Listopadové vydání Konkursních novin věnujeme hlavně novele insolvenčního zákona, kterou koncem října schválila Poslanecká sněmovna. Týká se především oddlužení. Možná, že vás zaujme jeden z rozhovorů o tom, co od ní můžeme očekávat. Vybíráme z něho to nejdůležitější.
Dočteme se například, že hlavním a legitimním důvodem vzniku novely je skutečnost, že se do podmínek současného oddlužení nevejdou všichni dlužníci. Přesto, jak se dozvíme později, ani po jejím schválení a uvedení v život někteří dlužníci z řad sociálně či osobnostně nejslabších občanů oddlužovací procedurou opět neprojdou a budou stále zůstávat na okraji společnosti.
O počtu zadlužených vypovídá mapa exekucí, která je založena na údajích z Centrální evidence exekucí. Ta obsahuje kumulované exekuční případy nahromaděné za dlouhou řadu let, které nejsou očištěny od již ukončených případů. Z uvedeného vyplývá, že Česko možná vůbec není zemí chudoby, ale prosperující zemí se standardním počtem zadlužených lidí, kteří mají v porovnání s občany dalších evropských zemí lepší schopnost vypořádat se se svými dluhy.
Také se dozvíme, že do oddlužení u nás vstoupilo za deset let existence tohoto institutu 150 tisíc lidí. V průběhu splácení odpadlo pouhých 15 tisíc osob, buď pro nesplnění podmínek oddlužení, anebo proto, že se případy manželů sloučily do jednoho. Sto tisíc případů úspěšně pokračuje a 35 tisíc osob bylo po pěti letech splácení úplně oddluženo. Lidé, kteří se úspěšně oddlužili, v průměru splatili 56 procent z hodnoty svých dluhů, čtvrtina dlužníků s nezajištěnými dluhy dokonce zaplatila všechno. Své závazky byli schopni splácet i senioři, kteří průměrně uhradili 49 procent z výše svých půjček. Dosavadní oddlužovací procedura se tak svými ekonomickými výsledky velmi osvědčila. Výsledkem nově nastavených procesů po schválení novely ale bude stav, kdy věřitelé dostanou daleko méně prostředků než předtím. A to nejenom banky, překupníci pohledávek, soukromí půjčovatelé, ale i stát. Většina dlužníků v tomto procesu prostě zaplatí méně, než by mohla.
Jak se dále dočteme, z dlužníků jsme vytvořili nesvéprávné osoby, které nemusí prokazovat svůj majetek a své dluhy. Návrh za ně v jednodušší formě sepíše někdo jiný a další „obslužný“ personál se o ně bude starat v průběhu řízení. Institut oddlužení použijí k jednoduchému osvobození od dluhů. Uvědomí si ale vůbec proč si dluhy nadělali, za co peníze utratili a zejména čeho se mají do budoucna vyvarovat? Pochopí, že si za dluhy mohou sami, a nebudou dokonce vnímat osvobození od dluhů jako svůj zákonný nárok?
A ještě pár slov na závěr. „Jestliže v současné době patří občané České republiky mezi nejlépe splácející v Evropě, bylo by skvělé připravit nejlépe fungující oddlužovací proceduru v rámci Evropské unie,“ tvrdí dotazovaná.
Jistě dobrá myšlenka. Když umíme dluhy dobře splácet, můžeme se naučit i dobře oddlužovat!
Karel Žítek
šéfredaktor