Přijetí vládní novely oddlužení a tato strategie zmírňování podmínek vymáhání dluhů způsobí skokové snížení platební morálky zadlužených lidí

Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se uskutečnil odborný seminář k problematice insolvencí. Jeho pořadateli byla místopředsedkyně Ústavně právního výboru Zuzana Ožanová ve spolupráci s analytickou společností InsolCentrum.

Na tomto semináři se kromě českých poslanců sešli rovněž aktéři a zástupci všech klíčových skupin insolvenčních procesů: insolvenční soudci, insolvenční správci, ekonomové, advokáti, zástupci soukromých i státních věřitelů, podnikatelské sféry i neziskových organizací. I proto zde, na půdě Parlamentu, zazněla možná pro leckoho nepříjemná fakta.

Připomeňme, že záměrem vládní novely je dostat zadlužené lidi z exekucí a šedé ekonomiky n umožnit jim restart, protože se podle politiků dostali do finančních problémů zejména v důsledku nemravného systému vymáhání pohledávek v minulosti. I to bylo obsahem vystoupení náměstka ministra spravedlnosti Michala Fraňka, který přítomné hosty i ostatní řečníky a vystupující seznámil se všemi hlavními body návrhu novely oddlužení. Ta má vést k plošnému osvobození od dluhů pro všechny dlužníky během tří let, přičemž má být kladen důraz na individuální posuzování adekvátního příjmu. Očekávaným výsledkem a finálním dopadem má tak být to, že se dlužníci vymaní ze svých exekucí a vstoupí do řádné ekonomiky (respektive vystoupí z té nelegální, „šedé“), což má údajně ročně přinést do veřejného rozpočtu 12 miliard korun.

Naopak další vystupující – a spolupořádající jednatelka společnosti InsolCentrum JUDr. Jarmila Veselá prezentovala data o vývoji procesů oddlužení, charakteristiky dlužníků i věřitelů, výše dluhů a míry uspokojení pohledávek. Podle JUDr. Veselé, resp. tvrdých dat shromážděných jejím Insolcentrem, novela přinese mimo jiné v rámci ekonomických dopadů  to, že věřitelé současných dlužníků budou zkráceni o zhruba 100 miliard korun, které by zadlužení lidé byli schopni uhradit, přičemž by stát (zvláště v dnešní situaci, kdy ve snaze šetřit, kde se jen trochu dá) rozhodně nemělo nezajímat, že z této částky státní rozpočet (tedy zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a finanční úřady – pozn. red.) přijde o plných 15 procent, tedy o sumu 15 miliard korun.

Nedosti na tom: podle Veselé nejsou v těchto částkách obsaženy ztráty do budoucna: tedy nově zadlužení lidé, kteří se do tohoto stavu dostanou třeba kvůli následkům a dopadům této novely, která jim de facto bez náhrady vyvlastní jejich majetek, plus zhoršení podmínky vymáhání a výrazného oslabení práv věřitelů. „Tento morální hazard rozšířený do dalších vrstev obyvatel může v budoucnu způsobit kolaps veřejných rozpočtů,“ varovala JUDr. Veselá, a jako sociální dopady vládní novely jmenovala například nezvratitelný fakt, že postupem doby české veřejnosti dojde, že tento systém je nespravedlivý. Třeba proto, že slušní lidé uvidí, jak se jejich zadlužení sousedé dostali z dluhů snadno a rychle, přičemž ale paradoxně ze svých závazků neuhradili téměř nic. A třeba v malých bytových družstvech či ve společenství vlastníků mohou dluhy jedněch způsobit životní ohrožení druhých. „Lidé si uvědomí, že ve své podstatě zaplatí dluhy svých spoluobčanů sami formou vyšších daní, nižšími příspěvky na školné, dopravu a podobně. Výsledkem toho se česká společnost začne rozdělovat na řádně platící občany a neplatiče,“ uvedla JUDr. Veselá, která závěrem svého vystoupení představila rovněž nejnovější data o seniorech, kteří mají od poslední novely z roku 2019 možnost zbavit se dluhů během tří let. „Výsledky prvních dokončených tříletých oddlužení seniorů nás postavily před tvrdou realitu. Strategie zmírňování podmínek vymáhání dluhů včetně oddlužení způsobuje rychlý pokles platební morálky dlužníků. Za šest let stouply dluhy seniorů pětkrát a míra splácení dluhů se snížila sedmkrát. Rozum odmítá přijmout fakt, že průměrný dluh seniorů ve tříletém oddlužení dosáhl 2,1 miliardy korun, přičemž průměrně zaplatili jen 7,1 procenta ze svých dluhů. Přijetí vládní novely s plošným tříletým oddlužením všech dlužníků, a zejména těch zdravých v produktivním věku, může mít vážné ekonomické, sociální i politické dopady,“ řekla Veselá a dodala, že politici hodlají novelu prosadit i přes to, že proti zmírňování podmínek dlužníkům se dlouhodobě staví většina odborné i laické veřejnosti.

I proto byl účastníkům tohoto odborného semináře v podkladových materiálech prezentován kompromisní návrh analytické společnosti InsolCentrum a zástupců nedobrovolných věřitelů – Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR). Jádrem tohoto kompromisního návrhu je zjednodušeně zachování tříleté oddlužení pro starobní důchodce a invalidní důchodce ve 2. a 3. stupni, přičemž mezi tyto ohrožené skupiny dlužníků navrhují připojit osamělé rodiče (samoživitele), ovšem při pečlivé kontrole naplnění statusu osamělého rodiče podle příslušného zákona. Tříleté oddlužení se podle nařízení a požadavků Evropské unie vztahuje i na fyzické podnikající osoby. Pro ostatní dlužníky, osoby bez závažného zdravotního hendikepu v produktivním věku, z nichž je 72 procent mužů zůstává zachováno pětileté oddlužení. Protože prostě svoje dluhy mohou splácet tak jak se má, po staru.

Jak tedy pravděpodobně dopadne podle názoru expertů aplikace této novely v praxi? Dlužníci, kteří vstoupí do oddlužení, uhradí svým věřitelům v průměru nízká procenta z hodnoty svých dluhů (což je odhadem jen asi 6,5 procenta – pozn. red). Následkem čehož soukromí i veřejnoprávní věřitelé utrpí velké finanční ztráty. Při praktickém postupu novely se pak také ukáže, že není správné stanovovat stejná vstupní pravidla plošně pro všechny dlužníky (jiné jsou možnosti zdravých oproti hendikepovaným, mladých versus starých atp.) a také to, že prostě nebude v silách soudů či insolvenčních správců, aby spravedlivě posoudili výši adekvátního příjmu (to, že ti „schopnější“ dlužníci si zařídí různá potvrzení, proč nemohou mít vyšší výdělek, je snad každému soudnému člověku žijícímu v České republice jasné). Taktéž úvaha o okamžitém nástupu dlužníků do řádné ekonomiky s nárůstem příjmů veřejných rozpočtů o 12 miliard korun ročně je spíše než kvalifikovaný odhad toliko zbožné přání profese dlužníků i jejich dosavadní pracovní praxe nezavdává důvod zaměstnavatelům, aby jim okamžitě nabízeli dobře placená pracovní místa. Výslednou realitou tedy bude to, že značná část zadlužených lidí v exekucích zůstane, prostě a jednoduše nevstoupí do oddlužení, i když za ně společnost zaplatí nebo jim odpustí všechny jejich dluhy. Navíc mnoho dlužníků se utvrdí v závěru, že je výhodné dluhy neplatit, stále se budou částečně pohybovat v šedé ekonomice, a nakonec se zadluží znovu. Ve finále tedy státní rozpočet nedostane odhadovaných 12 miliard, ale naopak přijde u současných dlužníků o 15 miliard korun, přičemž nelze zavřít oči před snadno z historie odvoditelnou realitou, že ztráty vzniklé u budoucích dlužníků mohou navíc ještě dosáhnout enormní výše.

Co se pak politických dopadů týče, je nutno opakovaně zdůraznit, že proti zmírňování podmínek se postavila většina insolvenčních odborníků (správců, soudců, advokátů, věřitelů), podnikatelská veřejnost, a dokonce i odborná grémia (expertní skupina při Ministerstvu spravedlnosti), Nesouhlas s ní navíc v anketách vyjádřila většina starostů i občanů. „Málokdy se stane, aby stejný postoj zaujímala většina odborné i laické veřejnosti,“ okomentovala to JUDr. Veselá. Upozornila také na to, že jakmile se začnou ukazovat první výsledky novely oddlužení (tedy skutečnost, že dlužníci platí pár procent z hodnoty svých dluhů, což při porovnání inflace znamená, že neplatí nic), bude již pozdě. „Pro tuto politickou reprezentaci půjde o polibek smrti, když se proti razantnímu zmírnění podmínek oddlužení postavila většina společnosti a politici její postoj ignorovali, tak jim to v budoucnu občané neodpustí,“ shrnula JUDr. Veselá.

Novela naruší rovnováhu mezi dlužníky a věřiteli

Právní aspekty rekodifikace insolvenčního práva přednesl po JUDr. Veselé další vystupující, kterým byl Doc. Bohumil Havel, člen legislativní rady vlády. Ten mimo jiné za doslova kritické označil nevyužívání všech možností evropské směrnice, která nám přikazuje upravit spolu s dalšími státy EU podmínky pro oddlužení: „Návrh vládní novely nevyužívá možností této směrnice, když autoritativně sjednocuje oddlužení podnikatele a spotřebitele, ač u obou jsou jiné motivace, jiné dopady na trh, a směrnice to ve svém článku 24 vědomě odlišuje. V České republice neexistují studie prokazující, že je toto spojení vhodné. Také nedůvodně paušálně zkracuje dobu trvání oddlužení na 3+1 rok, ač směrnice v článku 23/2 c) a f) uvažuje jinak,“ řekl doc. Havel.

Jeho vyjádření podporuje také názor tajemníka úřadu Hospodářské komory České republiky Ladislava Minčiče: „Návrh, bohužel, rezignuje na řádnou implementaci evropské směrnice, jejímž cílem je mimo jiné snížení překážek k návratu poctivých a životaschopných podnikatelů do podnikání,“ uvedl Minčič a dodal: „A pokud stát bude pokračovat v neodůvodněném, bezbřehém zvýhodňování spotřebitelů na úkor věřitelů, rozhodně to nepovede k onomu kýženému cíli, tedy ke zlepšení hospodaření spotřebitele s penězi, jeho návratu do ekonomicky aktivního života a v delším horizontu potom k lepší finanční gramotnosti občanů a udržení sociální soudržnosti.“

Ekonomický dopad insolvencí na veřejné rozpočty zhodnotil Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady: „V případě navrhované úpravy legislativy nejde jen o konkrétní kvantifikovatelné ekonomické či finanční dopady, ale i o nepříjemný posun v myšlení. Zdá se, že s větší tolerancí Čechů k zadlužování soukromému i veřejnému, jde ruku v ruce i chuť se dluhů nejrůznějšími metodami snadněji zbavovat. A ne všechny tyto metody jsou žádoucí či správné z hlediska udržení přiměřené rovnováhy mezi dlužníky a věřiteli.” Zajímavý byl i názor dalšího vystupujícího: „Čeští občané vždy náleželi mezi konzervativní a odpovědnou populaci. Připustíme, aby část lidí začala smýšlet jinak? Pak v horizontu jedné generace můžeme změnit základní charakterový rys národa. Většina odborných profesí, starostů i občanů se postavila proti zmírňování podmínek oddlužení. Hodlá to vláda a Parlament udělat proti vůli většiny?“  A známý pražský advokát a insolvenční správce JUDr. Michal Žižlavský

zase cupuje představy vládních politiků o (ne)fungování současného systému oddlužení: „Jestli klesá počet zájemců o oddlužení, protože se jim vyplatí setrvat v šedé zóně nebo v exekucích, nevypovídá to nic o tom, zda oddlužení funguje, či nefunguje. Data ukazují, že u těch, kteří oddlužení využijí, funguje. Problém je motivace pro vstup těch, kteří nechtějí. Tady je potřeba, aby směrem k povinným dlužníkům promlouval stát, neziskové organizace a advokáti, kteří podávají návrhy na oddlužení,“ míní JUDr. Žižlavský „Zdravý člověk v produktivním věku si dnes může rozložit splácení dluhů do tří let, a ještě se mu 40 procent odpustí. Když to nezvládne, může zaplatit ještě méně, jen musí poctivě pracovat a splácet své dluhy pět let. Je to skutečně málo? Tuto otázku ať si položí každý sám, protože to, co nezaplatí dlužník, platíme my ostatní,“ uvedl na toto téma již v nedávné minulosti JUDr. Žižlavský.

Předseda stavovské organizace českých advokátů (ČAK) JUDr. Robert Němec zase tvrdí, že se v tomto případě jedná o již několikáté legislativní opatření, postupně snižující míru uspokojení pohledávek věřitelů a to podle JUDr. Němce bez jakékoliv kompenzace! „Navrhované řešení navíc neřeší stávající sociální problém zadlužených občanů s mnohačetnými exekucemi, kteří na podmínky oddlužení nedosáhnou. Navrhovaná úprava tak pouze vysílá do budoucnosti signál věřitelům, že jejich pohledávky nebudou uspokojeny, čímž sníží dostupnost úvěrových prostředků,“ apeluje na zdravý rozum zákonodárců předseda ČAK Němec.

Názor politiků, nechť je zastoupen exministrem financí České republiky Ivanem Pilným: „Patřím mezi lidi, kteří si myslí, že dluhy se mají platit, a to nejen o Vánocích. Já jsem svoje dluhy platil, na dovolenou jsem si šetřil,“ uvedl Pilný. Podle bývalého strážce státní kasy existují u nás v současnosti dvě skupiny dlužníků: „Jedna ta menší, jak ukazují data, která se do situace dostala nezaviněně, a té bychom měli pomoct. Ostatní se tam dostanou jenom proto, že si na tu dovolenou nešetří, ale prostě si na ni půjčují. Takhle postupně vytloukají klín dalšími půjčkami. Nevím, proč bychom měli tyhle lidi nějakým zvláštním způsobem sanovat a snižovat jim postupně laťku, kdy mají něco zaplatit. Nechápu, proč bychom to měli dělat, protože v té společnosti to opravdu musí někdo zaplatit,“ tvrdí Pilný a dodává: „Řada lidí si jednoduše spočítala, že než do procesu oddlužení jít, tak je lepší vstoupit do šedé ekonomiky. Stát v tomto směru nedělá vůbec nic.“ A přidává i návod, jak z této pro společnost vražedné spirály ven: „Je potřeba, abychom řešili příčiny, nikoliv jenom následky. Když tady máme hromadu dlužníků, tak potom už víceméně jen hasíme požáry.“

Zástupci občanů vyjadřují obavy z přístupu státu

V druhé části semináře v rámci diskuse vystoupili přímí účastníci insolvenčních procesů – insolvenční správce Adam Sigmund, insolvenční soudce František Kučera, zástupce Hospodářské komory Ladislav Minčič, zástupkyně svazu měst a obcí ČR Ivona Mottlová.

Na parlamentním semináři ovšem zazněly také diskusní příspěvky těch odborníků, kteří s dlužníky pracují v první linii – Davida Šmejkala z Poradny při finanční tísni, Petra Schneedörflera, který se věnuje pomoci zadluženým vězňům, a mnoho dalších. Většina přítomných v současné době preferuje minimalistickou transpozici, tj. tříleté oddlužení jen pro podnikatele, a jakékoliv další změny v oddlužení připravit až po vyhodnocení úpravy platné
od 1. června 2019 na základě analýzy reálných dat. Představu, že plošným oddlužením za tři roky pro všechny se dlužníci vrátí z šedé ekonomiky, považují účastníci za nereálnou. Přístup dlužníků ovlivňuje, jak způsob výpočtu nezabavitelných částek a srážek ze mzdy, tak i systém sociální podpory, který není správně nastaven. Změny v právní úpravě oddlužení by v žádném případě neměly narušit rovnováhu vztahů mezi věřiteli a dlužníky.

Toho se ale třeba konkrétně obává předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) Jan Vysloužil: „Lidé v bytových domech s dlužníky se stávají jejich rukojmími. Ačkoli nemají žádnou možnost, jak ovlivnit chování svých sousedů, nikdy jim nic nepůjčili a mnohdy je ani neznají, dostávají se díky stále vstřícnějšímu přístupu státu k dlužníkům do pozic nedobrovolných věřitelů, kteří nesou náklady na bydlení těch, kterým jejich dluhy stát odpustí. Co když samoživitelky a senioři, kteří v bytových domech velmi často bydlí, nebudou schopni nést náklady na oddlužení svých sousedů a oni sami se z tohoto důvodu stanou dlužníky? Také jim vláda tyto dluhy odpustí? Jen se ptám, zda tady nakonec zůstane alespoň někdo, kdo své závazky bude hradit řádně a včas,“ položil řečnickou otázku do pléna Jan Vysloužil.  „Všichni platíme v přesně stanovený čas a v přesně stanovených částkách za komunální odpad, za spotřebovanou elektřinu, za plyn, za vodu. I obec musí dodržovat platební morálku a své závazky. Pokud někdo nezaplatí, musíme to udělat my ostatní. Jak má starosta působit na občany, jestliže oni vidí ve svém okolí takové neplatiče?“ tvrdí zase Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí (SMO ČR). „Dopad novely na hospodaření měst a obcí je nepříznivý, což jednoznačně vyjádřili starostové nesouhlasem s její koncepcí. Města a obce musí pracovat s penězi s péčí řádného hospodáře a dluhy vůči obci vymáhat. Dluhy vůči obcím jsou za odpady, jízdné MHD, nebo například nájemné za obecní byt. Pokud někdo neplatí, zaplatí za něj dluh ostatní občané z obce,“ je nekompromisní Vladyková.

Zajímavý pohled zástupců bytových družstev a SVJ představila také Kateřina Horáková ze Svazu českých a moravských bytových družstev. Kvůli stále vstřícnějšímu přístupu státu k dlužníkům se totiž majitelé bytů dostávají do pozic nedobrovolných věřitelů, kteří nesou náklady na bydlení neplatících sousedů a stávají se jejich rukojmími. „Lidé žijící ve vlastních a v družstevních bytech, kteří řádně přispívají na náklady bytových domů, se již dnes cítí bezmocní a znevýhodnění oproti neplatícím sousedům. To u nich vede k pocitům nespravedlnosti a frustrace. Dlužníci v posledních letech získávají navrch a k dalším úlevám pro dlužníky směřuje i tato novela insolvenčního zákona. Ano, chceme dlužníky dostat ze stínu šedé ekonomiky, musíme ale myslet na to, zda je pomoc dlužníkům stále ještě obhajitelná před těmi, kteří jsou ve svých finančních záležitostech zodpovědnější a opatrnější. Neměli bychom dopustit, aby poctiví a pracovití na dlužníky dopláceli,“ řekla Kateřina Horáková. Zástupkyně Svazu měst a obcí České republiky Ivona Mottlová zase uvedla, že proti plošnému oddlužení za tři roky je drtivá většina starostů a starostek, protože nesplacené dluhy tím nijak nezmizí. „Jak chcete vysvětlit občanům obce, kteří své závazky svědomitě plní, že vyrovnání dluhů za ty méně zodpovědné dopadne i na ně? V rámci pomoci dlužníkům nesmíme zapomínat, že je třeba hledat rovnováhu mezi zájmy dlužníka a věřitele. Jak má starostka či starosta působit na občany, když je k nim vysílán vzkaz, že dlužník neodpovídá za své dluhy,“ domnívá se Mottlová.

Předseda a ředitel Lighthouse Petr Schneedörfer zase uvedl, že by se v dnešní situaci neměli dělat žádné změny alespoň 10 let. „Zkusme dát dlužníkům nějaké podmínky a nechat jim čas na to, aby je realizovali. Aby jim došlo, že čekání na ještě lepší podmínky není to správné řešení. Neučme dlužníky, že dluhy za ně neustále řeší a vyřeší stát. Učme je, že dluhy musí řešit pořád oni sami, stát jim jen tu cestu ulehčí,“ řekl Schneedörfer. S ním souhlasí i ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová: „Hodnocení 15 let účinnosti insolvenčního zákona by se z pohledu věřitelů dalo shrnout do tří základních oblastí. Zaprvé došlo ke snížení rozhodovacích pravomocí věřitelů, zadruhé k oslabení jejich práv a ochrany. A zatřetí, a to je nejzávažnější, došlo ke snížení míry uspokojení pohledávek,“ řekla Kolářová s tím, že s mnohem většími obavami se ale dívá na zkrácení doby oddlužení, konkrétně s dopadem na návratnost pohledávek. „Z analýz, které máme k dispozici a které realizovali členové naší nezávislé názorové platformy, víme, že by došlo k dramatickému poklesu návratnosti, a to na 5–10procent, což je opravdu tristní. Jednalo by se o jednu z nejnižších úrovní v Evropské unii. Domnívám se, že výsledkem by byla devastace práv věřitelů,“ varovala šéfka České asociace věřitelů.

Také názor ekonomů k vládní novele je jasný: „Pokud se dlužníkům budou nadále uvolňovat podmínky, budou na základě toho jednat. To bude mít vliv na celou ekonomiku země. Může jít například o nárůst rizika pronajímání nemovitostí, nárůst rizika poskytování hypoték a úvěrů. Což samozřejmě ti dotyční, ať už věřitelé, banky, pronajímatelé a mnozí další zohlední ve svých cenách,“ tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank. Lukáš Kovanda.

Podle ekonoma Michala Kuděje, člena vědecké rady Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze navíc změnou parametrů oddlužení vzniknou dodatečné náklady, které se promítnou do cen produkce a dalších podmínek, jako jsou třeba úroky úvěrů. „Jedná se o ekonomicky neodůvodněný plošný benefit pro všechny dlužníky na úkor věřitelů. Je potřeba zdůraznit, že se při nesplácení dluhů jedná vždy o selhání dlužníka, nikoliv věřitele,“ shrnuje Kuděj.

Autor: Petr Blahuš

Foto: Archív KN