Nebankovní půjčky v České republice a jejich význam pro spotřebitele

20.05.2025 | Lukáš Pachl AktualityAktuální čísloČlánekFinanceZdarma

Téměř polovina nebankovních půjček slouží k zajištění běžného života. Přesto přibývá lidí, kteří kvůli regulacím míří do šedé zóny. APNÚ varuje před důsledky dalšího zpřísňování.

Lukáš Pachl/20. 5. 2025

Z obsahu:

• Proč si lidé berou nebankovní půjčky a na co je skutečně používají

• Rizika šedé zóny a nárůst nelegálních poskytovatelů úvěrů

• Dopady přeregulování trhu a hrozby pro nízkopříjmové domácnosti

Nebankovní půjčky představují v českém finančním ekosystému klíčový nástroj sloužící především pro řešení nenadálých výdajů občanů, přičemž klienti licencovaných poskytovatelů nebankovních úvěrů neutrácejí tyto prostředky za postradatelný luxus, jak mnohdy prezentují média nebo neziskové organizace, ale za nenadále výdaje zajišťující běžný život. Současně tito občané čelí stále více rostoucímu riziku a tlaku ze strany šedého či nelegálního trhu s úvěry.

Tak by se daly stručně shrnout závěry z tiskové zprávy, kterou 2.4.2025 vydala Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (dále jen APNÚ)^[1], která vznikla na základě výzkumu mezi téměř 3500 zákazníky poskytovatelů nebankovních úvěrů, kteří jsou členy APNÚ.

Důvody pro využití nebankovních úvěrů

Nejčastějším důvodem, proč zákazníci poskytovatelů nebankovních půjček půjčují právě u nich a nikoliv u banky, je především rychlost vyřízení úvěru, když řeší nenadálé výdaje ohrožující chod domácnosti jejich klienta.

Jak zdůrazňuje i předseda představenstva APNÚ Aleš Perutka^[2]: Neznamená to však, že zákazníkům poskytují členové APNÚ úvěry bez prověření. Všichni členové APNÚ se řídí stejnými pravidly jako banky, stejným způsobem zákazníky prověřují. Víme, že zákazníci nebankovních poskytovatelů půjček mohou být rizikovější a o úvěry žádají opakovaně. U každého jednotlivce tak pečlivě prověřujeme jeho úvěruschopnost, nahlížíme do registru a úvěr není poskytnut nikomu, kdo nesplní příslušná kritéria. Letos byl také zřízen registr APNÚ, který sleduje rizikové chování žadatelů o úvěr napříč trhem a napomáhá tak ke komplexnějšímu posuzování úvěruschopnosti.

Český trh s nebankovními půjčkami vykazuje specifické trendy spojené s důrazem na rychlost, flexibilitu a opakované využívání služeb poskytovatelů půjček. Jak ukázal průzkum APNÚ až 81% zákazníků nebankovních institucí si půjčuje na zajištění nezbytných životních potřeb opakovaně.

Mezi další důvody pro využití poskytovatelů nebankovních půjček je možné uvést také dobrá předchozí zkušenost s poskytovatelem nebankovního úvěru. Jako další důvody jsou zákazníky poskytovatelů nebankovních úvěrů uváděny výše splátky a celková částka, kterou žadatel u poskytovatele nebankovního úvěru zaplatí. Teprve na čtvrtém místě je uváděno předchozí odmítnutí ze strany banky.

Výsledky průzkumu tak ukázaly, že již dávno není platné stále omílané tvrzení „kdo nedostal půjčku u banky, dostane ji určitě u nebankovní instituce“. Průměrná míra zamítnutí schválení úvěrů u nových zákazníků členů APNÚ se totiž drží na relativně vysokých hodnotách, loni to bylo bezmála 56 procent.^[3] Z těchto závěrů je patrné, že členové APNÚ skutečně prověřují schopnost žadatelů o nebankovní úvěr tento úvěr splatit.

Využití prostředků z úvěru

Průzkum APNÚ z února roku 2025, ve kterém bylo vyzpovídáno téměř 3 500 respondentů tedy ukázal následující preference zákazníků pro využití poskytnutých nebankovních úvěrů:

• 11 % – opravy domácích spotřebičů nebo automobilů

• 10 % – nákup pračky, ledničky, televize

• 10 % – nákup vybavení domácnosti

• 9 % – vyúčtování energií

• 8 % – rekonstrukce domácnosti nebo nájem

• 7 % – nákup potravin a drogerie pro běžný provoz domácnosti
• 7 % – zdravotní potřeby
• 4 % – vzdělávání

Téměř 50% všech prostředků získaných u licencovaných nebankovních institucí tak bylo využito na bezprostřední udržení chodu domácnosti občanů.

Pouze 2 % respondentů použila úvěr na mobilní telefon a 1 % na značkové zboží, což vyvrací mýtus o bezhlavém zadlužování pro konzumní účely. Tato čísla korespondují s evropským trendem, kde nebankovní produkty dominují v segmentu small-ticket loans (půjčky do 1 000 EUR).

V roce 2024 vzrostl objem nebankovních úvěrů v ČR o 27 % na 5,2 mld. Kč, přestože počet klientů klesl o 7 %. Zároveň se ukazuje že roste průměrná výše půjčky na částku 34 200 Kč v roce 2024. Příjemci úvěrů se přesunují o krátkodobých úvěrů k úvěrům střednědobým (12-24 měsíců) a také narůstá počet zabezpečených úvěrů (28 % v roce 2024).

Je tedy nutné opětovně zdůraznit, že v Ćeské republice, ale také v okolních zemích jsou mikropůjčky využívány převážně spotřebiteli zejména k překlenutí jejich dočasných finančních potíží a jejich absence na trhu by mohla způsobit nízkopříjmovým občanům zcela zásadní životní obtíže.

Odlišná situace je pak třeba ve Francii, kde jsou hlavními adresáty mikropůjček podnikatelé a tyto prostředky jsou směřovány na rozvoj malého a středního podnikání. Mikroúvěry zde často slouží k financování investic do vybavení, zásob, digitalizace či inovací, ale také k překlenutí období s nižšími příjmy nebo k obnově po krizových událostech.

Vzrůst ochoty využít nelegální trh s úvěry

Výzkum totiž současně bohužel ukazuje alarmující nárůst ochoty části populace obracet se k nelegálním poskytovatelům úvěrů. Necelá polovina zákazníků nebankovních institucí by se nejdříve pokusila akutní nedostatek finančních prostředků řešit v okruhu blízkých, z toho 27% v rámci rodiny a 18% u známých a přátel, pětina dotázaných má v úmyslu začít spořit, ale 12% lidí by se v případě akutního nedostatku finančních prostředků obrátilo na nabídky z šedé sféry ekonomiky nebo nelegálních úvěrů.

Podle provedeného výzkumu se až 36 % českých klientů nebankovního sektoru setkalo v poslední době s nabídkami nelegálních úvěrů, nejčastěji prostřednictvím internetu (47 %), doporučení od známých (22 %) nebo také na základě osobní zkušenosti (19 %).

Mezi typické praktiky šedého trhu s nebankovními úvěry při uzavírání smluv patří:

• Vázání půjček na ručení nemovitostí bez hypotečního rámce,
• Vynucování zakládání fiktivních živností k obcházení zákona o spotřebitelském úvěru,
• Skryté poplatky překračující zákonný úrokový strop (v ČR max. 30 % p.a. pro nebankovní subjekty)

Největším rizikem se v poslední době může stát právě poskytování úvěrů na fiktivní IČO, kdy poskytovatelé nelegálních půjček klientům dokonce nabízí pomoc s vyřízením IČO na příslušných úřadech. Takto poskytnutý úvěr však nebude podléhat zákonu o spotřebitelském úvěru a jeho poskytovatel bude moct diktovat své vlastní podmínky pro poskytnutí úvěru^[4]. Bohužel v této souvislosti, stejně jako v dalších nekalých praktikách nelegálních poskytovatelů úvěrů jsou dohledové orgány absolutně nečinné a naopak jdou na ruku hlasům, které chtějí neustále zpřísňovat podmínky pro licencované poskytovatele úvěrů, kteří se však nemusí nadále na trhu udržet a ještě více otevřou dveře právě těm společnostem, které evidentně využívají nelegální praktiky.

Je proto více zarážející je, že právě až 12 % dotázaných by v případě nouze kontaktovalo lichváře. Stane se tak právě v okamžiku, kdy jim půjčka nebude poskytnuta na regulovaném trhu s bankovními i nebankovními půjčkami, který se stále více reguluje a zmenšuje. To je dvojnásobné množství oproti roku 2024, kdy k tomuto kroku bylo ochotno sáhnou jen necelých 5,5 % dotazovaných.^[5]

Nejvíce ohrožené skupiny

Je potřeba si uvědomit, že značná část nebankovních úvěrů směřuje zejména na osoby s objektivně omezeným přístupem k tradičnímu bankovnímu financování. Jedná se o osoby pracující na dohody, brigádníky, rodiče na mateřské dovolené, studenty, nezaměstnané či důchodce. Tito žadatelé o úvěry často nemohou doložit stabilní příjem požadovaný bankovními institucemi, a proto se obracejí na alternativní poskytovatele financování a to přesto, že jejich příjem může dosahovat potřebné výše.

Studie Ministerstva pro místní rozvoj v minulosti identifikovala tři klíčové skupiny uživatelů mikropůjček. Nízkopříjmové domácnosti (do 25 000 Kč čistého měsíčně) využívající úvěry k překlenutí výpadků v likvidních příjmech, OSVČ bez stabilních příjmů řešící nepravidelné daňové závazky a senioři doplňující důchod na neočekávané výdaje.

V této souvislosti je nepřekvapivý také regionální rozptyl související s využitím nebankovních úvěrů – nejvyšší míra zadlužení na obyvatele připadá na Ústecký kraj (18,3 % populace), zatímco Praha vykazuje pouze 6,7 %. Tato disproporce koreluje s mírou nezaměstnanosti, která v Ústeckém kraji dosahuje 5,9 % proti pražským 2,1 %.^[6]

Je zjevné, že jsme se již dostali na velmi tenkou hranu, na které se balancuje mezi efektivní ochranou spotřebitele a návratem do doby, kdy byla lichva běžnou součástí života nízkopříjmových skupin a vytvářela obrovské sociální problémy. Tento stav se efektivními kroky v minulosti podařilo velmi citlivě vyřešit, ale bohužel se zdá, že díky řadě neziskových společností, které si z ochrany spotřebitele udělalo svou mantru a prvoplánovému populismu se do něj postupně zase vracíme.

Místo cestě na „západ“ se tak opět začneme spíše blížit zemím jako jsou Rumunsko nebo Bulharsko, kde podíl nelegálních půjček dosahuje přibližně 15-20 % celého trhu.

Rizika přehnané regulace trhu s nebankovními úvěry

Aktuálně je tak potřeba především poukázat na obrovská rizika spojená s nevhodným či neadekvátním nastavením úrokových stropů, které se v souvislosti se zamýšlenou implementací Směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD2)^[7] předpokládají zavést i v České republice.

Odhady ČNB v souvislosti se zavedením úrokových stropů předpokládají pokles počtu nebankovních společností poskytující nebankovní úvěry až o 70 %. Jak ukazují výsledky ve světě, mohou být skutečné důsledky na nebankovní trh ještě výrazně dramatičtější. Konečný důsledek se pak projeví u samotných žadatelů o nebankovní úvěry, když podle prvotních odhadů, by o přístup ke krátkodobému financování mohlo přijít až 200.000 zejména malých podnikatelů a nízkopříjmových domácností.

Jako odstrašující případ restriktivní politiky se v tomto případě může jevit severský model zavedený nedávno ve Švédsku. Zde byl v roce 2022 zaveden absolutní limit RPSN ve výši 40 % pro všechny typy úvěrů. Dopad na trh byl následující. Na jednu stranu došlo k poklesu objemu mikropůjček o 72 % mezi lety 2022-2024, na druhou stranu však narostl trh s nelegálními úvěry o 210 %. Tento příklad jednoznačně ilustruje důsledky přehnané regulace trhu s nebankovními úvěry.

Spíše než stále více a více regulovat trh s nebankovními úvěry by však bylo potřeba pracovat s jeho klienty, tak, aby ti byli sami schopni posoudit kvalitu nabízeného produktu, nezbytnost jeho využití, svou schopnost úvěr splatit a byli si dobře vědomi důsledků, které případné nesplácení má.

Závěr

Řešením ovšem určitě není stále větší benevolence ve vymáhání povinnosti splácet úvěry a nejednoznačná a neurčitá pravidla pro poskytovatele úvěrů. Tak jak v současné době ukazuje aplikace pravidel o prověření úvěruschopnosti dlužníků, ať už v řízení před Finančním arbitrem České republiky, nebo v rámci přezkumných jednání v průběhu insolvenčních řízení. Je také zcela nepochopitelné jak to, že povinnou součástí školních osnov není stále ještě výuka finanční gramotnosti občanů.

Všichni poskytovatelé úvěrů musí být licencování a regulovaní a poskytovatelé jakýchkoliv nelegálních forem úvěrů by měli být tvrdě postihování, k čemuž by především měla především sloužit evropská harmonizace.

Licencovaným poskytovatelům nebankovních úvěrů by neměly být kladeny překážky k výkonu jejich činnosti, musí však být nastaveny jasná a srozumitelná pravidla, které by měly být dohledovým orgánem jednoznačně vymáhány.

Nebankovní půjčky plní v české ekonomice nezastupitelnou roli, avšak jejich udržitelnost závisí jednak na schopnosti udržet rozumný kompromis mezi ochranou spotřebitele a funkčním podnikatelským prostředím a také držet krok s inovacemi šedého trhu. Přeregulovaný trh s licencovanými produkty uvrhne spotřebitele opět do sféry šedé ekonomiky, kterou ovšem naše orgány nebudou schopny nijak regulovat.

Lukáš Pachl

1. Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) je veřejná a nezávislá organizace sdružující poskytovatele nebankovních úvěrů v České republice. Posláním APNÚ je vybudovat spolehlivou, společensky odpovědnou půjčovatelskou praxi zaměřenou na dlouhodobou spolupráci, která bude pozitivně vnímána spotřebiteli i tržním dozorem a bude poskytovat příležitost svobodného a bezpečného rozvoje každému jednotlivci a společnosti formou nebankovních řešení. APNÚ aktuálně sdružuje 15 členů. ↑
2. Tisková zpráva APNÚ ze dne 2.4.2025 Nebankovní půjčky v ČR: Lidé s nimi řeší nenadálé výdaje, kvůli zbytečnostem a luxusu by se nezadlužili ↑
3. https://faei.cz/zamitnuti-bankou-neni-hlavni-duvod-proc-si-lide-pujcuji-u-nebank/ ↑
4. Tisková zpráva APNÚ ze dne 2.4.2025 Nebankovní půjčky v ČR: Lidé s nimi řeší nenadálé výdaje, kvůli zbytečnostem a luxusu by se nezadlužili ↑
5. https://faei.cz/zamitnuti-bankou-neni-hlavni-duvod-proc-si-lide-pujcuji-u-nebank/ ↑
6. https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni-statistika/bankovni-statistika/ ↑
7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2225 ze dne 18. října 2023 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 2008/48/ES ↑