O potížích s problémovými majiteli bytů, za které jsou ostatní sousedé nuceni platit poplatky spojené s bydlením, píšeme již léta. Členové bytových družstev a vlastníci bytů ve společenstvích vlastníků doplácejí za své neplatící sousedy náklady, které vznikají při péči o dům a pozemek. Náklady spojené se správou domu či například platby za dodávku tepla a teplé vody se totiž hradí společně za celý dům a v případě výpadku plateb by přerušení dodávek hrozilo všem jeho obyvatelům. Opravdu velký problém vzniká v domech s malým počtem bytů, v němž žije neplatič s vysokým dluhem nebo takových neplatičů je více.
S neplatiči se potýkají bytová družstva a společenství vlastníků napříč celou republikou. Situace se přitom každoročně zhoršuje. Ještě před pár lety tvořil nedobytný dluh pouhých 12 procent celkové sumy, dnes je to polovina. Celostátně jde nepochybně o stovky milionů, které za neplatiče musí jejich sousedé uhradit, a to s velmi malou šancí, že se jim peníze v dohledné době vrátí.
Tento problém se bytová družstva a společenství vlastníků snaží řešit dlouhodobě. V minulosti měly různá obranná opatření, jak se s neplatícími sousedy vypořádat víceméně sama. Například tu byla možnost vypovězení dlužníka z družstva, platil se vysoký poplatek z prodlení platby, který neplatiče odrazoval, společenství vlastníků mělo zástavní právo k jednotce dlužníka a tak dále. To vše bylo zrušeno a zbylo jim jen minimum obranných prostředků, čímž šance na vymožení dluhu postupně klesaly. Snad jediným pozitivním opatřením, které pro společenství vlastníků před časem prosadil Senát, je nárok na 10 procent z částky získané prodejem dlužníkovy nemovitosti v exekuci, a to i v případě, kdy jde o zajištěnou nemovitost, typicky zatíženou hypotékou. Těch 10 procent ovšem v praxi pomáhá ve větších městech, kde je tržní hodnota nemovitostí dost vysoká na to, aby z vymožené částky mohl být dluh pokryt. Horší to je v případě menších měst a vybraných regionů, kde se ceny nemovitostí pohybují velmi nízko.
Mohou tento problém družstva sama řešit? Například na Slovensku používala celkem účinný způsob. Ve chvíli, kdy některý z vlastníků bytů dlužil větší částku, objevila se tato informace na vývěsce v domě, včetně výše dluhu. Tento systém je v praxi velmi efektivní, protože si nikdo nepřeje, aby jeho jméno viselo na vývěsce dlužníků. Kvůli ochraně osobních údajů ale takové postupy v České republice možné nejsou.
Situaci družstev aktuálně zkomplikovaly také předpisy ke zmírnění dopadů pandemie, které se týkají nájemného. Stát v posledních týdnech přijal hned několik ochranných opatření, která mají zmírnit dopady na dlužníky. Obecně se za aktuální výjimečné situace nepochybně jedná o pomoc potřebnou a žádoucí. Bohužel si však zákonodárci v některých případech zřejmě neuvědomili, že ochrana jedné skupiny lidí může finančně ohrozit tisíce dalších spoluobčanů. Přesně k této situaci může v brzké době dojít u obyvatel bytových domů, kteří řeší problémy s neplatiči
Karel Žítek
šéfredaktor