Preventivní restrukturalizace se využívá málo. Firmy své problémy řeší příliš pozdě
Preventivní restrukturalizace měla firmám pomoci řešit potíže včas. Podle Petra Sprinze ji však podnikatelé využívají jen výjimečně a často přicházejí pozdě.
Petr Blahuš/29.5. 2026
Z obsahu:
- Preventivní restrukturalizace je v České republice zatím využívána jen výjimečně.
- Nejčastější chybou podnikatelů je pozdní řešení ekonomických problémů.
- Insolvenční zákon čekají další změny vyvolané novou evropskou legislativou.
„Instituty preventivní restrukturalizace jsou v praxi používány velmi zřídka,“ říká Mgr. Petr Sprinz, jeden z našich předních odborníků na restrukturalizace podniků v praxi. Ví, o čem mluví: u preventivní restrukturalizace byl od přijetí směrnice v rámci komise, kde se debatoval návrh zákona, a připravoval také komentář a část týkající se pozměňovacího návrhu zákona. Na základě svých nemalých zkušeností v našem rozhovoru mimo jiné kritizuje vysoký počet novelizací insolvenčního zákona. Mgr. Sprinz také upozornil na skutečnost, že nedávno byla přijata evropská směrnice, která si vyžádá další úpravy insolvenčního zákona.
Jak často je využívána preventivní restrukturalizace v praxi?
Statistiky ukazují, že instituty preventivní restrukturalizace jsou v praxi používány velmi zřídka. Většinově došlo k využití, resp. potenciálnímu zneužití nástroje individuálního a všeobecného moratoria. Do skutečně úspěšného konce, podle mých dostupných informací z konce minulého roku, dospěl zatím jeden případ. Věřím, že v těchto týdnech úspěšně dosáhneme rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu ve druhém případě.
Jak náročná je příprava preventivní restrukturalizace?
Sám jsem byl překvapen, jak náročné je připravit poctivý restrukturalizační plán. Práce zahrnuje promyšlení celé řady právních aspektů. V konkrétním případě jsme šli ruku v ruce s ekonomickými poradci týmu Petra Smutného z PwC, kteří se postarali o část týkající se podnikání podnikatele a ekonomických parametrů preventivní restrukturalizace.
Bylo něco, co Vás samotného jako osoby podílející se na přípravě zákona překvapilo?
U preventivní restrukturalizace jsem byl prakticky od přijetí směrnice. Byl jsem součástí komise, kde se debatoval návrh zákona, připravoval jsem část týkající se pozměňovacího návrhu zákona, připravoval komentář a nesčetněkrát na téma přednášel a účastnil se panelových diskusí.
Praxe pochopitelně i tak odhalila celou řadu otevřených a sporných bodů. Existuje velký tlak na přípravu všech dokumentů. Zákon totiž – optikou mojí zkušenosti – nelogicky například váže stanovení určitých dat k okamžiku krátce předcházejícímu předložení dokumentace k restrukturalizaci. V případě výrobního podniku je tak skutečně nejednoduchý úkol obstarat celý set údajů. Postup je i časově náročnější oproti původnímu očekávání.
Zní to celé, jako že příprava dokumentace je náročná …?
Ano, je to tak. Příprava poctivého restrukturalizačního plánu si skutečně vyžádá řádnou přípravu. Nejde však o nic nezvladatelného. Na druhou stranu příprava předpřipraveného reorganizačního plánu se mi jeví podstatně jednodušší.
Jak vypadá takové projektové řízení, a jaké jsou jeho milníky?
Naprosto zásadním předpokladem je, aspoň podle mne, dosažení shody na úrovni dotčených stran. Nejdříve je tak úkol vymezit si okruh, kdo má být dotčenou stranou, jaká jsou dotčená práva, co se s nimi má stát. Jde koncepčně o nejzásadnější otázku.
Preventivní restrukturalizace jinak neposkytuje moc prostoru pro přetlačování dotčených věřitelů. Nepochybně to v nějakém rozsahu jde. Při absenci judikatury ale riskujete, že velmi brzy narazíte na formální překážky či nejistoty ohledně dalších kroků. Ve vztahu k reorganizaci máme ovšem výhodu existence bohaté judikatury. Jinak řečeno, první fází je vyjasnění si okruhu subjektů a nalezení konsensuálního řešení s nimi. Doporučuji přitom vyjednávat již před samotným formálním započetím procesu. Vyjasní se, zda je vůbec vůle jednat, a ušetří se vynaložení marných transakčních nákladů.
A jaké jsou další fáze?
Pominu-li snahu o individuální moratoria, na neformální fázi navazuje formální zahájení preventivní restrukturalizace neboli doručení sanačního projektu. To je sám o sobě celkem informačně obsáhlý dokument, který představuje podnikání podnikatele, jakož i zvažované kroky.
Samotná příprava sanačního projektu si zpravidla vezme několik týdnů. Na tento formální krok je nutné navázat dotažením, vypracováním restrukturalizačního plánu, který se následně předkládá k formálnímu odsouhlasení dotčeným stranám. V případě úspěchu pak předložíte přijatý restrukturalizační plán soudu a čekáte na potvrzení restrukturalizačního plánu.
Jak dlouho, tak celý tento proces podle vaší praxe trvá?
Celkem proces zabere několik měsíců. Záleží ale hodně na komplexitě vztahů.
Jaké jsou nejčastější chiméry při přípravě preventivní restrukturalizace?
Podnikatelé nadále většinově řeší své problémy příliš pozdě. Čím později se obrátí na poradce a čím déle doufají, že situaci zvládnou vyřešit sami, tím více se zavírají dveře možnostem řešení. Pomyslně vzato, osobně jsem raději spíše doktor na ambulanci než koroner. Dále také panuje představa o tom, že je vhodné věřitele – dotčené strany spíše překvapit. Naopak mám za to, že je většinově vhodné se s věřiteli dohodnout. Za mne jsou to nadále pravidla pro podnikatele – jsou to byznysoví partneři, se kterými je potřeba se transparentně dohodnout. Ostatně, pokud si podnikatel připadá spíše jako hostilní protistrana, prostor pro jednání se zřejmě uzavřel.
Platí nadále, že podnikatelé řeší problémy pozdě …
Ano, existují studie Vysoké školy ekonomické, podle kterých se zahajují snahy o sanační řešení až o tři roky později oproti žádanému stavu. Dlužno říct, že v takovém případě jsou možnosti dlužníků velmi zúžené. Je pozdě na hledání možnosti refinancování. Existence platební neschopnosti vyloučí i úvahu o preventivní restrukturalizaci. Nezbývá než doufat, že se podaří zachránit závod v rámci reorganizace či v konkursu.
Načasování zcela jistě odpovídá i výtěžnost pro věřitele …
Uspokojení nezajištěných pohledávek je ve většině řízení velmi malá. Dlužníci by měli být řádně motivováni k tomu, aby řešili potíže dříve než později. Ostatně za klienty vedeme již řadu sporů, kdy vymáháme vůči managementu porušení povinnosti podat včas insolvenční návrh.
Naštěstí jsou i případy, kdy se podaří dosáhnout pěkného výsledku. Loňský rok se nám společně v součinnosti s dalšími kolegy podařilo dotáhnout reorganizaci MONTS, kde došlo k uspokojení 100 procent nejen zajištěných, ale i nezajištěných pohledávek. Tomu říkám efektivní alokace aktiv dlužníka.
Plné uspokojení zní jako skvělý úspěch, patrně jde ale o raritu, viďte?
Za klienty vidíme plné uspokojení zpravidla jen u zajištěných věřitelů. Kolikrát je pro dosažení dobrého výsledku třeba určité kreativnosti. Například v řízení s Vítkovickými slévárnami jsme za zajištěného věřitele řešili celou řadu otázek úvěrového financování s cílem zpeněžení věcí v průběhu reorganizace před účinností reorganizačního plánu.
Insolvenční právo se již mnohokrát novelizovalo. Není těch změn příliš?
Ano, novelizací jsme měli řadu. Skutečností je, že v posledních letech vůbec neproběhla debata ohledně korporátního úpadkového práva. Novelizace se týkaly většinově oddlužení, případně technických aspektů insolvenčního řízení.
Poměrně nedávno, konkrétně 30. března 2026, byla přijata evropská směrnice, která si vyžádá úpravy insolvenčního zákona. Bylo by vhodné, pokud by se využilo příležitosti a bylo možné věnovat se tentokrát především nepolitickým bodům korporátního insolvenčního práva.
Jaké byste tedy měl doporučení?
S troškou alibismu bych řekl, že jde o komplexní téma. Bylo by možné zjednodušit postup předbalené reorganizace, věnovat se posudkům, sjednotit pravidla zajištění v reorganizaci a preventivní restrukturalizaci. V každém případě se vynuceně budeme věnovat otázce hledání investora před zahájením insolvenčního řízení a úpravě pravidel odporovatelnosti.
To jsou všechno zajímavá témata. Brzy se jim budeme věnovat mimo jiné i v našem příštím rozhovoru.
Petr Sprinz působí jako společník v advokátní kanceláři RESOLV s. r. o. a rovněž jako člen expertní pracovní skupiny pro insolvenční právo Ministerstva spravedlnosti České republiky a člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka a Turnaround Management Association Česká republika. Před nástupem do AK Resolv působil tři roky v tuzemské pobočce Allen & Overy jako vedoucí praxe zaměřené na insolvence a restrukturalizace. Do roku 2020 byl partnerem odpovědným za oblast insolvencí, soudních sporů (včetně rozhodčího řízení) v advokátní kanceláři Havel & Partners; předtím působil v AK Weil, Gotshal & Manges. Celkem má více než 15 let zkušeností v oblasti insolvenčního práva, soudních sporů a komplexních transakcí; působí jako rozhodce. Chambers Europe o něm napsal: „Petr Sprinz je vynikající. Má výjimečné odborné znalosti a strategické myšlení. Jeho schopnost zjednodušovat složité problémy, poskytovat jasné pokyny a efektivně komunikovat z něj činí neocenitelného spolupracovníka. Vždy snaží dosáhnout co nejlepšího výsledku pomocí svých pokročilých vyjednávacích schopností a zkušeností z řady insolvenčních případů.“
Petr Blahuš
