Nastavené zrcadlo VII.

Minulé pokračování „nastavených zrcadel“ se neslo ve znamení kritického pohledu na podivný jev „opakismu“, který byl v samotném závěru úvahy nazván „pakismus-opakismus“. Neměl by být vnímán tak, že někteří z nás nemají mít právo na svůj názor, ať již je jakýkoliv, nebo dokonce nemají mít právo jej veřejně hlásat. Svoboda slova a myšlení je nepochybným základem každého jen trochu rozumného společenského uspořádání. Jakékoliv omezení svobody slova je ve svobodné, demokratické společnosti nejen nepřípustné, ale je pro takovou společnost doslova zničující. Cenzura je nepřípustná, svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny, říká explicitně text Ústavy České republiky. Přesto jsme svědky každodenního systematického tažení proti těmto svobodám z nejrůznějších stran, a to především od těch z nás, kteří se jimi sami nejvíce ohánějí. Míní tím ovšem svobodu svého slova, které vnímají jako nadřazené všem ostatním slovům.
Pro zobrazení této stránky musíte být přihlášen/a.Prosím . Nemáte přihlašovací údaje? Registrace
Sdílet: