Ministerstvo spravedlnosti chystá novou zbraň proti neplatičům alimentů
Pokud jde o neplacení výživného, vláda se snaží zlepšit postavení věřitelů tím, že jim umožní prodat své nároky na další vymáhání.
Toto opatření je zaměřeno na bohaté dlužníky, kteří se vyhýbají placení výživného. S tímto krokem vláda také doufá, že sníží tlak na trestní sankce proti dlužníkům tím, že posílí soukromoprávní sankce.
Podle návrhu novely občanského zákoníku a občanského soudního řádu, který předkládá ministerstvo spravedlnosti, nebude postupitel ručit za dobytnost pohledávky, ani v případě pohledávek na výživné pro nezletilé dítě nebude ručit za jejich trvání. Při výkonu rozhodnutí budou mít postoupené pohledávky přednost. Vláda také stanoví zvýšený úrok.
Tento návrh pokračuje v analýze, která byla provedena v květnu 2017, a opatření byla již součástí návrhu předloženého v minulém volebním období. Ministerstvo spravedlnosti argumentuje, že možnost postoupit pohledávku na výživné za úplatu by zlepšila postavení oprávněných, kterým není výživné placeno.
„Toto opatření by bylo obzvláště užitečné v případech, kdy je dlužník schopen platit výživné, ale odmítá tak učinit z osobních důvodů, například kvůli sporu s bývalou manželkou,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti ve svém důvodovém stanovisku.
Ministerstvo spravedlnosti také vytvořilo novou sekci občanského zákoníku, § 921a, k potvrzení, že pohledávky na výživné mohou být postoupeny. V současné době není jasné, zda stávající zákony tuto možnost umožňují. Tato novela by také umožnila věřitelům započíst pohledávky. Celkově se tedy zdá, že tyto změny by přinesly větší jistotu a ochranu těm, kteří jsou oprávněni k výživnému, ale mají problémy s jeho vymáháním.
Postoupení pohledávek na dlužném výživném za úplatu je nápad, který má na první pohled mnoho pozitivních aspektů. Především by se mohlo zlepšit postavení věřitelů, tedy těch, kteří mají na výživném nárok. Mnozí z nich jsou často v těžké finanční situaci a čelí nesplaceným pohledávkám, zatímco jejich dlužníci jsou dostatečně solventní, ale odmítají platit z různých subjektivních důvodů. Současně by tato opatření snížila tlak na trestní represe dlužníků, což by mohlo vést k humanizaci práva a snížení přetížení soudního systému.
Nicméně je nutné se zaměřit také na možné negativní důsledky. Prvním z nich je otázka, kdo bude tyto pohledávky vymáhat. Pokud budou pohledávky vymáhány soukromými subjekty, mohlo by to vést k nepravostem, kdy při výběru dluhu mohou být použity agresivní nebo neetické metody. Navíc privatizace vymáhání dluhů může vést k situaci, kdy nejvíce znevýhodněné skupiny budou ještě více znevýhodněny, protože mají méně prostředků k obraně proti agresivním vymahačům dluhů.
Dalším potenciálním problémem je, že zvýšený úrok na dlužném výživném může vést k ještě větší finanční zátěži pro dlužníky, což by mohlo paradoxně zhoršit jejich schopnost splácet své dluhy. Místo toho, aby se situace zlepšila, by se mohla ještě více zhoršit. Navíc se může objevit otázka, zda je etické komodifikovat dlužné výživné tím, že se pohledávky mohou prodávat za úplatu. Výživné je základním právem dítěte a je určeno k zajištění jeho základních potřeb, jako je jídlo, oblečení a vzdělání. Komodifikace tohoto práva by mohla vést k jeho devalvaci a narušení základních práv dítěte.
Ačkoliv návrh na postoupení pohledávek na dlužném výživném za úplatu může na první pohled přinést některé výhody, je také třeba pečlivě zvážit potenciální rizika a negativa. Důležité je zachovat rovnováhu mezi zlepšením postavení věřitelů a ochranou základních práv dlužníků a dětí, pro které je výživné určeno.
Autor: Petr Blahuš (red)
Foto: Archív KN
