Stát nelze poslat do insolvence. Přesto může být dlužníkem – například při zpožděných platbách za dodávky, stavební práce či služby. Jaké právní možnosti má věřitel, když mu nezaplatí stát?
Karolína Svobodová/23. říjen 2025
Z obsahu:
-
Insolvenční zákon výslovně vylučuje stát jako dlužníka.
-
Platební lhůty veřejné správy stanovuje směrnice EU – 30 dnů, výjimečně 60.
-
NKÚ opakovaně upozorňuje na nedostatky v řízení závazků státních institucí.
Stát jako výjimka z insolvenčního zákona
Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, se insolvenční řízení nevede proti státu, státnímu fondu ani organizační složce státu. Tím je vyloučeno, aby stát mohl být dlužníkem v insolvenčním řízení. Věřitelé jeho závazků tedy nemohou využít mechanismy insolvenčního zákona k vymáhání pohledávek. Jedinou cestou je uplatnění pohledávky v občanskoprávním řízení nebo žaloba na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.
Platební lhůty ve veřejné správě
Evropská unie stanovuje jasná pravidla pro platební kázeň veřejného sektoru. Podle směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách musí veřejné instituce uhradit faktury do 30 dnů od doručení, výjimečně do 60 dnů, pokud je to výslovně dohodnuto a odůvodněno povahou smlouvy. Česká republika tuto směrnici implementovala do občanského zákoníku (§ 1963 a násl.) a zákona o zadávání veřejných zakázek, nicméně neexistuje samostatný zákon o platební kázni veřejné správy a nejsou stanoveny sankce za porušení této lhůty.
Kontroly NKÚ ukazují systémové nedostatky
Nejvyšší kontrolní úřad ve svých výročních zprávách opakovaně upozorňuje, že část státních institucí nemá dostatečně nastavené vnitřní kontrolní mechanismy pro sledování závazků a plateb. Například ve Zprávě NKÚ o hospodaření státního rozpočtu za rok 2023 se konstatuje, že některé kapitoly státního rozpočtu vykazovaly závazky po splatnosti v řádu stovek milionů korun – zejména u zdravotnických zařízení a resortů s rozsáhlými příspěvkovými organizacemi.
Závazky po splatnosti se tedy v systému vyskytují, byť stát jako celek nevykazuje celkový procentuální údaj.
Ministerstvo financí sleduje závazky po splatnosti, ale bez sankcí
Podle údajů Ministerstva financí ČR vykazují rozpočtové a příspěvkové organizace své závazky, včetně těch po splatnosti, prostřednictvím systému Monitor Státní pokladny.
Data o jednotlivých kapitolách jsou přístupná pouze v souhrnných formách a neumožňují zjistit konkrétní dlužníky či výši jednotlivých pohledávek. Ministerstvo financí navíc nemá výkonnou pravomoc tyto závazky vymáhat – může je pouze evidovat a vyhodnocovat v rámci rozpočtového dohledu. Opožděné platby tak řeší samy jednotlivé instituce, zpravidla interními rozpočtovými opatřeními.
Evropská iniciativa k posílení platební kázně
Evropská komise v roce 2023 představila návrh nového nařízení o opožděných platbách (Late Payment Regulation), který má nahradit dosavadní směrnici a zavést přísnější a jednotná pravidla pro všechny veřejné i soukromé subjekty. Cílem je, aby platby probíhaly do 30 dnů bez výjimek, a to s automatickým nárokem na úroky a kompenzaci nákladů za zpoždění. Pokud bude nařízení přijato, členské státy včetně ČR budou muset jeho ustanovení plně uplatňovat.
Shrnutí
- Stát nelze poslat do insolvence – insolvenční zákon to výslovně zakazuje.
- Platební lhůta veřejných institucí je 30 dnů podle evropské legislativy.
- NKÚ i Ministerstvo financí evidují závazky po splatnosti, ale neexistuje sankční mechanismus.
- Evropská komise navrhuje zpřísnění pravidel prostřednictvím nového nařízení o opožděných platbách.
Závěr
Stát po občanech i firmách vyžaduje včasné plnění závazků, ale sám nemá povinnost čelit důsledkům, které by platily pro kohokoli jiného. Změnu může přinést až evropská legislativa, která by nastavila jednotná pravidla bez výjimek – i pro stát jako dlužníka.
Zdroje:
Ministerstvo financí ČR – Monitor státní pokladny; Nejvyšší kontrolní úřad – Zpráva o výsledcích kontrolní činnosti za rok 2023;
Směrnice 2011/7/EU o opožděných platbách; Návrh nařízení COM(2023)533 final (Late Payment Regulation);
Zákon č. 182/2006 Sb. a zákon č. 82/1998 Sb.
