Reklama

Kdo se (reálně) podílí na vstupu lidí do oddlužení?

Navzdory mediální podpoře se 77 procent všech návrhů na oddlužení v posledních třech letech podává u advokátů, a pouze 23 procent u soudu organizace, které jsou akreditovány u ministerstva spravedlnosti (tzv. neziskovky).

Přitom vláda neustále předkládá veřejnosti názor, že Člověk v tísni je u nás hlavním expertem na dluhovou problematiku (viz jeho angažovanost v kontroverzním a nekonečném seriálu Milostivé léto) a jeho zástupci se podílejí na přípravě zákonů. Člověk v tísni je také (na rozdíl od třeba charit, které dlužníkům pomáhají mnohonásobně více) zván na vládní, ministerská či partajní jednání, a člověk by tedy jaksi automaticky počítal s tím, že bude tahounem na poli této prospěšné činnosti vůči vlastním spoluobčanům. Jak se ale zdá, českými daňovými poplatníky dotovaného Člověka v tísni spíše zajímají problémy všude jinde ve světě, než doma. Všechny tyto závěry vyplynuly z dat společnosti Insolcentrum, která provedla přesnou analýzu 78749 návrhů na oddlužení, které byly u insolvenčních soudů podány mezi 1. 6. 2019 (kdy vstoupil v činnost zákon č. 31/2019 Sb., zmírňující podmínky pro oddlužení,  pozn. red.) až 30. 11. 2022. Celkový počet těchto návrhů je sice o něco málo vyšší přesněji 86064, ale oněch cca 79 tisíc návrhů se podařilo po strojovém čtení a následné ruční kontrole zcela přesně identifikovat. Z této množiny podaných návrhů pak bylo povoleno celkem 95 % všech návrhů.

Preferovaní experti z Člověka v tísni zcela propadli

„Například Poradna při finanční tísni je mnohonásobně menší než Člověk v tísni. Přitom ale pracuje mnohem víc efektivněji a dokázala zpracovat o 300 procent více návrhů. Přesně se jedná o 3309 podaných návrhů na oddlužení. A sečteme-li návrhy jednotlivých neziskových organizací založených církvemi, tedy všemi Charitami tak by se tyto organizace jako celek umístily na prvním místě. Dohromady se totiž jedná o celkem 36 subjektů, které podaly 5200 návrhů na oddlužení, což činí plnou třetinu mezi akreditovanými společnostmi. Například Diecézní charita Brno má 823 případů, tedy jedno procento ze všech podaných návrhů na oddlužení. Přitom se zabývají zejména zdravotní péčí pro nemocné, a dluhové poradenství poskytují jako okrajovou činnost. Jak vyplývá z rozborů dat, klienty akreditovaných společnosti

Jsou z 57 procent muži a ženy jen z 43 procent, přičemž senioři ve věku nad 60 let tvoří jen asi 11 procent a mladí lidé jen 17 procent,“ sdělila JUDr. Jarmila Veselá ze společnosti Insolcentrum s tím, že 72 procent podaných návrhů na oddlužení pocházelo od občanů a zbytek tvořili malí živnostníci, typicky OSVČ. Výsledná čísla statistik se pak podle Veselé v ničem zásadně neliší od těch v kategorii advokátů, notářů a exekutorů.

Podle ní je ale největším překvapením mizivý podíl zpracovaných návrhů provedený naší největší neziskovou organizací Člověkem v tísni. „Jedná se o pouhých 1,37procent,“ uvedla překvapivé resumé obří statistické akce Insolcentra JUDr. Veselá.

Podle Veselé tak z výstupů analýz zcela zřejmě vyplývá větší aktivita zpracovatelů z řad ziskového sektoru oproti tzv. neziskovkám. Tedy hlavně advokátů, jejichž počet dosahuje téměř tří tisíc, ale také exekutorů nebo insolvenčních správců. A to přesto, že dlužník musí na rozdíl od pomoci tzv. neziskovek řádně zaplatit: ​jedná se o regulované částky 4 000 Kč + DPH za návrh u jednotlivého dlužníka a 6 000 Kč + DPH u společného návrhu manželů. „Jde o systémově čisté řešení doprovázené výchovným prvkem. ​Dlužníci vědí, že vstup do oddlužení něco stojí a že si jej sami zaplatí,“ uvedla JUDr. Veselá s tím, že náklady na zpracování návrhů, které nesou advokáti, se nepromítají do státního rozpočtu,  protože je zaplatí v průběhu insolvenčního řízení sami lidé, kterým je oddlužení povoleno. Jeden by tedy logicky předpokládal, že dlužníci půjdou se svými problémy za neziskovkami, protože u nich za pomoc nic neplatí  Přesto k nim nakonec dorazí ani ne čtvrtina z celkové masy dlužníků, naprostá většina tedy zamíří k  advokátům, kde za jejich služby musí platit.

Z těchto pak podle údajů Insolcentra zpracoval největší podíl návrhů středočeský advokát Mgr. Luděk Voigt – rovných 5 834, tedy 7,41 procenta ze všech. Jako druhý nejpilnější se ukázal podbeskydský advokát z Rožnova pod Radhoštěm, Mgr. Martin Ludvík jich dokázal podat přesně 4 864 což znamená tedy 6,18 procenta ze všech podaných návrhů. A třetí největší počet návrhů podala nezisková organizace Poradna při finanční tísni – 3 309. Což znamená tedy 4,20 procenta z celé materie podaných návrhů na oddlužení v České republice. Čtvrtou příčku obsadil pražský advokát JUDr. Filip Chytrý s 2194 podanými návrhy), následován ostravským Mgr. Tomášem Gureckým s 1673 návrhy. Šestý největší počet návrhů na oddlužení podala pražská advokátní kancelář ADKINS Legal (1 662), jen těsně následovaná libereckým advokátem Mgr. Petrem Čížkem s 1451 návrhy. Teprve po něm, na celkově až osmé příčce, se umístila naše největší a nejvíce mediálně i politicky podporovaná neziskovka Člověk v tísni s pouhými 1079 podanými návrhy na oddlužení. Celkem z neziskových organizací podaly charity téměř 5200 návrhů, tedy plnou třetinu, Poradna při finanční tísni 3300 návrhů, což dělá skoro 19 procent a Člověk v tísni 1079 návrhů (šest procent). „To znamená, že Poradna při finanční tísni je sice mnohonásobně menší jak Člověk v tísni, ale přesto dokázala zpracovat o 300 procent více návrhů; tedy pracuje mnohonásobně více efektivně,“ podotkla JUDr. Veselá s tím, že srovnání úspěšnosti prvních tří akreditovaných společností a prvních tří advokátů, ale neukazuje žádné významné rozdíly a prokazuje kvalitu návrhů u obou typů zpracovatelů.

Veselá na setkání se zástupci médií také znovu připomenula všeobecně známý a čísly podpořený fakt, bořící časté mediální a aktivistické mýty neziskovek o seniorech a matkách-samoživitelkách jako typických „obětech“ upadajících do dluhových pastí. Ze statistik totiž podle Veselé opakovaně vyplývá, že největší množinou dlužníků nejsou tyto dle některých médií „obětí systému“, ale ti, kdo si nejvíce půjčují a následně nejsou schopni své dluhy splácet, jsou muži ve vysoce aktivním a produktivním věku mezi 30 –  44 lety. A zadlužení malých podnikatelů, typicky OSVČ? Těch je podle statistik jen pětina z celkového počtu žadatelů o oddlužení.

Radí se vláda opravdu s těmi nejlepšími?

Jak již bylo řečeno, největším překvapením nad kupou analytických čísel, grafů a údajů byl rekordně nízký přesně toliko 1,37 procentní podíl návrhů na oddlužení, které zpracovala naše největší tuzemská nezisková organizace Člověk v tísni. Přitom jak JUDr. Veselá dodala, je tato neziskovka vnímána českými politiky i veřejnoprávními médii jako hlavní expert na dluhovou problematiku. „Zástupci této organizace se podílejí na přípravě zákonů, jsou zváni na vládní, ministerská či stranická jednání. Člověk v tísni je uváděn v mnoha oficiálních dokumentech, ale výsledky naší analýzy pozici Člověka v tísni jako lídra v počtu zpracovaných návrhů na oddlužení nepotvrdily,“ uvedla Veselá.

Zajímavé výsledky přinesl také pokus statistiků zjistit, kolik dostávají jednotlivé neziskovky na tuto veřejně prospěšnou činnost pro své krajany a tedy jaké mají při zjištěné míře úspěšnosti a pracovitosti relevantní výsledky. Respektive, jaký je poměr mezi na ně vynaloženými náklady a skutečnými výsledky. Což v době, kdy vláda vysílá na všechny strany signály o tom, jak musíme všichni šetřit, protože stát je vinou předchozí vlády a války na Ukrajině blízko zhroucení, velmi důležitý element.

„V tomto směru jsme vůbec neuspěli. Nikdy jsme nenašli analýzu státu, kolik se vynakládá na dluhové poradenství u neziskovek, a tedy zda se to vyplatí,“ podotkla JUDr. Veselá s tím, že podobná čísla neziskovky nemají, a ani je Insolcentru nesdělili, takže se vycházelo z nepřímých podkladů zveřejněných v jejich výročních zprávách. Konkrétně tedy z kolonky nákladů na své provozní činnosti. Třeba Poradna při finanční tísni měla za rok 2022 tyto náklady ve výši 8.880 000 korun, ale naše největší neziskovka Člověk v tísni více než čtvrt miliardy (sic!), přesně 258.943 000 korun. „Stát by měl podle nás více spolupracovat a podporovat ty skupiny zpracovatelů, které jsou schopny přivést zadlužené lidi do oddlužení a definitivně tím vyřešit jejich finanční problémy,“ dodala JUDr. Veselá. Jejím Insolcentrem zpracovaná velká analýza o tom, kdo se ve skutečně nejvíce podílí na vstupu lidí do oddlužení, má podle ní sloužit jako podklad pro veřejnou a politickou diskuzi před rozhodováním o podobě novely oddlužení.

Autor: Petr Blahuš

Foto: Archív KN

PODÍL REGULOVANÝCH PROFESÍ
(ZEJMÉNA ADVOKÁTI) NA CELKU

60 839

77%

PODÍL AKREDITOVANÝCH
SPOLEČNOSTÍ NA CELKU

17 910

23%

POČET ŘÍZENÍ VE ZKOUMANÉM VZORKU 78749
POČET OSOB VE ZKOUMANÉM VZORKU 85666
POČET SPOLEČNÝCH ODDLUŽENÍ MANŽELŮ 6 917

 

STAV ŘÍZENÍ PO PODANÉM NÁVRHU*
POVOLENO ODDLUŽENÍ 74 961 95,19%
STÁLE NEROZHODNUTO 219 0,28%
ZRUŠENO
(ODMÍTNUT ČI ZAMÍTNUT NÁVRH)
3 538 4,49%
PROHLÁŠEN KONKURZ 23 0,03%
MYLNÝ ZÁPIS 8 0,01%
CELKEM 78 749 100%

*Data ke konci roku 2022

 

 

Aktuální číslo

2024 – 04

Ročníky

Reklama

Tištěné
předplatné

1644

1 rok

  • Měsíčník v tištěné a elektronické verzi
  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Elektronické
předplatné

1152

1 rok

  • Neomezený přístup k exkluzivnímu elektronickému obsahu Konkurzních novin na webu
  • Pro studenty poskytujeme slevu 50 %
Koupit

Reklama

Vycházejí elektronicky dvakrát měsíčně jako Newsletter a jednou měsíčně v tištěné podobě jako Bulletin. Vydává: COOPER PRESS, spol. s .r. o., IČ 25207059 | Redakce: Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, e-mail: info@kn.czCEO: Dalibor Knotek, mobil: 602 789 839, e-mail: d.knotek@kn.czŠéfredaktor: Petr Blahuš, mobil: 608 301 966, e-mail: p.blahus@kn.czPR: mobil: 778 706 306, e-mail: info@kn.cz, Grafická úprava: Dalibor Knotek Registr. značky: 03/97 OK Tiskne: Novatisk, a.s. Rozšiřují: International mail service, s.r.o. Distributor: Česká pošta, s. p. Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., Odštěpný závod Západní Čechy, ředitelství v Plzni, č. j. P2-222/98 ze dne 6. 11. 1998. Názory a stanoviska otištěné v těchto novinách nemusejí vždy odpovídat názorům a stanoviskům redakce. Vydavatel si vyhrazuje právo publikované materiály zveřejnit na internetu, adresa: www.kn.cz. MKČR e 12417. iSSN 1213-4023.

© 2024 Konkursní noviny | Design & realizace HD Production Brno | Zásady cookies