(Ne)rovnováha mezi pomocí dlužníkům a jejich odpovědností

01.08.2025 | Petr Blahuš Aktuální čísloNaše témaZdarma

Konference odborníků zhodnotila účinnost Milostivých let, exekucí a novel insolvenčního zákona. Výsledky ukazují na prohlubující se nerovnováhu mezi pomocí a odpovědností.

Petr Blahuš/červenec 2025

Z obsahu:

• Nízká účinnost Milostivých let a bagatelních exekucí.

• Klesající míra uspokojení věřitelů v oddluženích.

• Výzvy k systémové změně a návrat ke spravedlnosti.

Věcnou kritiku spíše než odborného, tak populistického institutu tzv. Milostivého léta, a naléhavý apel na změnu výpočtů tzv. nezabavitelné částky přinesla konference „Jak se osvědčují právní postupy řešení předluženosti občanů České republiky? Data, názory a komentáře odborné veřejnosti.“ pořádaná v prostorách AV ČR v Praze na Národní třídě. 

„Tento původně biblický motiv a údajně jednorázová akce se nakonec opakovala ještě třikrát. A výsledek? Nízký zájem dlužníků a velmi nízké výsledky,“ říká JUDr. Veselá ze společnosti Insolcentrum, která spolu s dalšími vystupujícími experty zhodnotila zkušenosti z praxe těchto nových forem oddlužení.

Nad konferencí převzal gesci Ústav státu a práva AV ČR a byly na ní zhodnoceny dopady právních úprav tzv. Milostivých let, zastavování bagatelních a marných exekucí a zejména oddlužení podle insolvenčního zákona. Účastníci konference také měli možnost seznámit se s přesnými údaji o dlužnících, výši jejich dluhů a míře uspokojení pohledávek věřitelů v oddlužení. Připomeňme, že téma konference nabývá na významu zejména dnes, v kontextu současného turbulentního vývoje mezinárodních vztahů. „Hodnota dlouhodobě nesplácených závazků zadlužených lidí a společenské náklady spojené s pomocí těmto osobám jsou vysoké a dotýkají se všech českých občanů,“ uvedla hned na úvod spolupořadatelka JUDr. Jarmila Veselá ze společnosti Insolcentrum. Význam konference podle ní stoupl i kvůli přelomovém období účinnosti nové právní úpravy oddlužení a v roce voleb do Poslanecké sněmovny. „Jednoduše shrnuto, budoucí strategie přístupu k zadluženým lidem může mimo jiné ovlivnit, jak se budou platit daně a pojistné do státního rozpočtu. Zda zadlužení lidé budou čerpat sociální dávky anebo se vrátí do řádných pracovních procesů,“ míní JUDr. Veselá.

Podle druhého hlavního organizátora, kterým byl doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D., člen Akademie věd a Legislativní rady vlády, bylo cílem konference propojení odborných profesí s volenými zástupci do poslanecké sněmovny či senátu. „Jestliže politici nejsou seznámeni s názory odborné veřejnosti, pak přijaté právní normy postrádají odbornou logiku a mohou napáchat více škody než užitku. A to je důvod, proč na tuto konferenci zveme také poslance či senátory. V příštích letech budou mít nově zvolení zástupci lidu v rukách legislativu, která bude muset reagovat na problémy, které nás v současné době obklopují a budou muset hledat úspory na straně státu. Platební morálka občanů přitom představuje základní pilíř pro zachování rozpočtové odpovědnosti státu, ale také pro dodržování finanční kázně v občanské i podnikatelské sféře. Nízké či téměř nulové uspokojování věřitelů by navíc mohlo narazit na ústavní mantinely hodnocení dodržování základních lidských práv,“ uvedl doc. Havel.

Neziskovky se na oddlužení podílejí minimálně

Ve svém úvodním vystoupení JUDr. Veselá zhodnotila vývoj oddlužení u nás za 17 let, od roku 2008 do 15. 5. 2025. „Za toto období se oddlužilo 200.000 osob, povoleno ale bylo u 330 tisíců lidí, živých případů je dnes asi 93 tisíc. Splněná oddlužení je asi 21.000, to je 17 procent, zrušených oddlužení bylo u 12.000 osob (9,5 procenta). Živých oddlužení je k 30. září minulého roku 91 tisíc, tedy 73,5 procenta.

A kdo pomáhá dlužníkům se dostat z jejich situace a sepíše za ně návrh na oddlužení? Podle čísel Insolcentra bylo 77 procent podaných návrhů od advokátů, kdežto u tzv. neziskovek je to jen 23 procent (třeba naše největší „neziskovka“, Člověk v tísni, má dokonce jen 1,4 procenta z celkového počtu návrhů, a dokonce lidem vůbec nedoporučuje, aby se oddlužovali, přitom je stát nejvíce preferuje, a to i příspěvky z daní občanů). Náklady ale ve výroční zprávě (nejen) této neziskovky ale podle Veselé chybí. Mimochodem, zástupce této neziskovky (ve skutečnosti bohatě dotované jak z českého státního rozpočtu, tak také např. od kontroverzního finančního magnáta Sorose) pozvání na tuto konferenci odmítl. Možná právě proto, nebo přesto? – druhý pořadatel konference doc. JUDr. Havel požádal o apolitičnost a věcnou diskuzi u všech vystupujících.

Milostivá léta? Blamáž

Po docentu Havlovi si opět vzala slovo JUDr. Jarmila Veselá, když na základě čísel uvedla, že v současné době se v České republice nachází necelých 608 tisíc lidí v exekucích, a cca 94 tisíc lidí je v insolvenci a oddlužuje se. „Nesplácení půjček stoupalo do roku 2000, byla to éra bezmocných věřitelů,“ řekla JUDr. Veselá s tím, že v roce 2001 vznikli soukromí exekutoři a po počátečním chaosu 90. let minulého století se misky vah přechýlily na stranu věřitelů. „Takže od roku 2015 byl zahájen prodlužnický přístup ve všech směrech,“ podotkla JUDr. Veselá. „Stát více pomáhá lidem v bohatých krajích a pak se mu nedostává prostoru pro pomoc lidem v těch nejchudších a nejpostiženějších regionech,“ dodala Veselá. Nezabavitelné částky v exekucích podle ní v průběhu let narůstaly, až se staly takřka nevymahatelnými. Mimochodem, do konce minulého roku bylo za bagatelní a marné exekuce exekutorům zaplaceno 1,2 miliardy. „Cílů však nebylo dosaženo, takže je na místě otázka, zda se jedná o úspěšný postup?“, položila řečnickou otázku JUDr. Veselá.

U samotného institutu tzv. Milostivého léta byl podle Veselé úvodní biblický motiv a jednorázová akce u této kontroverzní akce dokonce opakovaně překonán, protože proběhla dokonce čtyři jeho kola. Dosažené výsledky ovšem nebyly, diplomaticky řečeno, positivní. „Lze zhodnotit nízký zájem dlužníků a velmi nízké výsledky těchto milostivých let. Milostivé léto tedy úspěch nemělo,“ zhodnotila snahu některých zákonodárců z řad jak vládních, tak opozičních stran a hnutí JUDr. Veselá.

Institut exekucí je ohrožen

V prvním samostatném, takzvaném bilančním bloku konference (na téma zastavovaní bagatelních a marných exekucí), vystoupil Mgr. Martin Tunkl, viceprezident Exekutorské komory České republiky (EK ČR) a bývalý soudce Ústavního soudu JUDr. David Uhlíř.

První jmenovaný konstatoval, že stát tlačí u exekutorů na počty exekucí a na tvrdých číslech popsal (ne)úspěšnost zániku exekucí u tzv. Milostivých let 1–4 a zastavení bagatelních a marných exekucí. „U Milostivého léta 1 proběhlo cca 52 tisíc řízení z asi 1,3 milionů řízení. Hodnota odpuštěného dluhu byla 1,55 miliardy, což je v průměru 27.000 korun na odpuštěném příslušenství,“ uvedl Mgr. Tunkl. Milostivé léto 2 mělo podle něj mít větší úspěch, ale dopadlo to ještě hůře, když v něm proběhlo jen 9 100 ukončených exekucí (z cca 950 tisíc řízení). A co se týče tzv. bagatelních exekucí: podle čísel EK ČR bylo zastaveno asi 500-650 tisíc případů, u marných exekucí bylo zastaveno 950 000-1,1 milionů exekucí.

Podle Mgr. Tunkla byl a také je vývoj nezabavitelné částky hrozivý. „Dopady jsou takové, že se nám nedaří ukončovat exekuce v normálních lhůtách,“ uvedl viceprezident EK ČR. Prodloužení má podle něj četné negativní dopady, spočívající například v delší době působení negativních důsledků (když oprávněný čeká déle na vymožení své pohledávky) a také nutností provádět exekuce invazivnějším způsobem, např. prodejem movitých a nemovitých věcí). V této věci apeloval Mgr. Tunkl na to, že je nutné upravit systém srážek ze mzdy formou určení minimální částky a změny a zjednodušení jejího výpočtu.

Další vystupující, JUDr. David Uhlíř, bývalý soudce Ústavního soudu, který v současné době působí jako advokát, ve svém příspěvku konstatoval, že přitom čísla potřebná k analýze stavu jsou k dispozici, a dá se s nimi pracovat. Jedním dechem ale také dodal, že při případě zákonů z nich zákonodárci nevychází, nebo na něho nebyl brán zřetel. Ústavní soud podle něj zatím neměl příležitost porovnat poměr práv dlužníka a věřitele. „Volám, aby bylo provedeno pečlivé zákonné zhodnocení regulace, která u nás nyní existuje,“ uvedl na závěr svého projevu JUDr. Uhlíř.

Po něm vystoupil místopředseda Vrchního soudu v Praze JUDr. František Kučera, který poukázal na názor Evropského soudu pro lidská práva v případě dvou slovenských žalobců proti státu. Zjednodušeně řečeno, stát v těchto kauzách nenastavil spravedlivou rovnováhu mezi nároky věřitelů a dlužníků a došlo prakticky k vyvlastnění majetku věřitelů, a to bez náhrady. A připomeňme, že v Konkursních novinách již řada oslovených respondentů a expertů v rozhovorech konstatovala prakticky totéž! Mimochodem, podle JUDr. Kučery jsou naše tuzemské a slovenské zákony v tomto směru velmi podobné…

Zástupci věřitelů: stát selhává

Druhá část konference se zaměřila na postoje zástupců věřitelů, a to jak postoje zástupců věřitelů (ať již státu, včetně zdravotních pojišťoven a finančáků, nebankovních i bankovních institucí) a 25 procent tzv. ostatních věřitelů, mezi které patří například energetické firmy, obce, pronajímatelé, bytová družstva a živnostníci). U této skupiny je dnes podle JUDr. Veselé asi 1,35 milionu a strmě roste. Průměrná míra uspokojení věřitelů byla přitom do roku 2018 asi 56 procent a poté jen 18 procent. „Máme třeba strach z toxikologickému stavu a názoru kašlat na placení svých dluhů u důchodců nad 64 let věku,“ obává se JUDr. Veselá.

Po něm vystoupivší Mgr. Petra Kolářová, ředitelka České asociace věřitelů (ČAV), byla drsně otevřená a rozhodla se pojmenovat podle ní ony přehlížené „slony v místnosti“. Tedy zde konkrétně nízké motivace k dobrovolnému plnění závazků a pak hlavně nerovnováha mezi pomocí a odpovědností. „Podle nás musí platit princip „jednou a dost“. Tedy že oddlužení není automatickým nárokem,“ zdůraznila výkonná ředitelka ČAV.

Věřitelé ztrácejí důvěru ve stát a ve spravedlnost

Ing. Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) přednesl názory této organizace, zahrnující celkem 80.000 právnických osob. „Situace je pro BD a SVJ neudržitelná, a to kvůli nekvalitní legislativě, kdy třeba nelze vystěhovat dlužníka nebo přerušit správu domu a dodávku služeb typicky vody a tepla.

„Pohledávky se musí plnit. Slušní lidé nemají být rukojmími nepřizpůsobivých spoluobčanů,“ uvedl Ing. Vysloužil a kritizoval vzniky tzv. vyloučených ghett. Výsledkem je podle něj mimo jiné nedůvěra ve stát a vznik sociálního a bezpečnostního rizika v celé oblasti.

Dlužníci utíkají do oddlužení a zneužívají institut oddlužení. „Poslední novela Insolvenčního zákona postavení bytových družstev a společenství vlastníků jednotek jen zhoršila,“ dodal předseda SČMBD. „Je odpuštění 93 procent dluhů vyváženým řešením ve smyslu programového prohlášení vlády?“ zeptal se v závěru svého vystoupení Ing. Vysloužil.

„Vytvořili jsme společnost nárokovou a tohle jsou důsledky,“ potvrdila jeho slova další vystoupivší, Mgr. Radka Vladyková, ředitelka Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR)

Společnost musí nazývat věci pravými jmény a vrátit se k principu stejných příležitostí pro všechny. „Jenže kdo tohle říká nahlas, je označen médii za xenofoba,“ povzdechla si Mgr. Vladyková.

Dopady novely insolvenčního zákona

Jak se současné novinky z nových oddlužení projevily v praxi po přijetí novely insolvenčního zákona, přiblížila v odpoledním bloku opět JUDr. Veselá. Podle ní třeba od začátku účinnosti této novely vstoupilo do oddlužení o 44 procent méně osob, než tomu bylo za stejné období předtím, když průměrná výše závazků u jednoho dlužníka činí 1,1 milionu. Předpokládaná míra uspokojení je pak podle společnosti Insolcentrum jen 24 procent.

JUDr. Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory (ČAK) a předsedy Rady expertů Asociace insolvenčních správců upozornil, že současné výstupy (čísla) zatím pro poměrně krátký časový interval od zahájení účinnosti této novely nelze brát za zcela určující. „Druhým problémem je financování takového procesu oddlužení. Zkrácením doby oddlužení došlo o snížení příjmů insolvenčních správců o 40 procent,“ uvedl JUDr. Žižlavský. Konstatoval také nejednotu mezi přístupy jak mezi osmi insolvenčními soudci v republice, tak i mezi jejich jednotlivými insolvenčními soudci. Dalším tématem je podle něj také aktivita věřitelů a fakt, že „…benefitem exekuce proti insolvenci je její neviditelnost vůči veřejnosti…“

Mgr. Soňa Walderová, soudkyně insolvenčního senátu Krajského soudu v Ostravě s 13letou praxí, po JUDr. Žižlavském připustila určité nedostatky nové podoby insolvenčního zákona. „Novela je pro nás napsána poněkud nešťastně, a možná roto jsme nyní tam, kde jsme,“ řekla Mgr. Walderová s tím, že nápad nových insolvenčních návrhů od ledna do května 2025 oproti stejnému období v minulém roce vzrostl o 10 procent „Počet schválených oddlužení podle novely insolvenčního zákona, resp. od její účinnosti, je v rámci Krajského soudu Ostrava 238 případů, což je v rámci republiky jeden z nejvyšších,“ byla konkrétní Mgr. Walderová. „Za mě to nějaké zrychlení nepřineslo, naopak mám pocit, že zaběhlé procesy novela ruší a nahrazuje nějakými novými. Budoucnost ukáže, zda novela byla prospěšná,“ dodala soudkyně Krajského soudu Ostrava s tím, že i dlužníci se dnes chovají zcela jinak (hůře) než na začátku jejího působení na poli insolvenčního soudnictví. Po ní vystoupivší JUDr. Tomáš Zadražil uvedl, že oddlužení by se nemělo vychýlit jen na jednu stranu.

Přístup zákonodárců

Co se týče pohledu a přístupu politiků k vizi do budoucna, konstatovala JUDr. Veselá, že společnost Insolcentrum oslovila zákonodárce s návrhem k vládní novela oddlužení zvýhodnit ty dlužníky, kteří mají snahu své závazky splácet. Tu načetla trojice poslanců za ANO, ale tento návrh nebyl Sněmovnou schválen, ačkoliv pro něj hlasovali i někteří vládní poslanci.

Mimochodem, svou vlastní vizi přednesla jen ODS, kde se přiklonila pero princip „jednou a dost,“ minimální srážku i v exekuci, důkladné prověření majetku dlužníka na vstupu do oddlužení, tvrdší postihy za zjištěné podvodné jednání nebo návrh minimálního plnění věřitelům ve výši 30 procent. (Za poslední jmenovaný bod velmi plédoval docent Havel z Legislativní rady vlády – pozn. red.)

Asi jediný, kdo výsledky i provedení kontroverzního institutu tzv. Milostivého léta z vystupujících v tomto bloku hájil, byl poněkud nepřekvapivě politický náměstek na Ministerstvu spravedlnosti JUDr. Vilém Anzenbacher Ph.D. et Ph.D.

Po něm vystoupivší Ing. Helena Horská, Ph.D., členka poradního týmu premiéra Fialy (ODS), hlavní ekonomka Reiffeisenbank a členka NERV. zdůraznila, že Čechie má nejnižší podíl nesplácených úvěrů jak u právnických, tak fyzických osob (pod pět procent) z většiny okolních států, jmenovitě Slovensko, Polsko anebo Maďarsko. Podle ní je ale třeba více řešit socioekonomický problém věci, když konkrétně zmínila zaměření na rodiny, kde lidi nejsou po generace zvyklí pracovat (a pokud tak už činí, tak jen načerno). Bohužel, podle Ing. Horské všechny návrhy NERVu nebyly vládou akceptovány.

JUDr. Tomáš Sokol, který vystoupil jako poslední řečník, zase uvedl, že vnímá řadu problémů, které zde už jmenovali jeho předřečníci. „Stát, zákonodárci a někteří soudci se ale k věřitelům chovají hůře, jak k dlužníkům. Ti jsou výrazně preferováni. a to považuji za znepokojivé,“ říká natvrdo JUDr. Sokol. A uvedl i konkrétní příklad, kdy se stát těchto dlužníků, podporovaných jistými tzv. neziskovkami prostě a jednoduše bojí, a to třeba konkrétně v rámci Krajského státního zastupitelství Ústí nad Labem. Stejně jako při nedávném rozhovoru pro naše Konkursní noviny JUDr. Sokol tu zmínil obavy z eroze práva, například právní zásady, že dluhy se mají plnit a nezákonného de facto vyvlastnění majetku věřitelů bez náhrady (což podle něj balancuje na samé hraně ústavnosti). „Za našich dědů bylo ostudou mít dluhy, za našich otců tyto dluhy splácet a za nás je už jen neplatit,“ konstatoval trefně bývalý ministr vnitra.

Resumé…

„Musíme si říci, co vlastně chceme. Zda pomáhat věřitelům, nebo vyřešit systémově a komplexně oddlužení s ohledem na společenské dopady těchto řešení. Je to o výchově lidí k finanční gramotnosti, a tady stát ve všem nepomůže. A také právo už jen „upravovat“ a ne ho dál razantně měnit. Je třeba všechna dostupná data řádně diagnostikovat: třeba Milostivé léto změnilo právní uvažování spousty dlužníků,“ soudí docent Havel. Podle JUDr. Veselé

se jedná se o velmi aktuální téma, takže „…Pokud se tyto naše dnešní úvahy dostanou k zákonodárcům, bude to jen dobře; udělali jsme toho tady proto dost. Protože nejsme na Titanicu, do jehož podpalubí už teče?“ uvedla JUDr. Veselá a připomněla tristní situaci na nám nejbližším Slovensku, kde už plných 97 procent dlužníků nezaplatí nic. A JUDr. Sokol použil svůj okřídlený bonmot, charakterizující posun v uvažování a cti mnoha lidí v této zemi: „Za našich dědů bylo ostudou mít dluhy, za našich otců tyto dluhy splácet a za nás je už jen neplatit.“

Petr Blahuš