Jaroslav Hradil: Nový dražební zákon situaci příliš nezjednodušil, ale věřím, že si „sedne“
Ředitel společnosti Prokonzulta Ing. Jaroslav Hradil hodnotí dva roky účinnosti nového dražebního zákona. Podle něj se praxe teprve ustaluje a některé změny čekají na novelizaci.
Petr Blahuš/28.10.2025
Z obsahu:
-
Nový dražební zákon zatím situaci dražeb výrazně nezjednodušil.
-
Nucené dražby brzdí obstrukce dlužníků a nejistota vydražitelů.
-
Centrální evidence veřejných dražeb pomáhá menším dražebníkům.
Nový dražební zákon dva roky poté: musí si to ještě „sednout“, situaci kolem dražeb příliš nezjednodušil.
V minulém čísle Konkursních novin jsme přinesli našim čtenářům rozhovor s předsedou pražské Komory dražebníků České republiky RNDr. Jiřím Burešem, Ph.D. o jeho dvouletých zkušenostech s novým dražebním zákonem. Protože ale jak praví staré přísloví: Víc hlav víc ví – zkusili jsme se dnes obrátit s žádostí o podobné shrnutí zkušeností po více než 730 dnech jeho účinnosti na představitele dalšího důležitého hráče na poli dražeb, ředitele firmy Prokonzulta Ing. Jaroslava Hradila. Vzhledem k významu a velikosti této společnosti lze brát toto vyjádření pro Konkursní noviny také jako v uvozovkách porovnání praxe a zkušeností s novým dražebním zákonem ve formátu Čechy versus Morava.
Pane řediteli, jak byste podle vašich zkušeností posoudil praktické dopady nového dražebního zákona na proces dražeb v České republice, respektive rozdíly mezi starou zákonnou úpravou a tímto novým zákonem o veřejných dražbách?
Co se týká zhodnocení nového zákona o veřejných dražbách, tedy zákona č. 250/2023 Sb. myslím si, že na to je stále ještě poměrně brzy. My jsme se ale již s jeho novým zněním dávno sžili, a přizpůsobili jsme se mu jak v našem počínání, tak ve smyslu našeho dražebního a informačního systému. Proto jsme také připraveni poskytovat našim obchodním partnerům služby jako obvykle na té nejvyšší úrovni.
Musím ale dodat, že zejména v oblasti nucených, tedy dříve nedobrovolných dražeb je rozhodně ještě příliš brzy na to hodnotit, zda při současném znění tohoto zákona bude tento institut věřiteli vůbec pro zpeněžení v nějaké větší míře vůbec využíván. A to zejména proto, že je zde oproti dřívější zákonné úpravě značně dlouhá doba, po kterou má vydražitel velkou nejistotu, zda vydražený majetek skutečně reálně získá. A pro vlastníka zástavy, případně dlužníka je zde minimálně stejně dlouhá doba, po kterou může tento proces velmi úspěšně sabotovat a hatit.
Kritiku na téma nucených dražeb nešetřila ani Komora dražebníků České republiky, ale mě by teď spíše zajímalo, zda existuje ještě něco jiného, co se podle vás a vašich zkušeností zákonodárcům v tomto zákoně příliš nepovedlo, popřípadě na co by bylo dobré se třeba podívat při jeho případné novelizaci?
Tak nešťastné je třeba také to, že se nové znění zákona nevypořádalo s obstrukčním jednáním dlužníka v případě nucených dražeb, kdy stále přijde práce dražebníka zcela na zmar a vniveč při prohlášení účelové insolvence nebo exekuce.
Dobrá, ale ať se nebavíme jenom o záporech nového dražebního zákona: existuje v něm naopak něco, co kvitujete?
Určitě, nový zákon přinesl samozřejmě také jisté pozitivní aspekty. Například již tolik nelpí na nesmyslných dvou prohlídkách předmětu dražby tam, kde je to zcela zbytečné, nebo umožňuje využít video prezentaci a podobně. Také některé zkrácení lhůt, třeba u nutného zveřejnění nebo naopak prodloužení lhůt u stáří posudku znalce je užitečné.
Stejně tak je pozitivní posun hranice u nucených dražeb pro nutnost pořízení notářského zápisu o průběhu dražby nebo zvýšení finanční hranice pro dražby drobných věcí a jejich povinnost zveřejnění v Centrální evidenci veřejných dražeb.
Tím jste mi nahrál na další otázku: co říkáte na tento institut, tedy informační systém veřejné správy, ve kterém lze nalézt informace o veřejných dražbách a dražebnících podle tohoto zákona o veřejných dražbách? Zástupci Komory dražebníků ho kritizují jako ne příliš objektivní…
Domnívám se, že sama centrální evidence je jistě velkým přínosem pro drobné dražebníky, které svým pojetím formulářového vyplňování údajů dokáže ochránit před případnými přehmaty nebo chybami či nedostatky ve znění dražební vyhlášky. No a nám, větším dražebníkům, tohle umožňuje přes rozhraní API poněkud komfortnější propojení s vlastními informačními systémy. Byť je spravedlivé dodat, že se toto nerodilo snadno a s Ministerstvem pro místní rozvoj naši IT odborníci poměrně velmi intenzivně spolupracovali na rozpohybování funkčnosti tohoto rozhraní.
Pokusme se tedy na závěr o jakési shrnutí…
Domnívám, se, že obecně nový zákon situaci dražeb příliš nezjednodušil. A to právě pro své zarputilé lpění na tom, že dražba je způsobem uzavření kupní smlouvy. Z toho plynou mnohé nekomfortní aspekty. Stejně tak zákon postrádá některé prvky, které by dražbu zatraktivnily pro navrhovatele. Ale jak se říká, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Sice mohl být tento nový dražební zákon napsán jaksi „užitečněji“ a to zejména pro nás dražebníky a navrhovatele dražeb, ale věřím, že časem si všechna ta paragrafová znění jaksi „sednou“ a třeba se dočkáme nějakých úprav dobrých pro každodenní praxi v podobě novelizace.
Děkuji za rozhovor.
Autor: Petr Blahuš
