Neviditelná „koronavirová imigrance“ zachvátila celý svět a jejím následkem nejsou jen statisíce zmařených životů, ale i stamiliardové škody. Kde soudruzi z Wu-chanu udělali chybu? Česká republika i sousední země – členové Visegrádské čtyřky – jsou na tom, v porovnání s mnohými dalšími státy, celkem dobře. Včasná protiopatření přinesla nižší procento nakažených. Navíc je tentokráte Evropská unie nenutila k větší participaci ani jim pod hrozbou sankcí nestanovila „imigrační“ kvóty.

I když se nám podaří epidemiologickou stránku pandemie vyřešit relativně rychle, dopad zásahů do tuzemské ekonomiky bude značný. Jakmile opadne současná kritická fáze protikoronavirových opatření, budeme se muset vyrovnat s následky prudkého propadu ekonomického výkonu. Problémy s cash flow v souvislosti s dopady vládních preventivních opatření zasáhly většinu českých firem. Zvlášť dramaticky dopadla na cestovní ruch, pohostinství a řadu dalších odvětví a služeb. Začíná přibývat firem, které mají potíže se splácením úvěrů. Koronavirus v ekonomice přidusil koloběh peněz a některé české podniky nyní přestávají tolerovat zpoždění ve splácení faktur, takže zkracují jejich splatnost.

Z analýzy Hospodářské komory vyplynulo, že více než tři pětiny podniků, přesně 62 procent, hlásí, že nezaznamenaly od věřitelů vůbec žádný vstřícný krok, který by jim pomohl udržet likviditu. Tím dochází k napětí mezi firmami, které se častěji setkávají se vstřícností u bank, a to především v souvislosti se snahou o posun splátkového kalendáře. Častější než v březnu jsou rovněž odklady placení nájemného či prominutí sankcí za zpožděné splácení. Zaměstnavatelé mají potíže vyplácet mzdy svým zaměstnancům. Podle Hospodářské komory tak činí jen za tu cenu, že dočasně nezaplatí svým dodavatelům. Tím se ovšem roztáčí kolotoč druhotné platební neschopnosti. Opatřeními vlády proti koronaviru byl zmrazen téměř celý tuzemský dodavatelsko-odběratelský řetězec a vztahy mezi firmami se proto začaly přiostřovat. Na pomoc státu totiž dosáhly jen vybrané podniky, ačkoliv vládními kroky je postižen téměř celý soukromý sektor. A i úspěšné firmy se dnes musí vypořádat s nedostatkem peněz

Co můžeme očekávat? Meziroční tempo hospodářského růstu v průběhu loňského roku zpomalovalo a hrubý domácí produkt se zvýšil o 2,5 procenta. Tahounem růstu ekonomiky byla domácí spotřeba. Bude tomu tak i letos? Podle společnosti CRIF výpadek v tržbách podnikatelů a firem dosahuje stovek miliard korun. Česká národní banka v květnu představila novou makroekonomickou prognózu. Z ní vyplývá, že letos očekává hluboký propad hrubého domácího produktu ve výši osmi procent a příští rok naopak solidní čtyřprocentní růst.

Ekonomický výhled pro druhou polovinu letošního roku tedy není příliš dobrý. Spokojeni snad mohou být jen insolvenční správci a exekutoři, které bude čekat více práce, než jindy.

Karel Žítek

šéfredaktor