Hovoříme s poslancem hnutí ANO, exvicepremiérem a bývalým ministrem hospodářství Doc. Ing. Karlem Havlíčkem, Ph.D., MBA
„NAŠE VLÁDA JE HYPERSOCIÁLNÍ.“ NEVÍDANĚ OSTRÁ SLOVA, ZÁROVEŇ VŠAK PODLOŽENÁ ČÍSLY, VOLÍ PŘI KOMENTOVÁNÍ STAVU SOUČASNÉHO VLÁDNÍHO HOSPODAŘENÍ A POMOCI LIDEM OHROŽENÝM VYSOKOU INFLACÍ, ZDRAŽOVÁNÍM PHM A ENERGIÍ A VŮBEC DALŠÍMI DOPADY VÁLKY NA VÝCHODĚ BÝVALÝ ŠÉF RESORTU HOSPODÁŘSTVÍ, VICEPREMIÉR A SOUČASNÝ POSLANEC ZA HNUTÍ ANO DOC. ING. KAREL HAVLÍČEK PHD. MBA. SOUČASNÁ VLÁDA PĚTI PARTAJÍ PETRA FIALY Z ODS PODLE NĚJ JEN KOLOVRÁTKOVĚ OPAKUJE PRÁZDNÁ PŘEDVOLEBNÍ HESLA A NEZVLÁDÁ PŘI TOM PODPORU ANI TĚCH NEJOHROŽENĚJŠÍCH OBYVATEL STÁTU, PŘIČEMŽ KLÍČOVOU STŘEDNÍ VRSTVU HÁZÍ DOSLOVA PŘES PALUBU. „HOSPODÁŘSKOU POLITIKU TU DNES UDÁVÁ EKONOMICKY NEPŘÍLIŠ KOMPETENTÍ POLITBYRO 5K,“ POUKAZUJE NA KOALIČNÍ CHARAKTER VLÁDNÍ PĚTKY HAVLÍČEK S TÍM, ŽE SKUTEČNÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA JE U NÁS NAHRAZENA ÚČETNĚ – BANKOVNÍM PŘÍSTUPEM. „JE TO PANOPTIKUM. MÁME NEJHORŠÍ HOSPODÁŘSKÉ VEDENÍ V CELÉ EVROPĚ, ŘÍKÁ POSLANEC HAVLÍČEK S ODKAZEM NA DVOJNÁSOBNĚ VYSOKOU MÍRU INFLACE ČESKÉ REPUBLIKY OPROTI PRŮMĚRU CELÉ EU, KTERÁ JE NAVÍC JEN NEPATRNĚ NIŽŠÍ JAK SANKCEMI CELÉHO SVĚTA ÚDAJNĚ DEPTANÉ RUSKO. „TO SI NEDOVOLIL ŽÁDNÝ KABINET V EVROPĚ. VYMSTÍ SE NÁM TO.“
Pane poslanče, jak hodnotíte fakt, že zatímco inflace v Rusku, deptaného ekonomickou válkou téměř celého světa je asi 20 procent, tak inflace v nikým nesankcionované a dokonce údajně Evropskou unií podporované České republice pomalu atakuje hranici 15 procent? Nazval byste tento pouhý pětiprocentní rozdíl úspěchem české vlády, hlavně ministra financí Stanjury a bankéřů ČNB nebo důkazem jejich neschopnosti?
Trochu to upravím, inflace u nás atakuje zatím jen 13 %, ale růst cen od začátku roku je o 50 % vyšší, než je průměr v Evropské unii. Zatímco na konci roku byla inflace na polovině a byla až čtrnáctá nejvyšší v EU, nyní je třetí nejvyšší. A máte pravdu, v Rusku, které je ekonomicky na kolenou, je vyšší o necelá čtyři procenta. Je to prostě debakl této vlády. Ta se pouze tváří, že řeší inflaci. Nedokáže ani vysvětlit, co je její příčinou. Počítala s tím, že vše vyřeší centrální banka, freneticky tleskala při zvyšování úrokových sazeb. To se nyní ukazuje jako slepá cesta.
Co je podle vás z oněch 13 procent inflace dáno zahraničními faktory a co špatnými kroky a opatřeními české vlády? Podle veřejných zdrojů je dnes průměr inflace v EU přesně poloviční a třeba takové Maďarsko, kterému naše veřejnoprávní média a vláda vyčítají kvůli Orbánovi úplně všechno (ten ovšem teď ve volbách opět jasně zvítězil) je podle těchto médií „drcené“ osmiprocentní inflací. Co bychom ale za ní my všichni- i vláda- teď u nás asi dali?
Vláda kolovrátkově jen opakuje předvolební hesla, aniž by si uvědomila realitu, a to, že inflace je dnes zejména nákladového charakteru a je způsobena vysokými vstupy do výrobkové kalkulace. Jinými slovy nezdražuje se kvůli tomu, že lidé mají hodně peněz a kupují, ale protože firmy zdražuji vlivem drahých energií, dopravy a růstu cen surovin a plodin. Zatímco drtivá většina evropských zemí dělá opatření, která plošně pomáhají v růstu energií, náš kabinet je striktně proti. Snížení DPH v listopadu a prosinci naší vládou mělo protiinflační dopad. O tom není pochyb. Hospodářská politika je u nás nahrazena účetně-bankovním přístupem….
Tím jste mi nahrál na další otázku: podle vaší stranické kolegyně a bývalé strážkyně státní kasy Aleny Schillerově plných 24 států a zemí z evropské sedmadvacítky buďto snížilo či zastropovalo ceny PHM a energii nebo jinak ekonomicky plošně pomohlo svým občanům v boji proti inflace a zdražování. Mimo jiné všichni naši sousedé: Polsko na půl roku zrušilo DPH na pohonné hmoty a základní potraviny, totéž s PHM udělalo Maďarsko, Slováci na několik let nastavili pevné ceny energií (ještě před jejich skokovým zdražováním). Dokonce i tak bohatý stát, jako je Německo, nyní zlevňuje veřejnou dopravu, aby Němci neměli tolik potřebu jezdit svými auty. Vláda Petra Fialy nic takové udělat nechce a dokonce naopak od 1. dubna část slev na jízdné zrušila. O čem to podle vás vypovídá a je tento postup správný, když navíc premiér Fiala všechny tyto okolní – a vesměs i bohatší – státy za jejich kroky kritizuje, a jejich kroky nazývá nekoncepčními a populistickými?
Vzpomínáte, jak v době covidové celá opozice křičela, ať okamžitě zavedeme plošné kompenzace? A jak nám dávali za vzor Německo a Rakousko? Je to panoptikum. Máme nejhorší hospodářské vedení v celé Evropě, dostáváme se takřka ve všem na poslední pozice. Rezort průmyslu již neurčuje hospodářskou politiku, tu udává ekonomicky nepříliš nekompetentní politbyro 5K. Zatímco ostatní země se snaží řešit dopady cen energií a současně motivují k cestování hromadnou dopravou, tak u nás jdeme opačně. V době, kdy Německo zavede cestování veřejnou dopravou za devět euro za měsíc, my ve stejný okamžik zvýšíme sociálně slabším jízdné na dvojnásobek…. Rozpočet je pro současnou vládu zkrátka mantra a to je ta její krátkozrakost.
Představme si, že volby v minulém roce vyhrálo hnutí ANO a podařilo se mu sestavit vládu, takže jste znovu usedl do křesla osoby zodpovědné za český průmysl. Udělal by jste v dnešní situaci něco jinak, než současný ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela? Ten v nástupním projevu prohlásil, a teď cituji: „Rostoucí ceny energií budou klíčovým tématem příštích dnů. Věřím, že kolegům z ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí pomohu nalézt způsob, jak zmírnit dopady zdražování na nejzranitelnější členy společnosti. Velmi důležitá bude také pomoc podnikatelům v kontextu s pandemií koronaviru.“ Konec citace. Protože už skončilo tradiční 100 denní hájení nové exekutivy, máte již asi představu, co z toho splnil a co ne?
Rezort průmyslu je v rozkladu, bohužel. A není to uražená ješitnost, na dopravě to je něco jiného. Úřad je řízen jako banka, ministr místo toho, aby kopal za průmysl, energetiku, obchod apod. jedná jak náměstek ministra financí, z ministerstva odchází nejlepší lidé, vládne tam chaos, lobbisté a místo zákaznické orientace úřadu je to nedobytná pevnost. Rezignovalo se na průmyslovou, inovační, investiční politiku, energetickou podporu řeší ministr Jurečka, telekomunikace ministr Bartoš, inovace si vzala ministryně Langšádlová. Podařilo se mi dostat po letech ministerstvo průmyslu a obchodu do první hospodářské ligy, byli jsme u všeho a uhráli jsme hrozně moc. To skončilo…
V médiích mne nedávno zaujal zajímavý titulek: Vláda střední třídě neuleví. Souhlasíte s tímto přístupem? Ptám se proto, jelikož stabilita (politická i ekonomická) střední třídy je vždy považována za klíčovou pro klidný a positivní vývoj každé společnosti. Tedy i té naší, oslabené už teď dvěma roky domácího covidového vězení a utahování opasků, a nynější válkou na Ukrajině, která dnes ještě silněji drtí naši ekonomiku. Právě tuto střední třídu totiž nejvíce ožebračuje inflace. Nehodlá podle vás pouze současná vláda na zádech střední třídy a za jejich peníze co nejvíce snížit covidem nabobtnaný schodek státního rozpočtu, aby se pak mohla před volbami prsit, jak byla dobrá?
Nízkopříjmových na hranici chudoby bylo před rokem deset procent, nyní je to 20 procent a vše míří k tomu, že to bude kolem 30 %. Dalších téměř 60 procent jsou středněpříjmové domácnosti. Ty jsou základem ekonomiky každého státu. Vláda nezvládá podporu ani těch nejohroženějších, střední třídu hází přes palubu úplně. To si nedovolil žádný kabinet v Evropě. Vymstí se nám to, jakmile lidé ztratí motivaci k práci, je konec. Proto tvrdím, že ten stanjurovsko – síkelovský model nemůže fungovat. Účetnictví a bankovnictví není hospodářství, ale jen jeho součást. Oni přes čísla nevidí priority a faktické problémy. Tím pádem je nemohou řešit. Vláda vůbec netuší, co je hospodářská politika.
Nerozevírají se tím podle vás ony pomyslné nůžky mezi bohatými a chudými až příliš rychle a nehrozí nám tak vlny sociálních bouří, a z toho plynoucího zvýšení bezpečnostními rizika? Z historie totiž známe, že po celosvětové pandemii španělské chřipky přišla globální ekonomická krize s hyperinflací, jenž vynesla v Německu a Itálii nahoru populisty a diktátory, kteří pak rozpoutali nejstrašnější válku v dějinách této planety. Lze tomu podle vás nějak zabránit nebo předejít?
Lze tomu předejít, pokud se bude uvažovat kupecky. Socialistický model přerozdělování a la ČSSD nebo KSČM je špatný. Stejně tak je přežitý ostře pravicový, korporátní model, založený na ziskovosti. Bez respektu k těm, co tvoří. Vzor si berme z toho, jak fungují rodinné firmy. Tržní přístup, jednoduchost, tah na branku, ale vztah s pracovníky, dlouhodobé vztahy, cílem není výše zisku a dividenda, ale dlouhodobé udržení na trhu. Říkám tomu tržní model se sociální kontrolkou. To nenajdete v žádných učebnicích, ale pokud je stát postaven na těchto subjektech a sám se tak chová, funguje to. Nejblíže jsou tomu ve skandinávských zemích…
Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil, že, cituji: „Za vrchol všeho považuji explicitní přípravy na masové usídlování statisíců uprchlíků v naší zemi. Na něco, co nemá v historii obdobu. Masové uprchlictví je mimo veškerou pochybnost obrovskou zátěží, která často způsobuje rozvrat země, do níž uprchlíci přicházejí. Je dnešní módou to přehlížet.“ Konec citace. Jaký je váš postoj k masové emigraci nyní už přiznávaného půlmilionu Ukrajinců, mnohdy navíc i z oblastí Podkarpatské Rusi, kde se vůbec nebojuje? Je známo, že žádný stát se nemůže bez vnitřních otřesů postarat o více běženců, jak 2% své vlastní populace. My už dnes sanujeme – s ekonomikou kvůli covidu na štíru – o skoro 5% procent cizinců navíc. Nemělo by se, jak už říká stále více obyčejných lidí, už konečně začít rozlišovat mezi skutečnými válečnými běženci z oblasti bojů a klasickými ekonomickými emigranty, kteří jen využili šance dostat se k lepšímu? Má Česká republika vůbec na to, aby se svými zdroji se dokázala postarat o zhruba poloviční počet uprchlíků, které přijalo po roce 2015 čtyřikrát bohatší Německo? A co říkáte na námitku exprezidenta Klause, že „… nesmíme aspirovat na to, že ukradneme Ukrajině- my i naši sousedé- miliony lidí…“ ?
Věc má dvě strany mince, jedna je ta ekonomicko-sociální, druhá politicko-morální. Vzpomínám si, když za totáče naši lidé emigrovali, jak se k nim kde chovali. Zažil jsme to v rodině mé sestry, která emigrovala. A to se zde neválčilo. Takže jsem v tomto daleko smířlivější, podle mého je naší morální povinností pomoci. Tím spíše, že jsme vyspělou zemí. Ale musí to mít jasná pravidla, časovost a hlavně se o to více musíme věnovat i našim lidem, firmám atd. Musí to být spravedlivé, zejména s ohledem na to, kdo má nárok na sociální dávky. Nikoliv kvůli syslení, ale proto, že jinak se to negativně otočí vůči Ukrajincům. Maximálně bych motivoval k zapojení do pracovního procesu, to nám může částečně vyřešit deficit lidí ve službách a obchodu, a trochu i ve výrobě. Po první vlně nadšené pomoci totiž přijde únava, pak frustrace a deziluze. Tomu nelze zabránit. Zabránit lze ale tomu, aby se to neotočilo vůči těm, kteří na tom vinu nemají. Tu nenese uprchlík z nám blízké země, ale naše vláda, která je hyperasociální a která hodila místo, aby se inspirovala v ostatních zemích, tak si bere Ukrajinu jako beranidlo a ospravedlňuje tím ekonomické fiasko.
Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA. (1965) rodák z Českých Budějovic, je ženatý a má dvě děti. Od 30 dubna 2019 místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a od 24. ledna 2020 také ministr dopravy, od 11. listopadu 2021 do 17. prosince 2021 v demisi. V roce 1992 získal titul Ing. Na fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze, poté v roce 1998 titul MBA PIBS při Manchester Metropolitan University. V roce 2004 dosáhl titulu Ph.D, na Vysoké škole ekonomické v Praze – Fakulta podnikohospodářská, a o 10 let později se stal docentem na Vysoké škole ekonomické v Praze na Fakultě financí a účetnictví. V letech 1990-2019 byl členem řady evropských i tuzemských institucí a platforem podporujících malé a střední firmy a živnostníky, mj. Vice-President UEAPME – Evropská asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků. Je autorem několika odborných knih a desítek recenzovaných článků v mezinárodních časopisech na téma malé a střední podnikání a zakladatelem řady podnikatelských a výzkumných center. Mluví německy, anglicky a rusky, navíc částečně španělsky, čínsky a francouzsky.
Reklama
Aktuální číslo
2024 – 08