Hovoříme s prezidentem Exekutorské komory České republiky Mgr. Janem Mlynarčíkem
„POLITIKA NESMÍ PŘEVÁLCOVAT ODBORNÉ ARGUMENTY, JAKKOLIV JE TO V OBLASTI EXEKUCÍ A ODDLUŽENÍ VELICE LÁKAVÉ,“ ŘÍKÁ V NEZVYKLE OTEVŘENÉM ROZHOVORU PRO NAŠE KONKURSNÍ NOVINY NA TÉMA NEDÁVNO SKONČENÉHO TZV. MILOSTIVÉHO LÉTA PREZIDENT EXEKUTORSKÉ KOMORY MGR. JAN MLYNARČÍK. NYNÍ PODLE NĚJ NASTAL ČAS SLOŽIT ZA TUTO AKCI ÚČET, ABY BYLO JASNÉ, KOLIK SE BĚHEM NĚHO STÁTU A JEHO ORGANIZACÍM PODAŘILO VŮBEC ZÍSKAT PENĚZ – ALE TAKÉ O KOLIK JICH TÍMTO KONTROVERZNÍM AKTEM PŘIŠEL. PODLE MLYNARČÍKA BYLO CHYBOU SAMO PROVEDENÍ MILOSTIVÉHO LÉTA A MÁ OBAVY I Z JEHO POKRAČOVÁNÍ, O KTERÉ SE SNAŽÍ NĚKTEŘÍ POLITICI. „KDO CHTĚL, MILOSTIVÉHO LÉTA AŽ NA PÁR VÝJIMEK, VYUŽIL. KDO NECHTĚL, NEBUDE CHTÍT NIKDY,“ MÁ JASNO O SMYSLUPLNOSTI TZV. MILOSTIVÉHO LÉTA 2. „K OPAKOVÁNÍ TÉTO NÁKLADNÉ AKCE NENÍ ROZUMNÝ DŮVOD. EFEKTIVITA BY BYLA MIZIVÁ. VYNALOŽILI BYCHOM STEJNÉ NÁKLADY, ALE PŘÍNOSY BY BYLY ŘÁDOVĚ JEŠTĚ MENŠÍ, JAK TEĎ. MILOSTIVÉ LÉTO JE EXTREMNĚ NEVÝCHOVNÉ, PROTOŽE ZVÝHODŇUJE JEN TY, KTEŘÍ SE PROČEKALI DO PŘEDVOLEBNÍHO POLITICKÉHO RAUŠE,“ TVRDÍ HLAVA ČESKÝCH EXEKUTORŮ. MLYNARČÍK SE TAKÉ V ROZHOVORU OPŘEL DO NĚKTERÝCH TZV. NEZISKOVEK, ONĚCH AKTIVISTICKÝCH A NĚKDY AŽ NEOKOMUNISTICKÝCH PIJAVIC, VYSÁVAJÍCÍCH PENÍZE NÁS VŠECH: „EXEKUTOR NENÍ PLACENÝ ZE STÁTNÍCH DOTACÍ NA ROZDÍL OD NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, SVOU ČINNOST VYKONÁVÁ PODLE EXEKUČNÍHO ŘÁDU ZA ODMĚNU.“
Dne 28. ledna skončila platnost tzv. Milostivého léta. Máte už teď (rozhovor vznikal na konci února- pozn. red.) nějaká tvrdá data, nezpochybnitelná čísla nebo aspoň indicie, nakolik byl tento politicko-populistický předvolební právní akt úspěšný? Respektive kolik dlužníků během ní podle vás dosáhlo kýženého oddlužení?
Potřebná data budeme mít během února. Podle domluvy s nimi nejprve seznámíme Ministerstvo spravedlnosti a pak je zveřejníme. Jsem hluboce přesvědčen, že až po analýze těchto dat je možné zodpovědně rozhodnout o tom, zda je potřeba opakovat milostivé léto. Jak jste správně uvedl, tento politicko-populistický právní akt. Jeho autoři očekávali, že milostivé léto může do normálního života vrátit dlužníky, kteří se dnes pohybují v šedé ekonomické zóně. Tato očekávání se ale nenaplnila. Většina zastavených exekucí byly ty, kde dlužníci už předtím hradili, měli oficiální příjmy a majetek. Pro ty bylo Milostivé léto příjemným bonusem, slevou na nákladech exekuce, dobrodiním na úkor veřejných rozpočtů a exekutorů. Tyto exekuce by byly v dohledné době ukončeny zaplacením dluhu spolu s příslušenstvím. Stát takto pouze přišel o svoje peníze. Naopak celá administrace na straně veřejných orgánů a exekutorů stála obrovské prostředky, energii a iluze. Jen malá část těchto exekucí vedených proti platícím dlužníkům se týkala úhrady starých dluhů, kde povinní už násobně zaplatili jistinu dluhu. Ale z důvodu regulativního selhání státu v oblasti spotřebitelského úvěru či nájemního bydlení, museli hradit absurdně vysoké příslušenství. Těm milostivé léto pomohlo a mělo i celospolečenský přínos. Stát napravil křivdy, kterých se vůči takovým dlužníkům dopustil v minulosti – typicky v případě starých nájemních smluv. Jenže tyto exekuce mohl stát dávno nechat zastavit.
No a pak je velká část marných exekucí, kam autoři milostivého léta cílili, když se domnívali, že nabídka splacení jistiny dlužníky vybudí k tomu, aby uhradili a mohli „začít znovu s čistým štítem“. Ukazuje se ale, že takto zastavených exekucí je úplné minimum. A tam, kde bylo zaplaceno, si dlužníci vzali půjčky. Ty je v budoucnu mohou táhnout opět ke dnu – jsou totiž za horších podmínek než dluh vůči veřejné instituci. Srovnáme-li počty exekucí, kterých se milostivé léto mohlo potenciálně týkat s počtem dlužníků, kteří vůbec projevili nějaký zájem o informace nebo jakoukoliv jinou snahu v rámci milostivého léta, zjistíme, že většinu dlužníků nabídka státu nijak neoslovila. Teď by bylo férové složit účet. Veřejnoprávní instituce a stát by měly přiznat, kolik peněz se jim takto povedlo získat, ale také o kolik peněz přišly.
Nemohlo být na straně dlužníků spíš nedostatečné povědomí o té akci?
Vedla se docela masivní kampaň, takže je možné tohle spolehlivě vyloučit. V oblasti exekucí nepamatuji takovou mobilizaci na straně médií, státní organizací či obcí. U určité části dlužníků zájem byl, ale k realizaci nedošlo. Můžeme pouze spekulovat proč. Část z nich možná objektivně neměla na uhrazení jistiny dluhu. Ti by ale dávno měli být v oddlužení. Proč nejsou? Část dlužníků měla to štěstí, že jistinu za ně uhradili solidární spoluobčané v rámci různých sbírek, popřípadě vybrali peníze v rámci rodiny. To je jistě chvályhodné, ale také to mohli udělat už dávno. Když to shrneme, tak kdo chtěl, milostivého léta, až na výjimky, využil. Kdo nechtěl, nebude chtít nikdy. K opakování této nákladné plošné akce není rozumný důvod. Vynaložili bychom stejné náklady, ale přínosy by byly řádově ještě menší než nyní. Efektivita by byla mizivá. Tím nijak nebagatelizuji jednotlivé dlužnické příběhy. Potřebným dlužníkům může společnost i rodina pomoci – i mimo speciální akce typu milostivého léta. Pokud by se mělo konat znovu, je třeba k tomu přistoupit jinak. Dobrodiní státu by mělo být více cílené, aby skutečně mělo nějaký efekt. Vynaložili jsme značné množství prostředků, abychom zachránili dlužníky, kteří si to nezaslouží. Namísto toho, abychom, je použili na cílenou pomoc těm, kteří o to stojí a kteří si to zaslouží. Což zahrnuje také vynaložení prostředků na efektivní administraci celého procesu. Aby akce tohoto typu byla úspěšná, jsou potřeba tři věci: kvalitní normativní text a pak peníze a čas na přípravu infrastruktury a zaplacení těch, na jejichž bedrech leží celá administrace a rozhodování. Tedy soudních exekutorů.
Máte už také nějaké informace o ztrátách, kterým tento rozporuplný právní krok exekutorům ale i věřitelům těchto chronických dlužníků způsobil? Jak byla třeba postižena města a podniky samosprávy (dopravní podniky, dopravci apod.)
Tohle je otázka spíše na ta místa, která jste zmínil, tj. obce, města apod. Za exekutory mohu jen opakovat, že pro nás to bylo velmi náročné období. S trochou nadsázky je možné říct, že stát umožnil dlužníkům hodovat za naše peníze. Naše úřady čelily obrovskému náporu dotazů od povinných, mnohde jsme narazili skutečně na personální i ekonomické limity. Za vyřizování toho všeho připadla exekutorům částka 750 korun. To bohužel nepokryje ani zdaleka naše náklady spojené s vedením exekuce a administrací zastavení. Stát by neměl odpouštět své dluhy na úkor exekutorů, je to nebezpečné. Dnes platí exekutoři, příště někdo jiný – třeba tvrdě pracující střední třída. Výpadky v rozpočtech totiž někdo bude muset zaplatit. Vedení jednoduché exekuce vyjde v současné době v průměru na více než 5000 Kč. A to se bavíme skutečně jen o nezbytných nákladech jednoduché exekuce. K tomu přidejte férovou odměnu pro exekutora a další náklady spojené s vedením složitějších exekucí, kde jsou znalecké posudky aj. V rámci milostivého léta dostal exekutor jen 750 korun, za to vám dnes zámečník ani nevymění rozbitý zámek. Tato částka byla přitom původně určena na úhradu nákladů spojených s aplikováním tzv. milostivého léta. Soudní exekutoři veškeré náklady hradí ze svého, nedostávají nic ze státního rozpočtu a nemohli vymáhat ani skutečné náklady, které jim s vedením těchto exekucí vznikly. Pokud se tedy milostivé léto bude opakovat, nesmí to být opět na úkor exekutorů. Ideálně by měli být ohodnoceni podle platného exekučního tarifu. Exekuční řád stanoví, že exekutor vykonává svoji činnost za odměnu. Exekutor není placený ze státních dotací na rozdíl od neziskových organizací.
Už teď ovšem političtí aktivisté a tyto státem placené neziskovky přitom ale mluví o tom, že by se mělo toto promíjení dluhů opakovat. Nebude podle vás toto ohýbání základních práv, třeba na podnikání, vést k „uzákonění“ pocitu asociální části české společnosti, že dluhy se prostě nemusí platit, že je platí jenom idioti a že kašlat na vyrovnání svých závazků se vyplácí?
Je to velmi špatný signál pro společnost. Milostivé léto tak jako bylo nastaveno – tj. nikoliv idea, ale konkrétní parametry – je extrémně nevýchovné. Protože zvýhodňuje ty, kteří se „pročekali“ do předvolebního rauše. Protože někteří dlužníci můžou s úhradou svých závazků počkat na další tzv. milostivé léto. Netýká se všech exekucí, ale jenom těch, co vedou exekutoři. Proto už jsme projednávali na ministerstvu spravedlnosti, že případné opakování milostivého léta by se opět týkalo exekucí zahájených do 28. 10. 2021. Jde o to nastavit nějaký limit, právě proto, aby se předešlo případnému zneužití, aby si to dlužník nespočítal, že se mu vyplatí exekuci neřešit, ale prostě jen neplatit a počkat si na další prominutí. Protože v tu chvíli by mohlo dojít skutečně k deaktivaci exekucí, vyprázdnění vymahatelnosti práva a destrukci právního státu
Jak se ve světle situace, která je nyní po skončení milostivé léta, jeví úvahy Exekutorské komory podat ve věci institutu milostivého léta žalobu nebo podnět k Ústavnímu soudu?
Cesta k Ústavnímu soudu bude hodně dlouhá a trnitá. Máme signály, že někteří se touto cestou hodlají vydat. Komora bude jejich snahy podporovat, pokud jejich motivací bude pojmenovat ty hlavní problémy, nikoliv snaha o tom „utrhnout z koláče co nejvíc“. Primárně nám jde o zpětnou vazbu zákonodárcům, že akce tohoto typu se musí dělat s rozmyslem a po odborných analýzách.
Již se objevily informace, že po dohodě s pravicovou ODS chystá KDU-ČSL a dokonce zástupce opozice Patrik Nacher z ANO další zákonnou úpravu, zjednodušeně jakési „Milostivé léto č. 2″. Jeden můj zdroj to vtipně okomentoval, že to u nás bude brzy jako za bolševiků, kdy se na Fond solidarity strhávaly „dobrovolně“ příspěvky už rovnou v mzdové účtárně. Jak tuto legislativní iniciativu hodnotíte? Souhlasíte s ní nebo vám přijde nebezpečná či zbytečná? A pokud ano, co by se v Milostivém létu č. 2 mělo změnit oproti „jedničce“, aby se neopakovala nesystémovost z proběhlého dobrodiní ani námitky exekutorů?
Ano, už jsem o tom mluvil: měla by být lepší a kvalitnější právní úprava. Ale znovu upozorňuji na to, že pokud stát odpouští dluhy, přichází o peníze. Nejsou to malé částky. Překvapuje mne, že to nevadí věřitelům, vždyť dlužníci, tím že nesplatili své závazky, už jim dost komplikují život a ve finále je ještě takto připraví nejen o příslušenství, kterým jsou i zákonné úroky z prodlení, ale i náklady spojené s vymáháním těchto dluhů.
Jste tedy s tvůrci tzv. milostivého léta v nějakém jednání, třeba o navýšení odměn exekutorům?
Už několikrát jsme jednali na ministerstvu spravedlnosti s jeho zástupci, byli tam také poslanci Marek Výborný a Patrik Nacher. Zatím jsme nedospěli ke shodě, ale náš názor je, že na akce tohoto typu nemůžou a nesmí doplácet soudní exekutoři. Pokud by mělo být tzv. milostivé léto spravedlivé, pak musí být spravedlivé pro všechny. Není potřeba vymýšlet nové věci. Postačí, když se budeme držet současně právní úpravy. Proto jsme navrhli, aby se výše odměny řídila exekučním tarifem. Hlavním principem tzv. milostivého léta byla především dobrovolnost a aktivita dlužníka. Maximální ústupek z naší strany by proto byl, kdybychom ustoupili a snížili si naši odměnu na polovinu, podobně jako by dlužník hradil svůj dluh dobrovolně na začátku exekuce.
Už před měsícem (rozhovor byl konán na konci února – pozn. red.) vydala Exekutorská komora Deklaraci za moderní exekuce, v jejíž preambuli uvedla, že se v nejlepším zájmu České republiky přihlašuje k odpovědnosti za budoucnost a směřování právního státu u nás. Uvádíte v ní, že jste hluboce znepokojeni nad dlouhodobým oslabováním vymahatelnosti práva v České republice vlivem dílčích, nesystematických a překotných zásazích do exekuční legislativy, založených často ne na faktech a rozumu, ale jen na dojmech, což ve finále činí stávající právní úprava pro všechny zúčastněné nepřehlednou a v praxi dokonce velmi často obtížně aplikovatelná. Je tedy potřeba zbrusu nový Exekuční řád? Jakou máte zatím odezvu na vaši Deklaraci?
Exekutorská komora České republiky dala už dostatečně najevo, že se chce na přípravě nového exekučního řádu aktivně podílet. Navrhli jsme ustavení meziresortní komise, kde by spolupracovali zástupci věřitelů, dlužníků, soudních exekutorů, insolvenčních správců i dalších zainteresovaných stran. Systém se dostal na samou hranici toho, co je schopen unést. Odezvy jsou velice pozitivní. S hlavními aktéry se shodujeme v tom, že změny jsou nutné. Nyní jde jenom o tom najít společný způsob, jak jich dosáhnout. Jinak než mravenčí a poctivou odbornou prací to nepůjde. Politika nesmí převálcovat odborné argumenty. Jakkoliv je to v oblasti exekucí a oddlužení velice lákavé.
Jak by bylo podle vás možné toho nejrychleji dosáhnout? Ve vládním programu je zmiňována hned celá řada dalších právních norem, které jsou podle Pětikoalice důležité, takže není jisté, že na Exekuční řád vůbec dojde řada…
Je možné udělat dílčí korekce, v oblasti srážek ze mzdy či chráněného účtu, klást důraz na komunikaci přes datové schránky. Zrevidovat exekutorský tarif. Postavit se čelem k místní příslušnosti exekutorů. Klíčové bude jednání o novém civilním řádu soudním. Ruku v ruce s tím, by se měl připravovat nový exekuční řád.
Dejme tomu, že se politici přece jen shodnou na jeho nutnosti. Kdo by podle vás měl na jeho vzniku a připomínkování podílet (pokud možno konkrétně) a co a proč byste v něm za Exekutorskou komoru chtěli změnit nebo doplnit?
Exekuční řád musí připravit meziresortní komise – soudci, exekutoři, právní vědci, ale i odborní zástupci vlivových organizací dlužnických i věřitelských. Konkrétní jména jsou v tuto chvíli předčasná. Součástí nového exekučního řádu by měly být tzv. nástroje předexekučního vymáhání, tedy prostředky běžné i v jiných státech Evropy, mohly by efektivně suplovat nákladná soudní řízení. Aplikovat by se měly dát zejména na nekomplikované případy, kdy jde o drobnější pohledávky nebo je z počínání dlužníka patrná snaha spolupracovat. Exekutoři by také chtěli užší propojení exekučního a insolvenčního řízení na úrovni personální i administrativní.
Bylo by možné se podle vás řídit při vzniku a precizaci nového Exekučního řádu nějakými rozsáhlými a ověřenými zkušenostmi ze zahraničí?
Nepochybně. Je nutné se inspirovat v zahraničí. A to v dobrém i špatném slova smyslu. Je nutné se podívat na Slovensko, Francii a státy Beneluxu, Velkou Británii. Ale také Německo, Rakousko. Všude se dá poučit.
(pb)
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08