Můj kamarád dlužník

V minulých dnech dostali mnozí insolvenční správci od Ústavního soudu dárek. Ten tentokráte nerozhodl o jejich provozovnách a nuceném pobytu v jejich prostorách, ale o netradičních praktikách ostravského krajského soudu. Ústavní soud totiž tento krajský soud zkritizoval za nedodržování „kolečka“ při rozdělování případů insolvenčním správcům. Varoval před obcházením zákona a rotačního principu prostřednictvím takzvaného opatření vydávaného vedením soudu, stejně jako před „insolvenčním inženýrstvím“, které podněcuje úvahy o klientelismu či korupci. Podobná opatření musí být podle jeho nálezu vždy důkladně odůvodněná. Předsedkyně ostravského soudu totiž zdůvodnila tento svůj postup bojem proti fiktivně zřízeným provozovnám, které narušují jejich rovnoměrné zatížení, což Ústavnímu soudu nestačilo.

Krajský soud v Ostravě vzal rozhodnutí Ústavního soudu na vědomí a bude jej, jak uvedla jeho tisková mluvčí, respektovat. Také Ministerstvo spravedlnosti ČR, kam v souvislosti s obcházením rotačního principu směřovaly stížnosti opomenutých insolvenčních správců, rozhodnutí Ústavního soudu podle tiskové mluvčí plně respektuje. Takže v tomto směru je, jak se zdá, již vše v pořádku.

Insolvenční správci by ale dnes měli věnovat pozornost i dvěma novelám insolvenčního zákona. Podle té druhé, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení, by hranice 30 procent pro oddlužení měla padnout a dlužník by mohl splácet své dluhy i sedm let. Důležité je, že hlídat by jej měl insolvenční správce. Ten by mimo jiné sledoval, zda má snahu své závazky vypořádat, jestli skutečně pracuje či vážně a intenzivně shání práci a podobně. Jak upozornil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, někteří insolvenční správci již nyní s dlužníky takto pracují. Jiní ale svoji roli berou formálně. Stát má přitom jen omezené možnosti jak insolvenční správce kontrolovat. To by ale zas měla změnit první novela insolvenčního zákona, jejímž návrhem se v současné době zabývá Poslanecká sněmovna.

Takže když insolvenční správci nemusí být, jak před časem rozhodl Ústavní soud, ve všech svých provozovnách, měli by se alespoň blíže seznamovat s dlužníky a kontrolovat je jak se mají, co dělají, zda a jak pracují a hlavně jak se snaží své dluhy splácet a dosáhnout co největšího uspokojení věřitelů. Jde o to navázat s nimi užší vztahy. Jednou ročně by pak insolvenční správce měl vypracovat zprávu jak u daného zadluženého oddlužení postupuje. Šlo by nejspíše o podobné vysvědčení jako ve škole. Mělo by z něho být patrné, jak na tom kontrolovaný dlužník je a zda se již polepšil.

Vzhledem k tomu, že nejsem insolvenčním správcem, nemusím se naštěstí s žádným svým dlužníkem kamarádit. Třeba by si ode mne chtěl zase půjčit…

Karel Žítek

šéfredaktor

Sdílet: