Reklama

Judr. bc. radim dragoun, Ph.d.

Rozhovor s vrchním státním zástupcem v Olomouci JUDr. Bc. Radimem Dragounem, Ph.D.

Přinášíme velký rozhovor s vrchním státním zástupcem v Olomouci JUDr. Bc. Radimem Dragounem, Ph.D. Jak vidí budoucnost, co říká neustálému odkládání vzniku nového trestního řádu i jak se soustava trestněprávních státních zastupitelství zapojuje do civilních kauz v rámci insolvenčních řízení.
Přesunem našeho života do kyberprostoru se hlavně v posledních letech kriminalita přesouvá stále více do virtuálního prostoru. Od konce září sedí v Olomouci na postu tamního vrchního státního zástupce JUDr. Bc. Radim Dragoun, Ph.D. Proto jsme mu jako vůbec jedno z prvních médií v České republice položili pár otázek, třeba jakou vidí budoucnost Vrchního státního zástupce v Olomouci, co říká neustálému odkládání vzniku nového trestního řádu i jak se soustava trestněprávních státních zastupitelství zapojuje do civilních kauz v rámci insolvenčních řízení.
S jakými plány a představami nastupujete nyní do úřadu Vrchního státního zástupce v Olomouci? Máte nějaké vize, co by zde šlo změnit?

Představy jsou logicky zatím spíše obecné. V první řadě bych chtěl uklidnit situaci a nečinit žádná unáhlená rozhodnutí. Nejprve se musím detailně seznámit s činností úřadu, s vnitřními předpisy, s jeho faktickým chodem, poznat své nové spolupracovníky a jejich erudici. Preferuji klid a řád, jasná pravidla, jednoduchou organizační strukturu, nemám rád zbytečnou administrativní zátěž. Kladu důraz na korektní komunikaci s dalšími subjekty.

Ministr spravedlnosti nedávno oznámil, že vláda nesplní další z vlastních slibů programového prohlášení: nepřipraví zbrusu nový trestní řád. Důvodem je prý to, že se na jeho podobě nedohodlo jeho ministerstvo s příslušnými výbory ve Sněmovně a v Senátu. Místo nové zákonné normy, která by nahradila více než 60 let starý socialistický zákon, se tak narychlo aspoň chystá její x-tá novelizace. Za jak velký vy osobně považujete problém fakt, že Česká republika musí na nový trestní řád, na rozdíl od „občana“ nebo trestního zákoníku stále čekat, a na co nejvíce by se měla aspoň jeho nejnovější novelizace zaměřit?

Nová úprava procesního práva trestního by byla nepochybně vhodnější z hlediska systematičnosti, komplexnosti úpravy, filosofického pojetí. Pokud však není prostor pro rekodifikaci, nezbývá, než aby zákonodárce šel cestou dílčích novel, které postupně reagují na požadavky trestní praxe.  Z nově upravených institutů považuji za velmi přínosnou dohodu o vině a trestu, resp. její relativně nedávné rozšíření použití na všechny kategorie trestných činů včetně těch nejzávažnějších. Toto ustanovení umožňuje výrazné zrychlení řízení, případně spolu s institutem spolupracujícího obviněného přináší další důkazní prostředky při objasňování skupinových trestních věcí. Nutno však přiznat, že některé procesní nástroje, které trestní řád upravuje, již zcela neodpovídají novým podobám informací, které se vyskytují zejména v elektronické podobě. Praxe se samozřejmě snaží tyto nedostatky překlenout výkladem, nicméně to způsobuje určitou nejistotu při hledání hranic toho, co je při zajišťování důkazů ještě dovolené. Dále by bylo vhodné, aby se další novelizace zaměřily i na opravu institutů, které se nejeví jako zcela funkční (např. prohlídky u advokátů, procesní využitelnost úředních záznamů v dalším řízení, průtahy v soudním řízení spočívající v opakovaném vracení věci odvolacím soudem).

S výjimkou strážce policejní čistoty a zákonitosti, kterou jste vykonával v poledních pěti letech, jste dlouhé roky vždy působil v pozici státního zástupce. Jak hodnotíte za tu dobu, během níž se pohybujete v řadách strážců zákonů a spravedlnosti, vývoj na poli hospodářských trestných činů?  Když připustíme, že zákon vždy dohání vynalézavost zločinců, v čem mají v rámci hospodářské kriminality u nás ti nepoctiví největší náskok před strážci zákonitosti?

Obecně řečeno, kriminalita je vždy zaměřena na co největší generování zisků při co nejmenším riziku odhalení a potrestání.

To lze demonstrovat např. na daňové trestné činnosti, kdy kolem roku 2009-2010 došlo k velkému nárůstu daňové kriminality, a to nejen z hlediska počtu trestných činů, ale především z hlediska výše zkrácených daní a škod způsobených státu. Z tohoto období pochází celá řada mimořádně závažných a velkých kauz se škodami v řádu miliard korun. Ke zlepšení situace došlo až kolem roku 2014-2016, a to nejen v důsledku zlepšení boje s tímto druhem kriminality, ale především díky zavedení celé řady opatření legislativních a organizačních v oblasti preventivní, ať už to byly změny v oblasti správy daní, včasné detekce daňových podvodů, či vytvoření systému daňové Kobry atd. V současné době počet těchto trestných činů, a především výše zkrácených daní oproti období kolem roku 2010 značně poklesl. Ovšem v okamžiku, kdy došlo k nárůstu dotací z domácích či evropských fondů, se objevil fenomén dotačních podvodů a korupčních trestných činů v oblasti zadávání veřejných zakázek, v období tzv. solární boomu v roce 2010 nabobtnala trestná činnost související s fotovoltaickými elektrárnami a v době velmi nízkých úrokových sazeb někdy od roku 2018 se opět na scénu vrátily ve velkém množství tzv. investiční podvody, kdy pachatelé vylákali od poškozených stamilionové až miliardové částky pod příslibem vysokého zhodnocení, kterého v té době nebylo možné jinde dosáhnout.

A co udává trendy hospodářské trestné činnosti v dnešní době, která se stává stále více digitální a virtuální?

Tak samozřejmě jsou využívány také nejrůznější další možnosti virtuálního světa a jeho anonymity, jako je využívání kryptoměn k přesunům majetku, skrývání identity útočníků v kyberprostoru, možnosti obchodu na takzvaném Darknetu, využívání komunikace pomocí šifrovaných komunikačních platforem apod. V této oblasti kriminality lze očekávat další narůst sofistikované kriminality páchané prostřednictvím moderních technologií včetně umělé inteligence. Jsem přesvědčen, že toto vše bude velkou výzvou nejen pro všechny orgány činné v trestním řízení, ale také pro další státní instituce i soukromé subjekty.
V důsledku rozvoje moderních technologií a přesunem života do kyberprostoru se pak zejména posledních pěti letech kriminalita přesouvá stále více do virtuálního prostoru: a to jak klasická kriminalita, která je jen páchána prostřednictvím kybernetických prostředků, typicky například podvodné vylákávání peněz od poškozených, tak různé nové formy kriminality typu krádeží identity či vydírání ze strany hackerů například útoky na nemocnice a jiné velké i menší korporace a organizace či státní orgány.

Právě na to jsem se chtěl také zeptat: nedávno vydal NCOZ zprávu, a nyní cituji: „vyděrači zneužívají vymáhání fiktivních závazků od podnikatelů institut insolvenčních řízení“. Jistě pamatujete jako policista a státní zástupce, jak takové vydírání (racketeering) vypadalo v divokých Devadesátkách. Dnes, zdá se naše společnost již aspoň natolik „vyspěla“, že místo basebalových pálek, pistolí a ohně nastoupila kriminalita bílých límečků. Přesto, jak se díváte na tento druh trestné činnosti a jak vidíte jeho další vývoj? Bude stoupat v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací státu, jeho průmyslu i střední třídy, která je tradičně držitelem demokracie, nebo se jedná jen o krátkodobý „nápad“ zločinců, jak vydělat na slušné většině?

Chtěl bych zdůraznit, že k oblasti vydírání či nelegálních praktik v souvislosti insolvenčními řízeními nemáme mnoho poznatků z trestního řízení. Aktuálně je v naší agendě jen velmi okrajová, protože z důvodu věcné příslušnosti spadá povětšinou do působnosti nižších státních zastupitelství, a to zpravidla okresních. Nelze samozřejmě vyloučit latenci této trestné činnosti, která buď není oznamována či není odhalena, neboť je velmi obtížné ji prokázat. Obecně mohu ubezpečit, že trestným činům spáchaným v souvislosti s insolvenčními trestnými činy je ale věnována zvýšená pozornost.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vede po jmenování ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem (ODS) od 25. září 2023
nový vrchní státní zástupce, JUDr. Bc. Radim Dragoun, Ph.D.

Zhoršující se ekonomická situace jde ruku v ruce s krizí bezpečnosti v Evropě.  Nemyslíte si ale, že se obloukem zase vracíme do doby komunistické totality, kde se lidé likvidovali profesně nebo se dokonce zavírali do vězení za své veřejně pronášené názory? Nejen politici, ale i politologové a četní komentátoři upozorňují na fakt, že se u nás poprvé po 34 letech od takzvané „sametové revoluce“ lidi zavírají na dlouhá léta do vězení, nota bene ne za terorismus, jen za svá slova, nebo se vyhazují z práce jen za to, co řekli před svými školáky. Konečně, oba také víme ze své služby u policie a v armádě, jak se dokázalo tehdejší vedení resortu obrany pod dnešním europoslancem Vondrou (ODS) postavit k proti jemu nepříjemné, leč pravdivé informaci médií o jeho nemanželském synovi s dnešní europoslankyní za ODS Vrecionovou. Nepřijde vám osobně, že takové tresty jsou už za čárou toho, co se nazývá demokracie i toho, co je napsáno řečí paragrafů?

Nechci komentovat konkrétní kauzy, odpovím obecně. V trestním právu se uplatňuje zásada ultima ratio: tedy normy trestního práva by se měly uplatňovat teprve v okamžiku, kdy nepostačí prostředky práva civilního, správního. Pak zde máme ústavně garantovanou svobodu projevu, která v sobě obsahuje také svobodu informace přijímat, vyhledávat a rozšiřovat. Tato svoboda však není absolutní a bezbřehá a logicky podléhá omezením, například v případě projevů nenávisti, pomluv, šíření poplašných, či zkreslených zpráv, vyhrožování atd. Žijeme v době prudkého rozvoje elektronické komunikace, sociálních sítí, proto vzrůstá potřeba demokratické společnosti se bránit proti dezinformacím šířeným hromadně zejména v tomto prostředí, které může mít velký dopad na veřejné mínění.

Osobně si tedy myslím, že je na místě možnost trestně právního postihu za verbální projevy, včetně ukládání nepodmíněných trestů za ta nejzávažnější jednání. Ale vždy je třeba individuálně hodnotit, zda se jedná o projevy politických názorů, či o šíření nenávisti.

Článek 80 Ústavy nevylučuje možnost právní úpravy, která by státnímu zastupitelství vedle prioritního zastupování státu ve věcech trestních svěřila i pravomoc chránit veřejný zájem v řízení před soudy a jinými orgány také v netrestní oblasti. Například státní zastupitelství je podle § 7c zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešeníoprávněno vstupovat do insolvenčního řízení včetně moratoria a incidenčních sporů, a je oprávněno podat kromě řádného opravného prostředku i mimořádný opravný prostředek, je-li proti rozhodnutí insolvenčního soudu tento opravný prostředek přípustný. Jak často podle vašich zkušeností a informací se toto děje, tedy jak často se krajské státní zastupitelství k tomuto kroku uchylují a (obecně) v jakých kauzách, a třeba v kterých krajích jsou v tomto směru aktivnější?

Po vstupu státního zastupitelství podle § 7c zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“) se státní zastupitelství stává  zvláštním procesním subjektem, který může proti rozhodnutím insolvenčního soudu, kterým se zde rozumí nejen soud, před nímž probíhá insolvenční řízení nebo incidenční spor, ale i soud, který rozhoduje o opravném prostředku, vydaným v těchto řízeních a sporech, podat řádný opravný prostředek , tedy odvolání, ale také mimořádný opravný prostředek, tím se rozumí dovolání nebo žaloba pro zmatečnost. Podmínkou pro uplatnění opravného prostředku státním zastupitelstvím v těchto typech řízení stanovenou v § 69 insolvenčního zákona je pouze jeho objektivní přípustnost.

Mimořádný opravný prostředek, a tedy dovolání nebo žaloba pro zmatečnost, je v uvedených typech řízení ze strany státního zastupitelství uplatňován spíše sporadicky, a to v případech, v nichž je shledán skutečně závažný veřejný zájem na nápravě stavu v konkrétní věci, případně procesních pochybení.

V obvodu územní působnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byla dosud podána dvě dovolání. Poprvé Krajským státním zastupitelstvím v Ostravě v roce 2015 v rámci insolvenčního řízení vedeného proti fyzické osobě. Dovolání cílilo na nápravu stavu, kdy si tzv. dominantní věřitel (v dané situaci jediný zajištěný věřitel, který byl zvoleným zástupcem věřitelů a disponoval více než 50 procenty zjištěných pohledávek za dlužníkem) na schůzi věřitelů vahou svých hlasů zvolil nového insolvenčního správce, přičemž se jednalo současně o advokátní kancelář, která tomuto věřiteli (jednalo se o banku) mimo insolvenční řízení poskytovala právní služby. Insolvenční soud vyhodnotil prokázané skutkové okolnosti (tj. postavení banky v insolvenčním řízení, rozsah a oblast spolupráce banky s advokátní kanceláří, vztah mezi insolvenčním správcem a advokátní kanceláří ve spojení s opakovaným chováním banky jako majoritního věřitele ve věci „výměny“ insolvenčního správce) způsobilými vyvolat pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce, a proto jej zprostil jeho funkce a ustanovil jiného správce. Odvolací soud však k odvolání insolvenčního správce napadené rozhodnutí změnil tak, že se dosavadní správce nezprošťuje funkce. Dovoláním státního zastupitelství podaným proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo dosaženo vyslovení jednoznačného názoru nejvyšší soudní instance k tomu, že výše popsané skutkové okolnosti ve svém souhrnu byly způsobilými vyvolat pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce v takovém rozsahu, že byl dán důvod pro odvolání „nově“ zvoleného insolvenčního správce z funkce. Dovolání Krajského státního zastupitelství v Ostravě bylo tedy úspěšné.

Druhé dovolání podalo Krajské státního zastupitelství v Ostravě, pobočka v Olomouci v roce 2019 v incidenčním sporu, konkrétně v řízení o excindační žalobě, resp. o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka. Insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty rodinný dům se zastavěným pozemkem a zahradou, které na dlužníka kupní smlouvou převedla původní majitelka. Majitelka tak učinila proto, že ji dlužník a současně kupující ujistil, že půjde jen o fiktivní převod za účelem zhodnocení jejích nemovitostí nějakými investicemi, které nespecifikoval, a že po 5 letech jí zase nemovitosti s výnosem vrátí. Majitelka smlouvu podepsala a dlužníkovi věřila, neboť byl i jejím vzdáleným příbuzným. Dlužník na sjednanou kupní cenu ničeho nezaplatil. Majitelka tedy podala excindační žalobu, jež byla krajským soudem zamítnuta. Odvolací soud zamítavý rozsudek potvrdil s tím, že majitelka měla uvažovat v rámci rozumu průměrného člověka, neboť bylo zřejmé, že vlastnické právo převádí, přičemž smlouva může být absolutně neplatná, jen když nemorálně jednají obě strany, nikoliv jen jedna strana. Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podala jak žalobkyně, tak státní zastupitelství. Nejvyšší soud dovolání majitelky odmítl právě z důvodu, že smlouva nemůže být absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, pokud nemorálně nejednaly obě strany. Naproti tomu ale vyhověl dovolání KSZ, které s odkazem na judikaturu poukázalo, že nemorálnost může spočívat v lichevním jednání a že z tohoto hlediska odvolací soud případ neposuzoval. Dovolací soud proto rozsudek vrchního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud v Olomouci v podstatě z obdobných důvodů napodruhé rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že předmětné nemovitosti vyloučil z majetkové podstaty dlužníka. Ačkoli insolvenční správce napadl uvedené rozhodnutí odvolacího soudu rozsáhlým dovoláním, u dovolacího soudu neuspěl. Lze tedy konstatovat, že zdárného výsledku v obou řízeních by nebylo dosaženo bez dovolací aktivity státního zastupitelství.

Krajské státní zastupitelství v Brně z mimořádných opravných prostředků ve smyslu § 69 insolvenčního zákona uplatnilo pouze žalobu pro zmatečnost, a to ve dvou obdobných případech v letech 2022 a 2023, vždy v průběhu insolvenčního řízení.

Jednalo se o situaci, kdy KSZ v Brně nejprve podalo odvolání proti usnesení o schválení reorganizačního plánu, kdy existují různé právní názory na otázku, zda má státní zastupitelství v daném případě právo se proti tomuto usnesení odvolat. Odvolací soud následně odvolání odmítl právě pro nedostatek aktivní legitimace. Proti rozhodnutí odvolacího soudu nebylo možné podat dovolání, proto bylo využito institutu žaloby pro zmatečnost. Usnesení o schválení reorganizačního plánu nabylo právní moci a krátce poté byla ve věci podána zpráva o splnění reorganizačního plánu, kterou vzal insolvenční soud usnesením na vědomí. Zveřejněním tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku bylo insolvenční řízení pravomocně skončeno. Proto následně bylo řízení o žalobě pro zmatečnost zastaveno, neboť ani případný úspěch v řízení o žalobě by nemohl zvrátit výsledek pravomocně skončeného insolvenčního řízení. Žaloba pro zmatečnost tedy směřovala k vyjasnění procesní otázky, která se týká státního zastupitelství, avšak vzhledem k ukončení insolvenčního řízení jako celku dříve, než bylo rozhodnuto o takové žalobě, vedla vzniklá situace také k ukončení řízení o žalobě jeho zastavením. Nicméně vždy tomu tak být nemusí, každé insolvenční řízení má svá specifika a žaloba pro zmatečnost zůstává pro státní zastupitelství vhodným nástrojem k nápravě procesních pochybení.

Děkuji za rozhovor.

Autor: Petr Blahuš

Foto: Archív KN

JUDr. Bc. Radim Dragoun, Ph.D. oslavil minulý rok padesáté narozeniny.  V roce 1993 nastoupil k Policii České republiky, kde začínal jako policista v oddělení hlídkové služby v Mostě (pod ní spadalo i nechvalně proslulé ghetto Chanov). Během své služby u PČR vystudoval mezi roky 1994 až 1997 Policejní akademii České republiky v Praze, kde získal bakalářský titul. Následné magisterské studium absolvoval na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde také dokončil doktorské studium s titulem JUDr. a kdy byla vedoucí jeho disertační práce pozdější ministryně spravedlnosti České republiky za ANO 2011 JUDr. Helena Válková. Od roku 2007 až do roku 2018 pracoval jako vedoucí okresního státního zastupitelství v Lounech, kde se specializoval mimo jiné na korupci a na trestné činy příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Jako žalobce zastupoval stát také ve známých skandálech dvou z korupce obžalovaných litoměřických soudců Josefa Knotka a Ladislava Jelínka.

Následně pak mezi roky 2018 až 2023 působil jako ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), když byl vybrán mezi dvanácti dalšími uchazeči a jeho nominace prošla přes sněmovní bezpečnostní výbor a vládu tehdejšího premiéra Ing. Andreje Babiše (ANO). GIBS byla za působení JUDr. Dragouna výrazně zreorganizována: nový generální ředitel vyměnil pět z celkových třinácti krajských ředitelů, a naopak do GIBS přišli policisté z bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Během svého působení na GIBS byl jmenován do hodnosti brigádního generála. Za své úspěšné působení v čele (mezi policisty všeobecně nepopulární Generální inspekce) byl JUDr. Dragoun dne 28. října 2019 prezidentem Ing. Milošem Zemanem jmenoval brigádním generálem.

Od září 2023, po uplynutí jeho pětiletého funkčního období, JUDr. Dragoun u GIBS skončil a po návrhu JUDr. Pavla Blažka, ministra spravedlnosti za ODS ve vládě Pětikoalice složené z ODS, STAN, Piráti, TOP09 a KDU – ČSL, byl jako jeden ze tří uchazečů jmenován do funkce vrchního státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ve které vystřídal vrchního státního zástupce JUDr. Radima Daňhela, který na svou funkci sám abdikoval po upozornění na problémy s efektivním řízením jeho brněnské a ostravské pobočky (následně nastoupil jako státní zástupce v Kroměříži). Mezi hlavní důvody jeho jmenovaní patřilo podle členů komise předchozí praxe ve vedoucích pozicích, kvalitně zpracovaná koncepce rozvoje Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, a též jeho přesvědčivého vystupování a vyjadřovací schopnosti. Připomeňme, že vrchní státní žalobce v Olomouci je jedním ze tří nejvýše postavených státních zástupců, a to hned po nejvyšším státním zástupci JUDr. Igoru Střížovi (bývalém komunistickém vojenském prokurátorovi) a pražské vrchní státní zástupkyni JUDr. Lence Bradáčové, v jehož kompetenci jsou nejzávažnější trestní kauzy z celé Moravy.

Kromě své práce působil JUDr. Bc. Dragoun mezi roky 2009 až 2018 u Aktivních záloh Armády České republiky. (Až do roku 2012 působil u jejího elitního 501. praporu Aktivních záloh Vojenské policie ve Staré Boleslavi, který byl na rozdíl od dalších dvou podobných jednotek většinově složen ze samých právníků, bývalých policistů a státních zástupců, tedy osobností s vysokou mírou profesionality a úrovně vědomostí i výcviku. V letech 2017-2018 byl JUDr. Dragoun také členem výkonného výboru Unie státních zástupců.

Mezi koníčky vrchního státního zástupce v Olomouci JUDr. Bc. Dragouna patří práce s mládeží, turistika, sportovní střelba a historický reenactment z období československých legií z 1. světové války a 1. Československého armádního sboru v SSSR v časech 2. světové války.

 

Aktuální číslo

2024 – 06

Ročníky

Reklama

Tištěné
předplatné

1644

1 rok

  • Měsíčník v tištěné a elektronické verzi
  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Elektronické
předplatné

1152

1 rok

  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu Konkurzních novin na webu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Reklama

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. Vydává: COOPER PRESS, spol. s .r. o., IČ 25207059 | Redakce: Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, e-mail: info@kn.czCEO: Dalibor Knotek, mobil: 602 789 839, e-mail: d.knotek@kn.czŠéfredaktor: Petr Blahuš, mobil: 608 301 966, e-mail: p.blahus@kn.czPR: mobil: 778 706 306, e-mail: info@kn.cz, Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK Tiskne: Novatisk, a.s. Rozšiřují: International mail service, s.r.o. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČR e 12417. iSSN 1213-4023.

© 2024 Konkursní noviny | Design & realizace HD Production Brno | Zásady cookies