Každá sedmá emise firemních dluhopisů z neregulované distribuce skončila v insolvenci. Vyplývá to z analýzy Druhé ekonomické transformace. Riziko pro drobné investory je výrazně vyšší
Petr Blahuš/3. 3. 2026
Z obsahu:
- V neregulované distribuci skončila v insolvenci každá sedmá emise
- Celkem šlo o 14 miliard korun z objemu 23 miliard v insolvenci
- Byznys navrhuje zákaz neregulované distribuce dluhopisů
Každý sedmý firemní dluhopis prodaný prostřednictvím neregulované distribuce skončil v insolvenci. Vyplývá to z analýzy dluhopisových prospektů iniciativy Druhá ekonomická transformace. Potvrzují se tak i varovné informace, které již dříve přinesly Konkursní noviny.
Objem trhu přes půl bilionu korun
Z analýzy vyplývá, že v období od ledna 2012 do první poloviny roku 2025 byly na českém trhu vydány firemní dluhopisy v celkovém objemu přesahujícím 500 miliard korun. Většina emisí, přibližně 425 miliard korun, byla distribuována prostřednictvím regulovaných kanálů – tedy bankami, obchodníky s cennými papíry či vlastními distribučními sítěmi finančních skupin. Vedle toho však byly investorům nabízeny také dluhopisy v objemu přibližně 100 miliard korun prostřednictvím kanálů mimo dohled České národní banky.
Sedminásobně vyšší riziko selhání
Zásadní rozdíl se projevil ve výsledku jednotlivých emisí. Zatímco u regulované distribuce skončila insolvencí přibližně dvě procenta emisí, v případě neregulované distribuce šlo o každou sedmou. Celkově v analyzovaném období skončily v insolvenci emise v objemu 23 miliard korun. Z toho 14 miliard připadá právě na neregulované emise. Petr Borkovec, zakladatel finančně-poradenské skupiny Partners a jeden z ambasadorů Druhé ekonomické transformace, upozorňuje: „Pod stejným označením se prostřednictvím neregulovaných kanálů dostávají na trh dluhopisy firem a projektů, které svou rizikovostí vůbec nejsou vhodné pro drobné investory. A v horším případě slouží jen k udržování neživotaschopných projektů.“ Podle něj dnes mohou emitenti víceméně libovolně nabízet své korporátní dluhopisy veřejnosti, aniž by existovaly jasně stanovené požadavky, kdo a za jakých podmínek je může distribuovat. „Jediným požadavkem je vypracování prospektu. Ten ale investorovi o možných rizicích nic neřekne a protože podléhá ze strany ČNB toliko formálnímu schválení, vzbuzuje falešný pocit bezpečné investice,“ dodává Borkovec.
Zákaz jako řešení?
Část podnikatelské sféry proto navrhuje, aby byla neregulovaná distribuce firemních dluhopisů zcela zakázána. Dluhopisy by podle tohoto návrhu bylo možné nabízet výhradně prostřednictvím bank nebo licencovaných obchodníků s cennými papíry. „Ty totiž zaručují alespoň základní úroveň prověření subjektů emitujících dluhopisy, posouzení jejich rizikovosti a možnost klientů se efektivněji bránit v případě, že by došlo v rámci emise k problémům,“ uvádí analýza Druhé ekonomické transformace. K návrhu se připojila i Asociace pro kapitálový trh (AKAT). Ta však připouští možnost omezené výjimky, například v případě oslovení maximálně 150 investorů u menších emisí. Debata o budoucí podobě distribuce firemních dluhopisů tak zřejmě bude pokračovat i v dalších měsících.
Petr Blahuš
