Morálka a zdravý rozum jsou stále dražší zboží
22.08.2023
Pomalu nám končí léto, i když ještě pár týdnů se budeme chodit koupat pod splavy nebo do rybníků – a čas podzimních houbových žní nás také ještě čeká. Přesto už máme časy rozmarného léta za sebou a nyní, kdy končí prázdniny nejen našim dětem, ale i našim (?) zákonodárcům, se vše dostává do obvyklého tempa. Již brzy tedy budeme třeba znát definitivní a všemi kompetentními, resp. potřebnými lidmi schválené podoby kontroverzní novely insolvenčního zákona. Té, která je nám sice nadiktována přijmout Evropskou unií, která ale politickým nikoliv odborným, věcným či aspoň morálním rozhodnutím jde nakonec daleko nad to, co si Češi, Moravané a Slezané musí přijmout. A to přesto, že jsou proti němu v tomto případě opravdu všichni: akademici z Akademie věd České republiky, ekonomové z Národní ekonomické rady vlády, právníci, exekutoři, insolvenční správci, starostové, primátoři, hejtmani, ale i lidí ze Společenství vlastníků jednotek. Prostě všichni, jako tomu nebylo ani v časech „jednotné“ Národní fronty. Za všechny to lapidárně vyjádřil právník JUDr. Michal Žižlavský: „Je od politiků morální chtít od slušných lidí, aby platili za dluhy někoho jiného?“ I když do uzávěrky tohoto čísla není zcela jasné, v jaké podobě projde tato kontroverze budící novela přes Sněmovnu a Senát. Protože už ale naši zvolení zástupci lidu mají při jeho schvalování takovou časovou sekeru, že za to dostaneme všichni z Bruselu nějakou sankci, není ale na místě si dělat přehnané iluze, že vláda aspoň pro jednou v tomto případě uzná svou chybu a sporné pasáže aspoň trochu podle rad všech kolem změní (minimálně na to, co po ní chce ta samá EU). Má to totiž vetknuté do svého vlastního vládního prohlášení a i když už své sliby v minulosti taky dokázala pružně měnit, když se jí to hodilo, mají pro politiky hlasy statisíců chronických dlužníků stejnou váhu, jako hlasy slušných, dluhy nezatížených lidí a prosperujících podnikatelů. Nebo dokonce věřitelů, kterým de facto svým rozhodnutím a v rozporu s Listinou lidských práv a svobod vyvlastnili jeho majetek. Samozřejmě bez adekvátního odškodnění.
Co na tom, že za situace, kdy musíme krvavě šetřit, kde se dá, podle střídmých odhadů statistiků toto zkrácení doby oddlužení VŠECH z pěti na tři roky nás VŠECHNY bude stát astronomických 100 miliard korun (sic!) z toho státní erár nejméně 15 miliard! Nějak bylo, nějak bude, volby se blíží a peníze se vždycky natisknou. Navíc vinu jako obvykle hodíme na někoho jiného… Jenže už i Národní rozpočtová rada slovy svého šéfa, uznávaného Mojmíra Hampla ve své zprávě uvádí: „Konsolidační balíček nabude své reálné podoby teprve v okamžiku sestavení a schválení zákona o státním rozpočtu na rok 2024… Zároveň se toto tempo bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než jaký je schválený zákon o státním rozpočtu. Národní rozpočtová rada proto znovu apeluje na dodržování pravidel řádného rozpočtování a dobré rozpočtové praxe, aby údaje o rozpočtu na rok 2024 co nejvěrněji odrážely všechny známé skutečnosti při přípravě rozpočtu, a naopak se neopíraly o skutečnosti nejisté či nepravděpodobné…“ Tolik citace Mojmíra Hampla. A ještě jedna, od hlavního ekonoma Cyrrus Víta Hradila: „Češi bezprecedentně zchudli, propad reálných příjmů máme největší v celé OECD…“
Jdu si tedy raději ještě nasbírat na hory poslední borůvky a hřiby, ta zima, co nás čeká, nebude žádná velká legrace.
Autor: Petr Blahuš
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08