Nárůst zadlužení domácností a slabé úspory zvyšují počet osobních i firemních bankrotů. Do začátku listopadu jich soudy vyhlásily o 16 % více než loni a trend se podle analytiků nezastaví
Petr Blahuš/2. 12. 2025
Z obsahu:
- 13 241 osobních bankrotů, meziroční růst o 16 %
- 633 firemních bankrotů, nejvíce od roku 2017
- Největší nárůst v Ústeckém kraji, rychlé tempo i v Praze
Za období od ledna do počátku listopadu bylo v tuzemsku vyhlášeno 13.241 osobních bankrotů, což je oproti stejnému období loňského roku o 1.825 více. Zároveň přijaly 13. 664 návrhů na osobní bankrot, meziročně jich bylo o 1.476 více. A do třetice špatného: za stejnou dobu u nás zbankrotovalo 633 firem – nejvíce od roku 2017.
„Osobních bankrotů bylo letos o 16 % více než za prvních deset měsíců loňského roku. Dynamika růstu je letos více než trojnásobná oproti stejnému období roku 2024. Počet lidí, u kterých soudy vyhlásily osobní bankrot, je letos nejvyšší od roku 2020. Přitom ještě v roce 2023 počet osobních bankrotů meziročně klesal. Poměrně rychle roste objem úvěrů na spotřebu a zvyšuje se i podíl nevýkonných úvěrů v případě krátkodobých půjček. Rostou mzdy, zpomaluje se růst vkladů, a tím pádem se zvyšuje poptávka domácností po zboží a službách. Lze tudíž předpokládat, že počet osobních bankrotů se bude zvyšovat i nadále,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která tato data sleduje, sbírá, a vyhodnocuje.
Podle CRIF za sledované období bylo nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2.049), po něm následuje již tradičně problémový Ústecký (1.844) a Středočeský kraj (1.400). Naopak nejméně osobních bankrotů vyhlásily soudy ve Zlínském kraji (446), v kraji Vysočina (469) a v Karlovarském kraji (487). Přesto se počet osobních bankrotů se meziročně zvýšil ve všech krajích, i když značně rozdílným tempem. Nejrychleji to bylo v Praze, a to o 33 procent; zde se počet osobních bankrotů zvyšuje poměrně rychle celý letošní rok. V kraji Vysočina se počet osobních bankrotů zvýšil o čtvrtinu, v Plzeňském kraji jen o jeden procentní bod méně, tedy o 24 procent. Naopak, pouze o jedno procento vzrostl počet osobních bankrotů ve Zlínském kraji, o osm procent v Libereckém kraji a o 11 procent v Královéhradeckém kraji.
Kde jsou lidé nejvíce ohroženi osobními bankroty?
Dlouhodobě jsou osobním bankrotem ohroženi obyvatelé tří strukturálně postižených krajů, a to opět tradičně v Ústeckém, v Moravskoslezském a v Karlovarském kraji. V polovině roku se k nim přidali i lidé ve Středočeském kraji.
Vůbec nejvíce osobní bankrot hrozí obyvatelům Ústeckého kraje, kde za posledních 12 měsíců zde připadlo na 10 tisíc obyvatel starších 15 let 50 osobních bankrotů. V Moravskoslezském a Středočeském kraji to bylo shodně 24 bankrotů. Naopak nejnižší míru ohrožení v tomto období vykázal Plzeňský kraj s 8 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji to bylo shodně po 11 bankrotech. Podprůměrnou míru ohrožení vykazuje i Praha, a to navzdory velmi rychlému růstu jejich počtu.„Zajímavé je, že kraje, které se vyznačují nízkou mírou ohrožení osobním bankrotem, zároveň letos vykazují nadprůměrnou dynamiku meziročního růstu počtu osobních bankrotů. Kromě Prahy do této skupiny patří ještě Plzeňský kraj a kraj Vysočina,“ dodává Kameníčková.
Ze statistik rovněž vyplynulo, že nejvíce lidí, u kterých byl povolen osobní bankrot, je ve věku od 30 do 40 let. Průměrný věk obyvatel, u kterých soudy povolily oddlužení, se mírně snižuje.
Za deset měsíců roku 633 zbankrotovaných firem
Za stejné sledované období, tedy od ledna do počátku listopadu, zbankrotovalo v České republice podle nejčerstvějších čísel také 633 společností. To znamená meziroční nárůst o 54, a zároveň nejvíce od roku 2017. Tuzemské soudy v tomto časovém úseku také obdržely 939 insolvenčních návrhů, což znamená šestiprocentní nárůst než ve stejném období loni.
Připomeňme, že od ledna do počátku listopadu bylo více bankrotů vyhlášeno naposledy v roce 2017.
Také objem úvěrů firem letos roste dvakrát rychleji než objem jejich vkladů, a mírně se zvýšil také podíl nevýkonných úvěrů, což signalizuje zhoršování platební morálky.
Nejvíce společností (283) za toto období zbankrotovalo v Praze, čímž seč metropole na celkovém počtu bankrotů podílela 45 procenty. Druhý nejvyšší počet bankrotů obchodních společností byl v Jihomoravském kraji a poté se značným odstupem v Moravskoslezském kraji. Nejnižší počet firemních bankrotů, a to pouze devět, byl shodně v Pardubickém a Karlovarském kraji.
Uvedené statistiky naznačují, že mezi kraji existují značné rozdíly, i když se počet firemních bankrotů za stejné období minulého roku zvýšil v šesti ze 13 krajů. Nejvýraznější růst zaznamenal opět tradičně problematický Ústecký kraj (o 72 procent), kde se jedná již o dlouhodobý negativní jev na hranici sociální krize. Skoro o polovinu se zvýšil počet krachů firem také v Plzeňském kraji (přesně o 45 procent) a v Kraji Vysočina, kde se počet firemních bankrotů zvýšil o 43 procent. Naopak v Jihočeském kraji jejich počet klesl o 26 procent a o desetinu se snížil v Karlovarském kraji.
Nejvyšší míru bankrotů v posledních 12 měsících vykázaly firmy se sídlem v Jihomoravském kraji, kde na 10.000 aktivních subjektů připadlo 23 bankrotů. V Ústeckém kraji to bylo 22 bankrotů a v Praze 19. Nejméně v tomto období hrozil bankrot firmám se sídlem v Pardubickém a Jihočeském kraji, kde na 10.000 společností připadlo shodně devět bankrotů.
Za posledních 12 měsíců se oproti předchozímu období nejvíce zvýšil počet bankrotů ve stavebnictví, o 29 procent, o 13 procent jejich počet vzrostl v oboru ubytování a stravování. V obchodu, kde je nejvíce registrovaných subjektů, se počet bankrotů zvýšil o pět procent.
Autor: Petr Blahuš
Zdroj: https://www.crif.cz/
