Ročně propadne státu z nevyzvednutých dědictví stovky milionů korun – záleží na selhání systému, ne na bezdětnosti zesnulých.
Karolína Svobodová/12. 6. 2025
Z obsahu:
-
Ročně stovky milionů korun propadají státu z důvodu odúmrtí
-
Selhání systému: notáři, soudy a informování dědiců
-
Možnosti nápravy: digitalizace, vzdělávání, výzvy k dědickému řízení
Co je to odúmrť a kdo s ní nakládá
Odúmrť je stav, kdy po smrti zůstavitele nezůstane žádný dědic – ať už kvůli neexistenci příbuzných, nebo nedostatečné informovanosti. V Česku tuto situaci řeší Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který spravuje vše od movitých věcí až po finanční prostředky judikaty.info+6uzsvm.gov.cz+6uzsvm.gov.cz+6.
Statistika a konkrétní případy
V roce 2024 řešil ÚZSVM přes 1 391 případů odúmrtí v celkové hodnotě více než 298 milionů Kč; peníze z účtů a hotovosti ihned putují do státního rozpočtu. Jedním známým případem byl podnikatel František Dědeček – jeho milionové účty a nemovitosti propadly státu poté, co živí dědicové nerozpoznali lhůty dědického řízení uzsvm.gov.cz.
Proč k tomu dochází
Notáři a soudní komisaři by měli mapovat dědice a zajistit jejich včasné informování. Realita je ale často jiná – výzvy končí nevyzvednuté, případní dědicové se o dědickém řízení nedozví. Banky informují o úmrtí klienta, ale děti či sourozenci nejsou vyhledáváni. Jakmile lhůta uplyne, probíhá likvidace majetku a nevyzvednuté prostředky připadnou státu.
Závěr
Můj názor je, že situace je alarmující. Stát získává stovky milionů, které mohly pomoci rodinám, studentům nebo seniorům. Systém nefunguje kvůli nedostatečné digitalizaci a absenci aktivního vyhledávání dědiců. Domnívám se, že je potřeba změnit legislativu – prodloužit lhůty, lepší informovanost veřejnosti a technické propojení databází – aby dědictví zůstalo „doma“.
Karolína Svobodová
Zdroj: seznamzpravy.cz
