Návrh vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR
Ministerstvo spravedlnosti České republiky aktuálně připravuje zásadní novelizaci vyhlášky, jež nově a podrobněji vymezuje povinnosti, které budou muset insolvenční správci plnit při jednáních s dlužníky.
Petr Janša/10. 6. 2025
Z obsahu:
-
Povinnost audiovizuálního nahrávání všech jednání správce s dlužníkem
-
Nutnost odeslat záznam soudu ve stejný den a jeho tříletá archivace
-
Kritika insolvenčních správců kvůli vysoké administrativní a technické zátěži
Tento návrh vyhlášky představuje významnou změnu dosavadní praxe a podstatně rozšiřuje administrativní i technické požadavky kladené na výkon profese insolvenčního správce. Návrh zahrnuje více oblastí a přináší jak nové povinnosti, tak i dílčí zrušení některých dosavadních pravidel.
Povinnost audiovizuálního nahrávání jednání
Zásadní novinkou navrhované vyhlášky je povinnost každého insolvenčního správce pořizovat kompletní audiovizuální záznam z každého jednání s dlužníkem. Tato nová povinnost znamená, že správce musí obstarávat technické prostředky pro pořízení záznamu, a to bez ohledu na místo, čas či rozsah jednání. Záznam musí zachycovat průběh celého jednání, včetně všech relevantních okolností a výstupů. Uložení této povinnosti reflektuje snahu ministerstva zajistit maximální transparentnost a dohledatelnost obsahu i průběhu schůzek mezi správci a dlužníky. V současné podobě návrh nicméně nezahrnuje detailní a závaznou technickou specifikaci požadovaných záznamů, což vyvolává značnou nejistotu mezi samotnými správci.
Odesílání záznamů soudům
Dalším zásadním bodem je povinnost odeslat pořízený záznam příslušnému insolvenčnímu soudu, a to nejpozději v den, kdy jednání proběhlo. Řada insolvenčních správců upozorňuje na značnou náročnost tohoto požadavku zejména v situacích, kdy absolvují několik jednání denně v různých regionech a dostávají se domů až pozdě v noci. Nebyla rovněž dostatečně vyřešena otázka, v jakém konkrétním formátu a jakou cestou má být záznam odesílán, což s sebou nese další interpretační a technické komplikace. Tato nejasnost vyvolává obavy, že nebude možné vždy bezchybně splnit předepsaný termín odeslání záznamu soudu, což by v konečném důsledku mohlo znamenat sankce pro správce.
Archivace záznamů
Návrh vyhlášky dále stanovuje povinnost archivovat všechny audiovizuální záznamy ze schůzek s dlužníky po dobu tří let od jejich vzniku. Tento požadavek klade na správce nové nároky nejen z hlediska technického zajištění bezpečného a spolehlivého uchovávání velkého objemu dat, ale vyvolává i otázky ohledně financování této dlouhodobé archivace a garantování ochrany osobních údajů. Rozpětí délky samotných jednání – od několika minut až po hodinu či více – znamená, že objem dat k archivaci může být zásadní, a to zejména u větších insolvenčních kanceláří, které řeší desítky nebo stovky případů měsíčně.
Zrušení některých dosavadních povinností
Vyhláška navrhuje také zrušit některé dosavadní povinnosti, které již ministerstvo považuje v kontextu současné digitalizace a způsobu práce za nadbytečné. Jedná se zejména o povinnost shromažďovat a archivovat dokumentaci v tištěné podobě, přičemž většina dokumentů již dnes vzniká a je evidována elektronicky. Dále se v návrhu vyhlášky ruší povinnost trvale zajišťovat osobní přítomnost zaměstnanců správce v provozovně po celou dobu úředních hodin. Nově bude třeba jen zachovat minimální úřední hodiny, protože z praxe vyplývá, že většina komunikace mezi správci a dlužníky dnes probíhá prostřednictvím datových schránek. Tento krok má reagovat na přirozený posun k digitalizaci komunikace ve veřejné správě a v insolvenčním řízení.
Reakce a námitky insolvenčních správců
Přes deklarované ulehčení spočívající ve zrušení některých povinností především v oblasti papírové administrativy, vyvolal návrh vyhlášky v odborné komunitě insolvenčních správců vlnu kritiky. Správci zdůrazňují dramatický nárůst administrativní a technické zátěže, neboť pořízení, zpracování, odeslání a dlouhodobá archivace audiovizuálních záznamů představuje podstatně vyšší nároky než dosavadní praxe. Upozorňují, že zavedení nových pravidel povede k nutnosti nákupu techniky, proškolení personálu, úpravám vnitřních procesů i zajištění robustní a bezpečné infrastruktury pro uchovávání rozsáhlých datových souborů. Ve svých připomínkách také podotýkají, že samotná realizovatelnost povinností bude často problematická. Například pořizování záznamů z večerních nebo mimořádně časově náročných jednání s nemožností včasného odeslání daného dne, což může mít pro správce zásadní dopad.
Mezi insolvenčními správci zaznívají i argumenty, že navržený rozsah digitalizace a evidence nikterak nepřispěje k věcnému zlepšení postavení dlužníků či věřitelů, neboť stávající systém je dostatečný. V aktuální praxi je totiž při přezkumných jednáních běžně pořizován podepsaný seznam přihlášených pohledávek i písemný zápis z jednání, které podle správců poskytují dostatečnou ochranu všech účastníků řízení. Dalším sporným bodem je vágnost návrhu co do technických parametrů. Především není jasné, jaké konkrétní zařízení a formáty záznamu budou akceptovány, zda je přípustné použít např. běžný mobilní telefon, a jaké budou požadavky na zabezpečení a přenos dat. Výrazný odpor vzbuzuje i povinnost dlouhodobé archivace značného množství digitálních dat a otázka, kdo reálně ponese veškeré náklady s tímto požadavkem spojené.
Odůvodnění Ministerstva spravedlnosti
Ministerstvo spravedlnosti v důvodové zprávě hájí navržená opatření především snahou zvýšit transparentnost insolvenčního procesu, posílit důvěru veřejnosti v nezaujatost a správnost postupu správců a zároveň zajistit účinnější ochranu práv jak dlužníků, tak i věřitelů. Audiovizuální záznam má dle resortu sloužit jako nezpochybnitelný důkazní materiál, který předejde zkreslování obsahu jednání a bude v případě sporů poskytovat relevantní oporu nejen dlužníkům a věřitelům, ale i samotným správcům v rámci dohledu nad jejich činností. Ministerstvo dále argumentuje, že dílčí povolení starých administrativních povinností jde ruku v ruce s digitalizací veřejné správy a představuje modernizaci procesů, které mají reflektovat současné technologické a společenské možnosti. Cílem je vytvořit kontrolovatelnější, transparentnější a technologicky vstřícnější právní prostředí pro všechny zúčastněné.
Další souvislosti
Mezi širšími souvislostmi návrhu se objevuje i otázka důvěry v celý systém insolvenčních řízení v České republice. Ministerstvo spravedlnosti zdůrazňuje, že zaváděním podobně přísných opatření posiluje dohled a zároveň přispívá ke kultivaci prostředí, jehož minulost je zatížena různými excesy a obcházením pravidel, například v oblasti provozoven. Zatímco v oblasti administrativy přichází i určitá uvolnění (například omezení povinnosti osobní přítomnosti v provozovnách), existují obavy mezi správci, že se tím mohou znovu otevřít cesty k problematickým praktikám, jako je zakládání fiktivních provozoven čistě za účelem získání většího počtu zakázek na základě místní příslušnosti.
Ministerstvo spravedlnosti plánuje, aby vyhláška nabyla účinnosti od ledna příštího roku. V současné době však probíhá na ministerstvu zásadní změna v jeho vedení v důsledku rezignace ministra Pavla Blažka, což může mít vliv na další postup schvalování a implementace nových pravidel. Navzdory tomu resort prohlašuje, že legislativní harmonogram ovlivněn nebude a že vznik nové vyhlášky proběhne v rámci standardního připomínkového řízení.
Závěrem je nutné podotknout, že tento návrh vyhlášky představuje významné téma odborné debaty, které rozděluje odbornou veřejnost. Rozsah a náročnost navržených povinností totiž zdaleka přesahuje pouhou technickou inovaci a přináší zásadní otázky ohledně jejich reálné proveditelnosti, nákladovosti a dopadů na fungování celého insolvenčního systému v ČR.
Autor: Petr Janša
Zdroje: https://codexis.cz/ , https://archiv.hn.cz/c7-67743870-qfmon-704bafd57d9a704 , https://www.insolvencnizona.cz/clanky/natocit-odeslat/
