Majitel Kofoly, Jannis Samaras – potomek řeckých komunistických emigrantů, kteří přišli po roce 1948 do Československa z Řecka po své porážce v občanské válce – je ohledně budoucnosti nejen své firmy, ale i celé české ekonomiky velmi pesimistický. Varuje také, že pokud vláda nevyřeší drahé energie nejen pro domácnosti, ale i pro firmy, hrozí obrovská krize. I přes opakovaná zdražování se část výrobků Kofoly už nyní stává nekonkurencoschné a firma musí začít propouštět. „ Z pohledu udržitelnosti byznysu se situace jeví jako nejkritičtější, co jsme kdy zažili,“ říká Samaras, podle kterého se navíc firmy bojí o své katastrofální situaci nahlas mluvit.
Kofole se vinou Fialovou vládou Pětikoalice nezvládnutého řízení státu zvýšily náklady o více než miliardu a tak musela poprvé v historii během jednoho jediného roku třikrát zdražovat. Ani to ale nestačí, a tak firma musela začít propouštět, svým akcionářům navrhla nižší dividendu, škrtá akvizice, investice i některé produkty. V těchto dnech navíc Kofola zahájila už čtvrtou vlnu zdražování.
A to není všechno: Podle Samarase, který je držitelem prestižního ocenění EY Podnikatel roku za rok 2011, se celá Česká republika řítí k průšvihu, který bude mít ohromný dopad na všech úrovních, pokud ho nebude Fialův pětikoaliční slepenec ODS – STAN – TOP09, Pirátů a KDU – ČSL okamžitě nezačne správně – tedy úplně jinak – řešit. Vláda navíc podle tohoto podnikatele s lidmi o dopadech současné krize nemluví na rovinu, a samy firmy jsou pod tlakem obrovské autocenzury a mají strach mluvit o tom, že jim hrozí krach nebo že se kvůli drahým energiím a nedostatkovým surovinám dostávají do gigantických problémů. Takové vědomé lhaní o své vlastní nedobré situaci bylo přitom typické pro Husákův tzv. „gulášový“ socialismus a ještě před půl rokem by asi jen málokdo z pamětníků té doby byť jen pomyslel, že se návratu těchto časů ještě jednou dožije. „Je tak velká autocenzura a obava z upřímnosti, až je to varující,“ sdělil Samaras a varoval: „Ani opakované zdražení nedokáže pokrýt obrovský nárůst cen energií a některých klíčových surovin. Nejde jen o zastropování cen energií pro domácnosti, jde i o systematická řešení pro firmy, které všem těm lidem dávají práci.“ Přímo ohrožena krachem je tak i Kofola. „V tuto chvíli nevíme, jak se krize bude vyvíjet dál. Výhled vypadá zatím pesimisticky. Z pohledu udržitelnosti byznysu se situace jeví jako nejkritičtější, co jsme kdy zažili,“ uvedl Řek pro server SZ. Na vině ovšem není jen závratné zdražení energií, ale také nárůst cen surovin, kdy třeba kvůli neúrodě ve Francii se cena cukru zvýšila o 200 procent oproti počátku letošního roku a dokonce o trojnásobek loňského roku. Zvýšila se také cena plastových obalů a naopak došlo na nedostatek CO2 , kyseliny citronové a skla. Právě na poslední chybějící komoditě lze přitom nejlépe ilustrovat propojenost dnešního byznysu, tedy jak vše se vším navzájem souvisí: kvůli obrovským cenám energií u nás už totiž zavírají provozy a brzy asi budou i krachovat sklárny, které jsou podobně jako další provozy velmi náročné na energie (nejen elektřinu, ale i plyn – pozn. red.) „My se nesnažíme vidět věci černě, ale chceme být k sobě upřímní a připravit se na to, co přijde,“ upozorňuje Samaras.
Hrozí nám krize, jakou Evropa ve své moderní historii nezažila
„Kdo se totiž dobře připraví, má šanci to přežít. A to platí nejen pro firmy a lidi, ale i celé státy. Přežili jsme covidovou krizi, z velké části ovlivněnou politickými tlaky. Teď je tu energetická krize, která začala už na konci minulého roku, umocnila ji válka a přelila se do extrémních cen surovin. Obáváme se ekonomické krize, jakou Evropa v moderní historii nezažila,“ varuje Samaras. Stát by podle něj v této situaci měl podpořit stabilitu, protože když bude stále jen řešit dílčí problémy, nebude na celou krizi nahlížet v kontextech a souvislostech a nezačne hledat celkové řešení, například mimořádnými opatřeními v oblasti energií, vytvoří tím jen ještě větší chaos. Typickým příkladem takové vládní neschopnosti řešit věci koncepčně je třeba návrh šéfa pouze čtyřčlenného poslaneckého klubu vládních Pirátů Jakuba Michálka na snížení DPH ovoce a zeleniny a zvýšení DPH sladkých nápojů. „Žádné takové snížení daně ke snížení ceny pro spotřebitele nevede. Cukr je pak jednou ze zemědělských komodit, u kterých nyní cena narostla o více než 100 procent. To se i bez navýšení daně projeví bezprecedentním navýšením cen všech produktů obsahujících cukr,“ je přesvědčený Samaras. U cukru je navíc to riziko, že mnoho českých cukrovarů, které mají francouzské majitele, musí levný český cukr prodávat přednostně do Francie za takové ceny, které svým vlastním krajanům nemůže nabídnout- a to i kdyby na to měly kapacity. Opakuje se tak vazalská politika Čechů ve vztahu k Německu a k jeho energiím, které tam posíláme přes Lipskou burzu za cenu až o 1100 procent levněji, než za kolik si jí pak zase kupujeme zpátky. Tím, jak už i sama česká mainstreamová média a politici říkají, pomáháme udržovat v chodu německé hospodářství a jeho ekonomiku. Ovšem za cenu totální destrukce toho vlastního, domácího.
A protože, jak už bylo řečeno, vše souvisí se vším, v krizi není jen Česká republika, ale celá Evropa, kam Kofola také expanduje. Nejvíce krizí je z našich sousedů zasaženo Polsko, a hlavně Německo, kvůli své sebevražedné a nesmyslné politice tzv. Green dealu, kde rekordně vysoké ceny energií nutí firmy ukončovat výrobu amoniaku, zejména pro hnojiva. Z toho se mimochodem kvůli válce na Ukrajině příští rok stane ještě více nedostatkové zboží, protože se ho v Evropě vyrábí nejvíce právě tam- tedy na Ukrajině a v Rusku, odkud si ho ale EU v sebevražedném výstřelu do vlastní nohy sama zakázala dovážet. Výsledkem tak bude jen jedno: neúroda, a možná až hladomor, pokud se na stranu mnoha protivníků Evropy zprava i zleva postaví i počasí.
Kvůli nárůstu cen za potravinářské CO2 a suchý led (například v Belgii kvůli tomu vyletěla jejich cena z 250 Euro na 1300 Euro za tunu, takže řada tamních známých pivovarů a nápojářských firem z důvodu nedostatku CO2 už teď omezils nebo zcela zastavila výrobu. Nedostatek CO2 je limitujcí i pro samotnou Kofolu, protože bez něho by česká legenda musela rapidně snížit svou výrobu. A možná ji i zcela zastavit, a propustit všechny svoje zaměstnance. Podle Samaria se musí nyní počítat s tím, že jeho cena na některých trzích v Evropě poskočí až o 1300 procent. Což bude znamenat, že bez pomoci státu se brzy položí jakákoliv firma, která ho potřebuje, bez ohledu na výši svých reserv z minulosti i bez třeba i několikanásobného zdražování. „Jeho nedostatek a vysoká cena se výrazně propisují do nákladů a výsledné ceny našich produktů. Pokud bude docházet ke snížení poptávky, ovlivní to ekonomickou stabilitu firem a schopnost dát lidem práci. Přijde mi, že vláda nevnímá, jaké důsledky mohou dílčí řešení mít, a že nevidí, jak se postupně ekonomika bortí,“ zoufá si Samaras. „Zdražovat jsme museli za posledních 12 měsíců už třikrát. To jsem ještě nikdy nezažil. V rámci celé skupiny jsme zvedli ceny o 12 procent a další zdražení se bude pohybovat kolem 20 procent. Dá se čekat, že spotřebitele kvůli tomu omezí nákupy,“ soudí Samaras. To bude mít, přesně jak říká první zákon fyziky o fungování světa – zákon akce a reakce, za následek snížení výroby a propouštění lidí. A možná i zcela ukončení provozu a vyhlášení bankrotu. „Náklady se nám zvýšily víc než o miliardu. Hledáme úspory, kde se dá. Akcionářům jsme navrhli nižší dividendu, škrtáme akvizice, omezujeme komerční i technologické investice na nezbytné minimum, stejně tak jako investice do budov.
Chystáme optimalizaci našeho portfolia – omezíme produkty se ziskovostí na hraně udržitelnosti. Budeme pokračovat v ekomodulaci a šetřit nejen PET materiál, ale v souladu s naší dlouhodobou strategií třeba i zmiňovaný cukr,“ řekl Samaras pro SZ a jedním dechem přiznal i propouštění zaměstnanců. „Úspory realizujeme i v personální oblasti. Zrušili jsme neobsazené pozice, pozastavili nábor nových lidí a malinko zefektivnili fungování některých týmů. Doba je složitá. Bez propouštění desítek lidí se úspory neobešly. Toto nepopulární řešení ale vždycky realizujeme až na posledním místě,“ dodal Samaras.
V krizi jsou už i jinde
Vysoké ceny energií ale neničí jen výrobce přeslazených limonád. Například známý rakovnický výrobce dlažeb Rako podle zdroje Konkursních novin zavře v zimě své provozy na tři týdny. „Zatím na tři týdny, ale možná i na déle. Uvidíme, co bude dál. Prý nechtějí nakupovat plyn za současné ceny,“ řekl zdroj KN. Rako přitom nyní spadá pod německou firmu Lasselberger, která své pobočky nejen u nás, ale i třeba v Rumunsku. A také v Rusku, kde minulý rok otevřela svou nejmodernější továrnu. V České republice drží celou výrobu dlažeb a obkladů.
(pb)
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08