Rozhovor s ministrem spravedlnosti JUDr. Pavlem Blažkem Ph.D.
Resort spravedlnosti do konce roku 2024 splní všechny své závazky, více se dozvíte v rozhovoru s ministrem spravedlnosti.
Závěr roku je pro každého z nás ve znamení bilancování všeho, co se nám v něm povedlo a co ne. Nejinak je tomu i u politiků ve vrcholných legislativních funkcích. V předtuše blížícího se konce roku jsme se proto zeptali šéfa resortu spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka (ODS), jak hodnotí tento rok a co bude jeho ministerstvo dělat v tom následujícím. Zmínili jsme jak plnění vládního programu v sekci spravedlnost a právo včetně restů, za které Českou republiku tepe už dokonce i Evropská unie, ale také spory se soudci o jejich platy, které jsou rovněž hrozbou blízké budoucnosti. A nevynechali jsme ani hodnocení kontroverze budících zákonných norem tzv. Milostivého léta: „Jako advokát i jako politik považuji Milostivé léto za úspěšnou akci, stejně jako některá legislativní opatření v této oblasti,“ je přesvědčený ministr spravedlnosti vlády JUDr. Blažek Ph.D.
Pane doktore, jak byste jako právník i ministr spravedlnosti zhodnotil po stránce legislativní rok 2023, který již brzy skončí? Byl v tomto směru úspěšný, či naopak nastaly v tomto směru oproti očekávání nějaké resty? A co s nimi budete dělat v roce 2024?
Z Programového prohlášení vlády v naší oblasti, tedy Spravedlnost a právo, pro nás vyplývá celkem 26 úkolů. Mohu zodpovědně konstatovat, že z nich už máme již 16 splněno, případně jsou plněny průběžně (vzhledem k jejich povaze). Na zbývajících 10 úkolech intenzivně pracujeme a předpokládám, že během roku 2024 je splníme. Tím tedy splníme veškeré naše závazky.
Ministerstvo spravedlnosti má před polovinou funkčního období splněno již více jak polovinu priorit a zbývající úkoly jsme rozpracovali. A abych odpověděl na vaši otázku. Rok 2023, alespoň z pohledu justice, hodnotím pozitivně. Je těžké vybrat zásadní body, považuji je za důležité všechny. Přece jenom některé bych rád zmínil. Z legislativní oblasti je to např. novela zákona o státním zastupitelství, dokončení přípravy nového trestního řádu nebo zajištění řádného výkonu znalecké činnosti. Rovněž jsme připravili novelu insolvenčního zákona, která zavádí zkrácení doby oddlužení na 3 roky. Pokračujeme v pracích na novém trestním řádu. Navrhli jsme opatření směřují ke zjednodušení a zrychlení procesu rozvodu manželství. Chystáme i změnu v oblasti kárného řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Je samozřejmé, že se věnujeme i návrhům jiných legislativních změn, které musí Česká republika transponovat do právního řádu na základě požadavků Evropské unie.
Proč se na to ptám… Ministerstvo spravedlnosti třeba nepředložilo vládě nový trestní řád, se kterým původně dokonce počítalo i programové prohlášení kabinetu. Vše se mělo zaseknout po jednání s příslušnými výbory Sněmovny a Senátu a vy jste tehdy situaci okomentoval, že tento návrh je nyní neprůchodný a proto alespoň připravíte další novelu, podotýkám této již prehistorické socialistické právní normy. Můžete už nyní blíže objasnit, na čem se to konkrétně zaseklo, kdo byl proti a co bude obsahem této novely (a kdy bude?)
Víte, vytvořit nový trestní řád není úplně jednoduchá disciplína. Už předchozí vláda zadala zpracování nového trestního řádu, vznikla pracovní komise, která měla zapracovat změny a návrhy. Bohužel i kvůli některým požadavkům Evropské unie se spousta z věcí do stávajícího trestního řádu dostávala za pochodu. Zástupci pracovní komise tedy pracovali devět let na něčem, co se stejně postupem času měnilo. Proto jsem to, co komise sepsala, předložil oběma ústavně-právním výborům Parlamentu, aby mi řekli, zda se tak dá pokračovat. Oni odpověděli, že to takhle za novou kodifikaci nepovažují. Tím pádem je jasné, že není reálné stihnout ji ani v tomto volebním období. Nezbývá nic jiného, než aby ministerstvo pracovalo na obsáhlé novele trestního řádu, aby se alespoň ty věci, které nejvíc bolí, do trestního řádu dostaly. Nicméně, pracovní verze novely je již připravená, aktivně o ní už diskutujeme jak s politiky, tak s odbornou veřejností a dalšími zainteresovanými subjekty a brzy bychom ji, až se dohodneme na její konečné podobě, velmi rádi v komplexní podobě představili i veřejnosti.
Jedním z dalších restů této vlády, která má v tomto směru již dokonce na krku žalobu od EU kvůli zpoždění, je chybějící zákon o hromadných žalobách. Co toto zpoždění, za které možná budou muset všichni daňoví poplatníci zaplatit mastnou pokutu, vlastně způsobilo? A když se Vás zeptám stručně, jak Vy se stavíte k základům této právní normy: jste pro princip opt – in nebo opt – out?
Zvolili jsme model opt-in, a to zejména pro jeho výhody, které oproti opt-out spočívají v tom, že tento model důsledně respektuje volbu každého spotřebitele (zásada bdělým náleží práva), není spojen s rizikem zneužití a také lépe zapadá do českého procesního práva. Návrh zákona je vystaven na minimalistické úpravě. Předpis je omezen pouze na vymáhání práv spotřebitelů. Chtěli jsme především transponovat do právního řádu České republiky směrnici EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a zavést do českého právního řádu nástroj, který poskytne spotřebitelům efektivní, rychlou a účinnou soudní ochranu. Splnili jsme tak další bod z programového prohlášení vlády.
A to zpoždění, kvůli kterému hrozí České republice trest od EU?
Bez komentáře.
Dobrá, pojďme k dalšímu tématu. Jak se jako advokát, ne politik díváte na fakt, že z původně údajně ojedinělého právního dobrodiní a odpouštění dluhů notorickým neplatičům, tzv. Milostivého léta, stal již nekonečný politicko – populistický seriál? Souhlasil byste jako právník, nikoliv politik s tvrzením celé řady právních expertů, že to jen ohýbá základy civilního práva? Tedy že dluhy se musí platit? Což může v dohledné době způsobit silné sociální pnutí…
Ano, dluhy by se měly platit, nicméně právní systém musí poskytovat ochranu jak poctivým a zodpovědným věřitelům, tak i dlužníkům a vysvobození dlužníků z dluhové pasti. Nebo chcete-li exekuční spirály, což je ve svém důsledku výhodné pro všechny, tedy dlužníky, věřitele, ale také pro stát. Jako advokát i jako politik považuji „Milostivé léto“ za úspěšnou akci, stejně jako některá legislativní opatření v této oblasti. Díky nim se lidé mohli zbavit některých dluhů. Celkový pokles počtu exekucí je přínosný nejen pro dlužníky, kteří dostanou šanci na život bez dluhů, přece každý by měl dostat „druhou šanci“, ale i pro věřitele, kteří v mnoha případech stojí v dlouhé řadě věřitelů marně čekajících, až přijde na pořad jejich pohledávka. A má i velký celospolečenský význam, a to nejen proto, že povede ke snížení počtu osob pohybujících se v šedé ekonomice, snížení nároků na sociální systém našeho státu, ale i ke zlepšení celospolečenského klimatu; nezapomínejme, že i dlužníci mají manželky, manžele, děti, kteří jsou tíživou situací také zasaženi.
Soudcovská unie letos několikrát varovala před kolapsem justice kvůli chybějícím financím na platy justičních servisních zaměstnanců, typicky písařek přepisujících rozsudky a jednání. Nedávno váš resort v době všeobecného škrtání musel dostat skoro miliardu korun na chybějící výplaty advokátů ex offo, znalců, tlumočníků a dalších profesí nezbytných pro zachování procesu spravedlnosti. Máte tohle v plánech nového rozpočtu na tok 2024 již vyřešené, takže žádný kolaps justice nehrozí?
Kolaps justice určitě nehrozí a i přesto, že se justice s nedostatkem peněz potýká dlouhodobě, daří se u zaměstnanců v justici udržet růst v platové oblasti započatý v roce 2022 i v roce 2024 a návrh rozpočtu je již v této oblasti navýšen. Samozřejmě stejně jako ostatní resorty, je i resort justice nucen hledat úspory zejména v provozní oblasti, kde aktivně některá úsporná opatření realizujeme, například v rámci energeticky úsporných projektů, koncentrací justičních složek, rozvíjením elektronizace justice a omezením výdajů, které nemají mandatorní povahu, nicméně výplaty advokátů ex offo, znalců, tlumočníků atd. jsou mandatorními výdaji, které uhrazeny být musí a budou.
Je váš resort připraven a máte, jak se lidově říká nabito příští rok na případné spory o výši platů s těmi soudci, kteří ani v dnešní nelehké době nechtějí být solidární se společností (která si je navíc platí ze svých daní) a nesouhlasí by se zpomalení růstu svých měsíčně až statisícových platů?
Sporům jsme se snažili předejít, proto jsme s představiteli justice o návrhu změny výpočtového koeficientu pro stanovení platové základny soudců letos několikrát jednali. Např. 9. května 2023 jsme na Ministerstvo spravedlnosti svolali široké jednání špiček justice a vedoucích státních zástupců. S náměstky jsme se zástupci justice otevřeně o úpravě platů v justici hovořili. Pozvánku na jednání dostali za justici předsedové Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, obou vrchních soudů a také prezident Soudcovské unie. Za státní zastupitelství byl pozván nejvyšší státní zástupce, vedoucí Vrchního státního zastupitelství v Praze, Vrchního státního zastupitelství v Olomouci i prezident Unie státních zástupců.
U návrhu změny výpočtového koeficientu bylo cílem vyhovět nálezům Ústavního soudu. Uvedený postup odpovídá dosavadní judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, který se konkrétně tématu jejich snižování či zmrazování meritorně již mnohokrát věnoval.
Snížení platové základny kopíruje míru růstu průměrné nominální mzdy mezi lety 2021 a 2022. Konečný efekt tohoto optického snížení platové základny tak bude mít za následek faktické zmrazení platů, nikoliv jejich nominální snížení.
Stavovská organizace českých advokátů si také stěžuje na již léta stagnující odměny insolvenčních správců. Někteří advokáti dokonce tvrdí, že to je již na hraně ústavní žaloby. Jak se ministerstva spravedlnosti, na které se ČAK obrátila se svými připomínkami k chystané novele vyhlášky, staví k jejím argumentům?
Po velmi složitém a náročném projednání, v rámci kterého bylo nezbytné zohlednit oprávněné zájmy jak správců, tak i věřitelů a dlužníků, byla do mezirezortního připomínkového řízení předložena kompromisní novelizace vyhlášky, která upravuje odměňování insolvenčních správců. Smyslem je zachování výše odměny insolvenčních správců v průběhu oddlužení ve stejné výši jako je dnes za pětileté období při jeho zkrácení na tři roky a zrušení bezdůvodného krácení odměny za přezkum přihlášek pohledávek věřitelů. Současně spolupráci a pravidelnou komunikaci, zahrnující i projednávání návrhů a argumentů, se zástupci ČAK hodnotím vysoce pozitivně a otevřenosti, se kterou je vedena si vážím.
Podle posledních výzkumů statistiků se na oddlužení spíše než mediálně a politicky preferované tzv. neziskovky Člověk v tísni mnohonásobně (až o 300 procent více) podílejí různé křesťanské Charity. Přitom Člověk v tísni je dosud zván na jednání vlády i na ministerstva a podílí se i na tvorbě zákonů. Bude váš resort nějak pracovat s těmito nejnovějšími statistickými daty a budete do budoucna počítat s větší spoluprací rovněž s těmito v tomto směru výrazně zkušenějšími organizacemi?
To, co uvádíte, aniž bych měl možnost se se zmiňovaným průzkumem seznámit, se zdá naprosto logické. Ministerstvo spravedlnosti se snaží zapojovat do našich témat celou širokou veřejnost. Jednáme kromě zástupců Člověka v tísni také se zástupci organizací Transparency International, Romea, Nadačního fondu proti korupci, Konsentu a s mnohými dalšími. Pokud nás k jednání osloví například vámi zmiňované Charity nebo další zájemci, určitě se s nimi rádi sejdeme. Je to naše běžná praxe.
Tak to je dobrá zpráva na závěr. Děkuji za rozhovor.
Autor: Petr Blahuš
Foto: Archív KN
JUDr. Pavel Blažek Ph.D. se narodil 8. dubna 1969 v Brně.V roce 1987 nastoupil na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou úspěšně ukončil roku 1992. V roce 1992 absolvoval šestitýdenní stáž na nizozemské univerzitě v Utrechtu zaměřené na evropskou kulturu, politiku a právo. Poté byl v letech 1992-1995 doktorandem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1992-2002 působil jako interní učitel na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně na katedře správní vědy, správního práva a finančního práva. Od roku 1992 byl Pavel Blažek advokátní koncipient a od roku 1996 je advokátem. Od roku 1998 je členem Občanské demokratické strany, a of roku 2007 předsedou jejího Oblastního sdružení Brno – město. V roce 2008 se stal členem Výkonné rady ODS a v roce 2010 členem Regionální rady ODS Jihomoravského kraje a místopředsedou ODS.V letech 1998-2010 byl členem Rady zastupitelstva městské části Brno – střed, dosud je členem Zastupitelstva městské části Brno – střed. Od roku 2002 je členem Zastupitelstva města Brna, z toho 2002-2006 členem Rady města Brna.
Ministrem spravedlnosti byl již ve vládě premiéra Petra Nečase (ODS) od 3. července 2012 do 17. června 2013. Od 17. června 2013 do 10. července 2013 byl ministrem v demisi. Rovněž v současné vládě Pětikoalice zastává post ministra spravedlnosti, a to od 17. prosince 2021, přičemž poslanecký slib složil již 9. října 2021.
