Slovo dluh označuje povinnost splnit to, co je někdo někomu povinen vyrovnat, protože si to dříve vypůjčil. Vztah mezi dlužníkem a věřitelem je časté téma i v Konkursních novinách a insolvence i exekuce rovněž. Proto není divu, že informace o vládním návrhu, který počítá s tím, že by insolvence mohla v budoucnu trvat tři roky, a ne pět, vzbudila u odborné veřejnosti značnou pozornost.
Jak uvedl prezident České asociace věřitelů JUDr Pavel Staněk, z vlády nyní přichází další návrh na úpravu podmínek osobního bankrotu. „Pětileté oddlužovací období by se podle něj zkrátilo na tři roky, což by znamenalo skutečně naprosto nepřijatelný zásah do práv věřitelů. Už kvůli loňskému zmírnění podmínek jsme se dostali do absurdní situace, kdy si dlužník může napůjčovat třeba dva miliony korun a následně se za pouhých 120 tisíc nechat oddlužit. Řada dlužníků skutečně platí jen nutné minimum, kdy věřitelům dohromady připadne tolik, kolik je poplatek insolvenčnímu správci. Tedy asi tisícovka měsíčně. Nyní by tu tisícovku dlužníci spláceli ještě o dva roky kratší dobu a věřitelé by tak přišli o 40 procent částky, kterou mohli dostat zpátky a která je už tak zoufale nízká. To je podle mě naprosto nehorázné,“ prohlásil JUDr. Staněk.
Podle dr. Staňka by loňskou finální novelu bylo v širším kontextu ještě možné vnímat jako určitý společenský kompromis. Nyní to ale vypadá, že se salámovou metodou postupně dostaneme přesně do té extrémní podoby, v jaké někteří zákonodárci oddlužení chtěli mít původně, než na doporučení odborníků ustoupili k přijatelnému kompromisu. Pokud vláda bude trvat na zkrácené době oddlužení, měla by alespoň výrazně zpřísnit jeho podmínky. Například tím, že by jeho úspěšné absolvování bylo opět podmíněno splacením určité minimální části dluhu.
„Poslanci z Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny doporučili k projednání vládní návrh, který by zkrátil délku oddlužení z pěti na tři roky, a to pro všechny dlužníky. Odborníci ale upozorňují, že vláda nemá návrh podložený analýzou skupin lidí v dluhových pastích. Novela tak pomůže i dlužníkům v produktivním věku, kteří znají exekuční řízení a roky se vyhýbají splácení,“ varuje zas jednatelka InsolCentra JUDr. Jarmila Veselá.
A tak bude jistě zajímavé sledovat, zda návrh Poslaneckou sněmovnou a Senátem projde, i to, kdo bude pro a kdo proti. Jedno je jisté už nyní. Na tom, že dluhy by se měly platit, se shodneme nejspíše všichni. Praxe ale bývá často jiná.
Karel Žítek
šéfredaktor