Reklama

Průvodce preventivní restrukturalizací

V sobotu 23. září 2023 začal platit zákon o preventivní restrukturalizaci, který přináší nový nástroj do českého právního prostředí s cílem poskytnout podnikatelům prostor pro jednání k řešení finančních problémů bez nutnosti insolvenčního řízení. Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M., expert na tuto problematiku a člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka, poskytne zevrubné shrnutí a rámcový průvodce novým zákonem.

Na tyto aktuální úvodní téma v dalších číslech Konkursních novin následně navážeme dalšími příspěvky, zaměřenými na konkrétní otázky a problémy.
K čemu preventivní restrukturalizace slouží

Má-li podnikatel, obchodní korporace finanční potíže, například vyhodnotil-li, že výhledově nebude mít peněžní prostředky na úhradu dluhu, měl před účinností zákona o preventivní restrukturalizace dvě základní možnosti. První cestou byla dohoda s dotčeným věřitelem či věřiteli o podmínkách stávající finanční zadluženosti. Vše je v režimu smluvního práva, takže je potřeba souhlasu všech dotčených stran. Výhoda smluvního řešení je minimální náklad, možnost individuálního řešení a v zásadě i absence narušení existujících vztahů. Nevýhodou je logicky potřeba souhlasu druhé smluvní strany, což nemusí být vždy jednoduché.

Podnikatel mohl alternativně zahájit insolvenční řízení a jít cestou reorganizace anebo konkursu. Insolvenční řízení je však nákladné pro všechny strany, především pro zachování chodu závodu. Veřejnost insolvenčního řízení totiž může běžný chod doslova zničit. Insolvenční řízení se týká všech věřitelů, což nemusí být vždy chtěné ani potřebné.

S účinností zákona se otevřela další, třetí cesta. Preventivní restrukturalizace je postupem, na jehož základě se může podnikatel dohodnout se svými věřiteli na řešení potíží, a to za pomoci možné ingerence soudu. Podnikatel nepotřebuje nutně souhlas všech. Jde však o konsensuální způsob, kdy je vyžadována silná podpora většiny věřitelů.

Oproti insolvenčnímu řízení může být preventivní restrukturalizace neveřejná. Podnikatel osloví vždy konkrétní dotčené strany (pro zjednodušení používám slovo věřitele). Postup by měl být rychlejší – absentuje například povinné přihlašování pohledávek a jejich robustní přezkum (přezkum dotčených pohledávek je však možný). Tím se šetří náklady, a lépe se zachová i značka podnikatele.

Komu je určena preventivní restrukturalizace, základní kvalifikační kritéria

Z pohledu „dostupnosti“ preventivní restrukturalizace vnímám čtyři základní kvalifikační kritéria: typ osoby, míra distresu, status podnikatele a jeho poctivý záměr.

Preventivní restrukturalizace je určena výhradně podnikatelům, obchodním korporacím. Zákon vylučuje vybrané typy osob; v rámci běžného života mi však čtenáři prominou, že zde nebudu zmiňovat výjimky v podobě bank apod. Preventivní restrukturalizace není dostupná „fyzickým osobám“. Živnostníci a jiní podobní podnikatelé tak mohou doufat pouze v dohodu či jít cestou insolvenčního řízení.

Podnikatel by měl zahájit preventivní restrukturalizaci zavčas. Předlužení jako forma úpadku nevylučuje podnikatele z využití preventivní restrukturalizace; platební neschopnost však ano (tzv. maximální míra distresu). Zákon o preventivní restrukturalizaci nevyžaduje doložení tzv. mezery krytí podle insolvenčního zákona, jak předjímaly předchozí verze návrhu. Doložení mezery krytí je nicméně potřeba pro využití individuálního či všeobecného moratoria. Ekonomické zdraví by mělo být na takové úrovni, aby podnikatel byl v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele restrukturalizačními opatřeními.

Z důvodu zabránění zneužití se též uvažuje o minimální míře distresu. Podnikatel může zahájit preventivní restrukturalizaci pouze, pokud „se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jeho finanční potíže dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí navrhovaných restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku.“

Z pohledu jakéhosi statusu podnikatele, preventivní restrukturalizaci nemůže využít dále podnikatel v likvidaci, podnikatel, u kterého byl pravomocným rozhodnutím soudu v insolvenčním řízení v posledních 5 letech zjištěn úpadek, nebo u kterého preventivní restrukturalizace skončila v posledních 5 letech před jejím opětovným zahájením vyslovením nepřípustnosti preventivní restrukturalizace pro nepoctivý záměr. Samotné předchozí úspěšné využití preventivní restrukturalizace však není překážkou.

V praxi důležitým kritériem bude absence nepoctivého záměru. Ten se zkoumá nejen na začátku postupu preventivní restrukturalizace, ale kdykoli v jeho průběhu. Zákon přitom předjímá demonstrativně příklady, u kterých lze usuzovat na nepoctivý záměr. Mezi ně patří uvedení nepravdivých či neúplných údajů podnikatelem, využití individuálního či všeobecného moratoria k nespravedlivému poškození věřitelů či neposkytnutí součinnosti restrukturalizačnímu správci.

Průběh preventivní restrukturalizace

Tak jako neexistuje jeden životní příběh, není ani typizovaný průběh preventivní restrukturalizace. Přesto bych se pokusil vysvětlit a představit preventivní restrukturalizaci na pomyslném modelovém případě s vybranými odbočkami, které popisuji níže. Přerušované čáry zobrazují kroky, které nemusí nastat. V ostatním se jedná o povinnou součást postupu preventivní restrukturalizace (komentáře níže).

Úvodem je vhodné zmínit, že soudem je myšlen restrukturalizační soud. Tím je zásadně krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud podnikatele.

Správcem je myšlen restrukturalizační správce. Oprávnění vykonávat činnost restrukturalizačního správce mají správci, kteří mají platné tzv. zvláštní povolení. V konkrétní věci jsou jmenováni restrukturalizačním soudem podle pořadí – neexistuje předjednaný restrukturalizační správce.

Dlužno uvést, že restrukturalizační správce má vždy konkrétní úlohu a jeho role je tak odlišná od působení insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení. Restrukturalizační správce může být jmenován opětovně (vždy stejná osoba). Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce mimo jiné vždy poté, kdy podnikatel předloží restrukturalizačnímu soudu k potvrzení restrukturalizační plán nepřijatý dotčenými stranami, kdy to navrhne většina dotčených stran, nebo v případě vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria, považuje-li to za nezbytné pro účely ochrany zájmů věřitelů.

Autor: Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M.
Foto: Archív KN

Aktuální číslo

2024 – 04

Ročníky

Reklama

Tištěné
předplatné

1644

1 rok

  • Měsíčník v tištěné a elektronické verzi
  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Elektronické
předplatné

1152

1 rok

  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu Konkurzních novin na webu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Reklama

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. Vydává: COOPER PRESS, spol. s .r. o., IČ 25207059 | Redakce: Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, e-mail: info@kn.czCEO: Dalibor Knotek, mobil: 602 789 839, e-mail: d.knotek@kn.czŠéfredaktor: Petr Blahuš, mobil: 608 301 966, e-mail: p.blahus@kn.czPR: mobil: 778 706 306, e-mail: info@kn.cz, Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK Tiskne: Novatisk, a.s. Rozšiřují: International mail service, s.r.o. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČR e 12417. iSSN 1213-4023.

© 2024 Konkursní noviny | Design & realizace HD Production Brno | Zásady cookies