Toto číslo Konkursních novin věnujeme hlavně takzvané oddlužovací novele insolvenčního zákona, jejíž návrh vláda v lednu schválila. Podle jedné z navržených variant postačí, když dlužník nabídne věřitelům na úhradu svých dluhů postižitelný majetek a dále bude po dobu sedmi let vynakládat veškeré úsilí k tomu, aby své dluhy splatil. Dlužníkům, kteří žádají o oddlužení – čili osobní bankrot – bude stačit jen projevit dobrou vůli, kterou posoudí soud, respektive insolvenční správce. I když se jim splatit dluhy nepodaří a nezaplatí třeba ani korunu, budou oddluženi.
Ti, co tento návrh podporují, tvrdí, že velký počet exekucí je důsledkem zanedbané legislativy, nižšího vzdělání a parazitních obchodním modelů zneužívajících lidskou důvěru. Dluhy, z nichž není možné vybřednout, pak berou lidem perspektivu i motivaci k práci. A bude záležet na soudech a insolvenčních správcích, aby řádně dohlíželi na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli a v průběhu oddlužení dosahuje takového příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pokud tak dlužník neučiní, insolvenční správce navrhne zrušení schváleného oddlužení.
Na druhou stranu podle kritiků návrhu novely se ne vždy jedná o bankovní nebo nebankovní poskytovatele úvěru, či dokonce nějaké lichváře, ale o naprosto standardní situace, kdy si někdo půjčí finanční prostředky třeba v rodině, jde o dlužné prostředky z nájemného, o dluhy z výživného, případně za poskytnutou službu nebo práci. Tito věřitelé vznik svých pohledávek v řadě případů nemohli nijak ovlivnit. Mají o své peníze přijít?
To, že někdo není schopen své dluhy splácet a nemůže za to tak úplně sám, je jedna věc. Je však třeba se také zastat i těch lidí, kteří mají dluhy a splácet se jim je daří. Chodí do práce, vydělávají peníze a když mají hodně dluhů, tak jim málo zbyde, ale přesto se se svými věřiteli vyrovnají. Budou tak činit i nadále? Nebudou si říkat: „Proč máme platit dluhy, když jiní nemusí?“
Potom je tady další skupina lidí, která dluhy nesplácí a splácet je nikdy nebude. Ta samozřejmě touží po tom, aby tu byla dluhová amnestie, aby přestali cokoliv dlužit.
Nové pravidlo by tedy podle kritiků novely mohlo vést k masovému zneužívání oddlužení. Dlužníci by se mohli je naučit využívat tak, že z extrémních případů udělají případy běžné a své dluhy nesplatí. Hlavně banky a úvěrové společnosti varují, že lidé se novému způsobu oddlužování rychle přizpůsobí, což povede k dražším úvěrům a k přísnějšímu vymáhání. Tvrdí, že dluhové pasti nulová varianta oddlužení nevyřeší. Naopak, může být pro některé dlužníky jen dalším signálem, že své dluhy nemusí platit. Novela může přispět k jejich dalšímu nezodpovědnému zadlužování, a to na úkor věřitelů, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko.
Zdá se tedy, že Poslaneckou sněmovnu čeká zajímavá debata. „Splácet, nebo nesplácet?“ To je to, oč tu dnes běží…
Karel Žítek, šéfredaktor
