrového podvodu podle § 250b odst. 1 tr. zák. je dána nejen v případě, že pachatel takové údaje uvede v úvěrové smlouvě samotné, ale i tehdy, jestliže je úmyslně uvede, sdělí, poskytne nebo doloží v některém z tzv. pomocných dokumentů, které byly předloženy v průběhu procesu sjednávání smlouvy”.​

V dalším svém rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. Zn. 15 Tdo 204/2019 zdůraznil koncept pokusu u úvěrového podvodu: „Jestliže pachatel naplní znaky základní skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku v úmyslu způsobit škodu ve výši dosahující hranice škody uvedené jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby, která je znakem kvalifikované skutkové podstaty a která však nenastane (typicky nedojde k poskytnutí úvěru), je nutno takové neúspěšné jednání posuzovat jako jeden trestný čin, a to jako pokus trestného činu úvěrového podvodu”.​

Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 To 42/2015 se zabýval subjektivní stránkou skutkové podstaty úvěrového podvodu a konstatoval, že pokud někdo pro jiného obstarává řadu nepravdivých, fingovaných, padělaných podkladů s vědomím jejich uplatnění v rámci úvěrového smluvního vztahu, pak si přinejmenším musí být vědom rizika, že úvěr pachatelem nebude splácen.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 631/05 upozornil na nutnost proporcionality při trestním stíhání úvěrového podvodu, zejména v případech, kdy následný úvěrový vztah měl standardní průběh a dlužník úvěr řádně splácí.​

Srovnání s právní úpravou v okolních státech

Německo

Úvěrový podvod v Německu je upraven specifickým ustanovením § 265b StGB (Kreditbetrug), které bylo do německého trestního zákoníku vloženo v roce 1976 prvním zákonem na boj proti hospodářské kriminalitě (1. WikG). Toto ustanovení představuje speciální delikt ve vztahu k obecnému podvodu podle § 263 StGB a slouží k ochraně jak věřitelů, tak celé kreditní ekonomiky^[1].​

Podle § 265b odst. 1 StGB se úvěrového podvodu dopustí ten, kdo v souvislosti s žádostí o poskytnutí, ponechání nebo změnu podmínek úvěru pro podnik nebo předstíraný podnik:

Předloží nesprávné nebo neúplné podklady (zejména bilance, výkazy zisku a ztráty, majetkové přehledy nebo posudky), nebo učiní písemně nesprávné nebo neúplné údaje, které jsou pro dlužníka výhodné a podstatné pro rozhodnutí o takové žádosti, nebo nesdělí při předložení takové zhoršení hospodářských poměrů uvedených v podkladech nebo údajích, které je podstatné pro rozhodnutí o takové žádosti.

Základní trestní sazba činí odnětí svobody až na tři léta nebo peněžitý trest.​ Abstraktní ohrožovací delikt dle § 265b StGB nevyžaduje vznik skutečné škody​. Tátige Reue (činná lítost) dle § 265b odst. 2 StGB obsahuje ustanovení o činné lítosti – pachatel zůstává beztrestný, pokud dobrovolně zabrání tomu, aby věřitel na základě činu poskytl požadovanou službu. Na rozdíl od české úpravy se německý kreditní podvod vztahuje pouze na podniky a firmy, nikoli na fyzické osoby

Rakousko

Na rozdíl od České republiky a Německa, které mají specifická ustanovení o úvěrovém podvodu, Rakousko neupravuje úvěrový podvod jako samostatný trestný čin. Úvěrové podvody jsou v rakouském právu stíhány podle obecných ustanovení o podvodu v §§ 146-147 StGB (Strafgesetzbuch) a souvisejících deliktů^[2].​

Podle § 146 StGB se podvodu dopustí ten, kdo “s úmyslem nepravomocně obohatit se nebo třetí osobu prostřednictvím chování oklamaného, někoho podvodem o skutečnostech přivede k jednání, trpění nebo opomenutí, které jej nebo jiného poškodí na majetku”^[3].​

Klíčové prvky skutkové podstaty:

• Úmysl nepravomocného obohacení
• Klamání o skutečnostech
• Přivedení k jednání, které způsobí majetkovou škodu

Rakouská judikatura stanovila, že úmyslné zatajení platební neschopnosti nebo nedostatku platební vůle při uzavírání úvěrového obchodu představuje podvod partnera ohledně existence základních obchodních předpokladů. Stejně tak předložení padělaných dokumentů při žádosti o úvěr naplňuje skutkovou podstatu těžkého podvodu podle § 147 StGB.​

Těžký podvod dle § 147 StGB upravuje kvalifikované formy podvodu s vyššími trestními sazbami. Pro oblast úvěrových podvodů jsou relevantní zejména:

• Použití falešné nebo pozměněné listiny
• Použití falešných, pozměněných nebo odcizených bezhotovostních platebních prostředků
• Použití neoprávněně získaných dat o bezhotovostních platebních prostředcích

Rakouské právo obsahuje specifické ustanovení o poškozování úvěru podle § 152 StGB, které chrání ekonomickou pověst osob a podniků:

“Kdo uvádí nesprávné skutečnosti a tím poškozuje nebo ohrožuje úvěr, výdělek nebo profesní prospívání jiného, je trestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo pokutou.

Specifické aspekty úvěrového podvodu

České právo zaujímá progresivní přístup konstrukcí předčasně dokonaného trestného činu, kdy k dokonání dojde již uvedením nepravdivých údajů, aniž by muselo dojít k poskytnutí úvěru. Toto řešení umožňuje efektivnější ochranu věřitelů a preventivní působení trestní represi.

Naproti tomu v některých okolních státech je pro dokonání trestného činu vyžadováno skutečné způsobení škody nebo alespoň konkrétní ohrožení majetkových zájmů věřitele.

Zásadní charakteristikou úvěrového podvodu podle české úpravy je, že k naplnění první základní skutkové podstaty úvěrového podvodu není zapotřebí způsobení škody. Skutkovou podstatu tedy naplní i jednání, jež nemělo za následek způsobení majetkové škody.​

Toto pojetí potvrzuje i ČNB ve svém upozornění pro veřejnost: „skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu nevyžaduje vznik škody, která by věřiteli poskytujícímu úvěr mohla vzniknout například v důsledku nesplácení úvěru, pročež k naplnění skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu postačí pouze uvedení nepravdivých informací, a to i v případě, kdy bude úvěr řádně splácen”.​

Na druhou stranu Nejvyšší soud České republiky judikoval, že pokud pachatel podmínky úvěrové smlouvy plní, nelze na straně věřitele dovodit vznik škody jako podmínku trestní odpovědnosti podle kvalifikovaných skutkových podstat.

Za škodu nelze obecně považovat bez dalšího celkovou výši úvěru získaného trestným činem, ale je nutné zkoumat reálné zmenšení majetku věřitele.

Porušení povinnosti poskytnutí pravdivých údajů může vedle trestněprávních důsledků založit i občanskoprávní odpovědnost za škodu podle § 2913 a násl. občanského zákoníku. Věřitel má právo na náhradu škody způsobené porušením smluvních povinností.

Pojem úvěrové smlouvy

Trestní zákoník používá pojem „úvěrová smlouva”, pod který podle ustálené judikatury spadají pouze úvěry poskytnuté ve formě peněžních prostředků. Nový zákon o spotřebitelském úvěru (č. 257/2016 Sb.) definuje spotřebitelský úvěr širší jako „odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu poskytovanou nebo zprostředkovanou spotřebiteli”. Nelze tedy chápat definici spotřebitelského úvěru jako podmnožinu úvěrové smlouvy podle trestního zákoníku.​

Statistické údaje

Podle statistik Policie ČR došlo v posledních letech k výraznému poklesu registrovaných případů úvěrového podvodu:

2020: 2 643 případů

2021: 2 192 případů (-17,1 %)

2022: 1 917 případů (-12,5 %)

2023: 1 687 případů (-12,0 %)

2024: 1 539 případů (-8,8 %)​

Setrvalý pokles úvěrových podvodů se zlomil v roce 2025. V roce 2025 zaznamenala Česká republika výrazný nárůst aktivity úvěrových podvodníků, přičemž riziko finančních podvodů vzrostlo meziročně o 226 %. Počet úvěrových podvodů zůstává vysoký – v roce 2023 policie evidovala 1 687 případů, což byl pokles o 12 % oproti předchozímu roku, ale trend se v roce 2025 opět obrátil směrem k růstu. Objasněnost těchto trestných činů je relativně vysoká, v některých regionech až 90 %^[4].

Evropské statistiky

Podle FICO European Fraud Map 2024^[5] vzrostly ztráty z podvodů s kartami v Evropě z 1 493 milionů eur v roce 2021 na 1 578 milionů eur v roce 2024. Nejvyšší nárůst zaznamenaly:

Maďarsko: +22%

Polsko: +21%

Dánsko: +20%

Řecko: +20%

Švédsko: +19%

Trendy v digitálním platebním podvodu

Podle zprávy Tietoevry Banking ^[6] vzrostly pokusy o podvod v digitálních platbách o 43 % v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem. Počet detekovaných případů podvodu na 100 000 transakcí vzrostl z 2,65 v roce 2022 na 5,57 v roce 2024.

Závěr

Trestněprávní postih nepravdivých údajů při posuzování úvěruschopnosti představuje důležitý nástroj ochrany finančních trhů a integrity úvěrového systému. Česká právní úprava poskytuje efektivní rámec pro postih úvěrových podvodů prostřednictvím koncepce předčasně dokonaného trestného činu a odstupňovaných trestních sazeb podle závažnosti způsobené škody.

Srovnání s okolními státy ukazuje, že přístupy k trestněprávnímu postihu se liší zejména v konstrukci skutkových podstat a výši trestních sazeb, avšak všechny sledované právní řády poskytují adekvátní ochranu před zneužitím důvěry věřitelů.

Budoucí vývoj by měl směřovat k další harmonizaci postupů v rámci EU, implementaci moderních technologických řešení pro ověřování údajů a posílení mezinárodní spolupráce při potírání přeshraničních úvěrových podvodů.

Lukáš Pachl

1. https://kanzlei-baumfalk.de/en/der-betrug/ ↑
2. https://www.rechtsanwalt-flatz.at/strafe-bei-betrug-%C2%A7-146-stgb-oesterreich/ ↑
3. https://www.raoe.at/leistungsangebot/strafrecht/betrug/ ↑
4. https://policie.gov.cz/clanek/uverovych-podvodu-je-cim-dal-tim-vic.aspx ↑
5. https://www.fico.com/blogs/how-credit-card-fraud-changing-europe ↑
6. Tietoevry Banking je součást severské technologické společnosti Tietoevry, která poskytuje komplexní IT služby a produkty pro banky, finanční instituce a další sektory, včetně bankovního softwaru, SaaS řešení, modulárních produktů pro správu karet, plateb, poskytování úvěrů, prevenci finanční kriminality, správu bohatství, digitální pojištění a další oblasti digitální transformace bankovního sektoru. ↑