Reklama

Nový zákon o dražbách – tikající bomba nebo jen emoce?

Nový dražební zákon budí už od prvopočátku svého zrození mezi dražebníky značný rozruch a odpor. A to navzdory dlouhým měsícům a dokonce rokům, které uplynuly od prvních příprav nad jeho podobou – včetně všech změn, které se na něm dosud podepsaly. I proto uspořádalo nyní Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozsáhlý odborný seminář, kde v samém srdci Starého města pražského, v Pařížské ulici (30té nejdražší v Evropě) – dlouho vysvětlovali pozvané odborné veřejnosti zámysly a důvody, které vedly ke vzniku současné podoby nové dražební normy. Dlužno hned na začátku uvést, že se MMR námitky a obavy praktiků pohybujících se v dražebním světě v žádném případě rozptýlit nepodařilo.

Hned na začátku semináře vystoupila vedoucí oddělení veřejných dražeb MMR Ing. Zdeňka Niklasová,  která na MMR pracuje již drahnou dobu: „Věřím, že jsme se na ministerstvu pro místní rozvoj oproti stavu před 25 roku hodně otevřeli připomínkám veřejnosti,“ sdělila hned na začátku semináře Ing. Niklasová. Na adresu podoby nového dražebního zákona (NDZ) uvedla, že práce na něj začaly za úplně jiné politické, ale i ekonomické situace, ve které se Česká republika nacházela.

Hned po ní si vzala slovo její podřízená Mgr. Ing. Hana Cucuová, která v rozsáhlém, několikahodinovém výkladu rozebrala podobu nového dražebního zákona. Podle ní byly hlavními východisky nové zákonné normy harmonizace s občanským zákoníkem, posílení vymahatelnosti práva, lepší zveřejňování dokumentů a celkově snížení administrativní zátěže kolem dražeb a liberalizace dražebního procesu. „U dobrovolných dražeb je dnes příliš byrokracie,“ přiznala Mgr. Cucuová. „Struktura nového zákona bude trochu jiná, než je tomu dnes, kdy je řada věcí  duplicitních,“ dodala a vrhla se rozebrat nový dražební zákon „do posledního šroubku“.

Struktura nového dražebního zákona (NZVD – pozn. red.) bude podle ní tedy taková, že po úvodu bude následovat stať s pravidly pro provádění veřejných dražeb, pak obecná pravidla pro dražby dobrovolné. Následována zvláštními pravidly pro veřejné dražby některých věcí movitých do 200 tisíc, zvláštní pravidla pro provádění nucených dražeb, a po té statě věnované kontrole a přestupkách, následované v závěru obecnými ustanovení, které má každý zákon. „Podle nové definice je veřejnou dražbou ta dražba, při které se dražebník obrací na předem neurčený okruh osob, na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek, a to za účelem uzavření kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě, s osobou, která za podoken určených tímto zákonem podá nejlepší nabídku,“ uvedla Mgr. Cucuová. Na dotaz z pléna, zda budou do tohoto zahrnuty i dnešní aukce, Cucuová dodala, že to co jsou dnes aukce, budou po přijetí NZVD veřejné dražby. A tady to začalo: ihned se z pléna ozvala řada hlasů s upozorněním, že tím se rozhodně nesníží administrativa, jak deklaruje MMR co by jedním z důvodů přijetí NZVD. „Přesný opak je pravdou,“ řekl Konkursním novinám

Ředitel a člen správní rady Prokonzulta Ing. Jaroslav Hradil. „Navíc MMR před pár lety řeklo, že nemovitostní prodeje a realitky jsou jedna velká džungle a že je nutno realitní trh kultivovat, takže vytvořili a prosadili do praxe dost nesmyslný a ve spoustě ohledů ruce svazující zákon o realitním zprostředkování. Odůvodnění ze strany MMR přitom bylo, že realitní prodej dělá každý osel, co má dvě díry do nosu a je to potřeba regulovat a civilizovat,“ řekl Hradil. Jak dodal, MMR také už nějakou dobu tvrdí, že dražby (od roku 2000 je dělaly jen subjekty s koncesí a musela se při nich splnit vcelku přísná kritéria – pozn. red.) by se měly otevřít, aby je mohlo dělat více subjektů. „Tím MMR značně zmírnilo v novém zákoně nároky na dražebníka, snížilo pojistný limit na způsobenou škodu atd, ale přitom realizovat dražby vyžaduje skutečně trochu víc rozumu než realitní kanceláře. Navíc pokud se nechceme stále plácat v tak zvaných kamenných dražbách,  kde se nezřídka dost brutálně pletichaří, tak tak kde ti obyčejní noví dražebníci vezmou nějaký slušný a nezfalšovatelný systém na provádění elektronických dražeb?“ položil řečnickou otázku Ing. Hradil.

A tím se debata hned dostala k dalšímu problémovému bodu NZVD, zapsání vlastníka do katastru, se kterým měla také většina účastníků semináře značný problém. „Jak je to vyřešené se zapsáním vlastníka do katastru?“ zeptal se Mgr. Cucuoví Ing. Hradil. „Nebojte se, je to vymyšlené a s lidmi z katastrálního úřadu domluvené,“ odvětila Mgr. Cucuová. „ A budou to všichni jeho pracovníci vědět a znát?“ chtěl ještě vědět Ing. Hradil. „Ano,“ odvětila Mgr. Mgr. Cucuová, načež se strhl značný povyk, protože řada na semináři přítomných dražitelů okamžitě přispěchala se svými osobními negativními zkušenostmi s prací tohoto státního úřadu.

„Dnes vlastnictví k předmětu dražby přechází okamžikem udělení příklepu. Má to odkládací podmínku na doplacení a katastr pouze formálně zapisuje nového vlastníka, ale jeho je to od okamžiku přidělení příklepu. Nově se vlastníkem stává až v okamžiku, kdy to katastr fyzicky zapíše , tedy stejně jako u běžné kupní smlouvy. Což je prakticky minimálně další měsíc. Ovšem to je další období, kdy do toho může dlužník či vlastník nemovitosti házet vidle,“ upozorňuje na možná rizika Ing. Hradil.

Naopak vcelku positivně byla přijata další novinka v NZVD, představená Mgr. Cucuovou: totiž to, že dražebník bude muset mít nový zvláštní účet na peněžní prostředky, pevně přijaté v souvislosti s veřejnými dražbami a tyto bude moci použít jen toliko ve smyslu tohoto zákona- ne na cokoliv jiného.

Další novinkou, se kterými MMR seznámilo přítomné dražebníky, byl nový systém odměn a nákladů za a při dražbách, kdy nově se počítaly zvlášť odměny a zvlášť náklady. O jejich výši se ovšem také strhla mezi účastníky velká debata, když jsou podle nich velmi nízké, nereflektující skutečné náklady na organizaci dražeb a dokonce řádově nižší i proti exekutorům a insolvenčním správcům „MMR zavádí zcela brutální omezení odměny dražebníka – dokonce menší, než je dnes v insolvencích, kde tu odměnu de facto omezuje insolvenční zákon. § 38 odst. 3),“ suše okomentoval věcný záměr zákonodárce Ing. Hradil z Prokonzulty. Podle NZVD mají tedy být odměny (bez DPH) následující: u částky do jednoho milionu korun maximálně pět procent, v rozmezí 1 – 5 milionů korun maximálně 50000 korun, navýšených o 4 procenta z částky nad 1 milion korun, v rozmezí 5 – 10 milionů korun maximálně 210000 Kč, navýšených o 3 procenta z částky nad 5 milionů, v rozmezí 10 -50 milionů korun maximálně 360000 Kč, navýšených o 2 procenta z částky nad 10 milionů korun, a v nejvyšším zvažovaném rozmezí, tedy nad 50 milionů (a výše)  maximálně 1 160 000 Kč, navýšených o 1 procento z částky nad 50 milionů. MMR se také proti kritice nízkých odměn ohradilo s tím, že dražebníky „zařízlo: ministerstvo financí pana Stanjury z ODS: „ Finance odmítly maximální cenu zastropovat na 10 procent u částek do 1 milionu korun s tím, že podle nich stačí pět procent a tento limit také doporučilo,“ řekla Cucuová.

Nové limity a překážky v provedení dražeb

Novinkou podle Mgr. Cucuové v NZVD je maximální výše 30 procent vyvolávací ceny, maximálně 3 miliony korun a není též určena povinnost přijímat dražební záruky. „Tři miliony nemůže stačit,“ tvrdí Hradil, podle kterého MMR navíc ani nepřitvrdilo – jak slibovalo – v boji proti pletichářům a těm, co schválně maří dražby. A to ještě existuje závazný judikát Nejvyššího soudu, jak postupovat v případě zmařené dražby. „Tímto se otevírá reálné nebezpečí maření dražeb. Tohle je nahrávka pro pleticháře, a ne pomoc a ochrana poctivým dražitelům,“ domnívá se ředitel Prokonzulta. „Mnohokrát se nám stalo, že i při poměrně vysoké kauci a následném zmaření ta kauce nepokryla náklady, kterými je i odměna a náklady opakované dražby, která se kvůli zmaření musí dělat. A mám li areál za třeba 300 milionů, tak v tom okamžiku je kauce jen jedno procento z vyvolávací hodnoty – a to je maximum. Mnoha subjektům se za takto směšný náklad vyplatí záměrně dražbu zmařit a hrát o čas,“ řekl Hradil s tím, že dnes by mohl dát na aukci za 300 milionů třeba 31 milionů – a to by si podle něj už každý rozmyslel, zda se mu vyplatí dělat nějaké obstrukce. „ Na těchto velkých věcech je nutno oddělit zrno od plev a skutečné zájemce do vyděračů a nějakých snílků a to lze především tou vyšší kaucí, která prokáže solventnost zájemce,“ domnívá se Hradil. Také se nově ustanovuje dvoudenní prodleva (na dva pracovní dny – pozn. red.) mezi posledním dnem po složení jistoty a dnem zahájení dražby, což je podle Cucuové dobrý kompromis.

Co se týče účasti v dražbě, nově není v zákoně stanovena povinnost doložit složení dražební jistoty, ani není nově uložena povinnost doložit čestné prohlášení, že osoba nepatří mezi ty, které zákon vylučuje z účasti na dražbě. U dražební vyhlášky u dobrovolných dražeb nově chybí povinnost odhadu ceny a prohlídky, a nově jsou také definována ujednání kupní smlouvy.

Mění se také lhůty pro posudky: „Třeba dnes je v den dražby vyžadováno, aby byl posudek mladší než půl roku. Na doplacení ceny je pak maximálně 90 dní, a pokud doplaceno není, je dražba tak zvaně zmařená a lze ji řádově za 14 dní zopakovat. Často je ale lepší tomu dát delší inzerci, aby se zájemci opět našli. To zákon samozřejmě umožňuje, aby to bylo později. Pro opakovanou dražbu může být posudek starý maximálně rok,“ říká Ing. Hradil. „V novele může být posudek starý v den první dražby až devět měsíců, což je zlepšení oproti současné situaci, ale na doplacení je stále těch maximálně 90 dní. Ovšem v případě zmaření může být posudek pro opakovanou dražbu starý stále jen jeden rok. Tedy je pak potřeba jej vytvořit znovu, jenže znalci jsou často zasekaní a náklady na nový posudek taky nejsou úplně malé. Takže zde jsme jako Česká asociace dražitelů třeba navrhovali MMR, že když posunuli jednu lhůtu z půl roku na devět měsíců, aby i tu druhou posunuli z 12 měsíců aspoň na 15 měsíců. Tedy taky o aspoň o ty tři měsíce. I na opravu tohoto zcela zjevného pochybení a nesmyslu ve lhůtách ale MMR nijak nereagovalo,“ lituje Ing. Hradil z Prokonzulty.

Důvody upuštění od dražeb

Co se týče upuštění od dražby, nově tak lze třeba v případě, když o to požádá navrhovatel a na písemnou žádost. „Překážkami v konání dražby je, pokud vyšlo najevo, že smlouva byla uzavřena s neoprávněným, navrhovatel porušil předkupní právo, předmět dražby neleze zpeněžit, provedením dražby by došlo k porušení zákona o veřejných dražbách nebo jiných zákonů,“ vypočítala Mgr. Cucuová. Zvláště posledně jmenovaná pasáž opět rozvířila řady přítomných dražitelů s poukazem na nebezpečí, které z toho pro ně plyne v souvislosti s odkazem až na milionovou pokutu pro ně, protože není prý v jejich silách a možnostech překontrolovat a zjistit, zda opravdu nehrozí porušení nějaké zákonné normy.

Hodně novinek také obsahuje pasáž o předkupním právu- podle dražebníků opět pohříchu většinou k horšímu. Nově nemá třeba navrhovatel povinnost nabídnout přednostně předem ke koupi. Předkupník má také právo dorovnat nabídku. „Nově je v zákoně také informační povinnost mezi navrhovatelem a dražebníkem a posléze i mezi dražebníkem a překupníkem,“ sdělila Cucuová. Co se týče licitace, bude podle NZVD umožněn jak anglický způsob (tedy postupné zvyšování ceny), tak holandský, který je přesně opačný.  V pasáži věnované ukončení dražby nebude podle Mgr. Cucuové nově zakotvena povinnost vyhotovit protokol o vydražení, lze ho ale vyhotovit, pokud o něj vydražitel požádý. Vždy se také vypracuje v případě smlouvy o budoucí kupní smlouvě. „Nabytí vlastnického práva vznikne převodem vlastnického práva, u movitých věcí úhradou ceny dosažené vydražením, u movitých věcí pak zápisem do katastru nemovitostí,“ uvedla následně Mgr. Cucuová. A i tento bod vzbudil mezi dražebníky – s ohledem na zkušenosti mnohých z praxe – značné emoce. Ovšem bez této změny se podle Cucuové neleze hnout dál. „Je to pro nás vynucená změna v souvislosti s novým občanským zákoníkem,“ řekla Cucuová. Podle ní v NZVD dojde také ke zjednodušení úprav úhrad cen, dosažených vydražením. Rovněž důvody neplatnosti smlouvy nejsou vyjmenovány a záleží v tomto případě na rozhodnutí soudu. V souvislosti s tím, se také liší lhůty pro podání žalob.

Nedobrovolné dražby – kámen úrazu

A pak přišel na řadu asi kardinální problém celého NZVD: tzv. nedobrovolné dražby. „Hlavní problém jako takový, je v nedobrovolných dražbách,“ říká Ing. Hradil, Podle nejmenovaných dražitelů (redakce Konkursních novin jejich totožnost zná, ale s ohledem na jejich přání, motivované obavami ze šikany od MMR je nebude sdělovat), je pravděpodobné, že se je úřad kvůli exekutorské lobby rozhodl zlikvidovat. „Přijde nám to, že MMR ovšem nemělo koule nedobrovolné dražby zcela vyškrtnout z nového návrhu zákona, tak šli méně nápadnou cestou; prostě v zákoně nedobrovolné dražby zůstaly, ale zákon napsali tak, že je to de facto nepoužitelné a tedy nikdo soudný a při smyslech to nepoužije a raději půjde cestou exekuce,“ domnívá se zdroj Konkursních novin. Zatímco dnes je podle Ing. Hradila přece jen u nedobrovolné dražby poměrně značná šance na úspěch zpeněžení a věřitel tak má svoje peníze rozhodně dříve než cestou exekuce. „Stojí ho to méně peněz, protože exekutor má vyšší náklady a vyšší odměnu. Hlavně ale cestou dobře provedené nedobrovolné dražby má dnes dlužník šanci na získání i více peněz pro seber nebo se mu aspoň umoří vyšší část dluhu, než cestou exekuce,“ tvrdí Hradil. „Teďka bude po novele dlužník jen plakat, protože ho MMR díky svému novému zákonu vezme na hůl. Smát se budou jen exekutoři, kteří se díky tomuto skvělému novému zákonu o dražbách zbaví i toho posledního zbytku konkurence, kterou jsme pro ně my dražebníci představovali,“ dodal zástupce Prokonzulty. Podle redakcí oslovených dražebníků tak z výše uvedených důvodů do nucených dražeb tak půjdou jen spekulanti, kteří budou ochotni nést ta rizika, protože oproti současnému vcelku pohodovému stavu spekulant nikdy nenabídne tak dobrou cenu jako ten koncový uživatel. „Ten ovšem nikdy do takových rizik nepůjde. Takže tím, že se jen těžko prodá za dobrou cenu, aby případně zbylo něco i na dlužníka či vlastníka. Proto říkám, že je MMR bere na hůl. V dnešní době, kdy chtějí politici dlužníky chránit, vymýšlejí nesmyslné zákony na ochranu spotřebitele, dělají se milostivá léta a čert ví co ještě, tak MMR na dlužníka, který často není tunelář a k těm problémům přišel ne vždy svojí vinou nebo tím, že je mamlas, prostě kašle,“ domnívá se dražebník J.K.

Navíc nikdo z MMR neřešil možné riziko, že vlastnictví vydražitel nabude až zápisem do katastru a do něj může i on sám různě spekulovat, například se může s dlužníkem dohodnout, nějakou dobu nechat situaci vyhnívat, třeba ho nechá ho za úplatu v „jeho“ nemovitosti dál bydlet a po nějaké době se dohodnout. Nebo si prostě jen vymyslí nějakou exekuci a pak řekne, že se objevila zákonná překážka a že proto odstupuje od smlouvy – a tak mi teď vraťte peníze. Přitom, jak na semináři také dražebníci zástupce MMR varovali, neexistuje žádná páka v jejich NZVD, aby dražebník mohl ovlivnit, kdy se do katastru ten návrh podá, a nečekalo se ze spekulativních důvodů třeba celé další roky. A pozor: podle § 53 odst. 4) dokud nebude zapsáno vlastnictví, tak dražebník nepředá peníze z výtěžku, takže věřitel čeká třeba roky na peníze, které nám budou ležet na úschovním neúročeném účtu a budeme všichni trnout, jak to dopadne. „Je to celé diletantsky zfušované a zcela bezzubé. Tudíž realizovat nucenou dražbu pro navrhovatele absolutně nebude mít smysl. Proto tvrdíme, že MMR se to rozhodlo elegantně zlikvidovat tento obor činnosti,“ obává se zdroj Konkursních novin.

„Co je hodně důležité, tak navrhovatel, ani dražebník nebudou ochotni riskovat úhradu exekucí již váznoucích na předmětu dražby s vědomím, že pokud bude odstoupeno od kupní smlouvy, nikdo jim peníze nevrátí. Již touto skutečností se sníží počet prováděných nucených dražeb na absolutní minimum,“ vysvětluje  RNDr. Jiří Bureš, předseda Komory dražebníků České republiky.

„Je skvělé, že MMR vytvořilo nový zákon o dražbách. Je potřeba pochválit i snahu o zachování nedobrovolných dražeb. Chápu, že ustanovení formulovalo nejenom podle jejich představ, ale také podle dalších zákonů. Bohužel v tom stavu, jak to je nyní bude realizace nucené dražby velmi ojedinělá, spíš vzácná. Navrhovatelé ji nebudou chtít používat a dražebníci také ne. Pokud ve stávajícím stavu dojde ke schválení zákona, nebude to dobré.

Hrozící negativní dopady a praktická nefunkčnost bude pro média pravděpodobně jistě zajímavá a ty nakonec ukážou i na autory zákona,“ varuje RNDr. Bureš. Za „jeho“ Komoru dražebníků pak vypočítává na prstech hlavní důvody odmítnutí současné podoby NZVD: „Vznikl již v roce 2017 bez širší diskuze s dražebníky, organizátory aukcí či aukčními síněmi ve zcela jiném sociálně právním prostředí, je zmatečný, protože směšuje soukromoprávní a veřejnoprávní dražby, požaduje pro dražbu převod práva, a to pouze kupní smlouvou nebo smlouvou o budoucí kupní smlouvě, dále je v rozporu s celou řadou právních norem, neřeší eliminaci pletich a korupce, které doprovázejí zpeněžování majetku dlužníků a neumožňuje ani výkon zástavního práva zástavních věřitelů prodejem zástavy dle § 1395 odst. 1) Obč.z., předpokládá výdaje v desítkách milionů Kč na vybudování a provoz nového informačního systému státní správy, tzv. Centrální evidence dražeb (CED), přičemž obdobný systém provozuje Česká pošta. Ve výsledku bude důsledkem přijetí NZVD nemožnost provádění dražeb dražebníky, protože zpeněžování majetku dlužníků se dostane do šedé zóny různých výběrových řízení,“ tvrdí Bureš. Podle něj v oblasti provádění veřejných dražeb pro insolvenční správce a soudní komisaře nebudou mít soudní exekutoři žádné konkurenty. Závěr je ten, že z důvodu zmatečnosti, nesprávných východisek, rozporů a nekonzistentnosti s platnou legislativou by bylo neefektivní, aby Poslanecká sněmovna rozpravou a formou poslaneckých návrhů upravovala. Proto se doporučuje, aby Sněmovna vrátila tento návrh předkladateli, tedy MMR k zásadnímu přepracování a zvážila i formu novely, kde vzorem by mohl být daleko jednodušší a přehlednější Slovenský dražební zákon. Bylo by i vhodné, aby se zavedly do našeho občanského zákoníku pojmy aukce, jako zvláštní případ uzavření smlouvy a veřejná dražba, jako zvláštní způsob nabytí práva,“ dodal Bureš.

A teď ty e-dražby…

Po vyčerpávajícím vystoupení Mgr. Ing. Hany Cucuové nastoupil její kolega Ing. Petr Uhlíř s tématem elektronických dražeb a zbrusu nové Centrální evidence veřejných dražeb (CEVD) – což je také novinka v rámci NZVD. „Předpokládá se vznik vyhlášky, kterou se stanoví technické a bezpečnostní požadavky na elektronické služební systémy,“ uvedl Ing. Uhlíř. Její budoucí úprava bude obsahovat lhůtu pro podání nabídek minimálně 10 minut, prodlužování pauz o tři minuty, zrušení výzev a prohlášení, záznam o průběhu e-dražby do centrální evidence ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne konání e-dražby.  „CEVD je úplně nový systém veřejné zprávy, náhrada za současnou a zastaralou, z přelomu tisíciletí existující centrální adresu.  Budou v ní mimo jiné dražební vyhlášky a jejich dodatky, záznamy z průběhu e-dražeb, upuštění od dražeb, neprovedení nebo ukončení dražby, výše ceny dosažené vydražením, důkaz ukončení dražby a datum, místo a čas uspořádání nové dražby,“ vypočítává Ing. Uhlíř, co všechno bude CEVD obsahovat. A to díky tomu, že bude dle zástupce MMR napojenana centrální registr obyvatel, evidenci cizinců v republice, registr právnických osob, seznam dražebníků a seznamy podnikajících fyzických osob. „Předpokládaná cena CEVD bude po vypsání veřejné zakázky asi 5,6 milionu korun,“ dodal Ing. Uhlíř z MMR.

 

Popisky k fotkám: kvůli rozsahu a důležitosti materiálu dát aspoň tři fotky – jedna až dvě z exteriéru budovy, jednu ze semináře (je tam i na výšku) a jednou bude detail tabulky s poměrem klasických a e-dražeb. Popisky vyrobím na míru k těm, co vyberete

Vyjádření Komory dražebníků České republiky:
KDČR ponechá nový dražební zákon jeho osudu

Minulý týden byl ve znamení velkého boje v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR za přijetí snížení valorizace penzí. Tuto bitvu (zatím) vyhrála Pětikoalice. Opozice mohutně bojovala. Tato poslanecká bitva prokázala jediné. Pětikoalice si nakonec prosadí své. Lze předpokládat, že pouze dočasně a za cenu obrovských politických ztrát. V případě nového dražebního zákona je situace daleko jednodušší. Panuje zde vzácná shoda Pětikoalice s opozicí. I kdyby se našel nějaký poslanec, který by předložil pozměňovací návrh, stejně by ho poslanecký „hlasostroj“ zamítl. Budeme se asi muset smířit, že jedinými dražebníky budou soudní exekutoři. To je i důvodem, že se Komora dražebníků nezúčastní Semináře MMR. Jistě není náhodou, že nabídka poslancům uspořádat seminář k dražbám v Poslanecké sněmovně nebyla vyslyšena. Vedla pouze k vyhlášení Semináře MMR. Zde již budou pracovníci Oddělení veřejných dražeb MMR školit dražebníky dle nového dražebního zákona. Nakonec to možná přispěje k tak nutným škrtům ve státním rozpočtu. Oddělení veřejných dražeb MMR bude zrušeno a Centrální evidence dražeb nikdy nevznikne. Ušetří se tak v roce 2024 odhadem cca 30 mil. Kč. Vždyť již od roku 2001 provozují exekutoři svoji činnost bez čerpání státních výdajů. Mnoho let provozují (bezplatně) i svůj Portál dražeb.

RNDr. Jiří Bureš, PhD, předseda Komory dražebníků České republiky

 Historie nového zákona o veřejných dražbách

září 2016 – první podoby zákona odeslána do připomínkového řízení

prosinec 2016 – návrh zákona odeslán vládě

únor 2017 – Legislativní rady vlády nad rámec původního zadání požadovala, aby byl zákon kompatibilní s podobou nového občanského zákona

19.11.2018 – nový zákon jde do připomínkového řízení

17.12. 2018 – lhůta pro zaslání připomínek; těch došlo celkem 283, z toho 78 zásadních. Všechny byly dle MMR vypořádány

listopad 2019 – zákon projednán Legislativní radou vlády (LRV)

  1. 5. 2020 – zákon znovu v LRV

22.6. 2020 – návrh zákona schválen vládou České republiky

24.6. 2020 – návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně (až do voleb se ale nestihl projednat a přijmout, proto spadl pod stůl)

30.9. 2022 – zákon znovu předložen vládě, po nezbytných technických změnách

20.10. 2022 – zákon projednán LRV

21.12. 2022 zákon schválen vládou Pětikoalice a poslán ihned do Poslanecké sněmovny

21.2. 2023 zákon schválen ve Sněmovně v I. čtení

(předpoklad) zákon bude projednán Ústavně-právním výborem

 

 

Aktuální číslo

2024 – 04

Ročníky

Reklama

Tištěné
předplatné

1644

1 rok

  • Měsíčník v tištěné a elektronické verzi
  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Elektronické
předplatné

1152

1 rok

  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu Konkurzních novin na webu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Reklama

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. Vydává: COOPER PRESS, spol. s .r. o., IČ 25207059 | Redakce: Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, e-mail: info@kn.czCEO: Dalibor Knotek, mobil: 602 789 839, e-mail: d.knotek@kn.czŠéfredaktor: Petr Blahuš, mobil: 608 301 966, e-mail: p.blahus@kn.czPR: mobil: 778 706 306, e-mail: info@kn.cz, Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK Tiskne: Novatisk, a.s. Rozšiřují: International mail service, s.r.o. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČR e 12417. iSSN 1213-4023.

© 2024 Konkursní noviny | Design & realizace HD Production Brno | Zásady cookies