Loni vstoupila v platnost novela insolvenčního zákona, která mimo jiné zásadně zjednodušila vstup do procesu oddlužení. Fungování novely „rok poté“ zhodnotili tento měsíc zástupci Ministerstva spravedlnosti ČR, soudů, insolvenčních správců i občanských poraden na sedmém ročníku Konference Insolvence 2020. Akce probíhala kvůli epidemiologickým opatřením on-line.
Více než rok od nabytí účinnosti zmíněné novely se ukázalo, že nápad nových návrhů na povolení oddlužení vzrostl zhruba dvojnásobně a nenaplnily se tak obavy ze zhroucení insolvenční struktury a kolapsu soudů. Podle zástupce Ministerstva spravedlnosti ČR Ondřeje Zezulky k výraznému zvýšení nápadu došlo především v nejbližších měsících po vstupu novely v platnost, nicméně ve třetím čtvrtletí 2019 tento nápad začal klesat. Podle Ondřeje Zezulky se však změnilo portfolio dlužníků, struktura jejich příjmů a zvýšil se jejich dluh. Globální míra uspokojení nezajištěných věřitelů se snížila ze 64 procent na 45 procent.
„Jedním z důvodů, proč se systém nezhroutil, je ale skutečnost, že mnoha dlužníkům se stále vyplatí zůstat v exekucích. Tam však nemají co dělat,“ tvrdil poslanec a předseda Podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení Marek Výborný. Podle soudce Krajského soudu v Praze Tomáše Jirmáska novela naplnila většinu očekávání, i když na druhou stranu například nová pravidla pro doručování se ukázala jako velmi zatěžující.
Do letošního vývoje insolvencí značně zasáhla opatření v souvislosti s šířením nemoci Covid-19. Tehdy podle Ondřeje Zezulky došlo k zásadnímu poklesu nápadu návrhů na povolení oddlužení. K tomu přispěla i „koronavirová“ legislativa, která insolvenční prostředí „zmrazila“ a především umožnila odklad splátek, jejichž splatnost končí v říjnu. Podle analýz České národní banky bylo odloženo kolem 360.000 úvěrů ve výši zhruba 450 miliard korun a očekává se, že v následujících třech letech vzroste portfolio nesplácených dluhů asi o 120 miliard korun. „Uvidíme, co s ohledem na tento vývoj přinese rok 2021. Může se stát, že budeme čelit nové vlně žádostí o oddlužení. A lze očekávat, že lidé nebudou mít vyšší příjmy, než mají teď,“ komentoval tuto předpokládanou skutečnost Ondřej Zezulka.
V návaznosti na ekonomické dopady stávající situace můžeme předpokládat, že s tím, jak se do existenčních problémů postupně bude dostávat stále více lidí i firem, poroste i počet nových insolvenčních návrhů. Řadě dlužníků, kteří už v insolvenci jsou, pak hrozí, že nebudou schopni podmínky oddlužení dál plnit. To však, kromě lidského rozměru celého problému, také znamená další administrativní zátěž pro celý systém.
Karel Žítek
šéfredaktor