Rozhovor s náměstkem ministryně spravedlnosti JUDr. Vilémem Anzenbacherem, Ph.D. et Ph.D.
Ministerstvo spravedlnosti zvyšuje transparentnost a digitalizaci insolvenčních procesů. Náměstek Vilém Anzenbacher vysvětluje, proč data hrají v rozhodování větší roli než dojmy.
Petr Blahuš/říjen 2025
Z obsahu:
-
Ministerstvo prosazuje datovou analýzu místo dojmů
-
Nová metodika přezkumu pohledávek zvyšuje transparentnost
-
Oddlužení zkrácené na 3 roky zatím přináší lepší výsledky než očekávání
Ministerstvo spravedlnosti se v posledních měsících zaměřilo na zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, digitalizaci procesů a využití odborné datové analýzy při rozhodování o systémových změnách.
Náměstek ministryně spravedlnosti JUDr. Vilém Anzenbacher, Ph.D. et Ph.D. v rozhovoru vysvětluje, proč se obavy ze zkrácení oddlužení nenaplnily, jak nová metodika přezkumu pohledávek zjednoduší praxi insolvenčních správců a proč ministerstvo „nestraní dlužníkům ani věřitelům“. Data, nikoli dojmy, se podle něj stávají klíčovým podkladem pro budoucí legislativní rozhodování.
Jak byste shrnul své dosavadní působení na ministerstvu?
Za poslední rok a půl se v naší agendě odehrálo mnoho změn – i když se může zdát, že legislativní proces se zpomalil, práce na systémových opatřeních pokračuje naplno.. Z pohledu agendy pohledávek obecně, exekucí a insolvencí je možné zmínit několik oblastí. U trestního práva jde o změnu v trestním zákoníku a částečně odstranění trestnosti neplacení výživného.
Tematicky lze zmínit i novou možnost postoupit pohledávku na výživném se zachováním výhod spojených s touto pohledávkou. Aby se však zabránilo negativním dopadům tržního obchodování s těmito pohledávkami, musí být postoupení za sníženou cenu schváleno soudem. Dále pak proběhla celá řada kroků, jako například tvorba nástroje příjmového potenciálu, který nejen v oblasti oddlužení pomáhá na základě dat o milionech zaměstnanců určit, kolik by měl daný člověk s danou prací, vzděláním v určitém regionu vydělávat. Dokončujeme změny přezkumu pohledávek a v oblasti mediací a preventivních restrukturalizací, konkrétně v oblasti digitalizace. Další, dlouho opomíjenou oblastí, které se na ministerstvu intenzivně věnujeme, je zvýšení transparentnosti zpeněžování v insolvenčním řízení.
Jaké změny jsou plánovány v přezkumu pohledávek?
Novela vyhlášky o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce přináší větší transparentnost a sjednocení praxe při přezkumu pohledávek. Zavádí standard pořizování zvukově-obrazového záznamu z osobního jednání správce s dlužníkem, které má zásadní význam pro zjištění pohledávek, ale dosud nebylo dostatečně dokumentováno. Cílem je posílit právní jistotu všech účastníků řízení a umožnit objektivní kontrolu průběhu jednání, aniž by se měnil jeho dosavadní průběh.
A nepřinese tento postup komplikace insolvenčním správcům a výrazné náklady na technické vybavení?
Podle mého názoru nepřináší. Naopak – hledali jsme jednoduché a úsporné řešení z hlediska financí i času. Cílem bylo najít co nejjednodušší a současně úsporné řešení z hlediska financí i času. Správci si nebudou muset pořizovat žádné speciální vybavení – vystačí si s běžnými prostředky, které již při práci používají, tj. s mobilním telefonem nebo počítačem. Zahájení záznamu je dnes několik kliknutí a datová náročnost zůstává přiměřená. Záznam do 90 minut má kolem 3 GB a náklady na jeho uchování se pohybují v jednotkách korun měsíčně, případně nižších tisíc korun za externí disk, který vystačí na několik let.
Zároveň je třeba upozornit, že tato změna souvisí s odstraněním některých požadavků na provozovny, což může naopak přinést významné úspory.
Pojďme k poslední novele oddlužení. Máte již data o tom, jak oddlužení po novele funguje a jaké uspokojení věřitelů lze po zkrácení na 3 roky očekávat?
Ministerstvo spravedlnosti už na jaře prezentovalo první výsledky zhruba u 300 řízení a nyní pokračujeme ve sběru dat. Další čísla budeme mít zhruba v druhé polovině října. Již dnes ale můžeme říci, že se nenaplnily obavy, resp. katastrofické scénáře, podle nichž by uspokojení věřitelů mělo klesnout na jednotky procent. Naopak – ať už použijeme jakoukoli metodiku, výsledky se pohybují v desítkách procent.
Zároveň vidíme, že zafungovaly nové nástroje pro zohlednění příjmového potenciálu dlužníků. Podle prvních stovek analyzovaných řízení se výše schválené splátky téměř zdvojnásobila podle předběžných odhadů z průměrných 4–5 tisíc korun měsíčně na 8–9 tisíc korun . To je dobrým signálem, že i při kratší době oddlužení může být uspokojení věřitelů vyšší, než se původně očekávalo. Samozřejmě platí, že skutečné výsledky ukáže až plnění splátkových kalendářů, o němž budeme mít první zprávy začátkem příštího roku.
Proč některé jiné subjekty prezentují značně odlišné výsledky od těch, ke kterým došlo Ministerstvo spravedlnosti?
Rozdíly pramení už ze způsobu sběru dat i z toho, jak se následně vyhodnocují. Ministerstvo spravedlnosti má k dispozici primární data z jednotlivých formulářů, konkrétně z jejich datové vrstvy, zatímco jiné subjekty obvykle získávají údaje z veřejně dostupných formulářů, které zpracovávají OCR metodou, tedy pomocí optického rozpoznávání textu ze skenů. Tento způsob může vzhledem ke své povaze vést k vyšší chybovosti a neúplnosti dat.
Existují i rozdíly v mechanismu zpracování dat?
Dalším faktorem jsou rozdíly v metodice zpracování – například podle toho, zda počítáme dlužníky ve společném oddlužení jako jednoho, nebo dva subjekty, zda se odmazávají extrémní hodnoty při výpočtu průměru (tak, jak se to při datové analýze dělá pro objektivizaci výsledku), nebo jestli se výsledky prezentují v celku či jen vybrané části, jestli prezentujeme průměrné hodnoty nebo hodnoty mediánové apod. Datová analýza je specifická věda a při práci s velkými daty si nelze vystačit se základními mechanismy. Na ministerstvu nově vytváří podklady pro rozhodování odborný analytický útvar. Kvalitně a precizně zpracovaná data pak pomáhají při politických rozhodnutích.
Ministerstvo se snaží prezentovat data transparentně a v souvislostech – tedy nejen samotná čísla, ale i vysvětlení, jak k nim dochází. Vítáme, že existují i další pohledy, protože to rozšiřuje celkový obraz. Klíčové je ale vždy jasně uvést, jak byla data očištěna a podle jakých pravidel s nimi bylo pracováno, aby výsledky byly srovnatelné. Pokud tomu tak není, dochází zbytečně k odlišným intepretacím, které mohou vyvolávat silné emoce nejenom u odborné komunity, ale zejména u veřejnosti. Je důležité upozornit, že ministerstvo nestraní ani dlužníkům ani věřitelům, nemá k tomu ze své podstaty důvod. Provádí objektivní datovou analýzu na základě které lze objektivně vyhodnotit dosažení či nedosažení cílů právní úpravy a potřebu případných změn.
Zaujala nás oblast zpeněžování v insolvenčním řízení. Jakým způsobem se ministerstvo zasazuje o zvýšení jeho transparentnosti?
Učinili jsme několik konkrétních kroků. Problematiku jsme otevřeli dohledovým sdělením ze začátku tohoto roku, které vyslalo do insolvenčního prostředí signál, že ministerstvo se v rámci dohledu touto oblastí zabývá a při zpeněžení majetku vyžaduje, aby bylo transparentní a výhodné pro věřitele, což pochopitelně také znamená dostat nabídku k co největšímu počtu zájemců. Na to navázaly tzv. dohledové benchmarky, které insolvenčním správcům představily minimální standardy informování o průběhu zpeněžování, a to v duchu zásady comply or explain, tzn. buď se pravidlu podřiď (dodržuj ho), nebo vysvětli (zdůvodni), proč ses od něj odchýlil.
Čerstvou novinkou je zavedení možnosti insolvenčních správců nabízet majetek ke zpeněžení na Portálu dražeb Exekutorské komory. Fakticky je to reakce na hlasy části insolvenčních správců a insolvenčních soudců volajících po univerzální a důvěryhodné platformě k inzerci a případně zpeněžování majetku určeného k prodeji. Chceme tím předejít například tomu, aby zpeněžování mimo dražbu bylo probíhalo prostřednictvím neznámých, nebo obtížně vyhledatelných serverů, o jejichž existenci se dozví jen minimum zájemců. Takového počínání totiž často vede k výraznému snížení částky, za kterou bylo zpeněženo. A tratí na tom věřitelé, mezi něž je rozděleno méně finančních prostředků, případně na ně žádné nezbydou.
Namísto drahého a zdlouhavého vytváření nového „zpeněžovacího“ portálu provozovaného státem, připravilo ministerstvo ve spolupráci s Exekutorskou komorou ČR rozšíření zavedeného Portálu dražeb Exekutorské komory. Insolvenční správci díky tomu nově získali možnost inzerovat zpeněžovaný majetek v insolvenční sekci tohoto hojně navštěvovaného webu, který jim mimo jiné nabízí snadné překlopení inzerátu do exekutorské dražby nebo zasílání automaticky vytvářených protokolů o historii inzerátu insolvenčním soudům, což zjednoduší plnění informační povinnosti o průběhu zpeněžování.
Zmínil jste dokončování změn v oblasti preventivní restrukturalizace, můžete být konkrétnější?
V září 2025 jsme spustili do ověřovacího provozu Restrukturalizační rejstřík, jehož součástí je i Seznam restrukturalizačních správců. Dosud bylo ve vztahu k procesu určení osoby restrukturalizačního správce a k evidenci restrukturalizačních věcí podle zákona o preventivní restrukturalizaci realizováno přechodné, fakticky neveřejné řešení. Spuštění tohoto systému tak představuje další z kroků v rámci digitalizace justice, který současně vede ke zvýšení transparentnosti a přehlednosti celého restrukturalizačního procesu. Další projekty v oblasti restrukturalizací jsou pak před dokončením.
Na jakých projektech v oblasti insolvencí nyní pracujete?
Jedním z projektů je restrukturalizační web, který má sloužit zejména malým a středním podnikům a pomoci jim včas rozpoznat finanční potíže a předejít jejich prohlubování až do fáze úpadku. Součástí webu je interaktivní nástroj Finanční zdraví, pomocí něhož si firmy mohou otestovat, jak na tom jsou s finančním zdravím.
Dalším směrem je modernizace práce s daty – historicky nebyl sběr dat v oblasti insolvencí nastaven optimálně, proto nyní optimalizujeme procesy jejich získávání a zpracování a připravujeme jejich napojení na nově budovaný datový sklad Ministerstva spravedlnosti. Cílem je, aby data byla spolehlivá, rychle dostupná a kvalitně využitelná pro analýzy i rozhodování.
V neposlední řadě pracujeme na rozvoji nástroje pro vyhodnocování příjmového potenciálu dlužníka v oddlužení, který pomáhá lépe odhadnout reálné výdělkové možnosti dlužníků. Tento nástroj bude překlopen do moderní a uživatelsky přívětivější webové aplikace, která umožní jednodušší a přehlednější práci s daty jak pro insolvenční správce, tak pro soudy, popř. i samotné dlužníky. A současně ošetří manipulaci s jejími výstupy.
Naším cílem je, aby insolvenční a restrukturalizační systém fungoval předvídatelně, transparentně a s využitím moderních datových nástrojů. I nadále budeme sledovat dopady legislativních změn v praxi a přizpůsobovat právní úpravu tak, aby odpovídala potřebám jak věřitelů, tak dlužníků.
Autor: Petr Blahuš
