Rozhovor s docentem Miroslavem Sedláčkem, proděkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zástupcem vedoucího Centra insolvenčního práva
České insolvenční právo patří podle docenta Miroslava Sedláčka mezi modernější evropské úpravy. V rozhovoru hodnotí dopady tříletého oddlužení i budoucnost restrukturalizací.
Petr Blahuš/9. 6. 2026
Z obsahu:
- Tříleté oddlužení je podle něj obhajitelné, ale vyžaduje zachování rovnováhy mezi dlužníky a věřiteli.
- České insolvenční právo patří v evropském srovnání mezi modernější právní úpravy.
- Budoucnost vidí především v rozvoji restrukturalizačních nástrojů pro podnikatele.
České insolvenční právo patří podle docenta Miroslava Sedláčka v evropském kontextu mezi modernější právní úpravy. V rozhovoru hodnotí dopady tříletého oddlužení, budoucnost restrukturalizačních nástrojů pro podnikatele i význam nově vzniklého Centra insolvenčního práva a specializovaného programu LL.M., který propojuje právní a ekonomický pohled na řešení úpadku.
Doc. Miroslav Sedláček působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde se dlouhodobě věnuje insolvenčnímu právu z akademického i praktického pohledu. Proto jsme se ho zeptali na jeho hodnocení aktuálních změn v oblasti oddlužení. V rozhovoru přibližuje také činnost Centra insolvenčního práva a představuje specializovaný program LL.M. zaměřený na insolvenční právo.
„Propojení právního a ekonomického pohledu považuji za klíčové,“ říká docent Sedláček. Na adresu současné podoby insolvenčního zákona pak dodává: „Prostor pro jeho další rozvoj vidím především ve větším důrazu na restrukturalizační nástroje pro podnikatele.“
Jak hodnotíte z akademického úhlu pohledu současný stav insolvence u nás, a třeba i v porovnání s justiční praxí v sousedních zemích Evropské unie?
Z mého pohledu je insolvenční právo u nás dnes poměrně stabilní a v evropském kontextu patří mezi modernější úpravy. Za posledních patnáct let prošlo několika zásadními změnami a vytvořila se vcelku bohatá judikatura, která řadu praktických otázek vyjasnila, což je pro právní jistotu klíčové. Zároveň ale platí, že česká insolvence je dnes výrazně „tažena“ oddlužením fyzických osob. Většina řízení se týká právě této oblasti, zatímco u podnikatelů zůstává využití nástrojů řešení úpadku, zejména reorganizace, relativně nízké. V tomto ohledu je český systém méně vyvážený než v některých jiných zemích EU, kde se více uplatňují restrukturalizační nástroje. Evropské právo dnes navíc vytváří tlak na určitou harmonizaci, zejména v oblasti preventivní restrukturalizace a tzv. druhé šance. Náš systém se tomu postupně přizpůsobuje, ale zároveň si zachovává některé své specifické rysy. Do budoucna tak bude klíčové, zda se podaří posílit právě oblast řešení úpadku podnikatelů, aniž by došlo k narušení rovnováhy mezi ochranou věřitelů a sociální funkcí oddlužení.
Poslední novela insolvenčního zákona, která zkrátila dobu oddlužení na tři roky, stále vzbuzuje mezi odborníky řadu diskusí. Jak tuto změnu hodnotíte vy, a to i ve světle dosavadních statistik? Byl to podle vás krok správným směrem?
Zkrácení doby oddlužení na tři roky je bezpochyby jeden z nejvýraznějších zásahů do systému oddlužení za poslední roky a jeho cílem bylo především posílit princip druhé šance pro dlužníky a přiblížit českou úpravu trendům, které sledujeme v řadě evropských zemí. Osobně vnímám zkrácení jako krok obhajitelný z hlediska sociální funkce oddlužení, který však současně zvyšuje tlak na hledání jiných nástrojů ochrany věřitelů a celkové vyváženosti systému, protože kratší doba oddlužení má nutně vliv na míru jejich uspokojení a může se promítnout i do motivace jednotlivých aktérů v řízení. V tomto smyslu nejde jen o technickou změnu délky oddlužení, ale o zásah do celkové rovnováhy systému, který se může projevit například v přísnějším posuzování podmínek oddlužení v konkrétních případech nebo ve větším významu jiných způsobů řešení úpadku. Dosavadní statistiky přitom naznačují spíše postupnou adaptaci praxe na nová pravidla, je ale třeba mít na paměti, že skutečné dopady této změny se projeví až s odstupem několika let a teprve poté bude možné spolehlivěji posoudit, zda se podařilo tuto rovnováhu dlouhodobě udržet.
Kdybyste nebyl akademik, ale zákonodárce, změnil byste něco na současném insolvenčním zákoně?
Insolvenční zákon je poměrně komplexní předpis, který se v praxi vyvíjí nejen prostřednictvím novel, ale i judikaturou a výkladem soudů, proto bych byl opatrný s častými a radikálními legislativními zásahy. Pokud bych měl přece jen zmínit oblasti, kde vidím prostor pro další rozvoj, pak je to především větší důraz na restrukturalizační nástroje pro podnikatele, protože insolvence by neměla být vnímána pouze jako proces likvidace majetku, ale i jako nástroj, který může pomoct zachovat ekonomicky životaschopné podniky. Druhou oblastí je větší provázanost insolvenčního práva s dalšími právními i ekonomickými disciplínami, zejména s účetnictvím, daňovým právem nebo finanční analýzou podniků, protože insolvence je v praxi vždy komplexní ekonomicko-právní problém a právní regulace by na to měla lépe reagovat.
Pane docente, vy jste vedoucím nově vzniklého Centra insolvenčního práva na PF UK – a také proděkanem pro magisterské studium. Můžete našim čtenářům popsat trochu blíže jeho status a činnost?
Centrum insolvenčního práva jsme na Právnické fakultě Univerzity Karlovy založili s cílem vytvořit platformu pro výzkum, vzdělávání a odbornou diskusi v této oblasti. Insolvenční právo je dnes dynamický obor, který přirozeně propojuje právo, ekonomii i praxi soudů, advokátů a insolvenčních správců, a právě takový mezioborový dialog chceme prostřednictvím centra systematicky rozvíjet. Vedle akademického výzkumu se proto věnujeme také organizaci odborných konferencí, kulatých stolů, workshopů a seminářů a snažíme se dlouhodobě propojovat akademickou sféru s praxí. Součástí této snahy je i spolupráce s dalšími institucemi, například s Centrem restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka při Vysoké škole ekonomické v Praze, a také s vrcholnými soudy či Ministerstvem spravedlnosti. Právě propojení právního a ekonomického pohledu považuji za klíčové. Významnou součástí činnosti centra je rovněž vzdělávání, z něhož ostatně vznikl i specializovaný program LL. M. zaměřený na insolvenční právo, který nabízí detailnější pohled na tuto oblast lidem z praxe.
V nejbližších dnech budou zahájeny přihlášky na již druhý běh LL. M. studia, zaměřeného na specializaci Insolvenční právo, samotné studium začne v zimním semestru 2026/2027. Co je jeho účelem, jaká bude jeho struktura a jaké budou vzhledem k jeho ceně třeba pro členy ČAK a advokátní koncipienty výhody jeho absolvování?
Cílem programu LL. M. je nabídnout zájemcům z praxe hlubší a systematické vzdělání v oblasti insolvenčního práva, které v běžné praxi často chybí. Insolvence je totiž velmi komplexní oblast, která vyžaduje nejen znalost právních předpisů, ale i porozumění ekonomickým a účetním souvislostem, a tomu odpovídá i struktura programu, která kombinuje právní a ekonomické předměty. Vedle klasických témat se účastníci věnují například účetním a fiskálním aspektům insolvence, ekonomické analýze insolvenčních řízení nebo otázkám restrukturalizace podniků. Program je koncipován tak, aby účastníkům umožnil systematicky si utřídit znalosti, ale zároveň je aplikovat na konkrétní praktické situace, se kterými se ve své profesi setkávají. Pro advokáty a advokátní koncipienty jako členy ČAK může být přínosem zejména to, že studium propojuje akademický pohled s praktickými zkušenostmi, protože řada přednášek je vedena odborníky z praxe, ať už jde o soudce, advokáty nebo insolvenční správce, a zároveň umožňuje jít více do hloubky, než je obvyklé u kratších vzdělávacích kurzů. Důležitým aspektem je i možnost profesního prohloubení specializace a vytvoření kontaktů napříč jednotlivými profesemi, které se v oblasti insolvence přirozeně potkávají. V probíhajícím akademickém roce navíc jeden z bloků – European Insolvency Law – zajišťuje profesor Reinhard Bork z Univerzity v Hamburku, který do Prahy osobně přijíždí na sérii přednášek. To považuji za výraznou přidanou hodnotu programu.
Co z povinného a volitelného obsahu tohoto kurzu je vzhledem k vývoji a budoucnosti insolvenčního práva u nás a v EU podle vás klíčové? Preventivní restrukturalizace, likvidace, oddlužení nebo fiskální dopady insolvencí?
Upřímně řečeno, všechny tyto oblasti jsou důležité, protože insolvenční právo dnes stojí na jejich vzájemném propojení. Pokud bych měl ale vyzdvihnout dvě témata, která budou podle mého názoru v příštích letech hrát zásadní roli, pak je to preventivní restrukturalizace a ekonomické souvislosti insolvencí. Preventivní restrukturalizace představuje relativně nový nástroj, který umožňuje řešit finanční problémy podniků ještě před samotným úpadkem, a v evropském kontextu jde o trend, jehož význam bude zjevně dále růst. Současně se stále více ukazuje, že bez porozumění ekonomickým a fiskálním aspektům nelze insolvenční právo dobře aplikovat, protože jde vždy o komplexní ekonomicko-právní problém, a tomu jsme přizpůsobili i koncepci programu LL. M., který tyto roviny systematicky propojuje.
Děkuji za rozhovor
BLOK:
Doc. JUDr. Miroslav Sedláček, Ph.D., LL.M. působí na Katedře občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Je absolventem této fakulty, studoval rovněž na zahraničních univerzitách a titul LL.M. získal na Právnické fakultě Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti.
Specializuje se na civilní právo procesní a je autorem či spoluautorem řady odborných publikací, vysokoškolských učebnic, monografií, komentářů a článků v recenzovaných časopisech. Mezi jeho nejnovější práce patří monografie Kontumační rozsudek, kterou v roce 2025 vydalo Nakladatelství C. H. Beck.
Působí také jako výkonný redaktor časopisu Acta Universitatis Carolinae Iuridica a je členem redakčních rad časopisů Obchodní právo a Soukromé právo. Podílí se na řešení řady výzkumných projektů financovaných například Grantovou agenturou ČR, Technologickou agenturou ČR, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo mezinárodní aliancí 4EU+.
Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy zastává funkci proděkana a je zástupcem vedoucího Centra insolvenčního práva.
Petr Blahuš
