Jedním ze symbolů životaschopnosti nějakého systému nebo společenství je přítomnost vody. Proto chci věnovat srpnové snění uprostřed horkého léta právě vodě. Naše země pomalu vysychá a víme to už léta. Vodní režim na našem území se stal nestabilním. Již více než před dvaceti lety poprvé zasáhly naši zemi ničivé povodně a od té doby jsme neudělali nic, nebo jenom velmi, velmi málo, čím bychom přispěli aktivně k tomu, abychom obnovili stabilitu vody v krajině v nových podmínkách. V duchu těch nejhorších tradic je kolem toho všeho spousta řečí a sporů, které se ovšem vyhýbají tomu podstatnému, tedy zadržování vody v krajině. Naopak, neustále jsou vynášeny na světlo boží další a další pseudoproblémy, týkající se takzvané komplexnosti řešení. Celé je to jenom o tom, aby se řešilo, ale nevyřešilo, protože základní mantrou až přikázáním české veřejné sféry je „z hotového neukradneš“.
You need to be logged in to view the rest of the content. Log In. Nejste členem? Vytvořit účet